12. srpna 2016 
Společná evropsko-ruská sonda ExoMars 2016 v minulých dnech provedla nezbytné korekční zážehy, které drobně upravily její dráhu. Nyní bezpečně míří k Marsu, ke kterému dorazí už za devět týdnů. Je proto potřeba se zaměřit na místo, kam by měl 19. října dosednout zkušební modul EDM označovaný též jako Schiaparelli. Jeho úkolem je otestovat technologie nutné pro průchod atmosférou a přistání na Marsu, což se bude hodit, až se v roce 2020 vydá k této planetě druhá fáze programu ExoMars, která bude obsahovat i vozítko. Přistávací oblastí je lokalita nazývaná Meridiani Planum. Vědci ji vybrali především kvůli rovinatému terénu. Přecijen je potřeba sázet na jistotu a bylo by nebezpečné poslat zkušební přistávací modul do hornatých lokalit. ESA už vytyčila i přistávací elipsu, ve které by měl EDM přistát. Tato elipsa měří na délku 100 kilometrů a na šířku 15 kilometrů.
Nyní jsme se dočkali také videa, kde vidíme přelet nad touto elipsou. Snímky zajistila evropská sonda Mars Express, která tuto oblast detailně nafotila. Nejprve v srpnu roku 2005 pořídila tři snímky a čtvrtý, použitý do této mozaiky vznikl v srpnu 2010.
Zdroje informací:
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/Mars_Express_image_of_Schiaparelli_s_landing_site_with_ellipse.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Je to ten samý Endeavour kráter, ve kterém je Opportunity?
Že by další cíl pro Opportunity, až se začne u kráteru nudit? No rozhodně by takové setkání bylo opravdový majstrštyk. Pokud Schiaparelli přistane na okraji elipsy u kráteru, tak po zkušenostech z minulých dvanácti let… bylo by to velmi zajímavé a v historii teprve druhé setkání pozemských misí na mimozemských tělesech. Ale to je opravdu jen romantické snění 🙂
Bylo by to jistě velmi zajímavé, ale osobně tomu moc nevěřím. 🙂
Čo bolo to prvè stretnutie?
Apollo 12, které přistálo o Surveyoru 3
Lander měli stavět Rusové, aby získali propagované zkušenosti a aby dokázali před tím než naloží evropské vozítko, že umí na Marsu řízeně přistát.
Taky si myslím. Ale dnes už jsou technologie v oboru simulací úplně jinde, než v době prvotního průzkumu Sluneční soustavy, kde se jelo hodně pokus-omyl, a navíc je spousta dat od NASA dostupných buď veřejně nebo za nějakou protislužbu (třeba na něco na ISS), tak by to nemuselo dopadnout zle. Na druhou stranu by to vozítko mohli dělat Rusové, kteří mají zkušenosti s Lunochody a podíleli se i na návrhu vozítek NASA, ale ať se i Evropané na něčem pořádně procvičí.
Rusko by snad mělo dodat jen hardware. Software a související věci a také padáky by měly být od ESA.
Je tu samozřejmě ono novodobé memento v podobě posledních dvou ruských pokusů, ale nezapomínejme, že s těmito katastrofami neměly samotné sondy vůbec nic společného. Selhaly nosné rakety a tak se nikdy nedozvíme, jak by Mars 96 nebo Fobos-Grunt (+ čínský pasažér) dopadl. Já být konstruktérem a piplat se s tím tolik let, asi bych nevolil příliš diplomatický postup směrem k rakeťákům. Spíš mám pocit, že jediná věda, která by se v té souvislosti brzy konala, by byla ta lékařská 🙂
Dobry den,
v clanku pisete, ze video vzniklo na zaklade snimkov MRO, ale v samotnom videu sa pise, ze podkladom boli snimky HRSC z Mars Express. Takze ako to vlastne je?
Vdaka,
m.
Máte pravdu, byl to ME. Opraveno.