Dnešní článek potěší spíše ty, kdo se v kosmonautice teprve rozkoukávají, ale stará pravda říká, že opakování je matka moudrosti a proto si jistě i zkušenější čtenáři rádi prohlédnou povedenou animaci z dílny NASA, která ukazuje, jak přesně bude pracovat nástupce Hubbleova teleskopu, tedy Dalekohled Jamese Webba. Krátké video se zaměřuje na to, kudy budou cestovat světelné paprsky. Nejprve je zachytí velké primární zrcadlo složené ze šestiúhelníkových dílů, následně poletí k menšímu sekundárnímu zrcadlu, které je umístěné na výklopné „trojnožce“. Právě odsud se světlo vydá na cestu k zrcadlu terciárnímu, které je schované v útrobách teleskopu. Odsud už se bude koncentrovaný proud paprsků distribuovat k vědeckým přístrojům.
Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
http://static.ddmcdn.com/gif/jwst-art-670×440-150421.jpg
Škoda že tam pro srovnání nevrazli panáčka nebo tak něco, aby bylo jasně vidět, že je to celé obluda o velikosti tenisového kurtu.
Asi nejdražší mise NASA a zřejmě na dlouhou dobu poslední svého druhu.
Doufejme, že to všechno dobře dopadne. Ono za těch 9 miliard dolarů to asi prostě dopadnout musí…
Já mám oblíbenou tuhle fotku, která tu velikost nádherně ilustruje. 🙂
to, na com to „sedi“, su chladice, fotovoltika, alebo len nosna konstrukcia?
Ta „harmonika“ je sluneční štít. Je to jenom několik vrstev velmi tenké fólie, takže to žádnou jinou funkci plnit nemůže. Fotovoltaika bude na jeho „spodní“ straně.
Sluneční štít, takže chladič 🙂 Měl by udržovat přístroje JWST pod 50K
No tak chladičem by snad technicky měl být povrch samotného dalekohledu, nebo ne? Měl jsem dojem, že se jedná o pasivní vyzařování.
Asi bych se u JWST vyhnul termínu „světlo“. Světlo je jen část viditelného el. mag. zaření (cca 390 – 790 nm). JWST bude „koukat“ v infračerveném oboru (vlnová délka 0,6 až 28 μm)
V astronomii se světlem většinou rozumí elektromagnetické záření od infračerveného až po ultrafialové. V podstatě takové, pro které se dá použít zrcadlová a čočková optika a optická spektroskopie. Mikrovlnné nebo naopak rentgenové a gamma detektory jsou principielně jiné. JWST přece jen více připomíná klasický zrcadlový dalekohled, proto bych termín světlo (ne však viditelné světlo) neviděl jako chybný.
Je to pravda, JWST bude zaměřený na infraspektrum, nicméně asi se shodneme na tom, že pro článek zaměřený na laickou veřejnost je „cesta světla“ zajímavější než „Cesta elektromagnetického záření“ ;-). Ono je to docela těžké „vybalancovat“ podobné články mezi odbornou a popularizační stránkou věci. 🙂
Docela by mě zajímalo, proč se vždy paprsky soustředí na tak malý čip. Nemělo by smysl pokrýt CCD čipy tu plochu, kde je teď menší zrcadlo?
Z principu dalekohledu? Takhle má 2x větší ohniskovou vzdálenost, IMHO
Jsem hodně zvědav kam tento dalekohled posune poznání našeho vesmíru.
Ved to pisu v kazdej sprave: Na pociatok samotneho vesmiru 😀
Na počátek ne, jen kousek za „oponu“ 300 000let po bigbengu. Dál by musel být teleskop na bázi realitních neutrin, a ještě dál „teleslkop“ (původní LISA) na detekci reliktnich gravitačních vln…
Pro upřesnění, hodně vzdálených objektů nejsou vidět v klasickém „optickém“ spektru, protože ty objekty vlivem rozpínání, přecházejí do infračerveného spektra.
zřejmě máte na mysli „reliktní“ neutrina – mě se taky stane, že se upíšu 😉
Realitní neutrina 🙂 To mi připomíná situaci, kdy jsem vykládal svému sedmiletému synovci o „kosmických objektech“. A on na to: „Ale ve vesmíru žádný domečky nejsou“. Jeho táta totiž dělá do realit, takže doma pořád slyší o různých „objektech“. Pochopitelně stavebních 🙂
Smart mobil to samo prevedl na sve… „reliktni“ to samo mělo být..