V posledních dnech bylo u Mezinárodní vesmírné stanice opravdu rušno. Během dvou dnů se k ní totiž připojily hned dvě nákladní lodě. Vše začalo startem rakety Sojuz-U, která v sobotu večer vynesla již třetí exemplář vylepšené verze nákladní lodě Progress. V pondělí ráno se pak dostala ke slovu raketa Falcon 9, která vyslala nákladní loď Dragon na oběžnou dráhu a svůj výkon korunovala úspěšným přistáním prvního stupně na pevnině. Oběma nákladním lodím trvalo přiblížení ke stanici okolo dvou dnů. Progress se úspěšně připojil za použití modernizovaného automatického systému Kurs-NA, zatímco Dragon, který není schopný samostatného připojení, musel byl zachycen staniční robotickou paží, která ho následně spojila se stanicí.
Start nákladní lodi Progress MS-3, který proběhl v sobotu těsně před půlnocí, jsme vám zprostředkovali v přímém přenosu s českým komentářem. Po usazení na nízké oběžné dráze přešla nákladní loď na standardní dvoudenní letový profil, při kterém se k ISS připojí zhruba po 34 obězích Země. Lodě Progress, stejně jako Sojuzy umí létat po takzvané rychlé dráze, kdy se s ISS spojí už šest hodin po startu, tedy po čtyřech obězích. Rusové ale zvolili klasický pomalý profil, stejně jako u dvou předchozích letů modernizovaného Progressu a jednoho letu modernizovaného Sojuzu. To dalo technikům více času pro důkladné otestování systémů lodi během volného letu. Připojení proběhlo úspěšně v úterý po půlnoci, ve 2:20 našeho času.
Progress dopravil k ISS celkem 2405 kilogramů nákladu, z čehož zhruba polovinu tvořily tekutiny. Šlo především o 705kg paliva pro pohonný systém ISS, 420kg vody, 28kg stlačeného kyslíku a 22kg stlačeného vzduchu pro doplnění atmosféry stanice. Zbytek nákladu pak zabraly zásoby pro posádku, lékařské vybavení, vědecké experimenty a náhradní díly. Nákladní loď zůstane připojená k modulu Pirs po dobu pěti měsíců, poté bude naložena odpadem a krátce po odpojení zanikne v atmosféře. Stejný osud, který nakonec čeká Progress, už potkal horní stupeň rakety Sojuz-U, který nákladní loď vynášel. Pozorovatelé na Novém Zélandu natočili jeho ohnivý zánik v atmosféře.
Nákladní loď Dragon startovala v pondělí ráno, v 6:45 našeho času, opět doprovázená naším přímým přenosem. Přistání prvního stupně rakety Falcon 9 na pevnině proběhlo úspěšně, zatímco druhý stupeň doručil Dragon na oběžnou dráhu. Oběma nákladním lodím zabral let k Mezinárodní vesmírné stanici zhruba dva dny, jejich letové profily byly ale značně odlišné. Progress se ke stanici (která aktuálně obíhá ve výšce okolo 403km) přibližuje po zhruba o 100 kilometrů nižší oběžné dráze, a na úroveň stanice vystoupá teprve v posledních dvou hodinách letu. Dragon oproti tomu pronásleduje ISS na mnohem vyšší oběžné dráze, s parametry 391 × 393 km (nejvyšší a nejnižší bod). V jednu chvíli byl tedy Dragon paradoxně na vyšší oběžné dráze než Progress, který startoval o celých 31 hodin dříve.
Ve středu, okolo poledne, doletěl Dragon do prvního záchytného bodu, který se nachází 350 metrů od stanice. Následovala kontrola systémů, po které se Dragon přiblížil na 250 metrů, pak na 100 metrů a nakonec na poslední záchytný bod, 30 metrů od stanice. Pozemní týmy pak dali lodi zelenou pro finální přiblížení na 10 metrů. Tam už Dragona zachytila robotická paže Canadarm2, o jejíž obsluhu se staral Jeff Williams a Kate Rubins. Zachycení bylo potvrzeno ve 12:56 našeho času. Astronauti pak předali řízení robotické paže pozemním týmům, které v průběhu několika hodin připojili nákladní loď k uzlu Harmony. Dragon dopravil ke stanici celkem 2257 kilogramů nákladu, včetně adaptéru IDA-2, který umožní připojování soukromých lodí pro posádku. Zbytek nákladu pak tvořily hlavně vědecké experimenty, zásoby pro posádku a náhradní díly.
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/…/2016/07/progms03_approach.png (koláž – autor)
https://pbs.twimg.com/media/Cnz22X0WAAAgK6d.jpg (koláž – autor)
https://pbs.twimg.com/media/CnhT5KzUMAAwZbo.jpg:orig
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…=57E88A66
Pocita sa v suvislosti s nasadenim crew dragonov s tym, ze by autonomne k adapteru IDA pristavali aj dragony? Predpokladam, ze pri lete s posadkou sa nebude manipulovat s canadarmom, ale zadokuju sa priamo. tuto schopnost by potom teoreticky mohol zdedit aj klasicky dragon.
Ano
Existuje někde nějaká statistika, kolik si vyžádala ISS startů jednotlivých nosičů, co do stavby a provozu a v rozdělení podle typů ?
Taková kompletní statistika, myslím, neexistuje. Ale nemělo by být moc složité to dohledat. Kupříkladu jednotlivé moduly se dohledají snadno, zásobovacích misí raketoplánů také nebylo mnoho – stačí se podívat do výpisu startů raketoplánů – https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Space_Shuttle_missions.
U zásobovacích misí už je to trochu složitější – tam budeme muset jít do výčtů startů jednotlivých lodí:
Progress: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Progress_flights
Sojuz: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Russian_manned_space_missions
ATV: https://en.wikipedia.org/wiki/Automated_Transfer_Vehicle
HTV: https://en.wikipedia.org/wiki/H-II_Transfer_Vehicle
Dragon: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Falcon_9_and_Falcon_Heavy_launches
Cygnus: https://en.wikipedia.org/wiki/Cygnus_(spacecraft)
Dokonce to mají i na wikipedii přehlednější:
s posádkou: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_human_spaceflights_to_the_International_Space_Station
bez posádky: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_unmanned_spaceflights_to_the_International_Space_Station
A vida o těchto stránkách jsem nevěděl, moc díky!