Jak jsme Vás před několika dny informovali, Čína na konec září připravila dvě premiéry nových raket – po Čchang-čeng-6 přišla řada i na Čchang-čeng-11. Ta se na cestu k heliosynchronní dráze vydala dnes ve 3:41 našeho času z kosmodromu Jiquan. CZ-11 je součástí snahy o změnu pohonných látek, kterou čínské nosiče používají. Zatímco současné rakety spalují toxický hydrazin, CZ-11 sází na motory na tuhá paliva, čímž se podobá evropské lehké raketě Vega, nebo japonské Epsilon. Nový nosič má díky motorům na tuhá paliva zajistit levné vynášení malých nákladů a doplnit tak služby, které poskytují rakety s motory na kapalné pohonné hmoty.
Zdroj: http://www.chinaspaceflight.com/
Rakety s motory na tuhá paliva jsou navíc oblíbené i díky tomu, že se snadno skladují (není potřeba žádné podchlazené okysličovadlo) a jsou rychle připraveny ke startu. Toho často využívá armáda, ale uplatnění je možné najít i při rozsáhlých přírodních katastrofách u kterých je nutné rychle vyslat monitorovací zařízení. Mezi nevýhody naopak patří nemožnost vícenásobných zážehů, nebo omezené množství různých letových profilů.
Zdroj: http://www.chinaspaceflight.com/
O raketě CZ-11 nemáme mnoho bližších technických detailů. Její vývoj byl oznámen v roce 2013, kdy čínská akademie raketových technologií upřesnila své plány na nosič využívající tuhé pohonné hmoty. Oproti jiným nosičům tedy šlo o nezvykle rychlý proces. Z několika informací, které unikly ještě během vývoje víme, že nosič je vysoký pouze 18,7 metru a skládá se ze tří stupňů na tuhá paliva, přičemž disponuje i dodatečným horním modulem na kapalná paliva – kvůli přesnějšímu usazení na oběžné dráze.
Zdroj: http://www.chinaspaceflight.com/
CZ-11 používá největší motor na tuhá paliva, jaká kdy byl v Číně vyrobený – první stupeň má průměr 2 metry a je asi devět metrů dlouhý. Druhý stupeň má stejný průměr a na délku měří tři metry. Třetí stupeň je menší s průměrem 1,4 a délkou 1 metr. Čtvrtý stupeň má používat motor YF-50. Na něm už sedí náklad chráněný krytem o průměru 1,6 metru.
Přesnou nosnost rakety zatím neznáme, ovšem kvalifikované odhady hovoří cca. o 1 tuně na heliosynchronní dráhu. Ze zveřejněných fotek je vidět, že CZ-11 startuje z klasické pozemní rampy a nevyužívá podzemní sila jako ruské nosiče Rokot, nebo Topol. Nosič následně zamířil směrem k jihu na polární dráhu ve výšce 481 kilometrů. Půl hodiny po zážehu prvního stupně bylo potvrzeno, že start byl úspěšný.
Zdroj: http://www.chinaspaceflight.com/
Raketa Čchang-čeng 11 vynesla na oběžnou dráhu tři 2U cubesaty (Tianwang-1 A, B a C) vyrobené v Šanghaji a blíže nespecifikovanou družici označovanou jako Pujian-1.
Zdroj: http://www.chinaspaceflight.com/
Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/
http://www.chinaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/3719422_orig.jpg
http://www.chinaspaceflight.com/usr/uploads/2015/09/25/1443163342711799.jpg
http://www.chinaspaceflight.com/usr/uploads/2015/09/25/1443163341496838.jpg
http://www.chinaspaceflight.com/usr/uploads/2015/09/25/1443177843311598.jpg
http://www.chinaspaceflight.com/usr/uploads/2015/09/25/1443177844753209.jpg
http://www.chinaspaceflight.com/usr/uploads/2015/09/25/1443177027113450.jpg
Zravim páni , takže na tuhá paliva ! Hned je jasné proč v posledním čase tak bouchali ty čínske továrny na vánoční petardy .
Super! Ďalšia úspešná premiéra. Len tak ďalej…
No, DF 31 je už pár let v sériové výrobě, takže šikovné využití i pro civil a předpokládejme alespoň častečné zaplacení vývojových nákladů. Přeji mnoho úspěchů.
Ešte na doplnenie – výška rakety by mala byť 20,8 m, jej hmotnosť 58 t a nosnosť 350 kg na SSO vo výške 700 km.
Tieto údaje ale nie sú zaručené lebo som ich v podstate rozšifroval.
Zajímavé, moc díky. Zdroj, ze kterého jsem čerpal (http://www.spaceflight101.com/long-march-11-first-launch.html) uvádí z těchto hodnot pouze výšku – 18,7 metru. Díky za doplnění dalších hodnot.
Cina rulez. Azijsky tiger na poli raketovom. Nikde som sa vsak nedocital, ze by sa Cina chystala vstupit na komercny trh, nevie niekto, ci to vobec planuju?
Komerční trh s čím?
S nosicmi, ako poskytovatelia vypustania druzic, satelitov, zvierat, ludi? Ako to robi ILS, SpX, ULA..
Tak to jdete o čtvrt století pozdě, Čína na tenhle trh vstoupila již v roce 1990… (I když ty začátky byly těžké: https://www.youtube.com/watch?v=FBJ9ue6GKek)
Nevim zda bych zvednutou trubku povazoval za “klasickou rampu”. Navic Topol je taky schopen startovat z trubky. I parametry ma topol podobne.
Nevim jak vam ale me to prijde jako “zelena” raketa ala Topol na kterou nasadili stupen na kapalne palivo misto sady MIRV.