Náš seriál o významných osobnostech dějin kosmonautiky se pomalu chýlí ke konci. Vystřídalo se v něm mnoho osobností, díky jejichž přičinění a úsilí jsme mohli podniknout první nesmělé výpady mimo naši odvěkou kolébku. Nemohli jsme však také vynechat několik teoretiků a snílků. Například bez fantastických vizí Julese Vernea by dnešním letům do vesmíru chyběl onen vtíravý pocit déja-vu, bez Konstantina Ciolkovského a jeho inspirace by možná mnoho pozdějších velikánů kosmonautiky zvolilo zcela jinou životní dráhu. Snílci samozřejmě nechybí ani v dnešní době. A právě jedním z těchto snílků náš seriál uzavíráme a vracíme se tak obloukem k fantaziím Julese Vernea. Avšak nejedná se o snílka ze stejného těsta, jako slavný spisovatel. Muž, o kterém budeme vyprávět, je v něčem jiný. Jeho fantazie jsou někdy také jako z jiné doby nebo z jiného světa. On je ale, na rozdíl od mnohých předchůdců, přetavuje ve skutečnost. Je to muž, který tvoří historii a současně nás přibližuje k donedávna nedosažitelné budoucnosti…

Elon Musk – Fantazie na dosah (1/2)

Červen je v jihoafrické Pretorii vrcholem místní zimy a je tak nejchladnějším měsícem roku. Nicméně ona zima má do ladovské poezie daleko – teploměr se často šplhá k příjemné dvacítce a minimum srážek činí z tohoto měsíce poměrně oblíbené období. Červen 1971 nebyl nijak odlišný od předchozích let, tentokrát ale na svět právě v Pretorii přišel muž, který změní mnohé zažité konvence v nejedné oblasti vědy a techniky.
28. června 1971 v jedné z pretorijských nemocnic přivedla Maye Musk, bývalá modelka kanadského původu, a manželka elektroinženýra Errola Muska, na svět chlapce, kterému dali jméno Elon Reeve. Klučina to byl od počátku velmi zvídavý, velmi záhy se naučil číst a stal se z něj příkladný knihomol. Četl cokoli, a když došla zásoba knih doma, pustil se i do encyklopedií. Maminka Maye si záhy všimla, že Elon nečte ani tak pro zábavu nebo ukrácení dlouhé chvíle, ale pro informace. Pro ukojení jeho zdánlivě nekonečného apetitu po poznání se jej rodiče rozhodli zapsat do školy dříve, než bylo běžné – stal se tak nejmladším žákem v Waterkloof House Preparatory School.

Nejmladší, nejmenší, knihomol. To nejsou zrovna atributy, které by člověku mezi spolužáky získaly popularitu. Elon musel od ostatních vyslechnout mnoho urážek a přečkat hodně fyzických útoků, zkoušel proto zůstat co nejvíce nenápadný a svá školní léta nějak přežít. Byl zcela ponořen ve světě knih, zpočátku četl téměř pět hodin denně, postupem času tuto dobu prodlužoval až na dvojnásobek. To ovšem nijak neusmířilo ostatní děti a lze říci, že Elon byl obětí poměrně brutální fyzické a psychické šikany.
Přežít neveselá školní léta mu paradoxně pomohl rozvod rodičů. Maye od Errola v roce 1980 víceméně utekla i s Elonem a dvěma mladšími sourozenci – bratrem Kimbalem a sestrou Toscou. Tatínek Errol se však s dětmi i nadále pravidelně vídal. Původem z rodiny dobrodruhů (Elonův děd vyhrál závod z Kapského města do Alžíru, oba prarodiče také jako první doletěli na jednomotorovém letounu z Jižní Afriky do Austrálie) byl neustále hnán touhou po vzrušení a pestrém životě. Zakládal jednu firmu za druhou (a stejně rychle je pak nechával zkrachovat) a po rozvodu s Maye hodně cestoval. Na své cesty brával i Elona a jeho sourozence. Tak se Elon Musk v útlém věku dostal do zajímavých končin, jako třeba do Zambie, kde měl Errol v plánu koupit smaragdový důl. Elon dodnes vzpomíná, jak měli s tatíkem kapsy i zavazadla nacpány čokoládovými tyčinkami, po nichž se zambijští celníci a úředníci mohli utlouct a které fungovaly jako měna tvrdší než americký dolar.

V deseti letech pak přišel pro Elona obrat, o němž zatím ani on sám netušil. Koupil si svůj první počítač Commodore Vic-20. V té době začínal rozmach osobních počítačů a Elona tato technologie fascinovala. Ovšem, na rozdíl od mnoha jiných vrstevníků, kteří zůstali u pasivního hraní Pongu nebo Invaders se mladý Musk rozhodl počítač ovládnout a přimět jej, aby plnil jeho příkazy. Začal se učit programovat a o dva roky později už měl na kontě jednu relativně úspěšnou hru s názvem Blastar, kterou prodal jednomu počítačovému magazínu za 500 dolarů.
Po ukončení základního vzdělávání nastoupil na Pretoria Boys High School, ani tam však nenechal své vědomí zahálet. K jeho počítačovým schopnostem a neukojitelné zvídavosti se přidal ještě obchodnický duch, možná zděděný po otci. V šestnácti letech se rozhodl se svým bratrem Kimbalem otevřít počítačovou hernu nedaleko místa, kam chodil do školy. Dokázal sehnat peníze i dodavatele, ale jeho nápad nakonec neposvětilo město. Když se o celé záležitosti dozvěděli rodiče, byli rozzuřeni doběla – Elon předem nikomu neřekl ani slovo…
V sedmnácti měl za sebou střední školu a před sebou velké rozhodování – kam dál? Elonovi bylo jasné, že pokud zůstane v Jižní Africe, nemine jej povinná vojenská služba. A tu rozhodně podstoupit nechtěl. Ne že by měl něco proti vojákům jako takovým, vadilo mu však nasazení armády proti civilistům a demonstracím. Elon tedy zvolil trnitou a křivolakou cestu, o které, stejně jako v případě počítačové herny, nikomu neřekl ani slovo. Mamince namluvil, že pojede za příbuznými z její strany, tedy do Kanady, na krátkou návštěvu. Nikdy se už do Jižní Afriky nastálo nevrátil…
Jeho emigrace do Kanady byla logickým vyústěním jeho pocitů a náhledu na sebe sama. Jižní Afrika mu nikdy nepřirostla k srdci, ještě jako teenager se cítil být více Američanem a Spojené státy byly jeho vysněnou destinací. Pro to, aby získal americké občanství, byl rozhodnut udělat cokoli. Domyslel si, že imigranti z Jihoafrické republiky nebudou ve Spojených státech vítáni s otevřenou náručí a rozumnější cesta povede právě přes Kanadu.
Když vystoupil z letadla na kanadské půdě, neměl Elon skoro žádné peníze, skoro žádné osobní věci a neměl kde bydlet. Situaci vyřešil tak, že bez ohlášení obcházel příbuzné z matčiny strany a snažil se vydělat peníze na studia. Pracoval jako sezónní dělník na pile, na farmě, čistil kotle, protloukal se, jak se dalo. Postupně se mu podařilo do Kanady přilákat i maminku a oba sourozence a všichni bydleli v miniaturní garsonce v Torontu.
V roce 1990 se mohl zapsat na univerzitu – jeho působištěm se stala Queen’s University v ontarijském Kingstonu, kam byl přijat na obor ekonomie. Elon byl rozhodnut pro kariéru v byznysu, jedno léto dokonce pracoval jako stážista v jedné z torontských bank. Po dvou letech, v roce 1992, se mu konečně otevřela cesta do vysněných Spojených států. Musk přestoupil na University of Pennsylvania (známou také jako “Penn“), kde mohl dostudovat ekonomii a také fyziku. Spolu s ním do USA přesídlili také sourozenci a maminka.

Získat finance na studium nebylo ani tady snadné, Elon svoji napnutou finanční situaci řešil mimo jiné pokusy, při kterých zjišťoval, jak je možné žít z méně než dolaru na den. Projevil se ovšem i jako obchodní talent: jeho spolubydlící, Adeo Ressi, jej umluvil, aby si pronajali dům stranou kampusu a přeměnili jej na taneční klub. Adeo vytvářel umělecké instalace, díky kterým jejich klub vypadal poměrně extravagantně. Elon se staral o propagaci a výběr vstupného. Stal se vlastně profesionálním pořadatelem večírků. Postupně si pronajali větší dům a večírkový byznys se docela hezky rozjel. Neobešlo se to ale bez rozepří – jednou Ressi vytvořil z Elonova stolu uměleckou instalaci – přibil jej na zeď a nabarvil řvavými barvami. Elonova reakce byla strohá: stůl ze zdi svěsil a přebarvil na černo. Dodnes se nedokáží shodnout, zda to bylo umělecké dílo, nebo jen kus nábytku.
Už na univerzitě se u Elona Muska projevily také vizionářské sklony. Samozřejmou oblastí jeho zájmu byl internet coby rychle se rozvíjející komunikační a informační prostředek, ovšem jen u něj Elon nezůstal. Začal se také zajímat o udržitelný rozvoj, ekologické zdroje energie a v neposlední řadě také o výzkum vesmíru. Podle svých slov chtěl „vytvořit viditelný a pozitivní efekt pro budoucnost lidstva.“ Na vize a dlouhodobé plány však byl ještě čas. Mezitím se kolem úspěšně rozvíjela zcela nová oblast podnikání, která z Elona udělá velmi bohatého člověka.
Internetový byznys byl v té době pravděpodobně nejbouřlivěji se rozvíjející oblastí a ekonomickým fenoménem. Byla to doba “internetových milionářů“, kdy člověk mohl díky dobrému nápadu vydělat závratné sumy v relativně krátké době. Elon však prožíval dilema – má se zapojit do probíhajícího internetového boomu, nebo se dále vzdělávat? V roce 1995 se přihlásil na Stanford University do doktorandského programu v oboru aplikovaná fyzika a byl přijat. Nakonec na Stanford nastoupil a vydržel tam přesně… 48hodin! Možná to bylo jedno z nejdůležitějších rozhodnutí v jeho životě, historie však ukáže, že se rozhodnul správně.
Místo studia se Elon vrhnul na podnikání a spolu se s bratrem Kimbalem rozjel firmu Zip2. Firma se zabývala vytvářením lokálních internetových “průvodců“, které shrnovaly nejdůležitější lokální webové stránky a informace, a následným prodejem těchto webových řešení médiím a telekomunikačním firmám. Koncept Zip2 se nakonec ukázal být úspěšným projektem, jehož služeb využívaly mimo jiné i The New York Times a Chicago Tribune. Když v únoru 1999 koupil firmu Zip2 konglomerát firem Compaq, Alta Vista a CMGi, Elon z obchodu vyšel s velmi příjemnou sumou 22 milionů dolarů v hotovosti a s opcí na dalších 34 milionů dolarů v cenných papírech.
Podnikavému duchu, jakým Elon Musk je, ovšem nedalo náhlé bohatství spát. Mohl by si žít jako v pohádce, zaopatřen na několik životů dopředu, to jej ovšem neuspokojovalo. Vydělané peníze se proto rozhodl znovu investovat. Tentokrát bylo zvolenou oblastí finančnictví, konkrétně online platební služby. Už v březnu 1999 proto založil společnost X.com, internetovou banku, specializující se na online platby prostřednictvím mailu. O rok později X.com koupila firmu Confinity, která zrovna uvedla do provozu internetový převod peněz, který pojmenovala PayPal.

Musk dokázal rozpoznat potenciál, jaký v sobě PayPal skrýval a proto firmu X.com/Confinity rychle přejmenoval na PayPal, vzdal se internetového bankovnictví a firmu nasměroval jednoznačně do světa online transakcí. Jeho instinkty byly naprosto přesné, dnes je PayPal zřejmě největším hráčem v sektoru online plateb. Elonovi se mezitím dařilo i v soukromí. V lednu 2000 se oženil s Justine Wilson, kterou poznal ještě za dob studií v Kanadě.
Pak se ale stalo něco, co Elona přimělo změnit svůj dosavadní pohled na svět. Toho roku se rozhodl strávit dovolenou v jednom z přírodních parků ve své rodné Jižní Africe. Bohužel, dovolená nedopadla zcela podle plánů, když Musk onemocněl malárií. A co hůř – nemoc se rozvinula do jedné ze svých nejzávažnějších forem, cerebrální malárie. Toto onemocnění je velmi nebezpečné a v mnoha případech smrtelné. Dnes se Musk nechce příliš bavit o tom, jak celá věc probíhala, nicméně faktem je, že se po jistou dobu nacházel na hranici mezi životem a smrtí. Podle vlastních slov mu ona zkušenost dodala novou energii a schopnost soustředit se na skutečně důležité věci. Možná právě toto období bylo určujícím pro jeho další kroky.
A důsledky těchto kroků budou mít historický význam…

(článek má pokračování)

Zdroje obrázků:

 
https://www.flickr.com/photos/oninnovation/4334998524/
http://l3.yimg.com/bt/api/res/1.2/d6QesIb9ZDulkd6Va5S57w–/YXBwaWQ9eW5ld3M7cT04NTt3PTEyMDA-/http://globalfinance.zenfs.com/en_us/Finance/US_AFTP_SILICONALLEY_H_LIVE/A_Young_Elon_Musk_Discovered-67cc5e98c4cd03c964aa4104b3861942
https://en.wikipedia.org/wiki/File:Elon_Musk_Blastar.jpg
http://www.buro247.ua/images/Young_Elon_5.jpg
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:PayPal_San_Jose_Headquarters.jpg
(kredit: Sagar Savla)