Není to tak dávno od chvíle, kdy se z montážní haly VAB začaly odstraňovat staré přístupové plošiny, které umožňovaly dělníkům dostat se ke všem místům skládaného raketoplánu. Čas pokročil a tak přichází čas na instalaci plošin nových. Celkem zde bude umístěno deset pater přístupových plošin, které jsou pro lepší zapamatování označeny písmeny – plošina A bude nejvýše a naopak nejspodnější patro má označení K. Právě tato plošina byla před pár dny jako první uložena na své místo. Asi není nutné připomínat, že hala VAB prochází modernizací, která jí má umožnit sestavování nových raket SLS.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/gsdo_vab_platform_k_installed.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/gsdo_platform_install_diagram_co.jpg
Dobrý den,
překvapuje mne, kolik lidí se těší na přistání sondy Rosetta. Možná se mýlím, ale nebude to podobný triumf jako bylo přistání sondy na planetce Eros ? Velký úspěch techniků, ale věda nic moc. Ta sonda přece na nějaký výzkum po přistání není stavěná. Budeme muset chytat vysílání přes všesměrovou anténu, je-li tam vůbec nějaká. Nebo snad bude schopná natáčet „v sedě“ směrovou anténu ? A co když budou panely slunečních baterií nepříznivě skloněny ? Moc rád bych se mýlil.
P. Amcha
Já myslím, že jde spíše o to, co Rosetta zjistí během „pádu“ vstříc kometě. Spojení s Rosettou se po dosažení povrchu už, pokud se nemýlím, neočekává.
Pokud vím, tak Rosetta není schopna natáčet anténu. Tudíž ihned po dosednutí ztratí možnost komunikace a mise tím bude definitivně zakončena. Ale do poslední chvíle by měla posílat data.
Jde o to, že kometa se tou dobou bude nacházet již hodně daleko od Slunce, kde Rosettě již nebude stačit sluneční energie k pohánění palubních systémů. Navíc se spolu s kometou bude i nadále od Slunce vzdalovat.
Takže tak jako tak o kontakt s Rosettou přijdeme.
Realita je taková, že jakmile sonda dosedne na povrch, ztratíme s ní kontakt – nebude totiž možné orientovat anténu na Zemi, ani solární panely ke Slunci. Jak už tu ale napsal uživatel „Vítek“, čeká nás velká vědecká nadílka v podobě unikátních dat naměřených během klesání.
Vždyť je v tom i romantika. Lidský výtvor navždy spočine na povrchu exotičtějšího kosmického tělesa. Stejně jako NEAR na Erosu, Huygens na Titanu nebo třeba naváděcí koule z Hayabusy na Itokawě. A samozřejmě Philae 🙂
Když už se tu diskuze rozvinula, dokážu si za příznivých okolností po dosednutí představit omezená okna komunikace sondy přes nesměrové nízkoziskové antény. Má je dvě a baterie se taky nevybijí hned. Jistě, je to málo pravděpodobné, ale můžeme se vsadit, že antény DSN budou naslouchat.
Nevíte jestli v hale připravují další sondu?