sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

ESA

Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.

LeoLabs

Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.

Blue Canyon Technologies

Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o  připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.

Sarmony

Japonský startup Sarmony zaměřený na radarové snímkování podepsal dohodu o vynesení své první demonstrační družice na raketě Kairos společnosti Space One.

Spire Global

Společnost Spire Global získala od NOAA kontrakt v hodnotě 28 milionů dolarů na vývoj a letovou kvalifikaci družice a hyperspektrálního mikrovlnného sondovacího přístroje pro operativní předpověď počasí.

Pentagon

Pentagon rozšiřuje využívání družicové sítě Starshield společnosti SpaceX na palubě vojenských letounů. Firmě přidělil novou smlouvu na poskytování služeb pro celou flotilu, která ukazuje, jak je tento systém postupně integrován napříč americkými leteckými flotilami.

Phi Earth Technologies

Společnosti Phi Earth Technologies a australská firma zaměřená na zpravodajství o Zemi, LatConnect 60 (LC60), oznámily strategické partnerství, jehož cílem je překlenout mezeru v propojení družicového pozorování Země s ověřenými informacemi přímo z terénu pro projekty zaměřené na přírodě blízká řešení.

NASA

Tým NASA a průmyslových partnerů připravuje pokračování mise cubesatu k Měsíci. Vyvíjí dvojici malých družic, které budou na Měsíci testovat přiblížení a operace v těsné blízkosti jiného kosmického tělesa.

Redwire

Společnost Redwire bude na základě licenční smlouvy s lucemburskou společností Edge Aerospace vyrábět jednotky pro zpracování dat a síťové přepínače. Firmy to oznámily 25. srpna na konferenci Small Satellite Conference.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dvě nákladní lodi u ISS během dvou dnů

V posledních dnech bylo u Mezinárodní vesmírné stanice opravdu rušno. Během dvou dnů se k ní totiž připojily hned dvě nákladní lodě. Vše začalo startem rakety Sojuz-U, která v sobotu večer vynesla již třetí exemplář vylepšené verze nákladní lodě Progress. V pondělí ráno se pak dostala ke slovu raketa Falcon 9, která vyslala nákladní loď Dragon na oběžnou dráhu a svůj výkon korunovala úspěšným přistáním prvního stupně na pevnině. Oběma nákladním lodím trvalo přiblížení ke stanici okolo dvou dnů. Progress se úspěšně připojil za použití modernizovaného automatického systému Kurs-NA, zatímco Dragon, který není schopný samostatného připojení, musel byl zachycen staniční robotickou paží, která ho následně spojila se stanicí.

Start rakety Sojuz-U zachycený přímo z ISS.
Start rakety Sojuz-U zachycený přímo z ISS.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Start nákladní lodi Progress MS-3, který proběhl v sobotu těsně před půlnocí, jsme vám zprostředkovali v přímém přenosu s českým komentářem. Po usazení na nízké oběžné dráze přešla nákladní loď na standardní dvoudenní letový profil, při kterém se k ISS připojí zhruba po 34 obězích Země. Lodě Progress, stejně jako Sojuzy umí létat po takzvané rychlé dráze, kdy se s ISS spojí už šest hodin po startu, tedy po čtyřech obězích. Rusové ale zvolili klasický pomalý profil, stejně jako u dvou předchozích letů modernizovaného Progressu a jednoho letu modernizovaného Sojuzu. To dalo technikům více času pro důkladné otestování systémů lodi během volného letu. Připojení proběhlo úspěšně v úterý po půlnoci, ve 2:20 našeho času.

Progress dopravil k ISS celkem 2405 kilogramů nákladu, z čehož zhruba polovinu tvořily tekutiny. Šlo především o 705kg paliva pro pohonný systém ISS, 420kg vody, 28kg stlačeného kyslíku a 22kg stlačeného vzduchu pro doplnění atmosféry stanice. Zbytek nákladu pak zabraly zásoby pro posádku, lékařské vybavení, vědecké experimenty a náhradní díly. Nákladní loď zůstane připojená k modulu Pirs po dobu pěti měsíců, poté bude naložena odpadem a krátce po odpojení zanikne v atmosféře. Stejný osud, který nakonec čeká Progress, už potkal horní stupeň rakety Sojuz-U, který nákladní loď vynášel. Pozorovatelé na Novém Zélandu natočili jeho ohnivý zánik v atmosféře.

První stupeň, už zajištěný pomocí jeřábu.
První stupeň, už zajištěný pomocí jeřábu.
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/

Nákladní loď Dragon startovala v pondělí ráno, v 6:45 našeho času, opět doprovázená naším přímým přenosem. Přistání prvního stupně rakety Falcon 9 na pevnině proběhlo úspěšně, zatímco druhý stupeň doručil Dragon na oběžnou dráhu. Oběma nákladním lodím zabral let k Mezinárodní vesmírné stanici zhruba dva dny, jejich letové profily byly ale značně odlišné. Progress se ke stanici (která aktuálně obíhá ve výšce okolo 403km) přibližuje po zhruba o 100 kilometrů nižší oběžné dráze, a na úroveň stanice vystoupá teprve v posledních dvou hodinách letu. Dragon oproti tomu pronásleduje ISS na mnohem vyšší oběžné dráze, s parametry 391 × 393 km (nejvyšší a nejnižší bod). V jednu chvíli byl tedy Dragon paradoxně na vyšší oběžné dráze než Progress, který startoval o celých 31 hodin dříve.

Ve středu, okolo poledne, doletěl Dragon do prvního záchytného bodu, který se nachází 350 metrů od stanice. Následovala kontrola systémů, po které se Dragon přiblížil na 250 metrů, pak na 100 metrů a nakonec na poslední záchytný bod, 30 metrů od stanice. Pozemní týmy pak dali lodi zelenou pro finální přiblížení na 10 metrů. Tam už Dragona zachytila robotická paže Canadarm2, o jejíž obsluhu se staral Jeff Williams a Kate Rubins. Zachycení bylo potvrzeno ve 12:56 našeho času. Astronauti pak předali řízení robotické paže pozemním týmům, které v průběhu několika hodin připojili nákladní loď k uzlu Harmony. Dragon dopravil ke stanici celkem 2257 kilogramů nákladu, včetně adaptéru IDA-2, který umožní připojování soukromých lodí pro posádku. Zbytek nákladu pak tvořily hlavně vědecké experimenty, zásoby pro posádku a náhradní díly.

Zdroje informací:

https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/…/2016/07/progms03_approach.png (koláž – autor)
https://pbs.twimg.com/media/Cnz22X0WAAAgK6d.jpg (koláž – autor)
https://pbs.twimg.com/media/CnhT5KzUMAAwZbo.jpg:orig
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…=57E88A66

 

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
6 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
ventYl
ventYl
10 let před

Pocita sa v suvislosti s nasadenim crew dragonov s tym, ze by autonomne k adapteru IDA pristavali aj dragony? Predpokladam, ze pri lete s posadkou sa nebude manipulovat s canadarmom, ale zadokuju sa priamo. tuto schopnost by potom teoreticky mohol zdedit aj klasicky dragon.

Pospíšil
Pospíšil
10 let před
Odpověď  ventYl

Ano

Jaroslav Alois
Jaroslav Alois
10 let před

Existuje někde nějaká statistika, kolik si vyžádala ISS startů jednotlivých nosičů, co do stavby a provozu a v rozdělení podle typů ?

Dušan Majer
Dušan Majer
10 let před
Odpověď  Jaroslav Alois

Taková kompletní statistika, myslím, neexistuje. Ale nemělo by být moc složité to dohledat. Kupříkladu jednotlivé moduly se dohledají snadno, zásobovacích misí raketoplánů také nebylo mnoho – stačí se podívat do výpisu startů raketoplánů – https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Space_Shuttle_missions.
U zásobovacích misí už je to trochu složitější – tam budeme muset jít do výčtů startů jednotlivých lodí:
Progress: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Progress_flights
Sojuz: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Russian_manned_space_missions
ATV: https://en.wikipedia.org/wiki/Automated_Transfer_Vehicle
HTV: https://en.wikipedia.org/wiki/H-II_Transfer_Vehicle
Dragon: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Falcon_9_and_Falcon_Heavy_launches
Cygnus: https://en.wikipedia.org/wiki/Cygnus_(spacecraft)

Dušan Majer
Dušan Majer
10 let před
Odpověď  Daniel Heřt

A vida o těchto stránkách jsem nevěděl, moc díky!

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.