Před čtvrt rokem jsme vydali článek, který rekapituloval očekávané události, které souvisí s přípravou na novou éru americké kosmonautiky, tedy na období, jehož vlajkovými loděmi budou raketa SLS a kosmická loď Orion. Už v roce 2018 toto duo vyrazí na první, zatím ještě nepilotovaný let. Už teď je jasné, že půjde o překonání dvou amerických rekordů, které se váží k lodi schopné vozit lidskou posádku. Překonána bude jak největší vzdálenost od Země (tento primát zatím drží Apollo 13 – 400 000 km), tak i délka samostatného letu (tento primát patří misi STS-80 – 17 dnů 16 hodin).
Náš dnešní článek vychází z údajů, které na našem fóru zveřejnil uživatel JHošek, kterému za jeho aktivitu děkujeme. Pojďme se nyní podívat, co přesně nás čeká od ledna do konce března. Abychom postupovali logicky, začneme od urychlovacích stupňů a budeme pokračovat až k záchranné věžičce.
- Testovací základna společnosti ATK v Promontory (Utah) – Zde bude sestaven zkušební motor na tuhá paliva, který tu v dubnu absolvuje poslední předstartovní zážehový test QM-2 jeho úkolem bude ověřit spolehlivost motoru při nízkých teplotách. Loňský statický zážeh QM-1 měl ověřit správnou funkci při teplotách vysokých.
-
Zkušební zážeh motoru RS-25 na Stennisově středisku
Zdroj: http://bloximages.newyork1.vip.townnews.com/Stennisovo středisko (Mississippi) – Na konci ledna se na zdejším zkušebním stanovišti provede statický zážeh motoru RS-25 číslo 2059. Ten měl původně proběhnout v listopadu 2015, ale byl přeložen. Důležité je, že tento motor by měl být instalován do druhého letového exempláře rakety SLS.
- New Orleans (Louisiana) – Všechny díly neletových kvalifikačních nádrží na kapalný kyslík a vodík prvního stupně rakety SLS jsou již dokončeny. Na konci ledna se můžeme těšit na převoz prvních dílů v rámci budovy MAF do svařovacího centra VAC. Po svaření do kompletního stavu (po prvním čtvrtletí) se nádrže vydají dna Marshallovo středisko v Huntsville, kde podstoupí zkoušky strukturální pevnosti.
- Marshallovo středisko (Alabama) – Prototyp LVSA určený ke spojení centrálního a horního stupně rakety SLS bude v březnu připraven k interakci s dalšími testovacími exempláři horní části nosiče SLS. Cílem zkoušek je věření hardwaru „Integrated Upper Stage STA“ a simulace zátěže, které bude konstrukce vystavena během skutečného letu.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
- Už v lednu by mělo začít kompletování letového modelu nádrže na kapalný vodík pro horní stupeň ICPS.
- Plum Brook (Ohio) – Během února budou probíhat zkoušky otevírání a zavírání solárních panelů na neletovém testovacím exempláři evropského servisního modulu. V březnu pak tento modul podstoupí akustické zkoušky s úrovní minimálně 152 decibelů při rozmezí 20 – 10000 Hz.
-
Snímek pořízený před Vánoci ukazuje, že na základní kostře Orionu už chybí jediný svar
Zdroj: https://c2.staticflickr.comNew Orleans (Louisiana) – V lednu by mělo být dokončeno svařování primární struktury letového exempláře lodi Orion. Jen pro srovnání – v rámci mise EFT-1 byl tento milník dokončen v červnu 2012. Už v únoru by tak mohlo dojít k přesunu kabiny z výrobní haly MAF do budovy O&C na Kennedyho vesmírném středisku.
- V únoru by měla začít výroba Jettison motoru pro záchrannou věžičku LAS. Tento motor, jak již jeho název napovídá, bude sloužit k odhození této věžičky. Na březen je naplánováno zahájení výroby hmotnostního simulátoru Attitude Control motoru. ten se při misi v roce 2018 použije místo zbytečného skutečného motoru.
- Hala VAB (Florida) – V sekci High bay 3 dojde k nainstalování pracovních plošin pro přístup k raketě SLS. Jak jsme již informovali mezi svátky, tak už 22. prosince došlo k umístění první poloviny plošiny na nejnižší úrovni, označované K. Ta bude umístěna těsně nad motorovou sekcí. V sousední sekci High bay 4 probíhá instalace mechanických, elektrických a instalatérských systémů pro druhou polovinu plošiny na úroveň K, ale i na plošiny pro úrovně J a H. Plošiny jsou označeny písmeny podle výšky nad podlahou – nejvyšší, desátá úroveň bude mít označení A. Pět nejspodnějších plošin (úrovně F – K) mají zajistit přístup k centrálnímu stupni SLS a urychlovacím bloků. Až bude příprava na segmentech pro první tři podlaží hotová, dojde k jejich postupné instalaci na správná místa v High bay 3.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
- Kennedyho středisko (Florida) – V Launch Equipment Test Facility mají pokračovat zkoušky ramene OSMU, které budou obsluhovat servisní modul Orionu, ale i ramene ICPSU, které bude obsluhovat horní stupeň rakety SLS. Pokud dopadnou zkoušky dobře, budou obě ramena instalována na obslužnou věž mobilní startovní rampy. Testy ramene OSMU mají přitom oproti ramenu ICPSU náskok. V rámci 1. čtvrtletí je reálná jen montáž OSMU. Po dokončení by měla být na věži nainstalována tato ramena
- Orion Service Module Umbilical (OSMU)
- Interim Cryogenic Propulsion Stage Umbilical (ICPSU)
- Core Stage Inter Tank Umbilical (CSITU)
- Core Stage Forward Skirt Umbilical (CSFSU)
- Tail Service Mast Umbilical (TSMU)
- Crew Access Arm (CAA)
- Vehicle Stabilizer (VS)
Jak je vidět, ačkoliv se může zdát, že je start v roce 2018 vzdálený, tak už nyní se toho děje opravdu hodně. Důležitým momentům se samozřejmě budeme na našem blogu věnovat v jednotlivých článcích, až bude daná událost aktuální.
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.kosmo.cz/
https://www.nasa.gov/
https://www.facebook.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.flickr.com/
https://www.facebook.com/
http://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://blogs.nasa.gov/
http://www.sgt-inc.com/
Zdroje obrázků:
http://i.space.com/…/original/vabtours_slsrenovations02.jpg?1390421620
http://bloximages.newyork1.vip.townnews.com/…/54b3e2b302d98.image.jpg
http://www.nasa.gov/…/image/dsc00110_5.jpg?itok=5KsHH3XT
https://c2.staticflickr.com/6/5753/23708460892_18a4bd0392_b.jpg
http://www.nasa.gov/…/gsdo_platform_install_diagram_co.jpg
FH ma letos leťet a s LSL se tak babrají
Na druhou stranu – SLS má i s prozatímním horním stupněm dvojnásobnou nosnost k Měsíci než Falcon Heavy, s novým stupněm to bude trojnásobek.
SLS při premiérovém letu vynese loď Orion do vzdálenosti 450 000 km od Země. Falcon Heavy bohužel při premiéře loď Dragon neponese (i když bych si to přál) a další lety má mít komerční (postupně STP-02, ViaSat-2, Inmarsat 5 F4, HellasSat-3, Arabsat 6A, Inmarsat 6), pro nejbližší období se tedy zařadí k raketám třídy Ariane V a Delta IV pro vynášení družic na přechodovou dráhu ke geostacionární dráze, a nikoliv k raketě SLS.
Ďalší dôvod prečo sa s ňou tak „babrají“ je že už pri druhom štarte ponesie aj ľudí tak na zistenie chýb majú len jeden pokus preto radšej všetko testujú na zemi.
Ta rekordní vzdálenost člověka od Země je myšlena jak? Jen průlet kosmické lodi apogeem na geocentrické dráze nebo je do toho započítán i pobyt lodí Apollo na oběžné dráze Měsíce? Protože pak se nám do toho míchá momentální vzdálenost Měsíce od Země. Apollo 13 obletělo Měsíc 254 km nad povrchem, ale ostatní mise se dostávaly přes 300 km. Takže pro dosažení rekordní vzdálenosti by byla poloha Měsíce zásadní. Pokud ovšem Apollo 13 místo jen těsného obletu nezaletělo někam dál a teprve poté se neprosmýklo kolem Měsíce.
odpověď část 1
Položil jste velmi zajímavou otázku, na kterou neumím odpovědět.
Definice největší vzdálenosti lidí od Země je zde:
http://www.guinnessworldrecords.com/world-records/farthest-distance-from-earth-reached-by-humans/
část 2
Podle wiki je perigeum (od středu Země) k povrchu přivrácené strany Měsíce 363 295 km, apogeum k povrchu přivrácené strany Měsíce je 405 503 km. Po odečtení poloměru Země (6 371 km) a přičtení průměru Měsíce (3 474 km) bychom se měli dostat ke vzdálenosti středu odvrácené strany Měsíce od Země (360 398 km až 402 606 km). Jenže 15. dubna 1970 Měsíc zřejmě nebyl v blízkosti apogea, vyjdeme-li z údajů momentální vzdálenosti Apolla 13 od Země a od Měsíce:
část 3
11.4. 12:33 UT v polovině cesty (180 359 km od Země i od Měsíce)
14.4. 10:02 UT vstup do sféry aktivity Měsíce (54 430 km od Měsíce, 306 923 km od Země)
15.4. 01:21 UT dle Guinessovy knihy v největší vzdálenosti od Země (400 171 km od Země, 254 km od povrchu odvrácené strany Měsíce)
15.4. 13:37 UT výstup ze sféry aktivity Měsíce (302 664 km od Země, 54 430 km od Měsíce)
16.4. 18:57 UT v polovině zpáteční cesty (178 203 km od Země i od Měsíce)
Logické vysvětlení by bylo v poslední větě Vašeho příspěvku, ale to neodpovídá záznamu v Guinessově knize rekordů ani schématu dráhy Apolla 13 http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-13/img/lk103.jpg (bod P3)
Trasa mise EM-1 je zde:
:large
Dušane, po rozkouskování komentáře se mi zdá, že problém v odeslání byl v koncovce v odkazu, který jsem ti poslal v e-mailu, ale část 2 jsem musel odeslat bez něj.
Ono to možná reaguje na velký počet odkazů, které jsou ve zprávě. On si pak ten systémů může myslet, že je to spam, který se vyznačuje vlekým počtem odkazů ve zprávě.
htm
Problém není ve velkém počtu odkazů v komentáři, ale v adrese webové stránky na kosmo cz, na které je tabulka časů a událostí během letu Apolla 13 od Antonína Vítka. Nejde jí poslat ani samostatně.
Systému vadí, že přípona odkazované stránky má koncovku s těmi třemi písmeny (viz můj příspěvek ve 23:41), která ani nemůžu napsat sem do textu, protože se mi pak taky neodesílá.
Díky za vyčerpávající rozbor. Nevěděl jsem, že se Apollo 13 dostalo do Guinessovy knihy rekordů. Budu ho tedy brát oficiálně jako nejvzdálenější i přes mnou navrhovaný vliv vzdálenosti samotného Měsíce při pobytu ostatních osmi lodí Apollo na oběžné dráze.
Dovolil bych si ale malou opravu. Čas 01:21 není UT, ale BST (British Summer Time), tedy podle vámi odkazované Guinessovy stránky. Tudíž UT je to 00:21.
Abych to tedy dohnal do extrému. Ještě by to chtělo situační plánek z 15.4.1970 v 00:21 UT. Orientace celého soulodí v prostoru a polohu jednotlivých členů posádky v něm. Aby bylo jasno, kdo z těch tří je tím rekordmanem…. 🙂
Zadal jsem dotaz na fóru kosmo cz a bylo mi vysvětleno, že podle stránky http://www.timeanddate.com/astronomy/moon/distance.html?year=1970&n=204 byl Měsíc v apogeu 15.4.1970, tedy v den průletu Apolla 13 kolem Měsíce, z čehož plyne, že mnou zkopírovaná čísla v „tabulce časů a událostí“ byla nepřesná.
Díky za odkaz. To tedy zvyšuje šance Apolla 13. Teď jsem na mobilu, ale večer to projdu, jestli se podaří vyřadit ostatní mise. Zajímavá shoda okolností. Na první pohled by jeden řekl, že to prvenství bylo zřejmě dáno jinou trajektorii při nouzovém obletu a přitom to zřejmě vyšlo jen náhodou.
Jo, když čas měl cenu životů, tak ještě ke všemu byl Měsíc v apogeu…
Jinak, jestli se tomu chcete večer věnovat, tak na kosmo cz v tématu Orbitální mechanika jsem dostal i odkaz na stránku JPL s výpočtem vzdálenosti Měsíce od Země k libovolnému okamžiku, i s podrobným návodem. Můžete zkusit dosadit i data průletů Zondů.
Prošel jsem tu stránku a porovnal měsíční apogea s pobytem lodí Apollo na oběžné dráze Měsíce. A opravdu pouze Apollo 13 se v době měsíčního apogea pohybovalo nad Měsícem. Ostatních osm misí u Měsíce v době jeho průletu apogeem nebylo (přičemž Apollo 10 a 15 to minulo jen o den). Takže ano, Apollo 13 je skutečně rekordmanem ve vzdálenosti člověka od Země. Guiness nekecal… 🙂
Tedy abych byl úplně přesný. Apollo 13 obletělo Měsíc několik hodin předtím, než tento dosáhl svého apogea. Je to pěkně vidět i na tehdejších max. vzdálenostech od Země. Měsíc – apogeum 404 472 km, Apollo – apogeum 400 171 km. Což ovšem na podstatě věci nic nemění.
Vzdálenost Měsíce od Země je definována jako vzdálenost jejich středů.
Vzdáleností Apolla od Země je myšlena vzdálenost k povrchu Země.
„urychlvoacích stupňů“
„Snímekpořízený před Vánoci“
Není trochu brzy na předzásobování se překlepy do letošního silvestrovského článku? 🙂
Opraveno, díky za upozornění. 😉
Z článku možná vyznívá pár detailů jinak než jak jsem to myslel v příspěvku na fóru, pro upřesnění se je tedy pokusím popsat
– Rekordy mise EM-1 jsem porovnával jen v rámci USA, abych se vyhnul přímému střetu s loděmi Zond, u nichž je apogeum udáváno obecně 400.000 km (dle astronautix.com), čehož není zřejmé, zda se některý ze Zondů neocitl ve větší vzdálenosti od Země než Apollo 13, a dále s prototypem lodi Sojuz-T, bezpilotní lodí Kosmos 1074, která na nízké oběžné dráze strávila v autonomním letu 60 dnů. V porovnání s těmito sovětskými rekordy jsem pouze uvedl, že mise EM-1 bude ambicióznější.
– Testovací základna společnosti ATK v Promontory (Utah) – k 1. čtvrtletí se váže sestavení motoru SRB na standu, nikoliv samotný zážeh (ten je v plánu na duben)
– New Orleans (Louisiana) – svaření neletových kvalifikačních nádrží centrálního stupně do kompletního stavu a jejich přeprava do MSFC přesahuje časový rámec prvního čtvrtletí
– Kennedyho středisko (Florida) – testy ramene OSMU jsou v pokročilejším stavu než ICPSU, v časovém horizontu 1. čtvrtletí je reálná jen montáž OSMU na věž plošiny ML
Díky za upozornění, opravil jsem to.
Práve som zachytil informáciu, že prvý stupeň Falcon 9 je po návrate a pristátí vo veľmi dobrom stave. Prečo NASA aj pri SLS stále trvá na použití SRB a ich návrate ako pri raketopláne. Veď práve vysoké náklady pri recyklácii SRB boli jednou z príčin neefektívnosti raketoplánu. Viem si predstaviť nasadenie Falcon prvého stupňa nielen pre Falcon Heavy ale aj pre SLS. Ale neviem ako je to výkonovo, Falcon first stage versus SRB.
Všetka česť práci NASA na SLS a Orion, ale je to recyklácia konceptu Saturn V a Apollo. Osobne mi tam chýba viac inovatívnosti. V ako stave je napríklad koncept MKS – 1, NASA mal aj koncept NOVA napríklad. Motor NERVA je už úplne odpísaný? Ako je to s novými konceptami NASA, možno by bol zaujímavý článok v tomto zmysle. Ako to vyzerá s konceptom MCT a BFR od SpaceX? A čo rusi, ich koncepty boli vždy vynikajúce, horšie je to s realizáciou.
V počáteční fázi programu SLS budou použity stávající zásoby startovacích motorů SRB z éry raketoplánů, ale mají být použity pouze jednorázově, dokud jejich zásoba nedojde. Předpokládá se, že se tím vyhnou vysokým nákladům na jejich recyklaci.
Samozrejme, to je efektívne riešenie ale dočasné. Čo však potom, keď SRB zásoby budú vyčerpané. NASA mala, má a vždy bude mať vynikajúce koncepty, bohužiaľ nie sú vždy realizované. Napríklad spôsob premeny palivovej nádrže raketoplánu na aktívny raketový stupeň.
Ne vše je možné realizovat. ET možná nebylo tak snadné předělat a tak pro SLS udělali komplet nový stupeň na kapalná paliva. Vzhledem k tomu, co všechno z Shuttlu recyklovali, bych se divil, kdyby to neprovedli i s nádrží, kdyby to bylo technicky možné, vhodné a levnější než nový stupeň.
ad zásoby dílů SRB:
STS-133 http://spaceflightnow.com/shuttle/sts133/fdf/133srbs.pdf
STS-134 http://spaceflightnow.com/shuttle/sts134/fdf/134srbs.pdf
STS-135 http://spaceflightnow.com/shuttle/sts135/fdf/135srbs.pdf
test DM-1 http://www.collectspace.com/review/aresi_fivesegmenttest02.jpg
test DM-2 http://www.collectspace.com/review/dm2_atkcasehistory.jpg
test QM-1 http://www.collectspace.com/images/news-030915c-lg.jpg
Z počtu opakovaných použití jednotlivých segmentů, frekvence jejich rotace mezi jednotlivými použitími a ze skutečnosti, že jsou používány i díly vyrobené v 70. letech, lze odvodit, že při jednorázovém budoucím použití je jejich zásoba i při konzervativním odhadu minimálně na dvacet pěti-segmentových SRB, tedy na deset startů. Nové pokročilé boostery chce NASA používat od poloviny příštího desetiletí.
Jeden SRB měl větší tah než celý první stupeň Falconu 9 (11,5 proti 6,7 MN) a Shuttle měl dva. Dokonce hořely déle, takže dodaly mnohem více energie. Technologie SRB není až tak zlá, používají ji i jiné rakety jako Ariane 5. Vega je dokonce několik stupňů na pevné palivo postavených na sebe. Jde o levná zařízení, kde nejsou drahá čerpadla, palivem chlazené trysky ani nic podobného. V podstatě je to podobné obří silvestrovské rachejtli. Proto nebylo výhodné je zachraňovat a NASA už to pro SLS snad ani neplánuje (částečně i kvůli plánovanému počtu startů).
SLS navíc není Saturn 5. Sice tak vypadá, ale vzhledem k použitým SRB a upraveným SSME jde spíš o Apollo posazené na Raketoplán. Apollu je ale podobný i Crew Dragon (až na přistávací motory) a Starliner. Když chcete posadit posádku na špici rakety a nechcete používat přídavný kryt jako Sojuz, tak s tvarem moc nehnete.
Problém raketoplánů nebyly SRB ale samotný Orbiter. Vždyť šlo o vesmírnou stanici srovnatelnou se Skylabem (pokud se využil nákladový prostor), která startovala pokaždé znovu. Kdyby se využily jeho schopnosti na maximum a mohl zůstat na orbitě déle, mohl by být užitečný, ale Hubble se nevynáší každý den a k dopravě lidí na ISS to bylo jako vozit své tři děti do školy čtyřicetitunovým kamionem.
Koncept znovupoužití prvního stupně na kapalná paliva je novější než SLS. Navíc se poprvé povedl realizovat před pár dny. NASA nemůže pro největší raketu všech dob použít něco neodzkoušeného. Brání tomu asi i podfinancování, které vede k recyklaci dílů z Shuttlu. V tomhle jsou výborní právě soukromníci, kteří vezmou riziko podobného vývoje na sebe s tím, že jim může přinést zisk, ale ti se zase těžko pustí do projektu typu SLS, pokud pro něj neseženou zákazníky. A ti nebudou, dokud půjde pouze o vědu a objevné cesty.
Technológiu SRB vôbec nespochybňujem a tiež som toho názoru, že nebolo a asi ani nebude efektívne použiť SRB ako reuseable.
Dovolím si však nesúhlasiť s vaším názorom, že NASA nemôže použiť niečo, čo nie je odskúšané. To priamo vedie k tomu, čo mi na NASA dnes vadí – určitá strata ducha inovatívnosti, určitá strata odvahy, ktorá pri rozumnej miere vedie k pokroku.
Ale viem, že môj pohľad je čisto technický, NASA sa musí pohybovať aj v politickom spektre, bohužiaľ.
Nezapomínejte na to, že v budoucnosti by měly být SRB nahrazeny urychlovacími bloky s upravenými motory F-1.
NASA je státní organizace, takže je politická už z principu. Když dostane politické zadání na něco za hranicemi současných technologií, tak bude muset experimentovat s nevyzkoušenými zařízeními. Jinak jede ze setrvačnosti. Přepracovávat celý projekt v momentě, když se někomu povede nějaký technologický průlom, nejde tak snadno. Už jen analýza, kolik by to stálo času a peněz, spolkne spoustu času a peněz.
SLS navíc není komerční raketa a jejím úkolem není vynášet rozličné satelity za minimální cenu (pro tak velkou raketu stejně není komerční využití). Předpokládá se její vytížení na maximum a v takovém případě i SpaceX odmontuje nožičky a nechá první stupeň dopadnout do oceánu. Nehledě na to, že Falcon 9 je oproti SLS na výšku skoro poloviční a i verze Heavy bude mít jen asi poloviční nosnost na LEO. Proto se také staví nová raketa, kdyby stačil „jen“ dvojnásobek nosnosti Delty IV, tak použijí Falcon Heavy a SLS nikoho zajímat nebude.
Kto povedal že NASA trvá na návrate SRB pre SLS?
A tu je odkaz na video z KSP kde niekto použil Falcon9 namiesto SRB 🙂
https://youtu.be/d2200YGSeKM
Ďakujem, o tomto som nevedel.