Jsou rekordy uznávané, celosvětově známé a na druhé straně existují prvenství, nad kterými se člověk musí jen pousmát. ale protože život není jen o vážných tématech a čas od času je potřeba trochu odlehčit, rozhodli jsme se vydat článek o jednom takovém odlehčeném rekordu. V hlavní roli je sonda New Horizons, která vloni prolétla kolem trpasličí planety Pluto a nyní míří k objektu označovanému jako 2014 MU69. Na snímku vpravo vidíte Alana Sterna, hlavní tvář celé mise, jak drží v rukou certifikát Guinnesovy knihy rekordů. Předmětem rekordu ale nebyla sonda samotná, ale drobná část její výbavy, o které se mezi lidmi ví jen málo.
Abychom mohli rekord plně pochopit, musíme se vrátit do roku 1991, kdy americká pošta vydala do oběhu sérii známek s motivy planet naší soustavy. V té době Pluto patřilo mezi planety a tak se dočkalo vlastní známky. Grafici ale měli problém s vyobrazením neznámého světa a tak na známku přidali vysvětlující popisek „Not Yet Explored“, tedy „Zatím neprozkoumáno“. Když se k Plutu chystala New Horizons, objevil se nápad, že by bylo stylové na palubu sondy tuto známku umístit. Známka je malá, neváží skoro nic a bude to navíc krásná ukázka pokroku.
Ano, hádáte správně, rekordmanem je v tomto případě známka na palubě sondy. Jedná se totiž o poštovní známku, která urazila největší vzdálenost. Jen přelet od Země k Plutu pět miliard kilometrů a cesta k 2014 MU 69 zabere dalších 1,5 miliardy kilometrů. Rekordní číslo se navíc díky dráze sondy bude pořád zvyšovat. Věřím, že Vám tato odlehčená zajímavost nevadila a že drobnou tématickou odbočku od klasického zpravodajství o kosmonautice přijmete kladně.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-alan-stern.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-stamp-on-nh-sm.jpg
Sonda cestuje vesmírem už 10,5 roku, byla mediálně rozebrána na kousky a taková roztomilá zajímavost nám (nebo alespoň mně) byla utajena? Nepřijatelné!
Zajímalo by mě, čím byla známka na sondě kryta. A tedy jak vypadá po dlouhém působení kosmického prostředí.
Myslím, že je to známá informace od dob vypuštění sondy. Ale taky bych si na to už nevzpomněl…
Jestli sondu někdy zachytí vyspělá civilizace a při jejím zkoumání narazí na tuhle známku, tak to pro ni možná bude oříšek…
Dovedu si představit, že tyhle „legrácky“ by mohly být v ostatním vesmíru nepochopitelné.
Tá známka je tam kôly spätnému odoslaniu. Aby nemuseli míňať mimozemské mince .. Akonked ti inštitúcia pošle obálku aj so zaplateným poštovným aby si im mohol odpovedať…dobre to tam vyšpekulovali
No, ta známka jim může připadat jako další logo, jakých je na sondě nespočet. Jen se mohou divit, že je z tak odlišného materiálu. Jako ještě méně pochopitelná mi přijde schránka z popelem Clyda Tombaugha. I když dokáží analyzovat, co to bylo původně, může to vést k docela zajímavým dezinterpretacím.
Nepochopitelné jsou i portréty Voskouna na sovětských sondách které doletěly nejdál k Marsu.
Stylove by bolo, ak by tam bolo aj razitko posty – to by bola reklama :)!
Zajímalo by mne, jestli tato známka urazila větší vzdálenost, než všechny ostatní poštovní známky dohromady za celou jejich historii (zhruba od roku 1837).
To by byla těžká otázka pro… pro koho vlastně?
Hmmm, to je zajímavé. Ale jelikož se na Zemi posílají obrovské objemy dopisů každý rok, tak si myslím, že to kumulativní číslo bude vyšší. Schválně jsem si zkusil hledat nějaká čísla a podle této stránky se jen v ČR za rok 2010 poslalo půl miliardy dopisů. Nedokážu posoudit, zda je to číslo reálné, ale když se započítají i všechna firemní psaní, tak by to mohlo být reálné. Samozřejmě ne všechny dopisy nesou známku, ale kdybychom to brali celosvětově a navíc za několik let, tak si myslím, že by to kumulativní číslo bylo určitě vyšší.
Máte úplnou pravdu, až teď mi dochází, že celkové počty odeslaných dopisů musí být o několik řádů větší. Každopádně to sondě nic neubírá na jejím rekordu…
Jedině pro profesora Schustera, známého člena Cimrmanova informačního šapitó. Přepočítal by to na počet myší, jak dlouhou řadu by vytvořily a jak dlouho by jsi pochodoval po této řadě myší.
Tak, určitě. Celkově vzato je škoda, že nemáme víc informací o aktivitách Járy Cimrmana z oblasti kosmonautiky. Protože nelze pochybovat o tom, že i tímto oborem se náš nejvšestrannější velikán zabýval
No podle nepotvrzených teorií se Jára přimotal v Drážďanech ke stávce dělníků pokládajících železné potrubí vodovodního hřadu a využil tuto pauzu a materiál ležící ladem ke zkonstruování prvního potrubního děla. To je velmi dlouhá trubka segmentovaná šikmo vstupujícími bočními koleny, ve kterých jsou malé nálože a po odpálení projektilu se při jeho průletu kolem těchto segmentů aktuvují tyto boční nálože a dále zvyšují tlak a urychlují projektil. Ten ve výsledku dosahuje násobně vyšších rychlostí než u klasického děla, s mensším momentálním přetížením. Vyustění opřené o svah kopce směřovalo šikmo k oblze a železná schránka projektilu byla provizorně naplněna něčím, co bylo zrovna po ruce, Járovou prošlapanou botou. Schránka se částečně průletem atmosfery rozpadla. A tak se stalo, že hned při prvním pokusu vystřelil Jára na Měsíc a otiskl tak jako první člověk svoji botu do měsíčního prachu. Poté se nevole dělníků a úřadů obrátila proti Járovi a dělu a bylo zničeno. Inspiroval však o třicet let později konstruktéry zbraní Třetí říše, ale to je už jiná historie…
Minulý týden mi dorazil dopis, který byl podle razítka odeslaný 4.února. Pro mě je to takový malý lokální rekord České pošty. Ale jsou známy případy, kdy poště trvalo doručení dopisu více než 20 let. Takže tato zásilka se sice dostala zatím nejdál, ale co se týče doby doručení na rekord to ještě není.
Este ako student som posielal list z Nemecka kamaratke do obce „Krasno“ (na Slovensku).
List dosiel po niekolkych tyzdnoch a bol opeciatkovany priblizne 20timi peciatkami – precestoval asi vsetkymi obcami s tymto nazvom na Slovensku, kedze som nenapisal (bo som nevedel) PSC.
Dost neuveritelne, ale stalo sa to
New Horizons musela z Alana Sterna spravit neskutocne stastneho muza. Asi som nevidel jedinu fotku po prelete, na ktorej by sa neskeril od ucha k uchu.
Američané mají být na co hrdi. Sonda má poměrně nepatrnou váhu, srovnatelnou příkladně se sondami Mariner 6 a 7 z roku 1969, které tehdy pořídili dvě stovky snímků z daleko bližšího a zejména pomalejšího průletu kolem Marsu, který je “ za humny“ , což tehdy byl ohromující výkon. Její výkonnost a zejména maximální využití poměrně krátkého času během průletu je úžasná. Reprezentuje obrovský pokrok v konstrukci amerických sond, jejich přístrojového vybavení, v objemu získaných vědeckých dat a dálkovém spojení.
Z toho plyne, že výborná nálada a úsměvy jsou zcela na místě a též u všech příznivců americké kosmonautiky.
6 února 2006 jsem o New Horizons psal článek na Ufologove.cz, když se vydala ne cestu. To to letí!! To už ani staří lidé nepamatují :)))
Ano, letí to rychle.