Je první listopadový den a tak nemohou chybět Vesmírné výzvy, které shrnují to nejdůležitější a nejzajímavější, co se událo v kosmonautice minulý měsíc. Takových „pecek“ jako v září, jsme se v říjnu nedočkali. I tak nemůžeme říci, že by se v kosmonautice nic neudálo. Sonda Dawn slétla níže k trpasličí planetě Ceres a my jsme tak mohli vidět větší detaily, kosmonauti na ISS vyrazili na kosmickou procházku, stavba teleskopu JWST zaznamenala dílčí pokroky a program Discovery zúžil počet kandidátů pro nízkonákladové meziplanetární mise z 28 na 5, které si představíme podrobněji.
V krátkých zprávách vám ukážeme, jak se změnil harmonogram letů raket Falcon, necháme odstartovat zásobovací loď Progress, zjistíme, co se děje okolo nové lodi Orion a poskytneme vám informace o problémech při výstavbě ruského kosmodromu Vostočnyj.
Oproti minulému měsíci jsou Vesmírné výzvy o maličko delší. Atakují devatenáctiminutovou hranici. A ještě jedna věc se změnila. Jelikož je k dispozici čím dál více videí ve vysokém rozlišení, můžete se kochat počínaje tímto měsícem Vesmírnými výzvami ve Full HD (1920×1080). Přejeme příjemný kosmonautický zážitek.
Vesmírné výzvy jsou součástí celé sekce na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přináší každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční obloha a bonusová videa jako Vesmírné dotazy nebo záznamy kosmonautických přednášek Tomáše Přibyla, Dušana Majera a Lukáše Houšky.
Zdroje obrázků:
http://discovery.nasa.gov/images/news/ARTICLE%209.30.15%20veritas20150930.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fc/Play_icon_status.png
Opět se to moc pěkně sleduje i poslouchá, dost se mi líbí i hudební podkres. Pokud jde o obsah, mám dotaz k termínu „lander“ u DA VINCI. Měl jsem za to, že se bude jednat spíše o misi ve stylu atmoférických pouzder Pioneer 13 než přistávacích modulů Veněra. Lander je podle mě plnohodnotné přistávací zařízení, nikoli atmosférické pouzdro, které se nějak dostane na povrch a uskuteční na něm měření. Což je zhruba představa, kterou mám o DA VINCI. Pokud se ale opravdu bude jednat o lander v pravém slova smyslu, budu jedině rád.
Tenhle projekt o sobě mnoho informací nesděluje. Jisté je, že středobodem výzkumu bude sestup atmosférou. Ale myslím si, že věda bude pokračovat i krátce po přistání.
Jen jsem se chtěl dopátrat podoby toho přistání nebo co to vlastně bude. Ale máte pravdu. Počkáme si na bližší informace.
Přesně tak. Všechny týmy dostaly finance, aby zpracovaly opravdu důkladný rozbor svého projektu. Pak budeme moudřejší – vždyť u některých projektů dodnes chybí vizualizace. Tím se ukazuje, že zatím jde o předčasnou fázi návrhu.
Ono pouzdro pro průlet atmosférou a lander na Venuši trochu splývá. Jakmile rozevřete padák, tak je jisté, že měkce dosednete. Dokonce je to pravděpodobné i když žádný padák sonda mít nebude, jenom bude dostatečně pevná a robustní jako se to stalo u jednoho z pouzder sondy Pioneer-Venus 2.
Pro Venuši bych si přál spíš balonovou sondu, která by se udržela v atmosféře delší dobu. Kdyby se jí navíc dařilo odebírat vzorky z povrchu (prakticky lopatka na laně), které by tak mohla analyzovat z různých míst planety, byla by to pro mě dokonalá mise.
To je věc definice. Podle mě lander musí mít nějaké přistávací zařízení, musí se předem počítat s jeho dosednutím a následným programem. Na Venuši třeba Veněra 9 a následné. Ale třeba atmosférická pouzdra Veněra 7 a 8 sice asi víceméně měkce dosedla a vysílala z povrchu, ale landerem bych je nenazval.
Stejně tak podle mě není lander denní pouzdro Pioneeru 13, které zmiňujete a které vysílalo ještě více než hodinu z povrchu, což bylo opravdu překvapivé u nebržděné sondy (ale holt atmosféra Venuše je fenomenální záležitost 🙂 Mimochodem z povrchu vysílalo pár vteřin i noční pouzdro.