Vážení čtenáři, dovolte mi, abych Vás jménem celé naší redakce co nejsrdečněji přivítal v roce 2016. Náš portál se bude i v roce s šestkou na konci snažit o aktuální přinášení aktuálních informací z kosmonautiky. V dnešním článku se podíváme na nejočekávanější momenty roku 2016. Ale jak už historie mnohokrát ukázala, vždy se může objevit událost, kterou nikdo dopředu nečeká – v pozitivním slova smyslu to může být neplánovaný objev, ale samozřejmě stále je tu riziko nečekané havárie. Doufejme, že nás v roce 2016 budou čekat jen ty dobré momenty, které lidstvo posunou zase o kus dál.

Nejprve se podíváme na kosmonautiku nepilotovanou a abychom udrželi nějakou strukturu, nejprve bude řeč o sondách, které již ve vesmíru jsou. Jedním z velkých momentů roku 2016 bude vstup sondy JUNO na oběžnou dráhu kolem Jupitera. Král planet tak dostane návštěvu poté, co svou misi ukončila sonda Galileo. Vstup na oběžnou dráhu je plánován na americký Den nezávislosti, tedy 4. července.

Někdy ve druhé polovině roku, pravděpodobně v září by měla skončit veleúspěšná mise evropské sondy Rosetta, která se pokusí o měkké přistání na povrchu jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Můžeme se tak těšit na detailní fotky a chemická měření z bezprostřední blízkosti. jakmile ale sonda dosedne na povrch, přestane komunikovat se Zemí – nebude schopná otáčet svou anténou k Zemi, ani solárními panely ke Slunci.

Sonda Cassini by měla během roku 2016 provést jedenáct průletů kolem saturnova měsíce Titan. Letošní rok bude pro tuto sondu posledním kompletním rokem, protože by už v roce 2017 měla svou misi ukončit. Vozítko Curiosity se bude blížit k centrální hoře Mount Sharp, rover Opportunity se bude i nadále snažit o posouvání limitů a stejně tak i všechny ostatní sondy – ať už krouží kole Marsu, sledují Slunce, Měsíc či hluboký vesmír. Od všech těchto vyslanců lidstva proudí na Zemi tuny informací, které rozšiřují naše znalosti o světě, který nás obklopuje.

V roce 2016 nás ale čeká i několik zajímavých startů. Ti, kterým srdce tluče pro astronomii již netrpělivě vyhlížejí březnový start japonského teleskopu Astro-H, který bude sledovat vesmír v rentgenovém spektru. Zatím vždy, když se hovořilo o evropském programu Sentinel se říkalo, že družice budou pracovat ve dvojicích, aby bylo možné v jednu chvíli sbírat data ze dvou identických družic, které letí nad dvěma různými místy na Zemi. V dubnu bychom se měli dočkat startu evropské družice Sentinel 1B, která doplní sesterský satelit Sentinel 1A.

Mnohem dále, než jen na oběžnou dráhu Země zamíří v září sonda OSIRIS-REx, která zamíří k asteroidu Bennu, ze kterého v roce 2019 odebere vzorky a okolo roku 2023 se s nimi vrátí na naši planetu. Stejně tak se už v březnu můžeme těšit na vypuštění první části evropsko-ruského programu ExoMars. Zapomínat nesmíme ani na mnoho telekomunikačních, meteorologických i armádních satelitů, které se v průběhu roku vydají na oběžnou dráhu.

Rok 2016 by měl přinést hned tři starty zbrusu nových raket. Tou asi nejočekávanější je Falcon Heavy od firmy SpaceX. O tomto nosiči asi není potřeba rozvíjet nějakou delší debatu, protože asi všichni čtenáři našeho portálu vědí, proč je tato raketa tolik očekávaná. Ale pro pořádek – má jít o jednu z nejsilnějších rkaet v historii a díky znovupoužitelnosti prvních stupňů by měly klesnout i náklady na její provoz. SpaceX na rok 2016 chystá hned čtyři starty tohoto těžkotonážního nosiče a k tomu ještě více než deset startů běžných raket Falcon 9. Až další měsíce ukáží, jak moc je tento plán smělý.

Nové rakety by měla představit také Čína – vloni jsme byli svědky premiéry lehké rakety Čchang-čeng 6, letos bychom se měli dočkat startu středního nosiče Čchang-čeng 7 a hlavně těžké rakety Čchang-čeng 5, která by měla Číně otevřít nové možnosti letů do kosmu. Nová generace raket je důležitá i kvůli tomu, že ji nepohání toxická paliva, jako dosavadní rakety, ale ekologicky přijatelnější letecký petrolej a kapalný kyslík.

Zapomínat nesmíme ani na přípravu misí, které odstartují v dalších letech, ale už nyní se na nich musí pracovat. Jde především o vlajkové lodě kosmonautiky, jejichž příprava trvá velmi dlouho – řeč je především o dalekohledu Jamese Webba, prvním letovém exempláři americké rakety SLS, nebo o lodi Orion. Jelikož nám čtenáři často píší, že mají zájem o častější informování o průběhu stavby různých projektů, budeme se jim v novém roce snažit vycházet vstříc.

Zkušenosti napovídají, že plány na uskutečnění některých startů na konci roku jsou velmi vratké. Nechybí mnoho a sklouznou do roku dalšího. Možná, že si za pár měsíců někdo tento článek přečte a bude se divit, proč jsou tu uvedeny tyto termíny. Leč v době, kdy článek vzniká to stále vypadá, že by například SpaceX mohla v prosinci 2016 provést první orbitální let lodi Dragon 2 určené pro lety s posádkou. V rámci této zkoušky ale ještě lidé na palubě nebudou.

K  Mezinárodní vesmírné stanici by měly v příštím roce vyrazit tři zásobovací lodě Cygnus – v březnu na Atlasu V, v květnu na modernizovaném Antaresu a v říjnu. Kromě toho se připravují i tři lodě Progress – v březnu, červenci a říjnu. Těšit se můžeme i na čtyři lety lodí Dragon – zatím jsou naplánovány na únor, březen a červen – čtvrtý let ve druhé polovině roku zatím nemá stanovený přesný termín.

Mezinárodní vesmírná stanice se v tomto roce rozroste o jeden nový modul. A nebude to modul obyčejný – půjde o nafukovací konstrukci BEAM, která má především experimentální úkoly. Na stanici bude modul vynesen lodí Dragon ve vyfouknutém stavu a po připojení k modulu Tranquility se nafoukne na průměr 3,2 metru a délku 4 metry, takže vnitřní prostor bude 16 m³. Uvnitř modulu budou hlavně měřící přístroje, které budou kontrolovat, jak se nafukovací konstrukce chová.

Na závěr článku jsme si nechali kosmonautiku pilotovanou. V březnu poletí k ISS Sojuz TMA-20M, na jehož palubě budou sedět Alexej Ovčinin, Oleg Skripočka a Jeffrey Williams. Na květen byl oznámen let čínské lodi Šenčou 11 bez bližšího upřesnění – neznáme posádku, ale spekuluje se o tom, že by měla mířit ke stanici Tiangong-2, jejíž termín vypuštění je stále zahalen nejistotou. V červnu pak má k ISS odstartovat první model vylepšené řady Sojuz MS-01, který na stanici doveze Anatolije Ivanišina, Takuju Onišiho a Kathleen Rubins. Na září je plánován Sojuz MS-02, jehož posádku tvoří Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko a Robert Kimbrough. Posledním pilotovaným startem roku bude listopadový Sojuz MS-03, který na ISS dopraví Olega Novického, Thomase Pesqueta a Peggy Whitson.

Jak už zaznělo na začátku článku – čeká nás toho opravdu hodně – na mnoho zajímavých momentů se v našem výčtu nedostalo, protože jinak by nabobtnal do neúnosných rozměrů. Účelem tohoto článku bylo přinést základní průřez očekávanými událostmi, aby bylo vidět, že se mám na co těšit. Doufejme, že se budou kosmonautice v roce 2016 vyhýbat problémy a havárie. Také v roce 2016 se budeme snažit přinášet Vám aktuální a pokud možno co nejspolehlivější informace o dění v kosmonautice. Jak ukázal předchozí řádky, nouze o témata rozhodně nebude. Budeme proto rádi, když nám zachováte věrnost.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
http://starty.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
http://wpuploads.appadvice.com/wp-content/uploads/2015/12/2016-new-year-ss-1920.jpg
http://i.space.com/images/i/000/033/408/original/juno-spacecraft-earth-flyby.jpg?1381266653
http://www.nasa.gov/images/content/625462main_titan20120223unlabel-full.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CV8vU8rUwAAMCB2.jpg:large
http://www.romsenter.no/…/osiris-rex/73042-1-nor-NO/OSIRIS-REx_full_site.jpg
http://i.ytimg.com/vi/4Ca6x4QbpoM/maxresdefault.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…10153707556160049_2206424209059392028_o.jpg
https://upload.wikimedia.org/…Module_at_Bigelow%E2%80%99s_facility_in_Las_Vegas.jpg