Vozítko Curiosity potkala další drobná nepříjemnost. Při odběru materiálu z písečné duny Namib zazlobil přístroj CHIMRA, který je určený pro transport prachových vzorků. Vozítko proto zastavilo pohyb robotické paže a týmy odborníků na Zemi momentálně řeší, jak tuto komplikaci co nejrychleji vyřešit. V dnešním článku se na závadu podíváme trochu detailněji a také si připomeneme nedávnou aktivitu nejdokonalejší vědecké laboratoře, kterou lidstvo dopravilo na povrch Marsu.
Curiosity se už více než dva měsíce pohybuje v okolí dun v oblasti Bagnold Dune Field, které jsou atraktivní hlavně kvůli tmavému písku. Ta nejvýraznější z nich nese jméno Namib. Zde rover kromě pořizování pěkných fotek také dělá vědu – analyzuje složení okolních hornin. Je to vůbec první systém aktivních (pohyblivých) dun, který lidstvo zkoumá takto zblízka v mimozemském prostředí. Vědci tu provedli celkem tři odběry písku s pomocí lopatky na konci robotické paže.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Druhý odběr byl zajímavý tím, že řídící tým vůbec poprvé v historii mise použil prosívání přes dva typy sít. Řídící tým k analýze poslal zrna, která jsou moc velká na to, aby prošla póry o velikosti 0,15 milimetrů, ale zároveň dost malá na to, aby prošla skrz síto s póry o velikosti 1 milimetr. Tato zrna střední velikosti pak putovala na chemickou analýzu, která se provádí uvnitř roveru.
Třetí vzorek, odebraný 22. ledna, měl být zpracován stejně. Vše ale překazil nečekaný problém během zpracování v systému CHIMRA. Tato zkratka není příliš známá, byť se jedná o důležitou součást roveru. Jméno pochází z výrazu „Collection and Handling for In-situ Martian Rock Analysis“, který můžeme volně přeložit jako „sběr a manipulace s marsovskými kameny na analýzu“.
Zdroj: http://www.jpl.nasa.gov/
Při zpracování tohoto vzorku se ale systém nezachoval normálně. Jeden komponent, zvaný CHIMRA tunnel, měl být otevřený, ale nebyl. O jeho otevírání se stará pohonná jednotka, která také dokáže přesunout materiál z blízkého sítka. Materiál získaný třetím odběrem prošel sítem, ale stále zůstává v tunelu. Pokud by šlo všechno správně, objevil by se na vnější části násypky, kde se vzorek obvykle fotí.
Řídící systém na problém zareagoval správně a zastavil nejen samotnou pohonnou jednotku, která se stará o CHIMRA tunnel, ale zastavil i pohyb celé robotické paže. Pozemní týmy zatím vyhodnocují situaci i za pomoci analýzy palubních senzorů a hledají nejlepší řešení. Zaseklý vzorek se může klidně zničit, data z druhého vzorku, který jsme si popisovali se ukázala jako dostatečná. Systém CHIMRA se však musí uvést do použitelného stavu pro další odběr. Vědci už nyní hledají vhodné místo, na kterém by mohli provést další odběr materiálu pomocí vrtáku.
Během vyšetřování ale věda netrpí. Curiosity sice nehýbe paží, ale to vozítku nebrání v tom, aby zkoumalo své okolí prostřednictvím přístrojů na pohyblivém stožáru, který tvoří pomyslný krk roveru. Vědci třeba v pravidelných časových rozestupech fotí určitou část duny a pak na fotkách hledají rozdíly. Studují tak, jak intenzivně a jak rychle s lehkými zrnky pohybuje marsovský vítr. Pak stačí zjištěný pohyb srovnat s daty z přístroje REMS, což je malá meteostanice schopná měřit kromě jiného směr a rychlost větru.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Ještě předtím, než došlo k rozebíranému problému se systémem CHIMRA, nás Curiosity odměnila dalším povedeným „selfíčkem“. Zatímco běžní pozemšťané tento novovodobý trend realizují poměrně snadno jediným zmáčknutím spouště, Curiosity na svůj nejnovější autoportrét pořízený 19. ledna, potřebovala celkem 57 snímků, které grafici na Zemi následně složili do jednoho. To je ostatně důvod, proč na fotce není vidět robotická paže, na které je fotoaparát umístěn – při skládání je vždy vyretušována, protože by vypadala rušivě.
Jen tak mimochodem – právě tyto fotky často slouží různým konspirátorům jako „důkaz“, že Curiosty na Marsu není, protože „kdo by jí mohl takhle vyfotit“. Je proto potřeba čas od času uvést věci na pravou míru a vytvořit tak názorovou protiváhu. Ale je mi jasné, že čtenáři našeho webu jsou rozumní lidé, kterým není potřeba tyto věci vysvětlovat.
P.S. Pokud by byli mezi našimi čtenáři zájemci o plné rozlišení této fotky, pak Vám doporučuji navštívit tento odkaz. Ale pozor, snímek má úctyhodné rozlišení 10 519 × 11 225 obrazových bodů a jeho velikost se pohybuje okolo 16 MB.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://i.ytimg.com/vi/HxU2T9EHcB8/maxresdefault.jpg
http://www.nasa.gov/…/pia20317_1231mh0001630000403553r00_dxxx.jpg
http://www.jpl.nasa.gov/spaceimages/images/largesize/PIA16691_hires.jpg
http://www.nasa.gov/…/image/pia20316-main_take6dune.jpg
Priznam sa, ze ked som kedysi davno narazil na nejake selfie z marsu, tak moja prva reakcia bola: render, alebo je to fotka pozemskej kopie rovera? Az potom som si precital a niekde snad aj nasiel nie uplne dokonale vyretusovanu fotku v plnom rozliseni, kde bolo jasne, ze je zlozena z viacerych zaberov.
Někdo musel Dušanovi položit nějaký strašně moc hloupý dotaz, na úrovni asi toho, proč věří, že je Země kulatá, když se všude zmiňuje, že jeho čtenáři jsou rozumní lidé 😀
Každopádně hezký článek.
Nevíte, jaké rozlišení má ta kamera, se kterou dělal rover „selfíčko“? Pokud jich je víc, jaká má největší.
Jde spíše o to, že náš web je navštěvovaný stále více a tak vzrůstá pravděpodobnost, že se k článku dostanou i méně informovaní čtenáři. 😉
Fotky z kamery MAHLI mají rozlišení 1200 x 1600 pixelů.
V tom budu mít asi prsty já.Dušan se obává že můžu být hloupý konspirátor a přišel jsem sem hanit čest usa a popírat některé lety do vesmíru.
Ne, já to vidím tak že mám spoustu nezodpovezených dotazů a Dušana považuji za odborníka který zná odpovědi.
Jde mi o dodržení přírodních fyzikálních zákonů podle kterých jde i hodně věcí normálně vysvětlit a lidé nemusí pak jen slepě věřit ale mají fyzikální hmatatelné důkazy.
Nemám rád teorie které se snaží přírodní zákony obejít a pak obelhat lidi.
„Řídící tým k analýze poslal zrna, která jsou moc velká na to, aby prošla póry o velikosti 0,15 milimetrů, ale zároveň dost velká na to, aby prošla skrz síto s póry o velikosti 1 milimetr.“ (chybička se vloudí).
Jinak pokud jde o konspirátory kolem „selfie“ a jak to, že tuhle fotku máme, kdo by to fotil… tak pokud toto bere někdo jako důkaz nepřítomnosti MSL na Marsu, tak už nevím. Takovýto okatý podvod by vymyslela opravdu „inteligentní“ hlava. Ale musím říci, že se spekulacemi kolem toho, jestli MSL nebo MERy na Marsu jsou, jsem se nějak nesetkal. Program Apollo zřejmě skýtá dostatek materiálu a konspirátoři jsou plně vytíženi 🙂
Na druhou stranu jsem se taky divil, jak to dělají a musel si nechat poradit.
Opraveno, díky. 😉
A ten snímek 16 MB je naprosto úžasný. Je opravdu fascinující moci si takto detailně prohlédnout, v jakém stavu je Curiosity.
V každém případě když se tak dívám na fotografii, tak bych řekl že u příštího rouveru by se NASA měla zaměřit na zvýšení odolnosti kol, měl by tam být asi trochu silnější materiál, díra a důlky jsou tam pořádné…
To je sice pravda, ale je to jen kosmetický problém, který vozítku ve výkonu jeho práce nevadí. NASA ale zřejmě plášť kol opravdu upraví, aby to nevypadalo tak ošklivě. 🙂
Jo, ta díra je pěkná. A taky ji Curiosity pěkně elegantně vysunula vpřed, abychom ji nepřehlédli 🙂
Naštěstí se pod tou lehkou slitinou nachází titanová kostra, takže by neměl být problém.
Zdá se mi to nebo na fotce v plném rozlišení má kolo vpravo dole trhlinu?
Nezdá, plášť kol je na několika místech poškozený.
Já sem viděl dokument(nevím jak se menoval)není takových dokumentu víc?
jj… takových dokumentů u kterých nevíme jak se jmenují je určitě spousty 😀
Pardon, ale na tohle se nedalo nereagovat 😀
Ten autoportrét se opravdu dá takto poskládat,jen opravdový hlupák může takové fotky prezentovat jako důkaz že vozítko musel někdo vyfotit.
Jinak nevím proč se uchytil v těchto končinách název selfie,za mého dětství se tomu říkalo autoportrét.Tahle masivní propagace názvu selfie,jenom zakrnuje český jazyk.Není lepší mluvit k čechům více česky?
Selfie je i v angličtině jen slangovský výraz používaní snad jen náctiletými pubertáky,tohle je přece profesionální a vědecký server.
Spíše by mě ale zajímal článek který by vysvětlil fotku kde curiosity vyfotil padající meteorit.Já jen že ten předmět má scela jasný trojuhelníkový tvar (jde krásně vidět i šípovitý tvar křídel) a je stejně natočen jako letadlo za letu.Ta stopa je až příliš podobná kondenzační stopě která se narozdíl od stopy po meteoritu tolik neroztahuje na obloze.
Já jen že pravděpodobnost náhodného vyfocení skutečně padajícího meteoritu ještě navíc na denní obloze se rovná fakt velkému zázraku.
Pravděpodobnost se blíží nule a curiosity to vyfotil náhodnou fotkou a na netu jen krátká zpráva o tomto.divné.
Navíc z fotky nejde vůbec vidět že by přednět byl rozžhavený-možno srovnat se skutečnými fotkami kde padá meteorit.viz nedávná příhoda z ruska,že by v řídké atmosféře marsu nechtěl schořet?velice nepravděpodobné když uvážíme v jaké rychlosti vstupoval do atmosféry.
Neberte to jako rejpání ale jako skutečný dotaz protože by se mělo tedy zkoumat a řešit to a né jen hloupě něčemu věřit bez důkazu,porovnávání a bádání.
Hezký den.
Ono je potřeba si uvědomit, že atmosféra Marsu je jiná než ta pozemská (tlak, složení), tudíž i stopa po meteoritu bude vypadat jinak.
S pronikáním cizích výrazů se jakožto malý národ musíme smířit. Selfie se mi také nelíbí, ale co se dá dělat. Autoportrét také není české slovo. Mezi autoportrétem a selfie je rozdíl v tom, že u selfie musíte fotoaparát držet, pokud si ho dáte na stativ, není to selfie. Navíc to nepoužívají jen puberťáci, ale i NASA https://www.nasa.gov/jpl/msl/latest-selfie-from-nasa-mars-rover-shows-wide-context
K té záhadné fotce, kterou popisujete, by to chtělo odkaz. Dvě minuty na Googlu mi nic podobného neukázalo a víc tomu nejspíš nikdo věnovat nebude.
To měla být odpověď k vicky79 1.2.2016 (12:33).
Pardon.
„Autoportrét také není české slovo. Mezi autoportrétem a selfie je rozdíl v tom, že u selfie musíte fotoaparát držet, pokud si ho dáte na stativ, není to selfie.“
Asi ne všichni s vámi souhlasí… http://www.huffingtonpost.com/2013/12/05/worlds-first-selfie-1839-robert-cornelius_n_4392804.html
Autoportrét mi také moc nezní jako původně české slovo, ale to je vedlejší. Koukal jsem na obrázky toho meteoru co zachytila Curiosity a nějáký jasný trojúhelníkový tvar s křídly jsem tam neviděl. (možná že se bavíme o jiných obrázcích, pokud máte link na váš obrázek, sem s ním) To co je na obrázku by se dalo vysvětlit meteorem, ať se to zdá trochu nepravděpodobné, neznamená že se to nemohlo stát. Samozřejmě existují i další vysvětlení od zrnek prachu přes vadu kamery po kosmické záření zasahující snímač. Ale rozhodně bych se neuchyloval ke kondezačním stopám a podobným nesmyslům. A usuzovat z téhle fotky jak je objekt rozžhavený podle mě moc nejde (opět, možná se bavíme o jiných obrázcích).
Jen poznámku o selfie trochu mimo téma. Mně spíš nejde do hlavy, proč je „selfie“ poslední roky tak populární. My jsme se tak s kámoši fotili už v sedmdesátých letech klasickými foťáky a nezdálo se nám, že děláme něco mimořádného.
To víte, teď je to módní 🙂
Tady je ten odkaz,omlouvám se mohl jsem to udělat hned.Tento odkaz vede na ty hloupé stránky ofologů se kterýma se samozřejmě neztotožňuji, ale tento snímek byl i na novinkách a pochází opravdu z věrohodných zdrojů.
http://procproto.cz/zahady/podivne-ukazy/dalsi-zahada-z-marsu-robot-curiosity-vyfotografoval-na-obloze-ufo/
Ten tvar je skutečně trojuhelník,vypadá že je to spíše předmět osvícený sluncem než ohen.
Navíc neví mě přijde jako že to spíše stoupá než že padá-ale ono samozřejmě někdy klame perspektiva uhlu pohledu.
Co je jisté že předmět je bílý,tvaru trojuhelníku a co je zvláštní nepohybuje se těžištěm vpředu, jak by se normálně volně padající předmět pohybovat musel.
Bylo by možné dodat zdroj na originální snímek? Myslím snímek uložený na webu NASA, JPL, nebo oficiálním profilu vozítka? Když to přeženu, tak taky bych si mohl stáhnout původní fotku z Curiosity, doplnit do ní slona, pověsit do někam na web a vydávat to jako důkaz existence slonů na Marsu. Obrázek na nějakém pochybném webu, který se snaží hledat laciné senzace pro mne není důvěryhodný a nemá cenu nad ním uvažovat. Tu fotku mohl někdo zfalšovat (netvrdím, že to byli autoři českého článku, ti mohli na obrázek narazit někde jinde na internetu). Dokud se nejedná o obrázek na oficiálním webu, není to důvěryhodné.
Tady to je, příště budu házet odkazy pouze na originální foto-díky za upozornění.
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/proj/msl/redops/ods/surface/sol/00504/opgs/edr/fcam/FLB_442235847EDR_F0250000FHAZ00323M_.JPG
Tady je další zajímavost:ve velmi řídké atmosféře marsu se pták neudrží ve vzduchu,tohle ale vypadá uplně přesně jako pozemský orel-opět originál foto z nasa:
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/msss/00882/mhli/0882MH0003900000302461E01_DXXX.jpg
Pokud ne-tak co to je za předmět který se drží ve vzduchu pomocí rozpětím křídel?
Podobné záhady se děly i oportunity:
http://technet.idnes.cz/curiosity-mars-0ga-/tec_vesmir.aspx?c=A140123_173416_tec_vesmir_mla
Doslova mě tyto případy uplně drtí.Snažím se najít nějaké řešení ale nenácházím.
Všichni se určitě shodneme tady, že martani na marsu nejsou,to vyloučíme ale co dál s těmito událostmi?
Nějaký nápad který toto všechno vysvětluje?
Zkusím najít logická vysvětlení.
1. snímek – tipoval bych, že jde buďto o nějaký meteorit, nebo (to je méně pravděpodobné) o nějakou jasnou hvězdu. Podobně jasné objekty někdy mohou na fotkách vypadat deformovaně tím, že z nich jdou paprsky. To se ostatně stává i pozemským fotografům když fotí třeba lampy a podobně. Jediné, co mi vrtá hlavou je to, zda by nějaká jasná hvězda byla na obloze vidět i během dne. Spíše bych tedy sázel na meteorit.
2. snímek – tady bych tipoval, že může jít o nějakou vadu na čipu.
U Opportunity se to už vysvětlilo – šlo o kamínek, který tam „vystřelilo“ kolo, které přes něj přejíždělo. Tím jej zmáčklo a vzniklý tlak ve spojení s tvarem kamene způsobil jeho poskočení. Tohel se už několikrát vysvětlovalo.
Ad 1) Meteor mi přijde nejpravděpodobnější. Hvězda by nebyla tak jasná, když nejsou vidět žádné jiné. Napadla mě i kometa, ale ta také nebude tak jasná. Ještě by to mohl být jeden s Marsových měsíců. Nevím, jak přesně vypadají z povrchu a jak jsou jasné.
Ad 2) Spíš než vada na čipu mi to přijde jako smítko prachu na krycím skle objektivu. Na Zemi má podobné fleky na svědomí většinou hmyz, u Curiosity by podezření na prach na objektivu mohly potvrdit snímky před a po.
Bohužel ne všechny fotografické záhady se podaří dokonale vysvětlit. Zvlášť, když neznáme přesně okolnosti pořízení snímku.
Phobos jako kroužek a deimos jako tečka,ani jeden z nich nemá tvar trojuhelníku.
Obrázek 1:souhlas hvězda to nebude ale není těch meteoritů na marsu vyfoceno nějak moc?Takových čar je vidět i u opportunity spousta.Atmosféra je dost slabá a ještě ve dne aby takové jevy byli při náhodném focení tak často vidět ne?Zkusím o tom zjistit více,dle mnoha lidí je už sluneční soustava celkem dobře pročistění na takové bombardování.Obrázek 2:Je mi líto ale o vadu na čipu se nejedná,předmět (pták) vrhá na zem jasný a zřetelný stín.Vada na čipu žádný stín vrhat nemůže už z podstaty.Snímek jsem stáhl a přiblížil,pak to jde nádherně vidět.
To pohoří je spíše malá duna jelikož na velké hoře by ten stín nebyl zřetelný.Vzdálenost nebude velká.
Ledaže by ty vady musely být hned dvě a zrovna na potvoru tak náhodně že to vypadá jako logický stín.
Pravděpodobnost už je tak malá že se blíží výhře ve sportce.
S tím opportunity by to to kolo mohlo možná vysvětlit ale že je ten kámen divného tvaru a barvy že?vypadá doslova jako ptačí lejno.stačí se na něho jen kouknout a člověk nemusí mít ani velkou představivost.Jakoby byl jiného původu než nejbližší okolí.škoda že neměl opportunity i čichové senzory.:-)
A který z těch asi milionu tmavých flíčků na „zemi“ na snímku by měl být oním stínem? Jak píšu o něco níže, i tady první věc, kterou je třeba udělat, je najít surové snímky z dané kamery a daného času, a podívat se, jestli se daný objekt (a jeho „stín“) nachází na snímcích i před a po.
Tak trochu se mi zdá, že se snažíte naznačit že na Marsu žijí kolonie ptáků. Nezdá se vám, že ostatní vysvětlení jsou pravděpodobnější? Já na té fotce třeba žádný stín nevidím.
K těm meteorům (zde jde o meteory, ne o meteority), na Marsu by mohli být lépe viditelné i za dne a to ze dvou důvodů. Mars je dál od Slunce, takže i přes den je větší šero. A Mars má mnohem řidší atmosféru, jakékoliv těleso by tedy shořelo níže než na Zemi, bylo by tedy pro pozorovatele jasnější. To ale neznamená, že to musí být meteory, vysvětlení je spousta, ale rozhodně bych z podobných fotek nevyvozoval, že na Marsu létají letadla.
Tak jsem to hledání udělal za vás:
http://mars.nasa.gov/msl/multimedia/raw/?s=882&camera=MAHLI
Otevřete si do dvou oken v plném rozlišení vámi odkazovaný obrázek:
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/msss/00882/mhli/0882MH0003900000302461E01_DXXX.jpg
a pak kterýkoli jiný obrázek ze stejného dne, například tento (kde kamera kouká úplně jinam – do země):
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/msss/00882/mhli/0882MH0003900000302463E01_DXXX.jpg
A pak si ty obrázky střídavě problikávejte. Snadno zjistíte, že ten flíček je na obou snímcích na stejném místě. Závěr je jasný – zrnko prachu na krycím skle kamery.
Moc díky za vysvětlení, nenapadlo mne porovnat to s jinými fotkami. Teď už to bude asi panu Vickymu jasné, že opravdu nejde o žádný ornitologický převrat. 🙂
Jinak pokud to ještě někomu není jasné, vzal jsem tři snímky toutéž kamerou z toho dne a udělal z nich tuto animaci. Račte prosím sledovat tu záplavu ptáků, jejich stínů, a… dalších projevů ptačí činnosti :-), které se opakují na totožných místech.
http://sajri.astronomy.cz/tmp/ptaci_na_marsu.gif
U toho prvního by mohla být vysvětlením stopa v atmosféře, ten kámen před roverem nevím, ale je to prostě kámen (nechci to zlehčovat), ale v tom druhém případě (něco letící nad okrajem kopců), pokud nejde o kaz na fotce, tak je to opravdu zvláštní. Vychází mi, že jednoduše musí jít o kaz nebo prostě nějakou vadu na snímku, jinak fakt nevím 🙂
A je, psal jsem to moc dlouho, Dušan byl rychlejší 🙂
Vzhledem k tomu, že všechny surové snímky jsou volně dostupné na webu, tak první věc, kterou je třeba udělat, je najít je:
http://mars.nasa.gov/msl/multimedia/raw/
a dále se z adresy odkazovaného obrázku dovtípit, kdy a kterou kamerou byl pořízen: sol: 504, kamera FLB – front (přední) levá.
Když se pak podíváme na snímek ze stejné kamery těsně po tomto:
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/proj/msl/redops/ods/surface/sol/00504/opgs/edr/fcam/FLB_442236226EDR_F0250000FHAZ00216M_.JPG
tak zjistíme, že objekt už tam není, ačkoliv kamera zabírá identickou oblast (jen rameno se trochu pohnulo). Čímž lze jednoduše vyloučit hvězdu.
(Co mě napadlo jako druhá věc je podívat se na snímek z identického času z pravé kamery, tam bohužel danou oblast na obloze zakrývá kus roveru).
Pokud jde o možnost meteoru na marsovské obloze – náhody se prostě dějí. Mars má navíc mnohem větší frekvenci meteorů než Země – díky větší blízkosti k pásu asteroidů křižuje jeho dráhu více těles. Tvar jasného a malého objektu na snímku nemá se skutečným tvarem objektu nic společného, ale je výsledkem průchodu světla optikou kamery, jak už tu bylo řečeno.
Vysvětlil a ukázal jste mi,že to opravdu není pták.Díky váš výklad byl přímo ekcelentní.Nezbývá mi než to uznat.Přiznám když se zamotám.Vidím že na vás se můžu obrátit-fakt díky za vysvětlení.
Řeknete mi jednu věc,viking nám ukazuje modrou oblohu,palfinger a další mise už jen trapně červenou.Já moc dobře vím že obloha na marsu je modrá-velmi podobně jako tady na zemi.Vím to protože oxid uhličitý je prakticky bezbarvý plyn-není důvod aby byla červená.Snad jen v prudké prachové bouři (na marsu jich není mnoho díky atmosféře).
Nasa sama několikrát sama přiznala že snímky zabalije do rudého filtru a různě je upravuje.Proč?
Proč nemůžeme vidět mars jaký je?Proč to barvení?
J eto podobné jako bych nafotografoval vaše narozeniny ale snímky bych fotil přes zelenej filtr.
Na co tedy ta složitá kalibrace když to pak takhle zhnojí? (z mého hlediska to fakt hnojí).
Abych se přiznal,cítím se těmi barvy podváděn,mate to veřejnost-a oduvodněně,nevypadá to věrohodně,zmateně,nemůžeme sledovat barvy nerostů-ty snímky jsou doslova degradované na narozeninové snímky nějakého pubertáka.
Jeden čas jsem měl snímky z marsu jako tapetu na počítači,od jisté doby už ne.Nebudu koukat na faleš,
Nevím, jak je tomu u ostatních sond, ale u Curiosity je možné pořizovat dva typy snímků. První má barvy kalibrované tak, jak skutečně na Marsu vypadají. Druhé jsou pak kalibrované na zemské světelné podmínky (teplotu barev a podobně. Je to z jednoduchého důvodu – vědce třeba tolik nezajímá, jakou barvu má hornina na Marsu. Mnohem účelnější pro ně je vědět, jakou barvu by daný kámen měl na zemi, kde máme podmínky zmapované a můžeme z toho více vyčíst.
Nevím jak často se který typ fotek pořizuje, pouze se o tom před startem vozítka mluvilo, že jsou k dispozici obě možnosti. To „hnojení“ má tedy vědecký důvod. Stejně si myslím, že to moc prožíváte. Fotky jsou krásné a na barvách tolik nezáleží.
Pak se točí hloupé americké filmy (třeba martan) kde vidíme mars taky červeně.Proč se z toho dělá standart když to není pravda?
Věřím že mars je krásnější než nám ukazuje nasa.Vezmu příklad fotky z měsíce-všude je šedá barva-nikde žádná jiná a to u všech misí.
Pak se kouknu na snímky z luny a nefritového králíka a vidím spoustu barev,spoustu.
Nefritový králík nám ukazuje nádhernou hnědou krajinu všech možných odstínů až po červenou a taky několik odstínů zelené.
Znáte tenhle vtip?:přistanou mimozemštani na zemi a dopadnou do tichého oceánu-všude jen modrá voda.Když se vrátí tak vyprávějí doma že země je plná vody a nikde nic není.Pošlou tedy druhou výpravu,ta přistane v amazonském pralese,když se i tato výprava vrátí domů tak vypráví uplně něco jiného než ta předchozí výprava.Vedení mimozemštanů se to nezdá a tak vyšlou ještě dvě další výpravy,jedna přistane na sahaře a druhá na antarktidě.
Jaká je tedy země?
Chápete myšlenku?
Přinejmenším je to k zamyšlení a nasa nějak nepomáhá.
Nechápu proč si pořád myslíte, že před námi NASA něco ukrývá. Dávají všechny fotky k dispozici na internet v neupravených verzích a celkově jsou nejvíce transparentní vesmírnou organizací.
Ano, různé části Měsíce mají různé barvy. Ne moc syté, spíše nevýrazné, Apolla přistála do šedých míst, pouze Apollo 18 narazilo na oblast s oranžovým regolitem. A ano, jsou z toho i fotky, takže není za tím nějaká snaha NASA o záměrnou úpravu (k čemuž, jak cítím, se snažíte svůj příspěvek směřovat).
No každopádně to nad tím kopcem MUSÍ být technická vada na straně roveru. Já celkem chápu různé záhadology, kteří se ohradí, že jsme s tím rychle hotovi a smeteme to ze stolu. V podstatě mají pravdu. A tu fascinaci jim neberu.
Apollo 18 nebylo asi překlep na vaší straně
Pochybovat je lidská vlastnost,zrovna jako všemu naletět.Já mužu pochybovat a někdo jiný věřit.nikomu nic neberu.Bez pochybností by nebylo průkopníků,viz kryštof kolumbus a další.
Někdy je lepší plavat proti proudu,člověk pak je méně ovlivněn předsudky a více věcí pozná a pochopí.
Každému pomáhá něco jiného-at si každý věří čemu chce.
Daniel Heřt:kde jsou prosím ty fotky marsu na stránkách nasa v neupravené podobě?
Například zde jsou z Curiosity: http://mars.nasa.gov/msl/multimedia/raw/
Ano, otevřená mysl se vyplácí, jenže mám pocit, že vy se snažíte plavat proti proudu za každou cenu. Jinými slovy když se říká A, tak já budu říkat B, jen abych nešel s proudem.
Jasně, chtěl jsme napsat 17, hloupý překlep, díky.
Dušan Majer:ted jste to napsal sám:to je ten důvod co hodně lidem vadí,uplně všechno se dělá jen pod rouškou vědy do které se lidstvo často zamotá a výzkum vůbec často nevede k informovanosti obyčejných lidí.A právě za jejich peníze se to děje.
On je děsný problém dát lidem i normální fotky z marsu (ty červené se shodneme že normální nejsou,jiná věc je přece komu se líbí a komu ne).
Nějak nerozumím a asi ani neporozumím proč vědci potřebují vidět zelenej šutr červeně,hnědej šutr taky červeně,žlutej šutr taky červeně atd atd atd.
Proč vědce zajímá jak by vypadal šutr který leží na marsu v podmínkách na zemi když na zemi neleží a ležet nebude.
Nemáme se přizpůsobit marsu abychom ho pochopily a ne mars přizpůsobovat nám?
Dobrá tedy,at si na to koukají přes jejich červené filtry ale je přece vědecké se na to koukat normálně.Už třeba jenom proto abychom prozkoumaly tamní světelné podmínky.
Věda se dělá obsáhle a ne úzkoprse,přichází se o mnoho.
Možná i proto toho curiosity na marsu moc nezjistil,možná místo přístroje který hledá život na marsu (stejně tam žádnej není-za to dám hlavu do ohně a nepřišel bych o ní) by bylo dobré přibalit něco pro ostatní výzkum.
Já nevím, přijde mi že se vrtáte v detailech.
Pokud nechápete, že vědci mají k dispozici spousty informací o tom, jakou barvu mají kameny na Zemi a na základě toho mohou lépe pochopit informace o kamenech na Marsu, pak bohužel nemohu sloužit a celá debata nemá cenu. Řeknu to jinak. Víme, jak vzniká kámen, který vypadá určitým způsobem. Když se na něj podíváme v jiné barvě, bude vypadat jinak, takže vědci nebudou moci poznat, že jde o kámen, který důvěrně znají. Ještě jednodušeji – vím, že zelený kámen vzniká za působení vody. Na Marsu vidím kámen žlutý, takže nemusím přijít na to, že pokud bych kámen přenesl na Zemi, měl by zelenou barvu, tudíž se připravuji o možnost přijít na to, že vznikl za přítomnosti vody.
Zbytečně některé nepodstatné věci řešíte, vrtáte se v nepodstatných detailech, to je asi to hlavní, co bych vám doporučil.
„Normální fotka“ prakticky neexistuje, protože fotoaparáty a kamery téměř bez výjimky snímají barvy obrazu jinak, než lidské oko. Podívejte se na tyto snímky – který z nich je podle Vás „normální“, nebo správný?
http://nogreensquare.com/wp-content/uploads/2014/04/White-Balance-02.jpg
Vtip je ve vyvážení bílé – to je pojem, který bych Vám doporučil vygooglit a prostudovat, protože to je téma přesahující rámec diskuze pod jedním článkem. Ostatně i lidské oko/mozek dělá vyvážení bílé, jen si to mnohdy neuvědomujeme.
Marsovská obloha není stále stejná (podobně jako ta pozemská), nejvíc její zabarvení ovlivňuje množství prachových částic, a to se mění. Ale její největší problém je v tom, že je, jak se mezi fotografy říká, barevně „vyblitá“ (nevýrazná). Další problém je v tom, že povrch Marsu má stejný barevný nádech jako ta obloha. Takže pokud nechceme mít „vyblité“ snímky z Marsu, na nichž bude všechno tak nějak neurčitě naoranžovělé, je třeba ty barvy trochu zvýraznit. Když se to přežene, dostaneme záběry sytě oranžového povrchu a nad ním modrou oblohu.
Váš výklad je dostačující.Je mi to jasné.Jen mě mrzí že tam tu modrou oblohu nevidím,nejvíc mě vytáčely snímky z pallfinderu,byly jak vytažené z hollywoodského hororového kečupu.Ta obloha je prostě mordá,pokud se jen malinko barví do jakéhokoliv červeného spektra,pokud není prachová bouře,měl by curiosity občas tedy udělat i fotku tzv.normální.Je jasné že to nikdy netrefí jak jste sám prezentoval na přiložené fotografii ale jde udělat jakýsi kompromis bez takové krve.Berte to prosím jen jako můj laický názor.Pořád a neustále červená je prostě špatně.
Vojta:curiosity na Marsu sice permanentně život nehledá ale jak sám říkáte ten nesmysl (detektor života) na palubě stále má.Nevím jak je tento senzor velký ale vím že malá kamerka bez červeného filtru pro lidi, kteří nestojí o červenou barvu by se tam vešla.A strašné spoustě lidem ta červená vadí-koukněte do diskuzí.Skoro v každé laické diskuzi na toto lidi naráží a kritizují nasa za toto barvení.Je to doslova záplava názorů stejného ražení jako je ten můj.Mluvím za masu lidí a ne jen za sebe.
Že na marsu není život je jisté stejně,jako to že zemřete po útoku vrabčáka.
„Detektor života“ na Curiosity není. Jsou tam přístroje jako spektrometry, které by podle chemického složení mohly život odhalit, ale běžně se používají na úplně normální analýzu hornin.
Pokud chcete jiné než „moc červené snímky“, tak se podívejte přímo na stránky NASA, kde je jich spousta. Kolega diskutér už sem odkaz dával, přidám stránku, kde je i ta modrá obloha (i když ne úplně čistá)
http://mars.nasa.gov/msl/multimedia/raw/?s=#/?slide=831
Snímky s opravdu modrou oblohou se vyskytovaly i na kosmonautixu. Konkrétně mezi „dalšími podobnými články“ je odkaz
https://kosmonautix.cz/2014/10/curiosity-se-po-dlouhe-jizde-pousti-do-vedy/
Asi tomu nerozumím nebo nepatřím do zmiňované „masy lidí“ a nebo lezu do příliš spokojených diskusí. Ale pokud budu mluvit za kosmonautix blog + diskusní fórum, nezaznamenal jsem stížnosti na fotky ať už z MERů nebo z MSL. Naopak. Tyto snímky, co nám dodává NASA, považuji za úžasnou záležitost a jsem s nimi plně spokojen a NASA za ně moc děkuji. Totéž platí i o zmiňovaném Pathfinderu a také o Vikinzích, i když to byla jiná trochu jiná éra. Jo a aby mu to nebylo líto, tak Phoenix sem patří také.
Opravdu nechápu, na co si pořád stěžujete. Tyto záběry z Marsu mají vysokou kvalitu odpovídající své době, použité optice a samozřejmě i záměrům vědců. Nejsou to fotky do průvodce, který vydává CK Mars. Nadávat na NASA je opravdu hodně mimo mísu.
Curiosity na Marsu život nehledá. Dokonce byla vysazena do míst, kde je jen malá pravděpodobnost, že by tam mohl být (ještě menší než jinde na Marsu). Především zkoumá místa, kde dříve mohla být voda a provádí pro laiky asi dost nudný geologický výzkum. Její chemické detektory sice mohou zachytit případné známky života, ale jsou tam primárně z jiného důvodu. Co byste ještě přibalil k tomuto? http://mars.nasa.gov/msl/mission/instruments/ Nebo který z těch přístrojů se Vám zdá zbytečný? Přiznám se, že tomu až tak moc nerozumím a rád si nechám poradit.