Týden utekl jako voda a přichází další vydání pravidelného Kosmotýdeníku. I tento týden jsme nestačili koukat, kolik zajímavých informací a událostí nám přinesla kosmonautika. Společně se proto v aktuálním vydání podíváme zejména na další plány o letu člověk k Marsu, tentokrát z úst Elona Muska, který směle prohlásil, že je tam bude lidskou posádku schopen poslat už v roce 2024. Podíváme se na první statický zážeh vylepšené rakety Antares 230. Tento týden také proběhlo několik startů. Zítra bychom se měli dočkat vstupu do nafukovacího modulu BEAM a proto si budete moct přečíst o přípravách na tento historický okamžik. To a mnoho dalšího naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku.

Antares se připravuje na návrat do služby

V říjnu roku 2014 došlo k havárii nosné rakety Antares, kterou poháněly motory AJ-26. Raketa vynášela loď Cygnus, která v automatickém režimu měla přiletět k Mezinárodní kosmické stanici. Raketa však explodovala kousek nad rampou a krom ztracené lodě a rakety to odnesla také startovací rampa. Společnost ATK Orbital byla postavena před situaci, kdy bylo možné havárii využít k vylepšení své rakety, což stejně plánovala a společnost to využila. Příčina havárie byla vada na jednom z turbočerpadel přes čtyřicet let starého motoru, který byl původně vyráběn pro sovětský lunární program N-1.

Tento týden proběhl první statický zážeh nové vylepšené rakety Antares 230, která je osazena modernějšími a výkonnějšími ruskými motory RD-181. I přesto, že raketa dostala nové motory, tak nebylo třeba postavit celou raketu znova. Rozměrově jsou si původní a nové motory podobné a tak proběhly změny pouze v přívodních potrubích, avionice a softwaru, který motory řídí. Ten byl tentokrát vyvinut přímo ve firmě ATK Orbital. Raketa má díky použití RD-181 vyšší výkon a tím se zvedla udávaná maximální nosnost z 5800 kg na 7000 kg na nízkou orbitální dráhu. Změnami prošla také samotná rampa, kde byly upraveny přívody paliva a systém zatápění rampy vodou. Díky všem těmto vylepšením může nyní Antares nosit k ISS větší verzi lodi Cygnus, která si svojí premiéru mezitím odbyla na dvou zakoupených letech na raketě Atlas V.

Test, který proběhl tento týden, trval 30 sekund a prověřovalo se při něm prakticky všechno důležité pro chod motorů. Zejména se měla ověřit schopnost zapálení, vypnutí a také regulace tahu, která se mění v průběhu letu. Motory spalují upravený letecký petrolej a kapalný kyslík. Test proběhl na Wallops Flight Facility, kde má ATK svůj domovský odpalovací komplex. Před tímto testem proběhlo ještě 22. května vůbec první zkušební plnění palivem. Raketa byla na startovací rampě připravována ke startu všemi procedurami, které by probíhaly i při operačním nasazení, ale těsně před zážehem motorů byl test přerušen.

Poté, co byl test dokončen, bude probíhat vyhodnocování nasbíraných dat. Až NASA společně s ATK data vyhodnotí, bude následovat definitivní potvrzení data startu další zásobovací lodě Cygnus, který je zatím naplánovaný na šestý červenec. Firmě zbývá z jedenácti nabídnutých misí od NASA uskutečnit ještě pět, nicméně v rámci druhého kola o dodatečné zásobení stanice byla společnosti zadána ještě zakázka na dalších minimálně šest misí, které budou probíhat v následujících letech. Loď Cygnus se tak ještě párkrát proletí.

Lidé na/u Marsu v roce 2024?

S plány o letu lidí k Marsu se v poslední době roztrhl pytel. Předminulý týden jste si v Kosmotýdeníku mohli přečíst o prohlášení firmy Lockheed Martin, že by dle jejich plánů mohla NASA vyslat loď Orion k Marsu už v roce 2028. Jednalo by se zatím jen o oblet, který by vyzkoušel potřebné technologie k pozdějšímu přistání. Samotné NASA totiž bližší plány, jak dosáhnout Marsu schází.

Tento týden se objevil další plán, který je ještě smělejší. Elon Musk, revolucionář v oblasti kosmonautiky prohlásil, že by lidi k Marsu chtěl vyslat už v roce 2024. Podíváme se na tento plán blíže, protože se v něm ukrývá několik ale. Ale také několik možných zajímavých indicií k rozuzlení zatím neveřejných plánů SpaceX na dobytí Marsu.

V dubnu letošního roku jsme slyšeli z úst Muska, že plánuje už v roce 2018 vyslat k Marsu nepilotovanou loď Dragon, která se pokusí o motorické přistání na Marsu. SpaceX tento plán nakonec připravuje společně s NASA, která pro let poskytne komunikační zázemí, znalosti a sadu měřících přístrojů, které nebyly zatím upřesněny. Odměnou za to NASA dostane všechna data, která budou z přistání získána. Plány NASA na přistání těžších nákladů na Marsu totiž pomalu opouštějí nafukovací tepelné štíty, protože se zatím zdá, že schůdnější cesta bude právě motorické přistání. Nafukovací štíty potřebují ještě pár let vývoje, než se podaří vychytat současné problémy.

Co se týká konkrétnějších informací o chystaném letu lidí k Marsu v roce 2024, zaznělo několik věcí. Předně to, že od roku 2018, by chtěl Elon vysílat misi k Marsu každé vhodné startovací okno, které nastává jednou za 26 měsíců. Tyto snahy by měly v roce 2024 vyvrcholit startem posádky, která by k Marsu dorazila o devět měsíců později. Ovšem nezaznělo to, zda posádka bude na Marsu přistávat, nebo jej jen obletí. Z logicky věci se spíše nabízí zkušební oblet. Samozřejmě, že padla otázka, jak si SpaceX představuje, že posádka vydrží několik let v tak malém prostoru, jaký poskytuje Dragon. Elon mluvil o tom, že samozřejmě nemůže být posádka uzavřena pouze v lodi Dragon, ale že konkrétní plány představí až v září letošního roku, kdy se chystá prozradit své plány na novou těžkou raketu a na nic menšího, než kolonizaci Marsu.

Pokud jde o financování, odpovídal Musk tak, že SpaceX skutečně potřebuje hodně peněz, ať už ze zakázek od NASA, tak ze zakázek pro Pentagon. Peněz bude opravdu potřeba, protože plány počítají s raketou větší, než byl Saturn 5, která bude navíc znovupoužitelná. S tím se pojí zcela nové výrobní kapacity i startovací rampy. Současné zakázky s příslibem dalších zakázek od armády by potřebné peníze zajistit prý mohly.

Samozřejmě, že se logicky objevila i poznámka, že Elon je velmi známý svými smělými prohlášeními, které však mají poněkud problém se splněním časového harmonogramu. Elon na to odpovídal tak, že se jedná o plán, který je nutným prvním krokem k tomu, aby se uskutečnilo budoucí osídlení Marsu. Říká, že se nesnaží lhát, ale že plánu, který představuje, on sám věří a nepovažuje jej za lež. Ihned však dodává, že jde o nesmírně technicky a finančně náročný projekt, který mohou potkat nečekané problémy, ale ty, že je připraven řešit a vyřešit.

Přes všechny tyto plány nesmíme zapomínat na NASA, která v současnosti jako jediná pracuje na alespoň trochu konkrétnějších plánech pro dosažení Marsu s lidskou posádkou. Plány NASA jsou však velmi vágní a pro následující roky počítají zejména s robotickými misemi. Předně v roce 2018 odstartuje k Marsu odložená mise InSight, která bude zejména měřit seismickou činnost. V roce 2020 by pak k Marsu mělo vyrazit vozítko Mars rover 2020, které se zaměří na zodpovězení otázky, zda byl na Marsu život a zda tam stále ještě může být. Společně s tím, se pokusí vyrábět kyslík ze zdrojů na planetě. Pak už následují velmi nejasné plány rakety SLS a lodě Orion, o jejíchž misích lze v současnosti reálně říct jen to, že se budou ve dvacátých letech soustředit především na oblast kolem Měsíce, kde se budou zkoušet postupy pro budoucí vzdálenější mise.

Kosmický přehled týdne:

Již toto pondělí by se měl otevřít poklop mezi Mezinárodní kosmickou stanicí a historicky prvním nafukovacím modulem BEAM, do kterého vejdou astronauti. Tím, kdo by měl jako první do modulu vejít by měl být Jeff Williams, který se na tento úkol v průběhu uplynulého týdne připravoval. Jeff ostatně pracoval od 28. května na postupném nafukování modulu od společnosti Bigelow Aerospace. Až dojde k otevření průlezu, bude modul přístupný po dva dny, kdy do něj bude Jeff instalovat měřicí přístroje, které budou sledovat teplotu, radiaci, stav atmosféry i dopady mikrometeoritů.

Úplně první úkol, který čeká astronauta po vstupu do modulu, bude vypuštění posledních zbytků dýchatelné atmosféry do interiéru modulu. Tyto zásoby se nachází v nádržích, které si modul přivezl s sebou. Po dvou dnech práce by měl být modul opět uzavřen. Plánuje se, že posádka bude do modulu vstupovat třikrát až čtyřikrát ročně po dobu dvou let. Až uplynou dva roky, je prozatím plánováno, že modul bude odpojen a poslán do atmosféry, kde shoří.

Čtvrtého června úspěšně odstartovala raketa Rokot a vynesla vojenský mapovací a geodetický satelit Geo-IK-2. Tento satelit nahrazuje starší ztracený satelit Geo-IK-1, který se vydal na oběžnou dráhu v roce 2011. Záznam ze startu naleznete na níže přiloženém videu.

V pondělí 30. května úspěšně odstartovala čínská raketa CZ-4B z kosmodromu Taiyuan. Na její palubě byl čínský mapovací satelit Ziyuan 3-2, který má sloužit zejména civilnímu pozorování Země, kde bude hlídat ornou půdu, stav řek a sledovat následky přírodních katastrof. Společně s hlavním nákladem letěly ještě dva malé satelity, každý o váze 35 kilogramů. Jejich jména jsou ÑuSat 1 a ÑuSat 2 a jsou základem větší flotily těchto malých družic. Na video ze startu se můžete podívat níže.

Přehled z Kosmonautixu:

Máme za sebou další neuvěřitelně nabitý týden. Poslední dobou se v kosmonautice dějí věci, o kterých jsme si před pár lety mohli jen zdát. Ale pojďme se podívat na to, jak vypadal týden v podání článků na Kosmonautixu. Ještě v neděli se vydařil úspěšný start ruské rakety Sojuz, která vynášela další družice ruského globálního navigačního systému Glonass. Další den přišlo oznámení společnosti ATK Orbital, která by ráda postavila svoji těžkotonážní raketu, postavenou na motorech na tuhé pohonné látky. Sonda Rosetta nás stále ještě zásobuje fascinujícími snímky komety 67P a údaji, které měří. Její řídicí tým však konečně začal upřesňovat detaily na závěr její mise, při kterém by sonda měla přistát na povrchu komety. Poslední start rakety Sojuz, když vynášela družice systému Glonass, nakonec nebyl úplně bez problémů. Podívali jsme se blíže na informace o chystaném evropském servisním modulu, který ser v roce 2018 vydá s lodí Orion k obletu Měsíce. Nejsledovanější podívanou však zřejmě byl návrat prvního stupně rakety Falcon 9, který jako třetí v řadě přistál na plovoucí plošině. Tentokrát byl jeho návrat ozvláštněn jeho nakloněním. Trpasličí planety Pluto stále dokazuje, že je tělesem tak zajímavým, že si to neuměli představit ani ti nejodvážnější vědci připravující misi New Horizons. Nově byly na Plutu nalezeny důkazy o existenci konvekce – tepelné výměny.

Snímek týdne:

Snímek tohoto týdne bude pocházet z jedné z nejvzdálenějších částí sluneční soustavy, kam se lidstvo zatím mohlo podívat. Trpasličí planeta Pluto si skutečně zaslouží svoji vlastní kategorii, protože neustále dokazuje, jak výjimečný a rozdílný svět to je oproti klasickým planetám a plynným obrům. Jedna z nově zaslaných fotografií nám ukazuje odvrácenou stranu Pluta, kde je vidět jeho atmosféra, ale také mraky, které v ní putují. Krom toho se tento týden ukázalo, že dle dat, která máme k dispozici, probíhá na Plutu tepelná výměna mezi jeho nitrem a pláštěm, což má za následek jevy, které známe ze Země, ale které jsou v podání Pluta založeny na jiných principech. Více jsme o tom psali zde. Mimochodem, podívejte se i na gif, který vznikl při odletu sondy New Horizons. Takže díky Pluto, že jsi nám dovolil nahlédnout pod roušku svého mrazivého závoje.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/2016/05/31/re-engined-antares-rocket-completes-ground-test-firing/
http://www.nasa.gov/feature/astronaut-s-first-steps-into-beam-will-expand-the-frontiers-of-habitats-for-space
http://spaceflightnow.com/2016/06/02/elon-musk-hopes-spacex-will-send-humans-to-mars-in-2024/
http://space.skyrocket.de/doc_sdat/geo-ik-2.htm
http://spaceflightnow.com/2016/05/31/long-march-4b-lofts-earth-viewing-satellites-for-china-argentina/

Zdroje obrázků:
http://www.space.com/images/i/000/055/080/original/spacex-red-dragon-mars-entry-thrusters.jpg?interpolation=lanczos-none&downsize=660:*
http://67.media.tumblr.com/e423b332f9c924686d16ac8609555518/tumblr_o7yderck7L1rvtk1ao2_r1_500.jpg
http://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2016/04/Red-Dragon-spacecraft-on-the-surface-of-Mars-image-credit-SpaceX-posted-on-SpaceFlight-Insider.jpg
http://i.amz.mshcdn.com/MzvmJCohKevJYXozE9C0Tp3kBBo=/950×534/2016%2F06%2F02%2F7c%2FDSC04000.11ccd.jpg
http://i.dailymail.co.uk/i/pix/2016/03/29/15/32A3D65000000578-0-The_Bigelow_Expandable_Activity_Module_or_BEAM_will_be_the_first-a-20_1459260566424.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full_width_feature/public/thumbnails/image/darksideimage_unann.png?itok=JFXuOSqu