Kolem Marsu momentálně krouží tři americké sondy (Mars Reconnaissance Orbiter, Mars Odyssey a MAVEN), indická Mangalyaan, evropská Mars Express a na cestě je TGO. NASA se už ale připravuje na příští desetiletí, kdy bude potřeba část letky obměnit. V nejbližším startovním okně v roce 2018 se k Marsu vydá lander InSight, příštího startovního okna v roce 2020 využije vozítko Mars rover 2020 a další osud je nejistý. Na začátku dvacátých let by se k Rudé planetě mohla vydat sonda, která by navázala na odkaz pomalu dosluhující MRO.
Ta se k Marsu dostala už v roce 2006 a od té doby je právem považována za nejdokonalejší sondu, která u této planety operuje. Jednak disponuje výkonným fotoaparátem HiRISE, což je v podstatě teleskop obrácený k Marsu schopný fotit velké detaily na povrchu, ale také dokáže zajišťovat vysokorychlostní spojení mezi Zemí a povrchem Marsu, čehož využívají rovery brázdící planetu. Právě přes MRO se posílá většina dat z vozítek Opportunity a Curiosity.
Zdroj:
NASA by ráda v roce 2022 vyslala k Marsu sondu s pracovním názvem Mars orbiter, která by měla MRO nahradit – jak v otázce kvality snímkování povrchu tak i ve směru přenosu dat. Kromě toho by nová družice mohla posloužit také při misi, která by dopravila vzorky hornin z povrchu Marsu na Zemi. Celá mise, jejíž odhadovaná cena kolísá mezi 500 miliony a jednou miliardou dolarů by měla být první americkou oběžnicí Marsu od vypuštění sondy MAVEN v roce 2013. Informace o nové družici pro průzkum Marsu jsme Vám na našem blogu přinesli již vloni a pak letos v dubnu, nyní se ale objevilo hned několik nových zajímavostí.
Kosmická agentura již oslovila pět hlavních výrobců družic a osvědčených společností z kosmického průmyslu aby vypracovaly koncepční studie pro oběžnici Marsu nové generace. Dá se očekávat, že se u tohoto průzkumníka použije podobný princip jako při vývoji MRO, jejíž vývoj NASA outsourcovala na Lockheed Martin. Společnosti, které byly oslovené jsou:
- Boeing
- Lockheed Martin
- Northrop Grumman
- Orbital ATK
- Space Systems/Loral
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
U nové sondy ale bude potřeba, aby nejen navázala na odkaz MRO, ale aby jej i žádoucím způsobem vylepšila. Měla by totiž být připravena na to, že se objem dat vysílaných objekty na povrchu oproti dnešku výrazně zvýší. Rovery a landery tak budou moci na Zemi posílat více informací a fotek, ale sonda musí být připravena i na gigantické objemy dat pokud se přes ni bude odbavovat komunikace pro případnou pilotovanou výpravu.
Na sondě by ale měla být i kamera, která bude minimálně stejně dobrá jako legendární HiRISE. Na základě fotek z této sondy by se měly vybírat vhodné přistávací lokality, kam budou sedat jak robotičtí průzkumníci, ale jednou možná i lidé. Vědci by navíc byli rádi, pokud by sonda dokázala lokalizovat různé zajímavé zdroje – například ložiska vodního ledu, což by budoucí pilotované výpravě umožnilo ušetřit zásoby. Stejně tak se spekuluje o tom, že by nová družice, jejíž jméno zatím neznáme, mohla hrát roli i v programu Mars Sample Return (MSR) pro dopravu vzorků z Marsu na Zemi.
Týmy plánovačů zatím představily tři teoretické scénáře, které je možné dále rozvíjet. Nejlevnější a nejméně komplexní směr by počítal s vytvořením sondy, která nahradí MRO ve stylu kus za kus. Tedy nic extra pokrokového, jen výměna stárnoucí technologie za nový hardware. Další dvě možnosti jsou ale zajímavější. Počítají s tím, že by se na sondu umístil solárně-elektrický pohon a jednotka pro laserovou komunikaci. Jedná se o dvě pokročilé technologie, které se musí vyvinout a ozkoušet předtím, než se lidé vydají mimo zemské gravitační pole.
Zdroj: http://images.spaceref.com
Solárně-elektrický pohon je vlastně jen jiné označení pro iontový pohon. Používá nádrže se vzácným plynem, který je ionizován a urychlován pomocí elektrické energie vyráběné solárními panely. Díky tomuto pohonu by sonda mohla s minimální spotřebou paliva výrazně (byť relativně pomalu) manévrovat na oběžné dráze. Tato schopnost by našla využití i při setkávání se sondou, která by vynesla vzorky z Marsu na oběžnou dráhu, aby se následně vydala k Zemi. Tyto vzorky předtím odebere vozítko Mars rover 2020 a zanechá je v kapslích na povrchu. Oficiální místa zatím nerozhodla, zda má nová sonda v projektu MSR hrát nějakou roli. Jisté už je, že doprava vzorků na Zemi bude potřebovat celou řadu misí, na jejichž startu je Mars rover 2020.
Optická komunikační jednotka na palubě sondy Mars orbiter by znamenala doslova řádové navýšení objemu dat posílaných na Zemi. Ačkoliv to dnes zní téměř neuvěřitelně, mohli bychom se dočkat dokonce videoklipů s vysokým rozlišením. Tato možnost by byla přínosem jak pro vědce, kteří by se dočkali více cenných informací, tak i pro připravovanou pilotovanou výpravu.
Ale to je zatím ještě daleko. Momentálně jsme na začátku, kdy pět firem od začátku července pracuje na návrzích nové sondy tak, aby splnili dva základní požadavky NASA – co nejpřesnější snímkování a dobrá přenosová rychlost.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/03/mars_sep.png
https://www.sott.net/image/s8/175347/full/mars_reconnaissance_orbiter_ma.jpg
http://spaceflightnow.com/…/mars-orbiters-rovers-odyssey-reconnaissance-opportunity-full.jpg
http://images.spaceref.com/news/2014/mars_laser_comms_945.jpg
Pokud bychom tedy vytvořili škálu výkonnosti a užitečnosti dosavadních družic Marsu od jedné do sta, kdy jednu by měl Mars 2 a 100 by měla nová sonda, pohybovaly se ostatní sondy vč. TGO v rozmezí 2, možná 3 až 10. Je to správná úvaha ?
Ono je hrozně těžké takhle škálovat výkonnost kosmických sond, protože každá dělá něco jiného. Navíc nová sonda ještě ani nemá schválenou podobu. Každopádně si ale myslím, že ten kvalitativní rozdíl bude menší.
A proč jste neuvedli nic o ruských sondách u Marsu? To se vám asi moc do krámu nehodí. To je samé USA a EU. :/
Tak nevím, jestli se snažíte trolit, nebo to myslíte vážně. Ale odpovím vám – Rusko nemá u Marsu žádnou sondu. Ba co více nemá žádnou funkční techniku mimo oběžnou dráhu Země, tedy žádnou meziplanetární sondu. Takže jak se říká pláčete dobře, ale na špatném hrobě. Náš portál si zakládá na tom, že měří všem stejně. Nemůžeme ale informovat o něčem, co neexistuje.
No, nemá žádnou meziplanetární sondu, to ano, ale funkční techniku v meziplanetárním prostoru má ve formě přístrojů na TGO – EDM a možná i někde jinde. Nicméně přístroje na cizích sondách má kdekdo (třeba i Česko, pokud se to počítá, když jsme součástí ESA), takže to opravdu žádná sláva není.
Jinak, kdo má kromě USA, ESA, Japonska, Indie a Číny (Chang’e 2 snad ještě funguje) funkční meziplanetární sondu?
To je vše. Ale vzhledem k náročnosti téhle disciplíny je to pěkná společnost. Tím spíš je ale s podivem, že tam Rusko od roku 1989 chybí (alespoň částečně úspěšný Fobos 2).
Ano, stejně tak přístroj DAN na Curiosity je ruské výroby. Ovšem, jak sám píšete, je potřeba rozlišovat, zda přístroj k Marsu dopraví cizí sonda, nebo zda se jedná o sondu vlastní.
Velmi pěkný článek a obdiv Vaší trpělivosti že na takové příspěvky odpovídáte.Múj děda říkával “chytrému napověz a hloupého kopni“
Díky za pochvalu. A co se odpovědí týče – inu už jsme za ty roky zvyklý – pod mými pořady na Streamu se občas také občas objeví nějaký podobně zmatený člověk, takže mám dobrou průpravu. 🙂
Tak to je pořádný úlet. Kdyby Michal podal svůj příspěvek jako dotaz nebo překvapení, bylo by to v pořádku a někdo by mu absenci ruské techniky v článku rád objasnil. Ale když už na někoho takto zaútočím, musím mít svůj názor něčím podložený (a i to se dá formulovat méně útočně). Tady je jasné, že Michal buď nepochopil, o čem článek pojednává a nebo zkrátka neví o tématu vůbec nic a proto bych čekal méně suverenity. Ať tak nebo tak by asi byla na místě omluva směrem k Dušanovi, protože tvrzení o nějaké tendenčnosti na kosmonautixu je naprostý blábol a urážka dobré práce.
Jo a ještě bych dodal. Nejen samé USA a EU. Také Indie je zmíněna 🙂
Neočakávam že by pán Michal mal v úmysle sa ospravedlňovať. Predpokladám že také niečo nikdy nerobí. 🙁
Okrem Indie sa v článku hovorí ešte aj o Japonsku a Číne.
pb 🙂
A ti Indové navíc posílají velice kvalitní snímky.
zdravim
zaujala mne „umelecka“ predstava laseroveho spojeni se zemi. Jake jsou vyhody laserove komunikace oproti radiove? Oboji je elektromagneticke vlneni, laser ma vyssi prenosovou kapacitu ale stale mi prijde, ze je mnohem vice nachylny na primou viditelnost bez prekazek.
Je duvod pro pouziti laseru pouze vyssi prenosova kapacita nebo jeste neco?
Dik.
Hlavní a v podstatě jedinou výhodou je výrazně vyšší přenosová kapacita. Laserová komunikace se zatím ale jen testuje – první krůčky udělala sonda LADEE u Měsíce, která přenesla zprávu testovacím systémem zhruba 6× rychleji, než v případě radiového přenosu.