Pomalu ale jistě se blíží velice sledovaná událost pro velké množství fanoušků kosmonautiky – další start soukromé firmy SpaceX. Do služby se vrací zásobovací loď Dragon, která poletí poprvé od havárie z 28. června minulého roku. Dragon také poletí poprvé na nově vylepšené verzi rakety Falcon 9, můžeme se tedy opět těšit na další pokus o přistání. I když by byla raketa schopná přistát opět na pevnině, SpaceX se pokusí o přistání na plovoucí plošině, protože to se jim zatím nepovedlo a právě tento mód je potřeba plně ovládnout pro náročnější starty. Dnešní článek se ale nebude věnovat startu samotnému, ale nafukovacím modulům. V trunku Dragonu se totiž bude ukrývat dlouho očekávaný nafukovací modul BEAM, který se připojí k Mezinárodní vesmírné stanici.
Firma Bigelow Aerospace, která je mimo jiné zodpovědná i za modul BEAM byla založena už v roce 1998. Firma na začátku své existence převzala návrh nafukovacích modulů přímo od NASA. Ta v devadesátých letech plánovala nafukovací modul TransHab pro rozšíření ISS. Vývoj byl ukončen v roce 2000, ale firma Bigelow Aerospace zakoupila práva a patenty které NASA do té doby vyvinula. Zakladatel Robert Bigelow investoval do své firmy nemalé peníze, které mu vydělal jeho řetězec hotelů. Po několika letech vývoje a vylepšování technologií přišel na řadu start prvního experimentálního modulu. Ten nesl jméno Genesis I a startoval 12. července v roce 2006 na raketě Dněpr.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Tento modul byl navržen jako třetinový model chystaného nafukovacího modulu BA330. Úkolem Genesis I bylo otestovat různé technologie na oběžné dráze. Po vstupu na orbitu byl modul „nafouknut“ na svou plnou velikost, což zabralo jenom okolo deseti minut. Plně rozložený modul měl rozměry 4,4 × 2,54 metru, jeho objem činil 11,5 m³ a tlak uvnitř modulu byl okolo 50 kPa, což je zhruba poloviční tlak oproti zemskému povrchu. Jediný incident, který modul potkal nastal v prosinci roku 2006, kdy Zemi zasáhla geomagnetická bouře. Systémy modulu byly vyřazeny, kontrolorům se je ale podařilo opět úspěšně restartovat. I když byl tento testovací exemplář navržen pouze na šest měsíců provozu, fungoval bezchybně více než dva a půl roku. Firma samotná oznámila, že si modul vedl naprosto bezchybně z hlediska držení tlaku a regulování teploty. Genesis I stále krouží okolo naší planety, pomalu ale brzdí o vrchní vrstvy atmosféry a v budoucnu ho čeká ohnivý návrat.
Po úspěchu Genesis I vypustila firma Bigelow Aerospace na oběžnou dráhu další experimentální modul – Genesis II. Startoval opět na raketě Dněpr a to 28. června 2007. Z vnějšku vypadal modul velmi podobně jako jeho předchůdce Genesis I – opět šlo o třetinový model BA330. Vnitřní systémy však byly vylepšeny, firma se poučila z lekcí, které je naučil první modul. Řídicí systém byl rozšířen o setrvačník, který umožňuje manévrovat bez použití paliva. Systém nafukování byl také změněn, namísto jedné nádrže se stlačeným plynem jich bylo použito hned několik, aby mohl být modul nafouknutý pomaleji a s větší kontrolou. Byly také přidány další vrstvy, které pomáhají s ochranou a distribucí tepla. Přibylo také více sensorů pro pečlivější monitorování stavu modulu a vnitřní tlak byl zvýšen na 75 kPa. Bigelow Aerospace v roce 2011 prohlásila, že modul opět fungoval bez problémů a opět překonal svojí původní šestiměsíční plánovanou životnost. Stejně jako Genesis I, i Genesis II pořád krouží okolo naší planety.
Zdroj: http://thefutureofthings.com/
V roce 2010 se NASA začala opět zajímat o technologii nafukovacích modulů. Po dlouhých jednáních s Bigelow Aerospace bylo rozhodnuto, že se ISS rozšíří o modul BEAM – Bigelow Expandable Activity Module. V prosinci roku 2012 podepsala NASA s Bigelow Aerospace kontrakt za 17,8 milionu dolarů s tím, že modul bude připraven v roce 2015. Kvůli havárii Falconu 9 musel ale být start BEAM na palubě Dragonu odložen až na letošní rok. Po příletu Dragonu k ISS bude BEAM vyjmut z trunku pomocí robotické paže Canadarm2 a bude připojen k uzlu Tranquillity.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Na rozdíl od Genesis I a Genesis II, které měly válcovitý tvar, BEAM nabyde po nafouknutí do tvaru kulového. Plně rozložený bude měřit 3.65 × 3,2 metru a nabyde objem 16m³, bude tedy o trochu větší, než moduly Genesis. V porovnání s ISS jde ale o velice malý modul, stanice samotná má natlakovaný objem více než 900m³. Modul bude sice ke stanici připojen, z bezpečnostních důvodů však bude po většinu času uzavřen vzduchotěsným poklopem. Posádka bude občas poklop otvírat, aby mohla monitorovat stav modulu. Po dvou letech testů bude modul opět od stanice pomocí robotické paže oddělen a nechá se shořet v atmosféře. Bigelow Aerospace má v plánu postavit druhý exemplář modulu BEAM, ten ale nepoletí na ISS, ale měl by sloužit jako přechodová komora na jejich soukromé vesmírné stanici.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Mezi hlavními výhodami nafukovacích modulů je lehká konstrukce a skladnost při startu. Samotný modul BEAM má při startu rozměry 1,73 × 2,36 metru, takže se s velikou rezervou vejde do trunku nákladní lodi Dragon. Bigelow Aerospace také tvrdí, že její moduly budou v porovnání se současnými hliníkovými moduly ISS odolnější vůči kosmickému smetí a stejně nebo lépe odolné vůči škodlivé radiaci. Za to může hlavně velké množství vrstev různých tkanin, které budou tvořit jejich stěny. Všechny zkoušené technologie by měly být použity pro výrobu nafukovacího modulu v plném měřítku. Tím by měl být již několikrát zmiňovaný BA330, který by měl mít při plánované hmotnosti okolo 20 tun objem až 330m³. Tři takovéto moduly by tedy měly stejný objem jako celá ISS a to pouze při hmotnosti okolo 60 tun. BA330 má také disponovat dvojicí solárních panelů, několika radiátory a systémy pro podporu života. Posádku by mohlo tvořit až šest osob s vlastními malými kajutami, společnou hygienickou stanicí, toaletou a cvičebním nářadím. Takový modul by mohl být vynesen současnými středními nosiči, jako je Ariane 5 nebo Proton-M a mohl by sloužit pro spoustu účelů. Kromě klasických vědeckých misí by se mohl stát základem vesmírného hotelu, nebo by mohl sloužit pro ubytování posádky letící k Marsu.
Společnost Bigelow Aerospace sama plánuje vlastní vesmírnou stanici, která by se skládala ze dvou modulů BA330, několika stykovacích uzlů, pohonného modulu, přechodové komory a solárních panelů. Pro dopravu turistů a posádky na stanici by měly být použity soukromé lodě Dragon a CST-100. Společnost ale přemýšlí i nad dalšími projekty, jedním z nich je koncept BA2100, který by měl mít, jak už název napovídá, objem 2100m³. To je více než dvojnásobek ISS, přičemž hmotnost modulu by měla být okolo 100 tun. K vynesení by tedy musela být použita raketa SLS nebo plánovaná BFR od SpaceX. To je všechno ale zatím pouze hudba budoucnosti, před námi je zatím „pouze“ start modulu BEAM, spolu s celým představením které provází každý start a pokus o přistání Falconu 9. Start je zatím naplánován na 8. dubna v 22:43 našeho času. Samozřejmě vám opět přineseme česky komentovaný přímý přenos, který začne pár desítek minut před startem.
Zdroj: http://www.space.com/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/09/BEAM_mockup.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/1/17/GenesisI.jpeg
http://thefutureofthings.com/upload/items_icons/Genesis-II_large.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/Bigelow_Expandable_Activity_Module.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CaQfhDBUkAE3wcD.jpg
http://www.space.com/images/i/000/039/023/original/boeing-inflatable-space-habitat-model.jpg
Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.net/
http://arstechnica.com/
https://en.wikipedia.org/
No teda, vyzera to zaujimavo.
Tomuhle fandím víc než SpaceX. Pokud chceme létat do vesmíru, především musí být kam a musí být poptávka. Jakmile bude, prostředky už někdo dodá.
Na tohle mám jednoduchý názor, fandím komukoli kdo dokáže dostat alespoň cubesat tam nahoru…
Nafukovací moduly jsou podle mě budoucností orb.stanic. dají se vynést větší objemy se stávající technikou a budou asi i levnější. Fandim tomu 😉
Doporučil bych vyzkoušet montážní pěny pro dodatečné naplnění. Mohlo by to lépe po technické stránce vyhovovat- omezení úniku tlaku atd.
Ona v té skladbě nějaká pěna už je, měla by sloužit ke zpomalení micrometeoritů a kosmického smetí. Do 32 vrstev toho asi nacpali dost. Spíš se divím, že BEAM nebudou užívat rovnou jako součást ISS, Když Genesis I a II, jsou snad nafouklé dodnes.
Teď mě napadá, může někdo kontrolovat co jsi kdo postaví na oběžné dráze? Myslím tím jestli se bude nějak kontrolovat kvalita modelů BEAM u soukromé stanice, nebo je to jenom v rukou firmy a důvěry zákazníků? A jak by se případně řešila nějaká nehoda?
Hádal bych, že případná nehoda by se nejspíš vyšetřovala stejně jako letecká nehoda s tím, že vesmírný turista bude podepisovat smlouvu, která bude řešit spousty eventualit. Ke slovu by jistě přišla i pojišťovna.
Vypustit cokoliv samozřejmě nelze bez schválení od řízení letového provozu (to schvaluje i meteorologické balóny) a kosmických agentur, které jistě bude zajímat třeba to, kolik a jakého odpadu vznikne při vynesení na orbitu a při provozu stanice a jak s ním bude naloženo. Bezpečnost cestujících je asi bude zajímat také. Nicméně je to v režii státu, odkud startujte. Pokud si pronajmete severokorejský kosmodrom, tak do toho NASA moc kecat nemůže (respektive může, ale to je tak vše, co může).
Teoreticky si ve vesmíru může dělat každý co chce, prakticky je to asi stejně „svobodné podnikání“ jako v jaderném sektoru. Prostě je všechno pod bedlivým dozorem „orgánů“. A je celkem jedno jestli v USA, Evropě, Rusku, nebo Číně. Jedině ten Kim by se dal možná ukecat/uplatit k něčemu odvážnějšímu :-).
Ono i jakákoli konkrétní zmínka o raketové technologii je na internetu velmi pečlivě sledována…
https://www.youtube.com/watch?v=VopaBsuwikk
https://www.youtube.com/watch?v=TQHjWFFeetc
B.E.A.M. me up, Scotty! – moc se těším, v orbitálním hotelu chci alespoň jednou přespat 🙂
Kamaráde, ty nevíš co s penězma??? I když, taky bych letěl 🙂
vzhledem k tomu, že jsem se vsadil o velkou whiskey do roku 2036, tak mám dost času spořit 🙂
Ale není to krásný cíl sednout do dragonu a dát si prodloužený víkend v bigelow orbital hotel?
Otázka pro všechny, kolik tipujete, že si mám spořit, dejme tomu k nejzaššímu termínu?
Chtějí 25 miliónů (amerických dolarů samozřejmě) za 60 dní s tím, že taxík v ceně není. All inclusive (výcvik, doprava, jídlo, voda, kyslík…) má vyjít na 51,25 miliónů na 60 dní. S prodlouženými víkendy, zdá se, nepočítají, ale myslím si, že je to rozumné. Ty tři dny jsou tak akorát na to, aby se člověk zbavil kosmické nemoci a naučil se tam trochu pohybovat.
V každém případě přeji hodně úspěchů při spoření 😉