Společnost Viasat se rozhodla přesunout start svého nového satelitu Viasat-2 z rakety Falcon Heavy na prověřenou Ariane 5. Hlavním důvodem byly obavy okolo zpoždění vývoje Falconu Heavy, které jsou v současné době celkem opodstatněné. Tato raketa by podle slov Elona Muska měla letět už letos na podzim, ale podobných slibů jsme již od SpaceX slyšeli v nedávné době několik. Původně měl Falcon Heavy startovat dokonce už v roce 2013, kdy se ještě používala první verze Falconu 9. Tím, že se Viasat rozhodl pro jistější start na Ariane 5 ale neupouští od spolupráce se Spacex, jen vyměnil start Viasatu-2 za pozdější start Viasatu-3, který by měl letět na Falconu Heavy někdy na přelomu let 2019/20.
Komunikační družice Viasat-2 nyní podstupuje poslední kroky montáže v továrně společnosti Boeing v Jižní Kalifornii.Tento satelit bude poskytovat vysokorychlostní internetové připojení a to hlavně pro pasažéry dopravních letadel, lodní dopravu a pro ropný a plynařský průmysl. Viasat-2 pokryje svým signálem sedmkrát větší plochu než Viasat-1, který startoval v roce 2011. Hlavní oblastí působnosti bude Severní a Střední Amerika, Karibik a severní část Atlantského oceánu. Viasat-2 je také pěkný macek, při startu bude vážit celých 6700 kilogramů a bude mířit na geostacionární dráhu, což by současný nosič SpaceX, Falcon 9 nezvládl. Naopak Ariane 5 se svým kryogenickým horním stupněm nemá s touto těžkou váhou žádný problém. Tato evropská raketa má dokonce takovou nosnost, že často vynáší na geostacionární dráhu rovnou dva satelity najednou.
Falcon Heavy by ale s tímto satelitem neměl problém, a to i při ušetření paliva prvních stupňů pro přistání. Aby také ne, Falcon Heavy bude při startu vážit téměř dvakrát tolik co Ariane 5 a nosnost by měl mít také nejméně dvojnásobnou a to jak na nízkou oběžnou dráhu, tak na dráhu přechodovou ke geostacionární. Až poprvé odstartuje, bude se jednat o nejsilnější raketu současnosti, tento titul převezme po raketě Delta IV Heavy. V minulosti existovaly pouze tři silnější rakety, které úspěšně vynesly náklad do vesmíru. Slavný Saturn V, ruská Energia a raketoplán Space Shuttle, pokud tedy bereme orbiter jako náklad. Falcon Heavy by ale měl spoléhat na svou znovupoužitelnost a tedy i nízkou cenu. Pokud například vezmeme v úvahu scénář, při kterém by se boční urychlovací bloky vracely na místo startu a centrální stupeň by přistával na plošině na moři, vychází nám podle orientačních výpočtů podobná nosnost jako u Ariane 5. Na tom je pěkně vidět filosofie SpaceX. Radši postaví větší, silnější, těžší a jednodušší raketu, která si bude ale držet nižší cenu kvůli svojí znovupoužitelnosti.
Znovupoužitelnost je také asi hlavním důvodem, proč je Falcon Heavy tak opožděný. SpaceX se nechce pouštět do startů této rakety, dokud nebudou mít pořádně vyzkoušené přistávání prvních stupňů. Pokud by přistání nebyla úspěšná, mohla by firma přijít hned o tři první stupně najednou, což by bylo velmi neekonomické. Přistání se sice SpaceX už jednou podařilo, ale pouze zpátky na pevnině. Na plošině se zatím přistát nepodařilo, I když minule chyběl k úspěchu opravdu jen kousek. Právě přistání na plošině je pro SpaceX klíčové, téměř určitě na ní bude muset přistávat centrální stupeň Falconu Heavy, který bude po oddělení od zbytku rakety cestovat moc vysokou rychlostí, než aby se vracel zpátky na pevninu. V podobné situaci je i první stupeň Falconu 9, pokud vynáší těžké satelity na vysoké oběžné dráhy.
Přechod na Ariane 5 sice start prodraží, ale celý vývoj Viasatu-2 vyšel na 650 milionů dolarů, takže pár desítek milionů navíc za Ariane nedělá moc velký rozdíl. Navíc velmi vysoká spolehlivost evropského nosiče zajistí nižší cenu pojištění satelitu, která dále vynahradí náklady za dražší start. Ten by měl přijít už v prvním čtvrtletí roku 2017. Je otázkou, jestli se podaří SpaceX připravit Falcon Heavy již v tomto roce, ale je téměř jisté, že Viasat-2 by neodstartoval dříve než na Ariane, protože byl v pořadí až třetím nákladem který měl Falcon Heavy vynášet. První start, který by se podle Muska měl konat už letos na podzim, bude jen ukázkový, zatím pro něj neexistuje žádný komerční náklad a raketa tak bude nejspíše vynášet jen hmotnostní a rozměrové makety. Při druhém startu už poletí několik satelitů pro americké letectvo, například GPIM který bude testovat nova paliva, DSAC – velice přesné atomové hodiny, nebo například druhý exemplář solární plachetnice od Planetary Society. Teprve poté měl přijít na řadu Viasat-2, jehož brzké nasazení je pro společnost Viasat velice důležité.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://media.licdn.com/…M2QzMGIxOA.jpg
http://space.skyrocket.de/img_sat/viasat-2__2.jpg
http://www.spacex.com/sites/spacex/files/fheavy_product_page1.jpg
http://www.esa.int/…/9688682-3-eng-GB/Ariane_5_flight_V198.jpg
V podstatě letos nevystřelili žádnou raketu všechno to jsou loňské kolik ještě zbývá ?
Jestli tím myslíte SpaceX, tak ti už letos startovali, Ariane 5 také. A na startovním manifestu SpaceX jsou desítky startů.
myslim, ze xy chcel povedat, ze vsetko su zatial delayed z minuleho roku… ze este neletelo nic, co bolo planovane na tento rok (tu je otazne, kde je hranica, lebo z hlavy – aj tych par dalsich startov malo ist minuly rok)
ak to zoberieme velmi striktne, tak niektore su delay este z roku 2014…
Space X ma dalsi let 24.2.2016 a raz uz startovali…
Proton by ten Viasat unesl nebo ne ? A za kolik ? L.
Pro Proton je to náklad tak akorát na hranici jeho nosnosti. Byl by určitě levnější než Ariane, ale jeho spolehlivost je poslední dobou dost mizerná, takže se nedivím, že dává Viasat přednost Ariane, zvlášť když uvážíme jak je Viasat-2 drahý.
zveřejnil Space X proč se ten poslední Falcon položil? Byla nějaká teorie že něco zamrzlo v mechanismu přistávacích opěr ale jestli se to potvrdilo jsem nikde nezachytil.
Hlavní problém byl v tom, že se nezaaretovala vyklápěcí noha v otevřené poloze a po přistání se složila. To se vědělo už krátce po nehodě. Bližší oznámení se ale od té doby neobjevilo.
Někde jsem četl o nějakém problému při posledním testu Falkonu. Něco s motory, to by byl horší problém protože jestli to bude něco vážnější tak by se mohl opozdit start Dragonu i ISS.
Ten článok bol aj tu na blogu https://kosmonautix.cz/2016/02/havarie-pri-zkouskach-spacex/ 🙂
Dobrý den,
váš portál čtu už nějaký ten měsíc a chtěl bych poděkovat za perfktní a hlavně čtivé články a informace. (je to dost návykové :-D)
Zajímá mě, jestli spacex nabízí možnost startu F9/FH bez použití přistávacích opěr a s vyhořením většiny paliva? (bez pokusu přistání prvního stupně) Popřípadě jak se liší maximální náklad? Na webu spacex jsem našel pro F9 13t na LEO a FH 53t …předpokládám že je to hodnota s přistáváním prvních stupňů.
Těžko říct, ty hodnoty tam visí už pěkně dlouho a Falcon si prošel hodně změnami. V minulosti určitě SpaceX nabízela starty bez znovupoužitelnosti, ale myslím že teď s nástupem F9 FT by se tomu chtěli už vyvarovat, pokud by byl satelit pro F9 moc těžký tak by letěl na FH. Jinak na redditu jeden fanoušek počítal jakou by měl mít F9 a FH nosnost s a bez znovupoužitlnosti, je to sice jenom orientační, ale lepší čísla nemáme – https://www.reddit.com/r/spacex/comments/40xm65/speculationmath_calculating_the_actual_payload/