sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Gateway, Artemis IV a V

Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.

Latitude

Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.

O3b mPower

Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.

Atomic-6

Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.

LeoLabs

Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.

Skynopy

Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

NOAA

Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Juno po korekci dráhy pět měsíců letu od Jupiteru

Juno u Jupiteru v představě malíře. Zdroj: NASA/JPL

3. února 2016 provedla vesmírná sonda NASA Juno první ze dvou větších korekčních manévrů, které vyšperkují už tak dost přesnou dráhu, která ji navede přesně ke královské planetě již za necelých pět měsíců, 4. července letošního roku. Přílet by měl nastat přesně v 17:18 SELČ. Juno je neobvyklá také díky svým obřím solárním panelům. Jedná se totiž o prozatím nejvzdálenějšího průzkumníka světů Sluneční soustavy, který je poháněn sluneční energií. Konkurovat jí může se svými obřími solárními panely snad jedině Rosetta, která obíhá kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko, která se nyní nachází 2,3 astronomické jednotky od Slunce, tedy něco málo více, než obíhá planeta Mars.

Aktuální zážeh korekčních motorků spálil 0,6 kg paliva a změnil rychlost sondy o 0,31 m/s. I z těchto údajů je patrné, na jak precizní dráze už je Juno usazena. Sondě už zbývá urazit jen asi 80 mil. km. Mezitím je v plánu ještě další korekční manévr 31. května. Pokud by tento manévr nebyl zcela přesný, má sonda ještě dva další v záloze, ale nemusí být využity. Sonda nyní komunikuje se Zemí 3× týdně. Od května stoupne četnost komunikačních oken na jedno denně a od června už bude sonda posílat data několikrát denně. Všechny informace v textu uvedené, jsou shrnuty v následující grafice.

Schéma příletu Juno k Jupiteru s vyznačenými korekčními manévry a četností komunikačních oken se sítí antén Deep Space Network. Zdroj: NASA/JPL/Scott Bolton
Schéma příletu Juno k Jupiteru s vyznačenými korekčními manévry a četností komunikačních oken se sítí antén Deep Space Network. Zdroj: NASA/JPL/Scott Bolton

Juno se vydala na cestu 5. srpna 2011. V plánu je nejméně 33 oběhů Jupiteru, přičemž v nejbližším bodě dráhy (jednou za 14 dní) by měla sonda prolétat jen 5000 km nad oblačnou pokrývkou planety. Během průletů bude sonda studovat složení atmosféry, polární záře i magnetosféru Jupiteru.

Stejné jméno, jako sonda, nese také planetka č. 3, obíhající mezi Marsem a Jupiterem. Jméno má připomínat hlavní bohyni v římské mytologii. Z řeckých bájí je to známá Héra. Byla zároveň sestrou i manželkou boha Dia, tedy Jupitera v římské mytologii.

Zdroj informací:
http://www.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.jpl.nasa.gov/images/juno/20160113/PIA13746-16.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CaJLzsdUUAAQd0d.jpg:large

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
9 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Karel
Karel
9 let před

Tak přesně tahle fotka zdobí stěny mého pokoje…

http://s5.postimg.org/xvgpwo60n/JUNO.jpg

Budu pečlivě sledovat všechno kolem této mise…

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  Karel

Pěkný plakát!

zvejkal
zvejkal
9 let před

Uz sa tesim.
Nie je 33 obehov malo?

Daniel Heřt
9 let před
Odpověď  zvejkal

Těch obletů by tuším mělo být až 37, každý bude trvat asi 14 dní což vydá celkem za přibližně 1 a půl roku. Juno má takovouhle oběžnou dráhu aby se vyhnula Jupiterovým radiačním pásům, které by mohly poškodit její elektroniku. Například u hlavní kamery se počítá s tím, že přežije možná jenom 8 obletů. Uvidíme jak to bude ve skutečnosti, možná že když bude elektronika v dobrém stavu tak se mise prodlouží.

zvejkal
zvejkal
9 let před
Odpověď  Daniel Heřt

Aha, takze to tam nebude prechadzka ruzovym sadom … ale 1.5 roku, to uz mi pride ako pekne dlha doba – 33 obletov znelo tak malo 🙂

Vojta
Vojta
9 let před
Odpověď  zvejkal

Bohužel to tak vypadá. Když jsem slyšel o sondě se solárními panely k Jupiteru, tak jsem čekal, že bude mít výdrž, ale asi je to tam moc drsné. Škoda, po LRO a MRO to mohla být JRO 😉

otaznick
otaznick
9 let před
Odpověď  zvejkal

Když to teď porovnávám se sondou Galileo, tak ta oběhla Jupiter 34x a to na to měla skoro 8 let.
Bude zajímavé studovat detailní změny počasí na Jupiteru po 20 letech.

antipod
antipod
9 let před

5000Km to je mazec,tá teda dostane do tela!

Spytihněv
Spytihněv
9 let před

Opravdu 5000 km nad oblaky dvakrát do měsíce? Říkal jsem si, že ta životnost se jako obvykle podceňuje, ale teď už tomu klidně věřím. Nevím přesně, na kolik se přibližovala Galileo, začínala někde kolem 200 000 km….. Navíc teď ty panely. Jupiter má průměr 140 000 km. Tak jsem si to nakreslil v poměru ke vzdál. 5000 km. Skutečně blízké setkání.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.