Dobrodružství jménem ExoMars

Evropská kosmická agentura se chystá na další výrazný krok ve zkoumání Sluneční soustavy. Ve spolupráci s ruskou státní agenturou připravují Evropané společnou misi ExoMars, jejíž první díl odstartuje už na začátku roku 2016. V rámci podprojektu označovaného jako ExoMars 2016 zamíří k Rudé planetě družice Trace Gas orbiter (TGO), která s sebou ponese testovací přistávací pouzdro Schiaparelli. Zatímco družice zůstane na oběžné dráze, pouzdro vyzkouší průchod atmosférou. Právě to se bude hodit ve druhé části označované jako ExoMars 2018. V jejím rámci zamíří k Marsu rover, který bude poprvé v historii zkoumat Mars skutečně do hloubky. Vozítko Curiosity vrtá do hloubky sotva deseti centimetrů a přesto dokázalo posunout naše znalosti o Marsu. Evropský rover má ale vrtat až do dvou metrů!

Na našem webu pozorně sledujeme vývoj celého projektu a do budoucna budeme o celé misi podrobně informovat. Zatím se můžete podívat na povedené rekapitulační video celého projektu.

Zdroje informací:
https://www.youtube.com/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/…/170656main_mars-sensor-exomars-hires.jpg

Dobrodružství jménem ExoMars, 2.5 out of 5 based on 9 ratings
Pin It
(Visited 2 321 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (9 votes cast)
(Visited 2 321 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


22 komentářů ke článku “Dobrodružství jménem ExoMars”

  1. Spytihněv Čumpelík napsal:

    Ve videu mi chybí ukázání způsobu přistání. Na rover je dejme tomu ještě dost času, ale pokud jde o lander Schiaparelli, tak to už musí být dopodrobna známo. Máme tam jen přílet TGO bez odpojení pouzdra se Schiaparellim a pak se posuneme střihem o dva roky dopředu a už rover sjíždí z rampy na povrch Marsu.

    • Dušan Majer napsal:

      Pouzdro Schiaparelli po vstupu do atmosféry vystřelí dvojici padáků. Sestup bude monitorovat pomocí dopplerovského výškoměru. O měkké přistání se postarají motory na kapalná paliva, které se zažehnou pulsně. Cca. metr nad povrchem se vypnou a pouzdro dosedne na povrch deformovatelnou strukturou dolů. Její deformace pohltí vzniklou energii a změkčí dopad. Už během sestupu bude pouzdro pomocí mnoha senzorů monitorovat nejrůznější veličiny – v akci by měla být i kamera zaznamenávající sestup.
      Pouzdro by mělo dosednout do lokality Meridiani Planum v období prachových bouří. Díky tomu budou mít pozemní týmy možnost studovat atmosférou se zvířeným prachem i to, jak tento faktor ovlivní přistání. Po přistání bude pouzdro měřit směr a rychlost větru, vlhkost, atmosférický tlak, teplotu a průhlednost. Stejně tak se bude měřit i elektrické pole u povrchu planety.
      Rusové původně měli poskytnou 100 wattový radioizotopový termoelektrický generátor, který měl pouzdro napájet energií minimálně po dobu jednoho marsovského roku. Místo něj se ale použijí běžné baterie, které budou pouzdro zásobovat energií po dobu 4 solů.

  2. John napsal:

    Zase půjde o hledání života na Marsu. Zajímalo by mě, jestli existuje stav, kdy se řekne že na Marsu prostě život není a nebyl (za předpokladu že to tak je). Zatím mi připadá že jediným možným výsledkem je že jsme je ho ještě nenašli a musí se hledat dál a dokonaleji.

    Rozhodně proti hledání nic nemám, naopak to rozhodně podporuji. Jen jde o to kdy a jak se může rozhodnout že tam prostě nic není…

    • Dušan Majer napsal:

      Tenhle stav docela pěkně popisují různá logická cvičení. Stoprocentní jistotu nemůžeme mít nikdy. Ani tisíce důkazů podporujících teorii nám nedají stoprocentní spolehlivost. jeden jediný důkaz proti teorii ji pohřbí. Stejně jako nikdy nemohu říct, že jsou např. všechny ovce bílé. Můžu vidět miliony bílých ovcí, ale stačí jen jediná černá ovce a moje teorie padá. Stejné je to s hledáním života na Marsu. Odpověď na Vaši otázku neznám, ale předpokládám, že takový definitivní verdikt bude moci přijít až po desítkách let intenzivního průzkumu, za jehož začátek budeme moci považovat přistání evropského vozítka. Zatímco Curiosity odpovídalo na otázku, zda na Marsu byly kdysi podmínky umožňující vznik života (výsledek je ANO), tak evropský rover bude hledat důkazy tohoto života. Jde o první krok k přímému hledání projevů života, či jeho pozůstatků.

    • Spytihněv Čumpelík napsal:

      Doplněk: Vlastně i Phoenix se do jisté míry poblíž pólu prostřednictvím analýzy složení půdy věnoval podmínkám pro život.

  3. Spytihněv Čumpelík napsal:

    John: Jak to “zase”? 🙂

    Vždyť jsme ještě ani nezačali. Vikingy jako průkopníci přinesly velmi rozporuplné výsledky, Sojourner a MERy byly geologové, Phoenix polárník a teprve Curiosity hledala alespoň podmínky pro život. A našla jednoznačné důkazy o dávné existenci vodních ploch, tekoucí vodě apod. Navíc sondy z oběžně dráhy toto vše potvrzují a dokonce odhalily víceméně tekoucí vodu i v současnosti. Takže teprve začínáme.

  4. rexino napsal:

    Už som niekoľko krát to aj písal, ale najväčšie dobrodružstvo na tejto misii spočíva v ruskej rakete, snažiacej sa v spolupráci so stupňom briz naviesť sondu k Marsu a o to väčšie dobrodružstvo je, že rover má mať ruský lander, ktorý má okrem štartu prežiť aj dlhší čas v otvorenom vesmíre a potom naštartovať svoje motory a presne pristáť. Toto neberte ako kritiku ruskej kozmonautiky, ale obava, kvôli jej súčasnemu stavu. Nepamätám sa vlastne už dlho na BEO misiu v ruskej réžii, ktorá by vyšla.

  5. Asdf napsal:

    Ten rover na úvodní fotce je jeho poslední podoba? Protože takhle by vypadal ze všech dosavadních roverů nejlíp.

Zanechte komentář

You must be logged in to post a comment.