Jak jsme na našem portálu již informovali, momentálně je v plném proudu příprava na druhé kolo programu pro dopravu nákladů na ISS, tedy CRS-2. Společnosti předložily své nabídky v prosinci loňského roku. V článku vydaném v polovině března jsme psali o tom, že NASA oznámí vybrané firmy v červnu, ovšem nestalo se tak. Kosmická agentura oznámila, že pro posouzení potřebuje více času a rozhodnutí tak přesunula na začátek listopadu. Ovšem aktuální zprávy z NASA hovoří o dalším odkladu finálního výběru. Přestože se může zdát, že se nic neděje, minimálně jedna velká změna už na veřejnost prosákla.
Momentálně se zdá, že výsledky výběru pro program CRS-2 budou zveřejněny nejpozději 30. ledna 2016. Podle oficiálního prohlášení z NASA je odklad opět způsoben snahou o co nejpodrobnější prozkoumání, porovnání a zvážení nabídek, které jsou velmi komplexní. Agentura přitom zdůraznila, že nemůže sdělovat ani dílčí informace o tom, jak si jednotlivé nabídky stojí, protože stále běží výběrové řízení.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
To Kelly Kaplan, tiskový mluvčí společnosti Boeing byl přímější. Ve svém vyjádření potvrdil, že NASA jeho společnosti oznámila, že už dále s jejich lodí CST-100 pro dopravu zásob na ISS ve výběru nepočítá. To je poměrně překvapivé zjištění. Boeing má s NASA nadstandardní vztahy a CST-100 byla vloni spolu s upravenou lodí Dragon od SpaceX vybrána pro dopravu astronautů na stanici po roce 2017.
Když si Boeing podal přihlášku do programu CRS-2, očekávalo se, že bude jedním z horkých kandidátů. Když pak havárie potkaly obě firmy, které momentálně vozí zásoby na ISS, tedy SpaceX a OSC, tak naděje Boeingu ještě vzrostly. Aktuální vyřazení je proto velmi nečekané. Obecně vzato se očekává, že NASA vybere minimálně dvě firmy. Díky tomu bude zajištěno rozložení nákladu mezi více dodavatelů a stanice bude mít zajištěné zásoby i v případě selhání jedné společnosti.
Zdroj: http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/
Oficiální místa firem Orbital ATK a Sierra Nevada oznámily, že jsou stále ve hře o nákladní kontrakt. „Můžeme potvrdit, že stále zůstáváme ve výběru pro CRS-2, ale nemáme žádné komentáře k aktuálnímu zpoždění ve vyhlášení výsledků,“ odpověděl portálu spaceflightnow.com Sean Wilson, tiskový mluvčí Orbital ATK a doplnil: „Budeme i nadále pokračovat v dodávání dodatečných informací, které bude NASA potřebovat. Kromě toho jsme momentálně na 100% zaměření na naše nadcházející nasmlouvané zásobovací mise z aktuálního programu CRS-1 a na návrat modernizovaných raket Antares do provozu příští rok.“
Zdroj: http://i.ytimg.com/
Za společnost Sierra Nevada informoval tiskový mluvčí Krystal Scordo portál spaceflightnow.com: „NASA se rozhodla, že otevře diskusi o našem projektu v rámci CRS-2.“ Její miniraketoplán Dream Chaser byl původně vyvíjený pro dopravu astronautů. Dostal se až těsně před brány finále, do kterého nakonec jako jediný nepronikl. Firma proto zkusila využít rozpracovaný návrh a upravit jej na nákladní verzi. umožňoval by vozit na stanici náklad v přetlakové i nepřetlakové části, přičemž by následně přistával na ranveji.
Firma SpaceX se k situaci nevyjádřila a její mluvčí odmítl cokoliv komentovat, dokud NASA neoznámí výsledky. Poslední firmou, která byla ve hře je Lockheed Martin, ale ani její zástupci se nechtěli vyjádřit k aktuálnímu vývoji CRS-2. Informované zdroje ovšem již v průběhu minulých měsíců sdělily, že firma byla vyřazena z výběru pro CRS-2, ovšem nikdo to zatím oficiálně nepotvrdil. Lockheed Martin přišel s návrhem dvoudílného zásobovacího systému Jupiter / Exoliner, kterému jsme se detailněji věnovali v tomto článku.
Zdroj: http://i.space.com/
Zdroj: https://pbs.twimg.com
U firem SpaceX a orbital ATK, které momentálně svými loděmi Dragon a Cygnus zásobují ISS zatím nevíme ani to, zda se do druhého kola přihlásily se stávajícími verzemi svých lodí, nebo zda připravily nějaká vylepšení. Celkově se dá říci, že v rámci tohoto programu se drží informace pod pokličkou velmi důkladně a žádná firma nechce vyzradit více, než je zrovna potřeba.
Jelikož se začal výběr firem pro druhé kolo zásobování zpožďovat, objednala NASA na začátku u firem Orbital a SpaceX další zásobovací lety navíc. Tyto dodatečné lety stále spadají pod hlavičku CRS-1, díky čemuž se SpaceX dostane na 15 zásobovacích misí a Orbital na deset – včetně těch již realizovaných.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spacenews.com/
http://www.kosmo.cz/
Zdroje obrázků:
http://spacenews.com/wp-content/uploads/2015/01/Boeing_CST100_CRS-2-879×485.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Bxrxmv-IIAAgjUU.jpg
https://lh5.googleusercontent.com/…/Cygnus_approaches_for_Canadarm2_capture.jpg
http://i.ytimg.com/vi/lMvrqEf4An8/maxresdefault.jpg
http://i.space.com/…/lockheed-martin-crs-2-iss-docking.jpg?1426195389
https://pbs.twimg.com/media/B9gXTxuCIAAVzcF.png
Je mi trochu líto toho Exolineru, i když se dalo předpokládat, že projekt, který je stále jen na papíře, asi moc velkou podporu mít nebude.
Přesně tak. Je to zajímavý koncept, ale na jeho realizaci je málo času. Ovšem kdo ví, třeba bude časem reinkarnován.
Exoliner by se mi hodně „líbil“ při meziplanetárních letech. Taková „mula karavany“.
Určitě to byl velmi originální nápad a možná by se mohl někdy oprášit.
Přesně tak, myslím, že náklad bude dopravovat Cygnus a Dream Chaser. Cygnus pro likvidaci odpadků, Dream Chaser pro návrat důležitých vzorků na Zemi. Ale možná se úplně mýlím a bude to jinak. 🙂
To možná, ale jedině se solárním tepelným pohonem. 😉
Docela by mě zajímalo proč Boeing vypadl. Trochu ve mě klíčí podezření, že se to bylo kvůli ceně 😉
Já mám zase svojí soukromou (ničím jiným, než vlastním pocitem neodůvodněnou) domněnku, že neuspěje ani SpaceX. Zkrátka a dobře si myslím, že NASA oddělí dopravce nákladu od dopravců osob. Ale třeba se mýlím.
Aha. To by také bylo možné. Pak má Dream Chaser slušnou šanci uspět. Kdo by to řekl po prvním „přistání“ 🙂 ?
Také mě to při čtení článku napadlo. Bylo by to logické, aby NASA udržela zaměření svých kontraktorů na jednu činnost a nedrobila jejich síly.
Spíš si myslím, že než drobení sil tu hraje větší roli prostý fakt, že když opět vypadne jeden ze dopravců, tak to neohrozí případné lety i s posádkou a naopak.