Evropská sonda Rosetta předloni plnila titulní stránky novin a dozvědělo se o ní ohromné množství lidí z řad běžné veřejnosti. Není se co divit – jako prvnímu lidskému výtvoru se jí podařilo obíhat kolem jádra komety. Postupem času Rosetta opustila zpravodajský prime-time, ale to neznamená, že by se méně činila. Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko vloni prolétla přísluním a sonda studovala její zvýšenou aktivitu z bezpečné vzdálenosti. Jak se jádro vzdaluje od Slunce, jeho aktivita klesá a Rosetta může sledovat jeho slábnoucí aktivitu z větší blízkosti. Dnes Vám přinášíme pár úchvatných fotek povrchu, které vznikly v minulých dnech.
Zdroje informací:
http://blogs.esa.int/rosetta/2016/05/20/cometwatch-15-may/
Zdroje obrázků:
http://motherboard-images.vice.com/c…&resize=1200:*&output-format=jpeg&output-quality=90
http://www.esa.int/…/15994006-1-eng-GB/Comet_on_15_May_2016_NavCam.jpg
http://www.esa.int/…/Comet_on_11_May_2016_OSIRIS_narrow-angle_camera.jpg
http://www.esa.int/…/Comet_on_17_May_2016_OSIRIS_wide-angle_camera.jpg
http://www.esa.int/…/Comet_on_11_May_2016_OSIRIS_narrow-angle_camera.jpg
…na té poslední fotce vidím vlevo dole nějaký naložený pásový náklaďák, co veze nějakou světlou plotnu… 🙂
Je tam. Jednoznačně. Ale jako obvykle to určitě všechno zatlučou 🙁 Se divím, že tenhle snímek vůbec pustili.
Já jsem pro utajení objevu, protože jestli se o tom dozví náš hostinskej,nebude nám krmit uši ničím jiným.
Obligatory XKCD: https://xkcd.com/1551/ 😉
Máte na mysli to prase s deskou na zádech? 🙂
A co ten šroub pro plochý šroubovák uprostřed snímku? Ani Čurjumov, ani Gerasimenková ho asi nedotáhli…
Doplnil bych (viz zdroj na konci) rozlišení i k ostatním snímkům, které je 16 cm/pixel !!! (ty vykřičníky jsou tam jako úžas nad tím rozlišením, ne jako rozčilení nad tím, že ta informace v článku chybí 🙂 ).
Ono to sice vypadá divně, že ač se uváděná vzdálenost moc nemění, mění se výrazně rozlišení snímků, ale při takhle malé vzdálenosti (navíc ve zdroji chybí informace, jestli se bere vzdálenost k povrchu, nebo od centra) už se rozlišení výrazně mění v závislosti na tom, kterým směrem se kamera dívá.
Si vzpomínám na hlasy, co vykládaly, že Rosetta je už ve vesmíru dlouho a tak ten její foťák je na úrovni dnešních lepších mobilních telefonů. Když to otočíme, tak můžeme jásat, na jaké úrovni mobily jsou 🙂
Dobrý tip, přidám to tam. Ve zdroji se vždy hovoří pouze o vzdálenosti od jádra bez specifikace zda od středu nebo od povrchu. Při členitosti tvaru 67P bych ale spíše věřil tomu středu.
Je to proste parada!!!
Úchvatné fotky- skutočne trefné pomenovanie:-)
Díky za článok – je to poézia:-)
Mať tak posádku, loď, skafander a už aj si tam odskočím:-)))
Byl bych rád, kdyby šlo uvést velikost obrázků v metrech
(jako u první fotky). To mi pro představu vyhovuje víc,
než rozlišení v Px. Děkuji.
Bohužel tento údaj je dostupný pouze u některých snímků. Kde je k dispozici, tam jej uvedu, ovšem pokud jej zdroj neuvádí neuvádí, nemohu bohužel sloužit. Díky za pochopení.
Když první fotka zabírá 862m:
1024*0,16=860,12m
Tak se dá cca velikost dopočítat ze zdrojových fotek:
2. 328m
3. 1823m
4. 328m
Krásne fotografie. Najlepšie by bolo, pri takto blízkych fotkách, zobraziť niekde v rohu nejaký referenčný objekt, ako sa pri obrázkoch dinosaurov zobrazuje človek pre porovnanie a lepšiu predstavu veľkosti. Napríklad na prvej fotke je hore mierne vľavo akýsi vystupujúci objekt vyzerajúci ako budova. Podľa rozmerov odhadujem že by mohol byť aj podobne veľký. Fascinujúca predstava.