Ve včerejším článku jsme se věnovali vývoji stavu kol vozítka Curiosity, které od roku 2012 brázdí povrch Marsu. V diskusi se rozjela velmi živá a zajímavá debata a řeč přišla i na chystané dvojče roveru Curiosity, které se zatím označuje pouze podle plánovaného roku vypuštění jako Mars rover 2020. Řekli jsme si proto, že by bylo vhodné zmínit se o zkouškách, které momentálně probíhají – technici se snaží nalézt vhodný design kol. Z dostupných fotek se zdá, že pláště testovaných exemplářů jsou silnější, než ty, které známe z Curiosity – byť za cenu vyšší váhy celé sestavy.
Zdroj: http://www.unmannedspaceflight.com/
Zdroj: http://www.unmannedspaceflight.com/
Zdroj: http://www.unmannedspaceflight.com/
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=36005
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=37495
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=37494
…no vida… něco bych vzkázal těm, co mě ironicky a sarkasticky obviňovali z příkoří vůči bezchybnému návrhu stávajícího vozejčku a jeho konstruktérům atd…
…ale nebudu škodolibý.
Tohle už vypadá líp.
Víš, ono je vždycinky špatně, když seriózní debata sklouzne do nějakého osobního osočování, to je potom samozřejmě k ničemu, protože předmět debaty ustupuje do pozadí a vystupují na povrch emoce. To je prostě k ničemu. Jestli je něco špatně tak musíme připustit, že to špatně je. Holt, jak říkal staříček Pagáč. „Všechny světové spory se mají řešit ve sklepě, protože nakonec se všichni budou držet kolem krku a zpívat.“
Ale je fakt, že tyto kolečka vypadají o mnoho robustnější.
E
Sice taky souhlasím s názory RiMra, ale tyhle kolečka jsou určeny jen pro testování tvaru a hloubky vzorku. Jedná se o pokusné plastové výtisky z 3D tiskárny, které krom vzorku budou mít s finální podobou kol pramálo společného. Letové kusy budou jistě zase z titanové slitiny. Podle všeho se uvažuje o užších kolech než má Curiosity, které při stejné hmotnosti umožní bytelnější konstrukci.
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=8030
No, ono to hlavně vypadá na úplně jiný materiál. Něco pružnějšího, snad gumovějšího …
Curiosity má hmotnost 900 kg, na Marsu váží 340 kg. To není ani 60 kg na kolo. Rychlost v řádu cm/s. Provoz při teplotách -80-0,atmosfera bez agresivního kysliku. To musí s přehledem zvladnout dřevěné kolečko od trakaře. Ale my
už sto let běžně používáme nafukovací kolečka. 🙂 Pneumatiky, které za těchto podmínek přežijí 10+ let na Marsu není přece problém vyrobit.
Guma je těžká a stejně se bez ráfku neobejde. Nafukování nemusí vyjít. Pneumatiky nebrat.
Jen na okraj, věci mají stejnou hmotnost na Zemi i na Marsu. Jakou silou jsou přitahovány k povrchu, tedy jaká je jejich tíha, to je věc jiná. To ovšem není v kilogramech.
Předchozí článek se snímky kol ukazuje, že ta kolečka to tam až tak snadné nemají…
Ok, na Marsu na něj působí stejná tihova síla, jako působí na těleso o hmotnosti 340kg tady na Zemi. 🙂
Ta kolečka dostávají zabrat právě kvůli jejich nešťastné konstrukci, ne kvůli podmínkám na Marsu.