Ruské experimentální biologické mise Bion sahají do roku 1966, kdy došlo k vypuštění prvního exempláře, aby jej v následujících letech až do roku 1996 následovalo jedenáct dalších misí. Pak si dal program na 17 let pauzu a v roce 2013 se podařilo vypustit modernizovaného nástupce, kterým byl Bion-M1. Ten sice přinesl mnoho vědeckých poznatků, nicméně část sledovaných objektů během pobytu na oběžné dráze zahynula. Rusové věří, že mise Bion-M2 chystaná na rok 2020 by mohla být úspěšnější. A díky úspěšnému vyjednávání se na projektu mohou podílet i české instituce.
Samotná myšlenka lodí Bion je ve své zásadě geniálně jednoduchá. Sovětští inženýři potřebovali loď, která by na oběžné dráze udržovala podmínky vhodné pro sledování zvířat a pak je dopravila na Zemi. Místo relativně zbytečného vývoje nové návratové kabiny tehdy technici sáhli po osvědčeném designu lodí Vostok, ve kterých do vesmíru letěli první kosmonauti. U nich stačilo provést jen relativně nenáročné úpravy přístrojového úseku a rázem tu byly hned dva typy sond – Bion pro biologické experimenty a Foton pro pokusy zaměřené na fyziku a podobné vědy.
Jak jsme naznačili již v úvodu článku, poslední let lodi Bion-M1 skončil pouze částečným úspěchem. Na palubě tehdy do vesmíru letělo 8 mongolských pískomilů, 45 myší, 15 gekonů, asi 20 hlemýžďů, akvarijní rybky cichlidy, sladkovodní korýši, řasy, hmyz, vodní rostliny, semena a bakterie. Na palubě bychom našli také biotechnologické experimenty jako například růst proteinových krystalů.
Po 30 dnech na oběžné dráze se kabina vrátila a vědci zjistili, že selhání některých systémů zapříčinilo smrt všech osmi pískomilů. Zahynulo také 29 z 45 myší, u kterých selhal systém dávkování potravy. Mezi oběti je potřeba přičíst také ryby, korýše a vodní šneky. U rostliny růžkatce analýzy odhalily vybělení lsitů kvůli nedostatku světla – během 12. dne mise totiž přestalo fungovat osvětlení. Data však ohrožena nebyla, protože měření byla pořizována průběžně a část experimentů měla i videozáznam.
Ukázalo se třeba, že rostliny a bohatě krásnoočka (Euglena) nedodávaly kyslík pro vodní živočichy. Navíc krásnoočka přešla z fotosyntézy na organickou stravu, což ukazuje jeho skvělou adaptaci v komplikovaných podmínkách. Bez úhony přečkali svou kosmickou misi všichni gekoni, hlemýždi a další zvířata.
Může se sice zdát kruté, že zvířata zahynula, ovšem je potřeba si uvědomit, že jejich smrt nebyla účelem experimentu. Vědci mohli díky těmto zvířatům lépe pochopit vlivy kosmického letu na živé organismy, které by jinak prozkoumat nešly. I zvířata, která bohužel zahynula, posloužila vědě a pomohla, s ohledem na podobnost genomu, přípravě budoucích pilotovaných misí za nízkou oběžnou dráhu.
Pokusná zvířata (většinou hlodavci) se totiž podrobila důkladným pitvám, které odhalily spoustu potřebných informací o změnách fyziologie v reakci na podmínky reálného kosmického letu. Jejich smrt proto rozhodně nebyla zbytečná. A mimochodem – pokud si vezmeme třeba konkrétně myši, pak jich mnohem víc zahyne bezúčelně pod koly aut, než při vědeckých experimentech, které mohou pomáhat tisícům lidí na celém světě. Kosmická medicína je totiž úzce spjata s tou naší – pozemskou.
Vloni začala Česká kosmická kancelář spolupracovat s Institutem lékařsko-biologických problémů (IMBP), který spadá pod Ruskou akademii věd a v jehož portfoliu najdeme kromě pozemních experimentů také vědecké pokusy na ISS a právě již zmíněné družice Bion. Na přelom let 2020 a 2021 Rusové připravují misi Bion-2, která by měla zkoumat především účinky kosmického záření na živé organismy. Díky spolupráci, která se rozvinula, se do programu mohou hlásit i česká pracoviště. Jednak se mohou přidat k již existujícím experimentům, ale cesta je otevřena i vlastním přístrojům.
Česká kosmická kancelář je přitom připravena českým pracovištím, která o účast projeví zájem, maximálně podpořit v oblastech technické, finanční i organizační záležitosti, takže by jistě byla škoda takové nabídky nevyužít. Pokud by se mezi našimi čtenáři objevil zájemce, kterého tato nabídka zaujala, měl by nejpozději do 15. dubna letošního roku kontaktovat Michala Václavíka z České kosmické kanceláře.
Mise Bion-M2 má být zaměřena na zkoumání fyziologie rostlin a zvířat ve stavu mikrogravitace. Ke slovu se dostanou také biotechnologie a studium radiobiologických účinků ionizujícíhozáření. „Na palubě družice Bion-M2 budou laboratorní myši, hmyz, rostliny, buněčné kultury a mikroorganizmy. Prostor bude také pro několik málo technologických a fyzikálních experimentů,“ popisuje Michal Václavík. BionM-2 by měl na oběžné dráze strávit zhruba jeden měsíc a následně přistát u rusko-kazašských hranic.
Hlavní pozornost výzkumníků se má zaměřit na hlodavce. Z experimentů by měli vědci získat informace, které se budou v dalších letech hodit pro plánování dlouhodobých pilotovaných výprav – ať už zamíří k Měsíci, nebo k Marsu. Bion-M2 totiž má být umístěný na oběžné dráze ve výšce 1000 kilometrů, což je výše, než kde obíhali jeho předchůdci. Radiační zátěž by tak měla být nejméně o řád vyšší. „Očekává se, že mise Bion-M2 přinese údaje o změnách radiační citlivosti živých organizmů v mikrogravitaci, jejich poškození v podmínkách reálného kosmického letu za zvýšené úrovně záření, dále poznatky pro doplnění a zpřesnění požadavků na lékařskou podporu budoucích pilotovaných letů a také uplatnění získaných zkušeností v pozemské medicíně,“ vysvětluje Michal Václavík.
Zdroje informací:
http://www.czechspace.cz/
https://kosmonautix.cz/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje informací:
http://cdni.wired.co.uk/620×413/a_c/bion-m_2.jpg
http://biosputnik.imbp.ru/download/pic4/Bion_M1_111.jpg
http://biosputnik.imbp.ru/download/pic5/Bion-M1_return_008.jpg
http://www.czechspace.cz/…/public/n29_bion-m.jpg?itok=XgG93lSb
http://cdni.wired.co.uk/620×413/a_c/bion-m_2.jpg
Zajímavý experiment, škoda těch selhání přístrojů, snad to bude příště lepší. Jinak důvodem nedodávání kyslíku vodními rostlinami (a krásnoočky) byl výpadek osvětlení nebo se to projevilo už předtím? Z textu to není úplně zřejmé, ale tipoval bych první možnost.
Jinak mi to přijde vhodnější spíš jako laboratorní modul pro ISS, ale takto je to asi výrazně levnější.
Ono to bylo trochu jinak – každý druh byl ve své speciální sekci a systémy vypadávaly postupně.
Samostatně letící družice má výhodu oproti modulu ISS nebo vědecké aparatury na ISS, že může být vyvíjen absolutně nezávisle. Vývoj čehokoli pro ISS je mnohem náročnější z důvodu přítomnosti posádky a nutnosti dodržet dodatečné technické a bezpečnostní požadavky. To se samozřejmě promítne také na ceně. Navíc na samostatně letící družici je dosaženo lepší úrovně mikrogravitace (zrovna u Bion to není tak kritické) a může být vypuštěna na zajímavé oběžné dráhy. To je třeba případ Bion-M2, která se má pohybovat na dráze s apogeem ve výšce 1000 km. Naproti tomu v případě ISS může posádka experiment obsluhovat a řešit problémy které nastanou. To u samostatně letící družice nejde a pokud dojde k závadě, tak je většinou neodstranitelná a dojde ke znehodnocení nebo ztrátě vědeckých dat.
Myslim si, ze sic po 50tich rokoch, ale aj tak misia, ktora nenaplni povodne plany a nejake zariadenie zlyha, nam stale poskytuje velmi, velmi cenne informacie o nasom chapani fungovania techniky vo vesmire. Je len na nas, ako velmi ochotni budeme sa priebehu kazdej jednej misie poucit.
A mozeme len dufat, ze nase ponaucenie a zuzitkovanie novych vedomosti pride skor, nez to bude na prilohu k serialu kriticke momenty kozmonautiky.
Zaujímavý projekt, vďaka ktorému, okrem iného, prežil dizajn Vostoku do dnešných dní 🙂
Bion je opravdu netradiční záležitost s ne zcela obvyklým účelem. Docela příjemné zpestření výzkumu vesmíru uprostřed čistě technických misí. Ale muselo tam být docela narváno, vzhledem k seznamu posádky. Nevím jaký prostor je uvnitř modulu, ale asi ho moc nezbývalo. Navíc to muselo být dost náročné, pískomilové ani gekoni nebyli připoutání ve svých sedačkách a pohybovali se při startu volně a přetížení nečekali. Asi nic příjemného.
Málo prostoru? Vidíte kouli a myslíte na Sputnik? Tohle je Vostok. V tom letěl celý člověk i s vystřelovacím křeslem: Gagarin, Titov, Těreškovová …
Sputnik opravdu vypadal jinak 🙂 Ale šlo o více než stovku malých živočichů + nějaké další experimenty a kdo ví, jak to bylo uvnitř uspořádané. Spíše mě ale zajímal účinek přetížení na ta malá těla při startu. A jak tam byli uspořádáni, aby se to minimalizovalo. Nevím, jak byla uložena větší zvířata jako psi nebo opice, ale počítám, že nějaké upevnění jim dopřáno bylo. V případě těchto malých kosmonautů si to představit neumím. Zvlášť v takovém počtu.
Měl jsem tu čest nahlédnout do Fotonu, nutno uznat že volného prostoru tam opravdu moc nezbývá.
https://goo.gl/IZwDOz
IMHO lze předpokládat, že Bion na tom bude s týchž důvodů obdobně, a dle dostupných fotek Bionu to tak také vypadá.
http://goo.gl/ngxLTL
Přetížení a jak ho zvládali právě ti křehcí gekoni mi taky soustavně vrtá hlavou.