sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Hera)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Near Space Network

NASA 17. září oznámila, že udělila kontrakt společnosti Intuitive Machines na podporu Near Space Network. Jedná se o systém, který poskytuje komunikační služby pro mise NASA na oběžné dráze Země a cislunárním prostoru.

Ariane 6

Evropští představitelé tvrdí, že změna softwaru by měla vyřešit problém, který nastal při inauguračním startu Ariane 6 v červenci s horním stupněm.

Space Network Services

Impulse Space oznámila 16. září kontrakt na zajištění dopravy na geostacionární oběžnou dráhu pro družice od francouzského startupu Space Network Services. Byla to první oznámená dohoda o geostacionární službě Impulse Space, která byla představena v srpnu.

U.S. Space Force

U.S. Space Force udělily téměř 45 milionů dolarů Rochesterskému technologickému institutu a Michiganské univerzitě, aby vedly pokročilý výzkum vesmírné energie a pohonu.

Lockheed Martin

Lockheed Martin získal kontrakt v hodnotě 297,1 milionu dolarů na vývoj mapovačů blesků pro budoucí geostacionární konstelaci Národního úřadu pro oceán a atmosféru.
Smlouva nařizuje vyvinout dva letové přístroje a zahrnuje opce na dva další.

York Space Systems

Americké vojenské družice postavené společností York Space Systems si úspěšně vyměňovaly data na oběžné dráze pomocí optických komunikačních terminálů Tesat-Spacecom.

Ursa Major

Ursa Major, společnost zabývající se raketovým pohonem se sídlem v Coloradu, získala od americké armády nové finanční prostředky ve výši 12,5 milionu dolarů na pokrok ve vývoji a výrobě raketových motorů na tuhé pohonné látky.

U-space

Francouzský startup U-space bude spolupracovat s nadnárodním dodavatelem raket MBDA na vývoji dvojice družic, které budou demonstrovat detekci, charakterizaci a zaměřování družic a jiných zařízení ve vesmíru. Družice spadají do plánů agentury DGA .

Samara Aerospace

Startup Samara Aerospace získal kontrakt společnosti SpaceWERX na vývoj zlepšeného zaměřování družic o hmotnosti o 200 až 500 kilogramů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Šest návrhů na novou kosmickou stanici

Minulý týden vydal na našem blogu kolega Daniel Heřt článek, který informoval o novém pokroku v hledání obdoby nástupce Mezinárodní vesmírné stanice. Velmi nás těší, že téma neusnulo a nyní je tu další krok vpřed. Jak již víme, NASA vybrala šest firem z kosmického průmyslu, kterým nechybí potřebné zkušenosti, aby navrhly podobu nové stanice, která by měla vyrůst u Měsíce a umožnit důkladnou přípravu pro lety k Marsu, pro které by zároveň mohla sloužit jako odrazový můstek.

Důležité je zdůraznit, že stále jde jen o návrhy, navíc Američané nebudou v projektu nové stanice sami. Na tomto programu by se měla spolupodílet také Evropa a Rusko. Dnes ale bude řeč o návrzích, které v rámci výzvy NextSTEP-2 (Next Space Technologies for Exploration Partnerships), ve které měly firmy vyvinout plnorozměrové pozemní makety a prototypy včetně návrhu konceptů obytných modulů pro hluboký vesmír. Pro fanoušky kosmonautiky se tak naskýtá možnost poprvé nahlédnout trochu detailněji do prezentovaných návrhů.

Stanice XBASE od Bigelow Aerospace připojená k ISS
Stanice XBASE od Bigelow Aerospace připojená k ISS
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Aby byl obytný modul efektivní, musí obsahovat jak vnitřní obytný prostor, tak i komplexní strukturu systémů podpory života, kontroly prostředí, ale i systémů, které zajišťují dodávku elektrické energie, nebo připojování zásobovacích lodí. Je potřeba pamatovat na pohonný systém, přechodové komory, logistiku, omezení radiační zátěže uvnitř modulu, protipožární technologie, ale i prostředky zajišťující zdraví posádky. Pozemní prototypy umožní NASA i jejím partnerům dojít k finálnímu návrhu modulů, které už budou obsahovat komplexní představu o tom, jak jednotlivé systémy mají spolupracovat.

Bigelow Aerospace LLC (sídlo v Las Vegas – stát Nevada)
Tato firma postaví a otestuje prototyp základny XBASE (Expandable Bigelow Advanced Station Enhancement). Kdo jen trochu sleduje kosmonautiku, toho nepřekvapí, že tento koncept počítá s nafukovacími moduly, které společnost Bigelow hodně prosazuje. Základna má mít objem 330 metrů krychlových. XBASE je založena na projektu nafukovacího modulu B-330, o kterém jsme na našem blogu již psali. Společnost plánuje při vývoji využít poznatky nasbírané díky zkušebnímu modulu BEAM o objemu 16 metrů krychlových, který je momentálně připojen k ISS.

Koncept obytného modulu od firmy Boeing
Koncept obytného modulu od firmy Boeing
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Boeing (sídlo v Houstonu – stát Texas)
Tahle společnost vyvíjí modulární obytný systém, který využívá zkušenosti v návrhu, vývoji a sestavování technologií na oběžné dráze. Podle vyjádření firmy by měl jejich plnorozměrový modul poskytovat široké možnosti pro testování a simulaci úkonů, které umožní lidem bezpečně pracovat a žít ve vesmíru po delší časové úseky, než jsme dnes zvyklí. Demonstrátor by měl zároveň otestovat a ověřit spolehlivost standardů na nejrůznějších rozhraních, stejně jako funkčnost systémů a další technologie nutné pro výzkum.

Návrh od Lockheed Martin počítá s využitím architektury víceúčelových logistických modulů
Návrh od Lockheed Martin počítá s využitím architektury víceúčelových logistických modulů
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Lockheed Martin (sídlo Denver – stát Colorado)
V jejím návrhu se oživí víceúčelové logistické moduly podobné těm, které na palubě raketoplánů létaly ke stanici, aby ji zásobovaly nákladem a vozily věci zpět na Zemi. Tyto moduly budou doplněny nezbytnými systémy avioniky a podporou života, aby vytvořily testovací prototyp obytného modulu. Firma si od testování slibuje, že dosáhne vysoce spolehlivých systémů na podporu života, díky čemuž sníží budoucí riziko. Prototyp avioniky zase poskytne komunikační data pro spojení s lodí Orion. Společnost LM navíc slibuje i virtuální prototyp, na kterém by se měla ověřovat funkce, forma a výbava.

Firma Orbital ATK by ráda obytný modul odvodila z lodi Cygnus
Firma Orbital ATK by ráda obytný modul odvodila z lodi Cygnus
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Orbital ATK (sídlo Dulles – stát Virginia)
Architektura jejich návrhu pro základnu v cislunárním prostoru bude vycházet z konstrukce zásobovací lodi Cygnus, která momentálně létá k ISS. Společnost Orbital ATK postaví prototyp, na kterém chce testovat kritická rozhraní s Orionem a dalšími moduly. Hlavním cílem je prokázat, že se loď Cygnus dá upravit tak, aby vznikl obytný modul umožňující dlouhodobý pobyt ve vesmíru a udělat krok vpřed k výpravě k Marsu. O tomto návrhu jsme na našem blogu psali již dříve.

Návrh od společnosti SNC
Návrh od společnosti SNC
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Sierra Nevada Corporation’s Space Systems (sídlo Louisville – stát Colorado)
Cílem této společnosti je dosáhnout návrhu, který by umožnil konstrukci obytného modulu pro dlouhý pobyt za použití tří až čtyř komerčních raket. Tento koncept bude založen na nákladovém modulu miniraketoplánu Dream Chaser, který bude na ISS vozit zásoby. Firma počítá s tím, že by se nákladový prostor doplnil nějakou nafukovací konstrukcí a chybět nemohou ani systémy podpory života, nebo pohonné jednotky.

NanoRacks (sídlo Webster – stát Texas)
V tomto případě se jedná o společný projekt dvou větších firem. jednou z nich je Space Systems Loral a druhou je United Launch Alliance.  Tito dva partneři vytvořili pracovní skupinu označovanou jako Ixion. Jejich snahy počítají s úpravou horních stupňů existujících raket tak, aby z nich vznikly obyvatelné moduly pro pobyt ve vesmíru. Studie udržitelnosti má odhalit, zda je tento nízkonákladový přístup možné využít pro libovolný nosič včetně SLS.

Návrh od NanoRacks by vytvořil obytné moduly z upravených horních stupňů raket
Návrh od NanoRacks by vytvořil obytné moduly z upravených horních stupňů raket
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Tyto firmy dostanou dva roky na vývoj svých prototypů a provedení koncepčních studií, které jsou potřeba pro stavbu obytného modulu pro hluboký vesmír. Náklady ze strany NASA budou v tomto programu na roky 2016 a 2017 činit zhruba 65 milionů dolarů. Všechny firmy se přitom musí na vývoji podílet minimálně třiceti procenty celkových nákladů.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/habitation-cislunar-concept.png
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/bigelow-xbase-_20160808-001.jpg
http://www.nasa.gov/…/image/boeing-nextstep2-demonstrator-public-release.jpeg
http://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/lockheed-martin-nextstep-2-concept-artwork.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/orbitalatk-nextstep2-ich-high-res.png
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nextstep-2_snc_win.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nanoracks-nextstep-2.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
47 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Vojta
Vojta
8 let před

Bigelow Aerospace se s pouhým jedním modulem B-330 drží dost „při zemi“.
V každém případě bych raději než obytné moduly viděl rozebrané systémy, které stanici umožní stát se základnou pro meziplanetární lety. To totiž na ISS není. Uvidíme, s čím přijdou.

Vlastislav Výprachtický

Využití umělé gravitace by bylo prospěšné pro další pobyt ve vesmíru. Řešení se nabízí elektromotory, které zajistí správný počet otáček stanice. Stanici bych navrhoval jako posuvnou na stabilizovaném prstenci, stanice by se otáčela kolem své osy, případně i ve třech dimenzích.

Rudolf Šíma
Rudolf Šíma
8 let před

Ty tri dimenze jsem „nepobral“. Kam by smerovalo vysledne pretizeni? Diky.

Vojta
Vojta
8 let před

Stanice s umělou gravitací má dost problémů k řešení. Například je výrazněji namáhaná a tak musí být těžší, aby to její struktura vydržela. Hůř se k ní dokuje. Loď by se sama musela uvést do rotace a dokovat přesně do osy stanice, což není tak snadné už proto, že je potřeba nějaká vyvažovací hmota (nabízí se voda, ale není to tak snadné) k zajištění stability osy během přesunu posádky a materiálu uvnitř stanice. A to rozhodně není vše, ostatní určitě přijdou na další problémy.
Jako nástupce ISS mi to přijde předčasné, ale jako malý koncept na LEO by to však nemuselo být od věci. Třeba s tím přijde nějaký soukromník jako s vesmírným hotýlkem, uvidíme.

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před

Umělá gravitace je pro spoustu lidí jako magnet, který přitahuje jejich pozornost. Přitom je náročná na realizaci a její přínos pro relativně krátké lety nemá význam. Neříkám, že se jí nedočkáme, ale zatím je na ni čas.

Peter P
Peter P
8 let před

6 spolocnosti, ale napriklad ULA je vlasne join venture Boeingu a Lockheed Martina. Stale nechapem vyznam stanice na obeznej drahe mesiaca. Skor to mohly dat na vysoku orbitu zeme tam kde su telekominikacne satelity. Cesna na Mars z orbity nesiaca je zpohladu delta v nezmysel. A v pripade ze sa na mesiaci zatial ani neplanuje pristat he to len plytvanie energiou. To uz bude mat SpaceX na Marse mesta pokial sa vobec urad ici rozhybu k niecomu zmysluplnemu.

skeble
skeble
8 let před
Odpovědět  Peter P

Mně by se u té stanice u Měsíce líbilo, kdyby se vybudovala i malá základna na Měsíci. Základna by mohla byt obývaná jen dočasně a existovala by za účelem vědeckým (dlouhodobé expirementy – pěstování brambor, …), tak za účelem výcvikovým (příprava na pobyt na Mars). Přičemž by na dopravu mezi novou ISS a měsíční základnou byla k dispozici znovupoužitelná loď.
Tato dvojice by pak umožňovala snadnou evakuaci v případě problému na jedné z nich.

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpovědět  skeble

Stanice u Měsíce by mohla umožnit výstupy na povrch Měsíce, ale není reálné, že by vznikla stanice u Měsíce i stanice na měsíci. To by nikdo nezaplatil. Vždyť i nová stanice se má budovat až skončí ISS, protože provoz obou projektů souběžně by nebyl finančně únosný.

ahoj
ahoj
8 let před

můžu se zeptat jestli ještě pokračuje soutěž google lunar x prize?

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpovědět  ahoj

Pokračuje úspěšně, příští rok by mohla letět první mise. 😉

Spytihněv
Spytihněv
8 let před
Odpovědět  ahoj

Pořád se něco děje. Jednotlivé společnosti navazují různé druhy spoluprací, prezentují projekty a oznamují do médií. Google už rozdělil i finanční ceny. Je to trochu nepřehledné, ale zdá se, že je soutěž v chodu a na dobré cestě. Asi poslední, co jsem postřehl, byla navázaná spolupráce mezi účastníkem soutěže firmou Hakuto a firmou Suzuki na konstrukci jejich roveru.Nebo např. se chystá „Audi lunar quatro“ s ambicí do oblasti přistání Apolla 17. Atd…. opravdu jsem zvědav, čeho se dočkáme 🙂

vedator
vedator
8 let před

Paci sa mi, ako sa NASA snazi zapojit sukromny sektor, kde to len ide. Dalsi pozitivny krok je, ze stale sa uvazuje v medzinarodnych intenciach. Skoda by bolo nezapojit Cinu, Indiu a potencialne dalsie krajiny, ktore by mohli prispiet svojou troskou.

Tych 65 mil je velmi malo na to, co sa od spolocnosti pozaduje a pride mi to na pokrok a la Rusko, kde sa viac rozprava ako kona. Ked aspon dvaja-traja uchadzaci splnia to, co im NASA zadelila, a prikroci sa k realizacii, bude to fajn. Zvysok poskytne ESA, Rusko. Uvidime ako sa osvedci tato spolupraca, ked stanicka bude funkcna.

rado
rado
8 let před

Škoda, že to ide tak pomaly dopredu. Furt len samé plány a od čias Apolla ani len na tom Mesiaci nie sme. Som z toho taký dáky smutný a začínam mať pocit, že až naše deti sa budú tešiť konečne dákym výsledkom…..

maro
maro
8 let před
Odpovědět  rado

Apollo bylo politickým cílem, futrovaným neskutečnou hromadou peněz. To vůbec nemůžete srovnávat. Druhé Apollo by dnes už v kongresu neprošlo.

Adam Trhoň
Adam Trhoň
8 let před
Odpovědět  maro

http://watergate.info/1969/07/20/an-undelivered-nixon-speech.html

These brave men, Neil Armstrong and Edwin Aldrin, know that there is no hope for their recovery. But they also know that there is hope for mankind in their sacrifice.

These two men are laying down their lives in mankind’s most noble goal: the search for truth and understanding.

Tohle „hledání pravdy a poznání“ skončilo ihned po naplnění politických cílů…

gg
gg
8 let před

„Jejich snahy počítají s úpravou horních stupňů existujících raket tak, aby z nich vznikly obyvatelné moduly pro pobyt ve vesmíru.“

Ta věc na obrázku vypadá jako Centaur. Ten má stěny z 0,5 mm silného ocelového plechu. To bych se v tom skoro až bál. 🙂

android
8 let před
Odpovědět  gg

V klidu 0,5mm nějakého pevnějšího nerez plechu bych beviděl jako důvod ke strachu. Gemini měli stěny z 0,3mm plechu a taky to lítalo :p

gg
gg
8 let před
Odpovědět  android

Taky tam měli trvale skafandry a bylo to jen ke krátkodobému použití. 😉

android
8 let před

Celkově jsem celkem smutný.

Vadí mi, že ISS bude ukončena navedením do atmosféry.
A taky mi vadí že nástupce ISS nebude o moc zajímavější než současná ISS. Chybí mi tam nějaká pořádná vize typu:

– nová stanice bude mít možnost pobytu 100 lidí současně
– nová stanice bude mít min. oběžnou dráhu alespoň 400km vysoko.
– nová stanice bude mít velký hermetizovaný hangár pro montáž specializovaných raket pro cesty k dalším objektům v solární soustavě. (přeci jenom montovat něco v teplákovce je o dost snadnější než při EVA).

Současnou ISS bych viděl jako záložní stanici na stejné dráze jako nová ISS s minimální posádkou (2 lidi) pro případ nutné krátkodobé evakuace z nové ISS. (Prostě je mi škoda zahodit tolik peněz) Věřím, že by současnou ISS šlo provozovat se zablokovanými solárními panely, sníženou funkcí chlazení (běžící experimenty by se snížili pod 10% současného stavu).

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpovědět  android

To by nešlo. ISS udělala mnoho práce, ale stárne a postupně na ní budou přibývat závady. Nikdo nechce, aby se opakoval scénář z MIRu, kde astronauti spíše než vědu, dělali opravy.

Používat zastaralou stanici jako záložní je neskutečný risk a navíc k čemu zálohu. pokud by nastal problém, je možné se vrátit přímo na Zemi.

K té stanici pro 100 lidí – to by byl neskutečný technologický skok o několik řádů. Bratři Wrightové taky po prvním letu Flyeru nezačali stavět nadzvukovou stíhačku. Lidem bohužel splývá kosmonautika se sci-fi, kde se moc neřeší, jak náročné by to bylo. V realitě je ale potřeba postupovat postupovat po logických postupných krocích. jinak by to nikdo nepostavil ani neufinancoval. Ne revoluce, ale evoluce. 😉

P.S. Ale jeden z bodů, které jste vypsal, se přecijen splní – stanice bude výše než 400 km – má vzniknout u měsíce 😉

android
8 let před
Odpovědět  Dušan Majer

Protože vracet posádku při evakuaci na zem je drahé. Mít na stejné orbitě „nouzové nocoviště“ je energeticky a časově výhodné. Vycházím z potřeby například evakuovat 30 z 34 lidí. Tedy kromě ponechání specializovaného týmu, který vyřeší problém. A po vyřešení problému umožní toto řešení rychlý návrat osazenstva zpět.

Stanice pro 100 lidí není nic co by lidstvo při současném stavu techniky nezvládlo. Jediná výzva je to pro rozpočtáře.

Mít stanici pouze u měsíce a ne na LEO považuji za chybu. Ale to by bylo na delší debatu. Ale na lunární oběžné dráze není tolik smetí a až tam bude tak nebude mít takovou energii.
Mimochodem životnost smetí na lunární oběžné dráze je z pohledu lidského života neomezená že?

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpovědět  android

Jenže nová stanice nebude na stejné dráze jako ISS, ale na velmi odlišné 🙂
I kdybychom nakrásně udělali stanici pro sto lidí, je potřeba řešit problémy jako co tam budou dělat, jak je živit atd. Systémy podpory života pro takové množství by nebylo snadné postavit a bylo by potřeba mnoho letů zásobovacích lodí. Neříkám, že se do té fáze nikdy nedostaneme, ale zatím na to není čas.

Vojta
Vojta
8 let před
Odpovědět  android

Mně chybí hlavně vize generační stanice, která by se nemusela nikdy celá odepsat. Prostě by se z jedné strany odmontovaly zastaralé a chybové moduly a na druhou stranu připojily nové. Při správném návrhu by to šlo dělat donekonečna. Respektive do okamžiku, než by se přežil koncept vesmírné stanice bez umělé gravitace nebo by přišla jiná technická revoluce.

android
8 let před
Odpovědět  Vojta

Přesně tak, věřím že moduly jdou technologicky vyrábět, tak aby jejich životnost ve vesmíru byla v řádu staletí. Je to spíš jen otázka peněz.

Jinak si myslím, že snížení ceny za vynesení nákladu na orbitu právě tento systém generačního využívání vynesené techniky objeví. Pokud se otevře levná cesta pro ryze komerční firmy, tak se princip „co jsme jednou zaplatili, tak budeme používat nejraději pořád“ prostě objevit musí.

kolemjdoucí
kolemjdoucí
8 let před
Odpovědět  android

Jedním z hlavních problémů této vize je biologický – dlouhodobě udržet všechny plísně a brebery na všech místech (i těch nejméně přístupných) stanice na uzdě (na zemi se to dělá úklidy a větráním, ale v uzavřeném prostoru s minimální gravitací to jde jen omezeně). Vzpomeňte si na stav dlouhodobě obývaných prostor před zánikem… ano technologie se stále lepší, ale proti jde komfort (např. v podobě nesterilních potravin a stále více otevřenějších vědeckých pokusů), množství lidí a akumulovaný čas.

marian
marian
8 let před
Odpovědět  android

Ved aj súčasná ISS je vo výške nad 400 km – síce nie oveľa, ale predsa 🙂 Takže v tomto žiadnu poriadnu novú víziu nevidím

Vincent Kerman
Vincent Kerman
8 let před

A co SpaceX? Jo jasně ta to tam všechno vynese za polovic! 😀

JosefBradler
JosefBradler
8 let před

Zajímalo by mě zda se stanice bude stavět na orbitě země, kde mohou jednotlivé moduly dopravovat i ,,slabší“ rakety a poté se odtlačí na orbitu měsíce? Nebo bude jednotlivé části dopravovat k měsíci jen SLS, Falcon Heavy nebo Delta IV Heavy?
Předpokládám, že současné rakety používané pro zásobování iss nebudou mít dech na dobravu k měsíci.

Levnější by asi bylo doptavit jednotlivé moduly pomocí ,,menších“ existujících ,,levných“ raket a připojit nějakou motorovou sekci s upravenými motory popř. nové jontové morory?

To samé by mě zajímalo ohledně zásobování. Kolik lodí je schopno v součastnosti dopravit potřebné zásoby k měsíci? Moc o tom nevím ale SLS ještě nevzlétla a Falcon Heavy je jako Kolombova manželka 😀 Máme v současné době nějaké nosiče co dokáží dopravit zásoby, popřípadě posátku k měsíci? Zvládne to Delta IV Heavy?
Nebo bude potřeba nějaký tahač země měsíc, který se na orbitě země naláduje zásobami dotankuje palivem a vyšle k měsíci, vrátí se spět a počká než do něho z několika lodí doplní zásoby nové?

Jak to bude s odpadem, teď ho necháme shořet v atmosfeře co u měsíce?

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpovědět  JosefBradler

Všechno se zatím navrhuje, včetně zásobovací strategie a nakládání s odpadem. Navíc okolo roku 2030 budou k dispozici jiné nosiče, než dnes.

Jiří Hošek
Jiří Hošek
8 let před
Odpovědět  JosefBradler

V současnosti je preferovanou variantou doprava jednotlivých modulů společně s Orionem. Raketa SLS s horním stupněm EUS bude schopna dopravit k Měsíci loď Orion plus modul o hmotnosti cca 10 tun.
V posledním kosmotýdeníku byl tento obrázek jedné z možných variant stavby a využívání stanice u Měsíce, ve kterém jsou odpovědi na mnohé z Vašich otázek:
http://i1.wp.com/www.kosmonautix.cz/wp-content/uploads/13907124_1260217593989425_214231277542208303_n.jpg

kolemjdoucí
kolemjdoucí
8 let před

NASA asi reakci na svou kritiku, že nemá být přepravcem, ale nositelem vědy, vzala ze jiný konec a stává se zní rozdělovač dotací 🙁
…tahle vyhazovat prostředky (každý si s daným zadáním akorát bude „hřát“ svou polívčičku (to je vidět už v předložených návrzích) a moc spolupráce tam nebude.
Proč se nevyberou nejlepší dostupné technologie nebo se nedá podmět k jejich rozvoji, či vývoji nových (ale konkrétně), a to se nezafinancuje? …odpovím si sám, protože všichni musí dostat svůj díl, jinak by si stěžovali… tahle se ale k ničemu pořádnému prakticky nedá dopracovat (náhodu vyloučit nelze)!

…stačí se podívat na SpaceX, kde jsou soustředěny nejlepší z nejlepších (a není to primárně o penězích).

Použitá technologie by měla být jednotná, tak aby náklady na vývoj i realizaci celé primární konstrukce (obestavěný prostor, energetické zdroje a správa médií) byl co nejnižší, a dostupné prostředky sloužily hlavně k vlastnímu objevování (chápu, že tohle je hlavně problém politický s ohledem k Rusku a Číně, ale ukočírovat by se to dalo).

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpovědět  kolemjdoucí

Já si myslím, že ty vložené finance nejsou zase až tak vysoké a právě díky těmto zkouškám bude možné najít ty nejlepší technologie.

hansnasa
hansnasa
8 let před

Myslím si,že stanice na Měsíci má řadu výhod.Nemusíte vytvářet umělou gravitaci,tu tady máme. Problém s radiací? Zahrabejme stanici do Měsíčního regolitu a problém je vyřešen. Stavět něco na Měsíční orbitě? Na povrchu to půjde mnohem lépe.A to jsem nezmínil zásoby materiálů a různých kovů v hornině a vodního ledu na povrchu.atd.

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpovědět  hansnasa

Až na to, že k lunární základně je potřeba přistávat, což je náročnější, než dokování ve volném prostoru. Navíc jako odrazový můstek pro let na Mars je vhodnější stanice s mikrogravitací.

hansnasa
hansnasa
8 let před
Odpovědět  Dušan Majer

Přistání na měsíci zvládli již před 47 lety,takže takový oříšek to není. Představte si montážní linku na rakety na měsíci.Pro vzlet potřebujete 6 krát méně energie,než ze země.A pokud by vyrobili zde i palivo,to by bylo něco.

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpovědět  hansnasa

Výrobní linka na Měsíci – to už se zase posouváme do úrovně sci-fi. Taky by se mi to líbilo, ale je potřeba myslet realisticky.

maro
maro
8 let před
Odpovědět  hansnasa

Pokud se ty materiály nevytěží přímo na Měsíci, ale dovezou ze Země, pak nemá smysl stavět továrnu na Měsíci, ale může prostě viset na oběžné dráze Země. Energeticky je to ještě daleko výhodnější než s tím přistát na Měsíci a pak zase odstartovat. Toho paliva není pořeba šestkrát méně, ale víc, protože i na to přistání na Měsíci potřebujete palivo. Dokonce úplně stejně jako na vzlet z Měsíce. Vlastně ještě víc, protože tam toho dovážíte víc o to palivo, které se postupně spotřebovává při přistání a nese palivo, které se bude spotřebovávat zase při vzletu.

Marek33
Marek33
8 let před

Já bych netvrdil, že lidé očekávají sci-fi. Ale když se na to podíváme: ISS je principiálně spojených pár Saljutů z 60. let. Orion je o trošku větší Apollo s trapným přistáváním na padáku do moře, z 60.let, se kterým se neuvěřitelně babrají. Raketu srovnatelnou s SLS vynalezli a postavili v 60.letech a v moderní verzi ji mají Rusové úspěšně odzkoušenou z přelomu 80. a 90.let a nebylo by tak náročné ji znovu vyrobit, dokonce v relativně krátkém čase. Sojuz je zmodernizovaná loď z 60.let, notabene konstrukčně v podstatě identická. Čínsky program je postaven na kopiích ruské techniky z 60.let. Dokonce i americkej Atlas používá motory z 60.let. Takže té skepse ohledně vývoje se vůbec nedivím. Btw.: Neprosazuje ESA po ISS spíše základnu na Měsíci? Alespoň její šéf o tom furt básní. Tak uvidíme.

Marek33
Marek33
8 let před
Odpovědět  Marek33

Pardon, to mela byt reakce na Androida. P.S. Na iPadu vaše stránky fungují obcas problematicky. V článcích často text překrývá obrázky.

vedator
vedator
8 let před
Odpovědět  Marek33

Celkom suhlas s tymto triezvym pohladom na vec.

Presne prva veta je kontrastom k zvysku komentara. To, co v sucasnosti pouzivame su stare technologie a stare projekty vymalovane, aby budili dojem novosti.

To, co fanusikovia kozmonautiky ocakavaju (stanicky na mesiaci, kolonizacia marsu, vyskumne cesty do hlbky slnecnej sustavy,..), je presne sci-fi. Nie kvoli tomu, ze by to bolo nemozne so sucasnou technikou, ale kvoli papalasom, ktori davaju peniaze niekam inam.

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpovědět  Marek33

To, co píšete na začátku naprosto přesně ilustruje myšlení většiny lidí – ISS vypadá jako spojené Saljuty, Orion je o trochu větší Apollo atd. Ano a teď se podívejte na závodní vůz Formule 1 a srovnejte ho třeba se starým Favoritem. Taky má 4 kola, motor a volant. 🙂
Důležité je, že se mění „střeva“. Po technologické stránce jde o nesrovnatelný rozdíl. Je úplně jedno, jak to vypadá – proč nahrazovat něco, co funguje. Důležitý je technologický rozdíl ve výkonu. Vývoj nefunguje tak, že se udržují za každou cenu staré technologie. Jeho cílem je vzít to, co funguje a doplnit to něčím dalším, co je lepší a co zlepší výkon. Po těchto drobných evolučních krůčcích se technika posouvá vpřed.
A k té základně na Měsíci – je potřeba rozlišit, co by ESA ráda (a nejen ESA, ale i další agentury) a na co má finance. 🙂

maro
maro
8 let před
Odpovědět  Marek33

To co jste Marku napsal je neuvěřitelná hloupost. Přesně jak píše pan Majer. Auto už vždycky bude vypadat jako krabice, do které se vleze jedna rodina a jezdící nějak po zemi. I za dalších 100 let. Všechny systémy v něm už budou zcela jiné, ale vy zase řeknete že je to furt jen krabice pro jednu vezoucí se rodinu, která je na světě dvě stě let.
To samé můžete říct třeba o šlapacím kole, padáku, raketovém motoru. Z pohledu uživatele černé krabičky to bude vždy ta stejná černá krabička, dělající stejnou věc.
Mimochodem, všiml jste si vůbec, že třeba družice už normálně v praxi používají třeba iontový motor? ISS používá vysokootáčkové setrvačníky pro stabilizaci? Že se prakticky testuje nafukovací modul? Tohle všechno bylo ještě nedávno scifi.

Marek33
Marek33
8 let před
Odpovědět  maro

Přátelé 🙂 Já tu nechci dělat „blbou náladu“ a ani dehonestovat vědecko-technický pokrok, jako takový. A i samozřejmě dobře vím, že technologie se modernizují a to i zcela zásadně. Je mi jasné, že na ISS se dělá jiná věda, než na Saljutech nebo Skylabu. Moje záměrně přehnaně „skeptická“ reakce směřovala k tomu, jak se na kosmonautiku dívají laikové, běžní lidé, tedy ale i poplatníci, z jejichž peněz se kosmonautika stále v obrovské míře financuje. Prostě nedochází k zásadním inovacím, které by byly atraktivní, které by přinášely zásadní objevy, které by vyvolaly zvýšený zájem veřejnosti a s tím i související tlak na vyšší důležitost kosmonautiky, financování… Jakoby se už všechno vymyslelo mezi lety 1957 a 1969. Snad ještě raketoplán byla taková poslední „sci-fi pecka“. To je jasné, že všechno funguje, ale funguje to dostatečně a opravdu to není třeba měnit?
Srovnání s autem není šťastné. První představená a komerčně prodávaná auta pojmula dva lidi, ujela sotva pár kilometrů rychlostí běžícího člověka, drncala, hučela, měla obrovskou spotřebu, byla tak drahá, že byla pro většinu lidí nedostupná. Moderní auta, sic používají v principu podobnou konstrukční technologii, jsou mimořádně dostupná a především splnila už téměř ze 100% svůj technický účel. Jedou tak rychle, že je běžný smrtelník není schopen uřídit (dokonce byla auta s raketovými motory, auta obojživelná, auta lítající, auta obrovská – nákladní…), jsou komfortní, sama se kontrolují, hlídají provoz předemnou, za mnou, hlídají, zda-li nespím, sama v případě nouze zabrzdí, upraví kapotu před srážkou, sama dokonce dokáží zaparkovat, ulehčují mi pohyby volantem, automaticky řadí, využívají hybridní pohody s rekuperací, ukazují mi přesně na mapě, kde jsem a kudy mám jet, jsem schopen s nimi objet téměř celou Zeměkouli, dokonce poslední technologie Tesly umožňuje autonomní provoz. To jsou extrémní technologické pokroky, které je schopen vnímat i běžný člověk. Se současnou raketovou technikou bohužel dokážu v podstatě jen to samé, co v 60. letech. Dokonce, co se týče „manned flying“, tak ještě míň. Rakety mají nižší nosnost, SLS nebude primární funkcí zase tak odlišná od Saturnu 5 nebo Eňergije, meziplanetární sondy posíláme skoro stejnou rychlostí, jako v 60. a 70. letech, atd.
Budeme tedy společně doufat, že především soukromý sektor již brzy představí opravdu něco „zajímavého“ 🙂

Black_Sheep_OI2
Black_Sheep_OI2
8 let před

Plne súhlasím s komentárom Mareka33 ako aj vedatora
Navyše si stále kladiem otázku, ak sa nemá jednať o sci-fi a zároveň ide o čo najnižšie náklady, tak potom nechápem, prečo sa investuje do výroby nových a nových nosičov, postavených na prevažne starých technológiách.
Možno mi budete vedieť ozrejmiť otázky:
– Nebolo by jednoduchšie oprašiť staré plány s aplikovaním najnovších technológií? Otázka obrovských nosičov ako Energia, možno aj N-1 …tie tu už boli a zlyhali v dôsledku nákladov a možno technickej nedokonalosti. V koncept navratu, znovapoužitia je pravedepodobne možné aplikovať aj u nich.
– Prečo každá zo staníc musí zaniknúť pádom na Zem? Neexistuje možnosť odťahu na obežnú dráhu mesiaca? Aké náklady a prostriedky by na to boli potrebné? Sú tam obmedzenia vyplývajúce z konštrukcie alebo len nedostatku technických možností…
– Bolo by technicky možné pristanie raketoplánu na Mesiaci? Návrhy mesačných staníc a skice tu boli s pristávacími dráhami ale nikde som nevidel

Skôr mi ide o výpočet technických problémov
.

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpovědět  Black_Sheep_OI2

Jak už jsem psal panu Marek33: „Vývoj nefunguje tak, že se udržují za každou cenu staré technologie. Jeho cílem je vzít to, co funguje a doplnit to něčím dalším, co je lepší a co zlepší výkon. Po těchto drobných evolučních krůčcích se technika posouvá vpřed.“

A k otázkám:
– Viz můj první odstavec. Pokud si nějaká technologie svým parametry zaslouží zachování, pak přežije, pokud ne, nemá smysl ji udržovat a je nahrazena něčím lepším.
– ISS váží 400 tun – urychlit takto hmotné těleso k Měsíci (a tam jej zase ubrzdit) by potřebovalo ohromné množství paliva. Je na místě klást si otázku, co bychom tím získali. ISS má určitou životnost, za kterou se jít nedá. Systémy v kosmu stárnou a čím jsou starší, tím jsou poruchovější. Na MIRu už posádky trávily více času opravami, než vlastní vědeckou prací. Pokud bychom vysloužilou ISS přesunuli k Měsíci, tak bychom za cenu ohromných nákladů na transport získali 400 tun šrotu u Měsíce. Je potřeba pamatovat i na to, že ISS byla od začátku koncipována jako stanice na nízké oběžné dráze. tomu odpovídá i radiační ochrana jejích stěn – obíhá přeci pod van Allenovými pásy. U Měsíce by byl interiér opékán kosmickou radiací, která by rychle zničila i ty systémy, které ještě fungovaly.
– Nebylo, hned z několika důvodů. Raketoplán se mohl dostat maximálně do výšky +/- 700 kilometrů – Měsíc je zhruba 300 000 km daleko. Raketoplán potřeboval k přistání atmosféru – byl to vlastně kluzák. Byl sice vybaven tryskami pro korekce orientace a směru ve vakuu, ale ty by rozhodně nestačily na přistání na Měsíci.

Spytihněv
Spytihněv
8 let před

Když tady čtu tu hromadu nápadů a návrhů jak na to… Od stanice pro stovku lidí, přes umělou gravitaci až po montážní linku na povrchu Měsíce…. Toto jsou všechno věci, kterých by se asi málokdo z nás dožil. Na rozdíl od připravované kosmické stanice. Takže buď budeme trochu skromnější nebo to potěšení z dokončení nového projektu necháme až příštím generacím. Já volím za Á 🙂

vedator
vedator
8 let před
Odpovědět  Spytihněv

Urcite je pre pokrok a fanusikov kozmonautiky lepsia nejaka alternativa ako ziadna, tu nie je o com rozmyslat.

Tu debatujeme o svojich napadoch, myslienkach a navrhoch. Aj v timoch v NASA, ESA, uvazuju ludia rovnako. Najprv sa daju na stol napady a potom sa na zaklade, hlavne financnych, kriterii vyberie ta najvhodnejsia (nie najlepsia 🙂 ) moznost.

https://kosmonautix.cz/2016/08/15/sest-navrhu-na-novou-kosmickou-stanici/