Jaro na Zemi je v plném proudu a také na Marsu roboti nezahálejí. Věnujme jim proto malé ohlédnutí. Podíváme se na to, jaké výzkumy plánuje tým kolem stařičké Opportunity a co zajímavého právě prováděla větší Curiosity. V úvodu článku vidíme mimořádný snímek. Pořízen byl sice již 31. března tohoto roku během solu 4332, ovšem podobných záběrů jsme se nedočkali již léta. Na snímku je krásně vidět větrný prachový vír (anglicky dust devil), který se proháněl pláněmi uvnitř velkého kráteru Endeavour (kráter o průměru 22 km je tak velký, že vypadá jak rovná pláň s dunami). V popředí jsou svahy tvořící vlastně valy kráteru a stopy vozítka v nich. Opportunity totiž aktuálně opět popojíždí a cílem jsou smektity. To je minerál ze širší skupiny jílovitých minerálů, které by měly být v této oblasti Marsu hojné.
Výše uvedený snímek ukazuje jen jedno políčko mozaiky, která byla pořízena. Kamery vozítka běžně pořizují každý den, nebo chcete-li každý sol, sadu fotografií okolí. Když byl uveřejněn tento obrázek, nabízelo se, jestli je nutné, aby vozítko ujelo více než 42 kilometrů, aby strávilo více než 12 let na Marsu a to vše proto, aby vyfotografovalo tak úchvatnou panoramu, jaká je uvedena níže. Inu stojí za to zkoumat cizí planety. Nejen z hlediska vědeckého, ale i estetického.
Prachoví ďáblíci jsou běžný jev na Zemi, když horký vzduch začne ve víru stoupat vzhůru a unáší s sebou prach. Podobně vídalo běžně prachové víry vozítko Spirit v kráteru Gusev.
Pro Opportunity to však byl zjev velmi řídký. O to víc je takový snímek cenný. Vozítko si jej navíc všimlo zrovna v době, kdy stoupalo na Knudsenův hřbet pod úhlem 32°, což je největší sklon, jaký kdy vozítko na Marsu překonávalo (k úhlu 30° se přiblížila i Spirit při zdolávání svahů kopce Husband, jinak obecně to není ještě nebezpečný sklon, jen může dojít k výraznému prokluzu kol, což bývá softwarově upraveno tak, že přinejhorším vozítko zastaví a čeká na pokyny).
Ale zpět k zmíněným smektitům. Na dalším obrázku vidíme celkovou situaci, kde se nyní Opportunity nachází. Během zimy na jižní polokouli Marsu (vrcholila 3. ledna 2016), se vozítko pohybovalo po severně nakloněných svazích a pátralo po jílovitých usazeninách.
Jílovité minerály, fylosilikáty, jsou pro geology důležité, protože jednak vznikají v přítomnosti vody a navíc na Zemi jsou zastoupeny spolu se stopami vznikajícího života. Protože tyto minerály byly hojně detekovány z oběžné dráhy pomocí družice Mars Reconnaissance Orbiter, podívá se tam Opportunity v následujícím období. Problém se smektity spočívá v tom, že ony se někde v oblasti údolí Marathon Valley vyskytují, ale Opportunity je nedokázala najít. Proto se nyní vozítko vydalo nazpět nahoru a pátrá dál. Na níže uvedené mapce vidíme trasu vozítka a také místa s vyšším výskytem fylosilikátů (červeně) a případně nižším, ale také pravděpodobným výskytem (zeleně).
Závěrem ještě aktuální pohled na právě zkoumané lokality nazvané pracovně Pierre Pinaut. Vozítko si zde očistilo přítomné kameny a ještě se je pokusí obrousit pomocí kolečka.
Při cestě vzhůru vznikla další pěkná fotografie, a sice oblak nad hřebenem. Oblačnost na Marsu zastupují především ledové krystalky cirrovitých oblaků a nejinak tomu bylo i tentokrát.
Nyní obraťme své myšlenky k větší a novější laboratoři Curiosity. Poslední týdny byly věnovány jízdě na jih kolem dunových polí a poté vozítko zastavilo a vykonalo svůj jubilejní desátý vrt. Zkoumal se i stav kol, ale ačkoli je takový, jaký je, jeví se jako uspokojivý a neměl by bránit další jízdě, ani výstupu do svahů Aeolis mons.
Pro zpestření se podívejme, co dokáže eroze na marsovské mrazové poušti. Už jsem si zvykli na různé tenké pláty a jehly visící do prostoru, přesto podobné útvary nepřestávají fascinovat.
Často vídáme krásná panoramata, která Curiosity pořizuje. Ovšem Seán Doran si se snímkem pohrál a vložil do něj i model vozítka. Dává to snímku novou perspektivu. Popisek snímku si asi necháme vysvětlit angličtináři mezi našimi čtenáři, vypadá to na nějakou slovní hříčku 🙂
Během solu 1321 se snímal otvor, který robot vytvořil v lokalitě Lubango. Šlo o zmíněný desátý vrt na povrchu Marsu. Průzkum tentokrát proběhl hodně rychle. Během týdne proběhl průzkum lokality, vrtání i průzkum alfa částicovým rentgenovým spektrometrem. Podle všeho tým usoudil, že v této lokalitě není žádná neobvyklá hornina a neprováděly se zkušební vrty, nýbrž rovnou plný hluboký vrt. Stejně jako po každém vrtu, následoval detailní průzkum uvnitř robota v laboratořích CheMin a SAM.
Jedenáctý otvor, lokalita Okoruso, byl poté vyhlouben během solu 1332, začátkem května pozemského kalendáře. Podle snímků z kamery na robotické paži je zřejmé, že vznikly také snímky na další selfie-panoramu, ta však ještě nebyla prezentována.
Zdroje informací:
http://mars.nasa.gov/
http://www.planetary.org/
http://www.planetary.org/blogs/guest-blogs/
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/
Zdroje obrázků:
http://mars.nasa.gov/imgs/2016/04/opportunity-devilish-view-ridge-PIA20012-full.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1472/25597425754_4b65095641_o.jpg
https://lh6.googleusercontent.com/-ugVFVNY5PyI/VwaVNc5GDGI/AAAAAAAAUYw/ezaNDSYPm_E18MfB5m7KiSW4Dx9jGdASQ/w858-h553-no/opcon_Climb_devil.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/4-mars/2016/20160510_01_4365walkabout_perspective.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1663/26164204692_e9d0431126_b.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/4-mars/2016/20160510_04_Pinaut_3_outcrop.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/4-mars/2016/20160510_05_Pinaut_3_brush.jpg
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=39377
Ten nazov obrazku vyzera, ze je to „Dorazim do/na Murray Buttes alebo skapem“.
Ty bláho, tak tohle je opravdu těžký překlad pro mě, vůbec jsem netušil význam toho slova. Díky 🙂
Je to to iste „slovní rčení“ ako v hre KSP (kerbal space program) na uvodnej obrazovke po spusteni „Moon or Bust“
Třeba to tak bylo myšleno. Já žasnu 🙂
Tak „X or bust“ je zřejmě docela obvyklé spojení, ne nutně vázané na kosmonautiku. 😉 A také docela staré, viz třeba http://www.imdb.com/title/tt0299632/.
Mno asi půjde o parafrázi českého buďto se vrátím se štítem nebo na štítě (používáno pri bitevních taženích kde výraz se štítem znamenal že se vrátím se ctí nebo na štítě, vrátím se na márách, mrtev) jinak tato fráze je v americké angličtině hodně používaná ve smyslu třeba vegas or bust, moon or bust a doslova je to budto se na to místo dostanu nebo krachnu…
Je to tak, ten význam sedí. V kosmonautice už byl tento termín použit například u Gemini V („8 dní, nebo nic!“).
Děkuji, pár let tam strávených se trošku nějak projevuje. 🙂 Jinak za to logo děkuji ještě mnohonásobně více po jeho shlédnutí, začínám mít takový pocit že by si erbologie (krásné nečeské slovo) , měla na kosmická loga vytvořit novou, moderní disciplínu… Protože fráze něco or bust se vlastně , nebo aspon co já vím, vyskytuje poprvé v literataře keruaka a jemu podobným beatníku a i já jsem ho nejvíc vídával na kulatých VW dodávkách, a má v sobě nádech svobody amerických 60. let a woodstocku.. A gemini, kromě toho,ještě navíc, se tím ikonickým osadnickým vozem odkazuje k americké tradici , osadníku kteří v potu a krvi na podobných vozech vyrvali přírodě pustinu divokého západu a dali ji k osidlování lidem.. Trošku oftop od kosmonautiky, vím, ale takový krásný příklad jak vše souvisí se vším 🙂
2kastelán: erbologia=heraldika?
Na slovensku je ten vyraz ovela mierumilovnejsi: Vsetko alebo nic! 🙂
Pekny suhrn, citavy.
Chtěl bych se zeptat… Moc nerozumím této větě „Vozítko si zde očistilo přítomné kameny a ještě se je pokusí obrousit pomocí kolečka.“ To, že si očistilo kamery ještě chápu jen mě nenapadá jak, ale tomu s těma kolečkama vůbec nerozumím.
Tak kamery nebo kameny? 😀
😀 😀 😀 😀 😀 😀 😀 Ahááá hned to dává smysl 😀 Bože už bych se mohl naučit číst 😀
Neboj trpím stejnou „poruchou zpracování“. Hned po přečtení článku jsem šel hledat do diskuse, kdo že se bude dožadovat vysvětlení té věty. Jedno malé zvratné „si“ si jen tak, samo, překóduje kameny na kamery 🙂
Teď jste mi dali, raději jsem si to místo v článku ještě jednou přečetl, ale vážně tam jsou kameny. Nicméně čisti si kamery kolečkem zní líp 😀
Pro mne byl zajímavý větrný vír- což znamená větrnou energii kterou by se mohlo využít k výrobě el. energie, nebo pohonu.
Také jsem se zasekl kameny 🙂
Osadnici si, zejmena v prvni polovine 19. stoleti, kdyz se vydavali kolonizovat Zapad, psali na sve vozy (mimochodem, asi 1/3 z nich vyrobila dilna bratri Studebakerovych – pozdeji jedna z nejvetsich automobilek v USA) „Pikes Peak or bust!“ Ta hora, jedna ze ctyrtisicovek se tyci nad zapadni hranici prerie (Velke plane – Great Plains), kde se osadnici jednak usazovali, nebo – a to jeste casteji – pokracovali dale do Kalifornie. Dodnes jsou v krajine videt vyjezdene koleje v prerii. Pikes Peak byl (a je) orientacni bod viditelny stovky mil daleko, zejmena kvyli prevladajicimu jasnemu pocasi v techto oblastech. Dneska tam sice prsi, ale jinak ma Colorado asi jen 1/2 srazek ve srovnani s CR. Na jih od Pikes Peaku zasahovalo nejsevernejsi spanelske osidleni, ale pomerne sporadicke az po Santa Fe v Novem Mexiku.
Aha takže je to rčení starší, děkuji za info…
Jestli je nutné, aby vozítko ujelo více než 42 kilometrů, aby strávilo více než 12 let na Marsu? Nevím, jestli nutné, ale rozhodně neuvěřitelné! Vysoce kvalitní výrobek je ta naše Příležitost 🙂
To je holt výhoda marsovského prostředí. Nic tam nezreziví, nenavlhne, neoxiduje. Žádní škůdci to nepoškodí. Chránit je nutné jen před občasným prachem. Dokud se to neošoupá, nebo někam nezapadne, může to sloužit hodně dlouho.
A možná je autor fanouškem AC/DC, kde v názvu alba / písně „Rock or Bust“ přehodil to „Rock“ za (předpokládám) název „kamene“, po kterém Curiosity jede.
No, do marry Butes teprve dojede, takže spíš to bude to „a teď je na řadě marry Butes nebo nic“, ale vaše znalosti mě udivují 🙂