Až do útrob nově vyvíjené lodi Orion usednou první astronauti, aby se vydali mimo nízkou oběžnou dráhu, uplyne v řekách ještě mnoho vody. Už teď je ale jisté, že se astronauti budou moci spolehnout na to, že všechny systémy, na kterých spočívají jejich životy byly v minulých letech velmi důkladně testovány. Nejde jen o systémy, které člověka napadnou jako první, tedy podpora života, tepelný štít, nebo padáky, ale i menší, ovšem neméně důležité prvky. Jedním z nich jsou třeba ovládací panely, s pomocí kterých budou astronauti dávat lodi pokyny.
Aby tomu tak skutečně bylo, zahájili pozemní inženýři už nyní nezbytné přípravy. Pozornost se sice momentálně zaměřuje hlavně na přípravu mise EM-1 (Exploration Mission-1), ale při ní ještě nebudou na palubě Orionu lidé. Ti do křesel usednou až při misi EM-2, která je momentálně plánována na „ne později než“ v roce 2023. Na tuto misi se momentálně připravují hlavně týmy programátorů, jelikož fyzická stavba je ještě několik let vzdálená.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Odborníci z různých center kosmické agentury vyvíjejí třeba displeje, s pomocí kterých budou astronauti ovládat svou loď a také připravují komplexní software, který by měl umožnit, aby budoucí výpravy na špici rakety SLS dopadly úspěšně. Na začátku února se letoví kontroloři a astronauti zúčastnili společné simulace, která měla ověřit prototyp displeje a kontrolního systému pro posádku, včetně pokročilých výstražných a varovných systémů, nebo komunikačních protokolů pro pozemní letové kontrolory.
Zkoušky proběhly v Johnsonově středisku v Houstonu v laboratoři RPL (Rapid Prototyping Lab), kde sídlí hlavní tým, který se podílí na vývoji těchto systémů. „Jedním z hlavních důvodů, proč jsme tuhle zkoušku dělali, byla snaha zjistit, jak vypadá první kontakt posádky a letových kontrolorů se systémy,“ vysvětluje Jeff Fox z RPL a dodává: „Chtěli jsme vidět, jak posádka skrze systémy, které vyvíjíme, komunikuje s pozemními týmy.“
Orion má dostat do vínku sofistikovaný komplex displejů, ovládacích systémů, pokročilých programů a operačních konceptů, které dohromady umožní usnadnit posádce dlouhodobý pobyt daleko od Země, kde budou muset být astronauti samostatnější, než je tomu na nízké oběžné dráze. Pro lepší představu jak doba pokročila, poslouží jednoduché srovnání. V kabině raketoplánu bychom napočítali stěží uvěřitelných 2 000 přepínačů a kontrolek, s pomocí kterých posádka řídila a ovládala svůj stroj. Orion bude disponovat třemi displeji a hlavně softwarem, který umožní posádce pohodlně ovládat loď.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
„Vytváříme tu úplně nový softwarový model, který například v případě poruchy s pomocí automatické diagnostiky odhalí závadu a okamžitě o ní bude informovat pozemní týmy,“ popisuje výhody nového programu Haifa Moses, který v NASA pracuje v sekci autonomních systémů a operačních projektů. Do únorové simulace se zapojili dva astronauti a několik letových kontrolorů včetně letového ředitele, CAPCOMa (jediného člověka, který při letu přímo komunikuje s posádkou a tvoří tak spojku mezi lodí a řídícím střediskem) a kontrolorů, kteří obsluhovali energetické subsystémy a systémy podpory života.
Tento tým společně řešil situaci, kdy by selhal elektrický systém lodi. Tento scénář obsahoval řešení, jak zprovoznit pumpy a další systémy a vypořádat se tak s problémem, který by mohl posádku ohrozit na životě. Podobné nácviky jsou mimořádně důležité, protože je možné odladit problémy ještě předtím, než k nim dojde při skutečné misi ve vesmíru.
Kromě toho, že v RPL připravují displeje a software pro Orion, pomáhají nabírat cenné zkušenosti studentům strojírenství z University of Texas. Ti díky této spolupráci vyvinuli držák pro připojení zařízení pro kontrolu operací displejů Orionu a v únoru do NASA dodali i svůj závěrečný produkt. Studenti si prošli všemi fázemi vývoje od několika analýz a posuzování návrhů, přes výrobu prototypu až k finálnímu kusu, přičemž postupovali podle stejných postupů, jaké se používají v NASA. To jim dává zkušenosti ze skutečného světa, které se jim mohou později hodit,“ říká Fox.
Pro studenty to není první zkušenost s vývojem zařízení pro loď Orion – už dříve navrhli a postavili opěrky zad a hlavy pro křesla umístěná do makety Orionu, která se nachází v Johnsonově středisku. Tato maketa slouží ke zkouškám posádky a vývoji nových technologií.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/1200px-MACES_in_Orion_mock-up.3.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/jsc2016e016617.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/flt_control_sim.png
Tam je chyb jak máku, to je peklo. A nejde jen o překlepy, něco vůbec nedává smysl o_o
– …software, který by se měl umožnit, aby… ?
– …dělali,bylo…
– …dlouhodobý pobyt mimo daleko od Země, kde… ?
– Ti díky této spolupráci vyvinuli držák, pro připojení zařízení… ?
– … produkt. „studenti si prošli…
– požívají
Opraveno, děkuji za upozornění a omlouvám se za překlepy a špatné formulace. Některé věty se během psaní měnily a pak tam kvůli chybějící kontrole zůstala některá zbytková slova.
nezlobte se na mně, ale nemohu se zbavit dojmu, že článek vznik opsáním http://www.theregister.co.uk/2016/02/23/nasa_orion_systems_test
Tento článek na theregister vidím poprvé. Náš článek vznikl překladem článku na webu NASA – viz zdroje informací.
Já se nemoju zbavit dojmu, že článek na The Register je ve skutečnosti anglicky. 😀
Přesně moje řeč.
Pěkný článek Dugi. Díky
Rádo se stalo. 😉
opisovali Angličani od Američanů…
Zajímalo by mne,zda NASA spolupracuje ohledně ovládání pomocí diplejů se SpaceX nebo je každý vyvíjí samostatně.
Těžko soudit, spíše bych řekl, že oba jdou svou cestou.
Nějaké fotky pro porovnání s kokpitem Apolla a raketoplánu:
http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-3462708/A-look-inside-Orion-Nasa-reveals-just-three-screens-used-control-spacecraft-humans-Mars.html
Zajímavé, že se stále vymýšlí už vymyšlené. Třeba ty přepínače (chráněné po stranách kovovými obloučky proti náhodnému přepnutí) mi připadají daleko praktičtější ty staré placaté z Apolla než ty válcové kolíčky v Orionu. Možná při náhodném nárazu v ose snesou víc, ale to ovládnání musí být u takového válečku míň pohodlné a míň jisté. Mohli to aspoň udělat čtvercového průřezu, aby to bylo odolnější proti nárazu. Ale jako váleček je to teda nic moc.
Přesně tak!! Sestavě Apollo/Saturn se nic nevyrovnalo tehdy, ani dnes, ani do dlouhé budoucnosti. A ty dnešní krámy už vůbec ne. S jakou slávou nedávno „po zkouškách a testech“ přišli na to, že Orion bude mít vnější panely s postříbřenou barvou pro odraz záření. Proboha co na tom mohli zkoušet, vždyť na to přišli už v 60. letech!! A ta moderní elektronika, hrůza. Kdyby zmodernizovali motory Saturnů, Apollo zvětšily o cca 2/3 mohli už dávno létat. Místo toho NASA vyvíjí už vyvinuté a ještě ke všemu (ovšem bez vlastní viny) musí penězi ze státního rozpočtu dotovat soukromé aktivity pana Musca a jiných. USA budou mít minimálně 3 pilotované lodě. Neuvěřitelné plýtvání. Apollo/Saturn zvládli létat na Měsíc, vynést a obsluhovat stanici a nebýt přitroublých politiků zvládli by ještě mnohem více.
Na vašem místě bych trochu brzdil. Nepřijde mi vhodné navážet se do odborníků, kteří tématu opravdu rozumí, jsou studovaní a mají mnohaleté zkušenosti, takže jistě vědí, co dělají. To, že se vám to nelíbí, nebo tomu nerozumíte vás ještě neopravňuje k tomu, abyste jejich práci nějak hanil. A už vůbec mi nepřijde vhodné se nad ně povyšovat. Nezlobte se, ale na takové komentáře tu nejsme zvyklí. Tohle je na úrovni s prominutím hospodských řečí o politice. Sice tomu nerozumím, ale aspoň to těm profesionálům zkritizuju.
Orion nebude mít vnější panely s postříbřenou barvou. Bude mít vnější stěnu dlaždic tepelné ochrany (odvozených z dlaždic spodní části raketoplánu) překrytou stříbrnou kovovou vrstvou. Rozhodnutí o této vrstvě bylo přijato loni standardně v rámci Critical Design Review Orionu. Neshledávám na tom nic kritizovatelného.
Moderní elektronika – hrůza? Viděl jste fotky kokpitu Apolla a Orionu?
Vzkříšení modernizovaného Saturnu/Apolla je finančně nereálné. SLS/Orion/ESM je levnější.
A ta moderní elektronika, hrůza. A svůj komentář jste asi napsal na psacím stroji. Jen mi vysvětlete, jak se z toho papíru ze stroje objevil na internetu. Jestli teda víte, co to je… :-).
Na trenažéru Orionu jsou i placaté přepínače. Věřím, že astronauti při nedávné simulaci extrémního selhání Orionu hlásili své postřehy.
http://i.dailymail.co.uk/i/pix/2014/12/09/23E8D78500000578-0-image-a-22_1418131871421.jpg
Já bych tipnul, že ty kulaté jsou přepínače s pružinovou pojistkou, tzn. že pro přepnutí je třeba je nejdříve povytáhnout a pak teprve překlopit. Pak by ten kulatý tvar dával smysl.
Napsal jsem svůj názor slušně, tak nevidím důvod se za něj stydět. A rozhodně si myslím že něco o tom vím, to zase neurážejte prosím mě. Odborníci tomu určitě rozumí, ale tomu rozuměli i v 60.letech. Bohužel teď mi to přijde vše zdlouhavé a hlavně nekoncepční, což není věc odborníků, ale jak jsem napsal politiků (nejdřív program návratu na Měsíc, pak zrušení i když už letěl prototyp Aresu I, vývoj nové rakety, k tomu státní dotace na x soukromých akcí…).
Nezlobte se, ale pokud napíšete něco takového, tak to vypadá, že o tématu moc nevíte – jisté ale je, že odborníci v NASA mu rozumí více. Nemůžete srovnávat dnešní dobu s érou programu Apollo. Tehdy šly do kosmonautiky ohromné objemy peněz. Za tu dobu sice peněz ubylo, ale zase udělaly pokrok materiály, počítače a všechno ostatní.
Ares I-X se sice již realizoval, ale data z té mise ukázala několik problémů, kterým by výsledný nosič musel čelit a proto se od něj také upustilo. SLS je lehce upravený Ares V, jen má reálnější termíny. A nevím, co se vám nelíbí na pronikání soukromého sektoru do kosmonautiky. Právě soukromé firmy se postaraly o neuvěřitelné rozhýbání celého oboru, který desítky let stagnoval. Právě díky soukromým firmám se nyní kosmonautika dává do pohybu – i díky tomu, že se vstupem soukromých firem do zásobování ISS uvolnily NASA ruce a ta se může starat o to, aby mohla plnit )úkoly, kvůli kterým byla založena – posouvat lidské hranice. Pokud tohle nevidíte, nebo to z jakéhokoliv důvodu ignorujete, bagatelizujete, či jakkoliv zlehčujete, pak dáváte najevo, že se v tématu neorientujete a jen píšete neopodstatněnou kritiku.
Jenže tento soukromý sektor dostává na své aktivity peníze od NASA a tím ji brzdí (prostě odebírá zdroje). A ten pan Musk zbohatl na výrobě státem dotovaných ekologických aut (tedy něco jako naši fotovoltaici) a teď zase dostává peníze od NASA. To se Vám zdá slušné a poctivé? A náklady na zásobování ISS? ATV letěla 6x a dost. HTV naštěstí stále létá. USA má soukromé nákladní lodě a minimálně dvě další budou pro posádku. K tomu Orion. Prostě toto nepovažuji finančně za normální. Odborníci jsou odborníci, ale někdy zapomínají se na věc dívat realisticky, prakticky a jak se říká selským rozumem.
Nesouhlasím s vámi. To, co dělá SpaceX je naprosto slušné a poctivé. Nejen jí, ale všem dalším soukromým firmám v kosmonautice držím palce a fandím jim. Nechápu, proč do diskuse taháte odkud vzal Musk peníze, protože to je v této souvislosti naprosto nepodstatné a pro vaši informaci – nebylo to z automobilky Tesla, ta je spíše ztrátová, ale z rozjetí platebního systému Pay Pal. Že soukromé firmy odebírají NASA zdroje? To je další tvrzení, kterým dáváte najevo, že se v tématu neorientujete. ISS je potřeba zásobovat a pokud by to dělala NASA svými prostředky, bylo by to pro ni mnohem náročnější, než si danou službu koupit od soukromých firem, které na sebe berou všechny povinnosti a závazky včetně pojištění a podobně. Jako my si jdeme do obchodu koupit rohlíky abychom si je nemuseli péct doma, tak si NASA kupuje službu. Pokud vám unikají tyto naprosto běžné principy tržní ekonomiky, pak se nemáme o čem bavit.
Tím koncem jste přesně vystihl to, co jsem psal na začátku – pokud napíšete, že vědcům schází selský rozum a že danou věc nepovažujete za finančně normální, pak děláte přesně to, co jsem psal na začátku – hospodské řeči u piva o politice. To, že to nedává smysl vám ještě neznamená, že máte pravdu. Na vašem místě bych volil trochu pokory, protože NASA ví co dělá – určitě tématu rozumí více než vy.
Dovolil bych si nesouhlasit, že hlavním důvodem zrušení nosiče Ares I byly problémy zjištěné při letu Ares I-X.
Na dnešním slyšení Eileen Collinsové před Výborem pro vědu, vesmír a technologii Sněmovny reprezentantů zaznělo, že ona jakožto člen poradního sboru NASA i její kolegové byli šokováni zrušením programu Constellation, které bylo nečekané, a navíc bylo načasováno těsně před ukončením provozu raketoplánu. Potvrdila, že šlo o rozhodnutí ze strany byrokracie, za zavřenými dveřmi, bez přístupu expertů, bylo to poškozující a zbabělé, a v dlouhodobém horizontu dražší.
http://spaceref.com/news/viewsr.html?pid=48489
Michael Griffin mluvil o zpackané příležitosti. Změna vesmírné politiky, dvakrát schválené Kongresem, nebyla v roce 2010 konzultována s Kongresem ani s jinými zúčastněnými stranami či dokonce vyššími úředníky NASA. Šlo o rozhodnutí Bílého domu, do něhož nebyli zapojeni ani demokraté v Kongresu.
http://spaceref.com/news/viewsr.html?pid=48488
Díky za informace, vycházel jsem z toho, že při Ares I-X došlo po separaci ke kolizi prvního a druhého stupně, což byla dost vážná závada. Navíc si pamatuju, že jsem četl studii, která se zabývala stabilitou tohoto nosiče, který měl mít horní stupeň širší než ten první.
Podle str. 17 této zprávy ke kontaktu nedošlo.
http://www.nasa.gov/pdf/409037main_AresI-X_PF_Report.pdf
Aha, díky
Ještě sem zkopíruji, co z této zprávy napsal Mirek Pospíšil v prosinci 2009 do diskuse na kosmo cz:
– strukturální tlumení kmitů po cca 96 s letu se ukázalo o 20% slabší než předpokládaly simulace
– nicméně zatížení oscilacemi bylo jen 1/3 až 1/2 předpokládaného
– rotace horního stupně po oddělení byla nominální – jedna z možných reakcí vzhledem k hmotnostním poměrům a aerodyn. silám; jak už zmíněno, ke kontaktu stůpňů po oddělení nedošlo
– rozvinutí šňůr jednoho ze 3 hlavních padáků zřejmě proběhlo rychleji/předčasně než plánováno a dovolilo příliš rychlé plnění vrchlíku vzduchem – zvýšené počáteční zatížení pak způsobilo přetržení skupiny nosných šňůr a selhání celého padáku
– na analýze zbytku událostí se zatím stále pracuje
– celkově je let brán jako úspěšný
Díky moc.
Ještě jsem se pokusil dohledat informace o stabilitě nosiče Ares I. Právě díky letu Ares I-X dne 28.10.2009 získala NASA jednoznačná data o tom, že raketa je realizovatelná, může bez problémů letět a nehrozí nebezpečí srážky s rampou. Závada nedůležitého systému (padák záchrany SRB) byla sice smůla, ale žádná katastrofa. Podle posledního plánu z listopadu 2009 měl být dalším letem Ares I-X-Prime s již funkčním motorem J-2X v horním stupni na přelomu let 2012/2013 a Ares I-X v březnu 2014.
Oprava: Ares I-Y v březnu 2014
Vidite, mě tady skandalizujete, že se v tématice neorientuji a s tím Aresem I. Vám to pěkně uletělo. Ale to jsem včera rozmazávat nechtěl. Vy mě nerozumíte. Já právě věřím NASA, věřím, že snad i vědí co dělají, jenže jako státní úřad jsou nuceni pracovat pod strategií politiků. Nesmyslné zrušení programu Apollo když bylo vše za velký peníz vyvinuto a postaveny i další rakety+lodě, raketoplány se sice ekonomicky neosvědčili, ale létat mohli dál (když už jejich stavba stála tolik USD) a taky je předčasně zrušili (životnost přitom spočítána na 100 startů), pak Ares, teď se vyvýjí nové. A to máme v USA před volbami!! A nevěřím, že dovoz zásob soukromníky vyjde NASA levněj. NASA netvoří zisk, soukromníci ano, takže si vše pěkně napočítají + procenta navíc.Jinak by to přeci nedělali to dá rozum. Navíc nevěřím jejich kvalitě, havárie Falconu s ošizenými vzpěrami hovoří za vše (hlavně že dodavatel měl certifikát…). Ale taky zato samozřejmě nemůže NASA. No nic, asi se nedohodnem – budoucnost nás rozsoudí. A že nevěřím a nemám rád moderní elektroniku? Divíte se, vždyť je to poruchovější než ta před 30. lety. Stačí obyčejné PC které se mnohdy ani nepřipojí na net…Tak hlavně ať SLS+Orion co nejdřív letí pilotovaný let!!!
To, že mi uletěl Ares I-X je pravda, ale já mluvil o tom, že vám unikají zásadní souvislosti, zatímco v mém případě šlo o několik detailů z jedné mise. Tak tedy rozeberu s čím konkrétně nesouhlasím v posledním příspěvku:
Nesmyslné zrušení programu Apollo – Ano, dnes se to zdá nelogické, ale v té době se zavíral penězovod a udržovat takovou raketu by bylo nemyslitelné. Raketoplány nabízely levnější cesty do vesmíru ap roto bylo jejich upřednostnění logické. To, že se to nepodařilo, je věc druhá a bylo by to na dlouhou diskusi proč – především kvůli podílu armády, která nakonec dala ruce pryč.
raketoplány se sice ekonomicky neosvědčili, ale létat mohli dál – Nemohly. Raketoplány mohly maximálně v nákladovém prostoru vynést družici s urychlovacím stupněm (což se párkrát realizovalo), ale po havárii Challengeru se od toho upustilo. Raketoplány se nemohly dostat výrazně výše než nějakých 700 km nad Zemi – pouze pokud by se zásadně překopal celý projekt, což by znamenalo všechno vyvíjet znovu.
taky je předčasně zrušili – Není to tak, raketoplány pro NASA představovaly velkou finanční kouli na noze. Udržování jejich provozu ubíralo NASA cenné finance, takže nebylo možné souběžně provozovat raketoplány a vyvíjet jejich nástupce.
životnost přitom spočítána na 100 startů – to je stejný odhad, jaký byl na začátku jejich provozu s cenou. Za těch třicet let spousta dodavatelů náhradních dílů zkrachovala a některé systémy se nedaly nahradit. V součtu s finanční náročností provozu bylo jejich vyřazení jedinou logickou volbou. Raketoplány jsme měl rád, byl to technlogický zázrak a nejdokonalejší stroj, jaký jsme kdy dostali do vesmíru, ale jsem realista a chápu důvody jejich odstavení.
pak Ares – Program Constellation měl nereálně nastavené termíny, které nebylo možné realizovat. Jeho zrušení proto bylo spíše otázkou času. Navíc přežila jak loď Orion, tak Ares V, který se přetransformoval v SLS, která má ale vývoj rozložený volněji, aby se vše dalo stíhat. Jediné, co skončilo v propadlišti dějin s programem Constellation je Ares I-X a lunární lander Altair, přičemž na něm se ani nezačalo pracovat.
A nevěřím, že dovoz zásob soukromníky vyjde NASA levněj – Vyjde. Věřte tomu, nebo ne, ale vyjde. Pokud nevěříte mně, nevadí mi to, ale že nevěříte ani NASA, ani všem odborníkům přímo z branže, to už je zarážející.
havárie Falconu s ošizenými vzpěrami hovoří za vše – Ano, jedna havárie z 19 startů to je hrozná nespolehlivost. Co by za to jiné rakety daly. Všechny rakety padají – ať už jsou z Ruska, Číny, nebo USA, soukromé i státní. Tak to prostě je. U Falconu jsme si prostě zvykli na to, že létá bezproblémově. Rakety si většinou vyberou svá selhání při prvních misích – U F9 to bylo až takhle pozdě, ale jednou to přijít muselo. Neexistuje žádná pravidelně používaná raketa, která by neměla žádnou havárii. A příčiny některých selhání jsou hodně bizarní. To, že Falcon vloni havaroval bylo očekávatelné a není to žádný důvod k tomu ukazovat na soukromé firmy prstem. Teprve až když by jejich rakety havarovaly častěji – spolehlivost jim klesla pod 90%, to ano, to by důvod byl, ale v současné době už má SpaceX za sebou 21 startů a jednu havárii, což dává spolehlivost 95%.
Stačí obyčejné PC které se mnohdy ani nepřipojí na net – Tohle je asi poslední hřebíček do vaší argumentace. Pokud nevidíte rozdíl mezi spotřební elektronikou, která se vyvíjí za účelem nízké ceny a časté obměny a špičkovou technikou, která nachází uplatnění ve špičkových oborech lidské činnosti, pak je mi líto, ale opravdu není o čem diskutovat, jelikož vám unikají zásadní souvislosti.
Tak hlavně ať SLS+Orion co nejdřív letí pilotovaný let!!! – HURÁ Na tomhle se shodneme na 100% 😉
Když vidím výše, jak se pan Hořák zmiňuje o potřebě zapojit „selský rozum“, docela ho chápu a souhlasím s tím pohledem. Stačí odložit růžové brýle zamilovaných a podívat se na celou situaci trošku více realisticky. Nehodlám tu ale rozpoutávat nějaký flame, když vidím maličko zarážející alergii na něčí soukromý názor. Jen myslím (a imho to snad víme všichni) že kosmonautika je nyní věc výlučně okrajově politická, a zdaleka ne vše v ní je „svaté“.
Víte, obecně mi vadí, pokud někdo (kdokoliv) kritizuje práci odborníků (jakýchkoliv) s tím, že dotyčný dává najevo, že on by to přece dělal jinak. V takových případech cítím potřebu se odborníků zastat, protože daný člověk ani já nejsme s obsahem programu seznámeni natolik, abychom mohli rozumět všem aspektům a na základě toho vynášet kritické soudy. Víte, kritizovat jen na základě dojmu, či pocitu, to je potom opravdu úroveň hospodských řečí o politice. Neříkám, že člověk má přijímat všechno nekriticky, ale na druhou stranu si myslím, že někteří diskutující by měli pochopit, že v tématu nejsou natolik zběhlí, aby znali všechny aspekty a mohli kritizovat.