„Servisní modul plný kouře tak hustého, že stěží vidíme jeden druhého a někde za panely modulu je skrytý požár, který je potřeba najít a zneškodnit. Během toho všeho mám na sobě plynovou masku, ve které se člověk dokáže hezky zahřát. Tak vypadal začátek mého dne. Jakmile se servisní modul zaplnil kouřem, popadli jsme s Antonem a Terrym naše plynové masky. Zadrželi jsme dech, nasadili si masky a poté zprudka vydechli do chemického zásobníku, abychom započali reakci, která nám poskytne kyslík k dýchání na další hodinu. Jedná se o izolovaný systém: k produkci kyslíku tato reakce využívá oxidu uhličitého a vodních par, které vydechujeme. Jde zároveň o exotermickou reakci, což znamená, že generuje teplo. Chvíli to trvá, zvyknout si na dýchání horké a suché dodávky plynu ze zásobníku a každý z nás si trochu zakašlal. Určitě je to ale lepší, než dýchat spaliny ze skutečného požáru na oběžné dráze!
Čtvrtek 12. prosince 2013
V našem prvním scénáři jsme požár našli, úspěšně uhasili a potom jsme započali procedury k vyčištění atmosféry stanice. Při našem druhém scénáři jsme požár uhasit nedokázali, a protože je náš Sojuz připojen k „hořícímu“ modulu, museli jsme evakuovat. Cílem bylo, abychom si procvičili oblékání skafandru Sokol s našimi maskami stále nasazenými a abychom zvládli zrychlené procedury pro odpojení Sojuzu v jakékoliv poloze stanice. Ale to už je příběh na někdy jindy!
Zdroj: https://www.flickr.com/
Neděle 15. prosince 2013
Tento nedělní večer se připravuji na další výlet do Eněrgie, výrobce Sojuzu. Odjezd s Terrym z Hvězdného městečka je zítra brzy ráno. Mezitím, jak se tak dívám, kde jsem skončila v deníku, bych ráda dokončila vyprávění o našem požárním výcviku v uplynulém týdnu. Procvičovali jsme scénáře s požárem v ruském segmentu vesmírné stanice a na závěr jsme přišli do kontaktu s požárem, který v naší simulaci nemohl být uhašen.
Zdroj: https://www.flickr.com/
Aby byla situace ještě horší, požár natolik ovlivnil modul, ke kterému je náš Sojuz připojen, že jsme neměli jinou možnost než evakuovat stanici. Oblékat si skafandr Sokol během toho, co na sobě máte plynovou masku je docela výzva. Zpočátku si oblečete Sokol až po ruce tak, jak byste to dělali normálně. A nyní přichází zábava: zhluboka se nadechnete, zadržíte dech, sundáte si masku, protáhnete hlavu krčním kruhem a znovu si nasadíte masku. Proč si nelze skafandr obléci s maskou? Nevešli byste se do něj a hlavně se musíte vyhnout poškození vaší ochrany před kouřem a toxickými spalinami s požáru.
Zdroj: https://www.flickr.com/
Kvůli naší simulaci jsme se museli přesunout z budovy, ve které je umístěna maketa stanice, naproti přes ulici do budovy, ve které je simulátor Sojuzu. Během teplých měsíců posádky přecházejí přes ulici s nasazenými maskami. Když je ale na zemi sníh a led, je preferováno masky sundávat. Takže během oblékání skafandrů dostáváme nefunkční makety masky, což dělá celou věc jednodušší. S opravdovou maskou bychom museli dával velký pozor, abychom nesplaskli měkký černý vak. Ten po výdechu obsahuje zásobu vzduchu pro další nádech!
Po obléknutí jsme zaujali naše místa v návratovém modulu simulátoru Sojuzu, který už předem naši instruktoři naplnili docela hustým kouřem. Chvílemi jsem sotva viděla ovládací panel! Po připojení našich skafandrů k zásobování kyslíku z lodi jsme se znovu zhluboka nadechli, sundali si masky a zavřeli hledí přileb, čímž jsme se izolovali od kouře.
Zdroj: https://plus.google.com/
Po několik dalších hodin jsme pak pokračovali v provádění nouzového odpojení od stanice a dalších procedurách spojených s požárem.
Pátek 1. srpna 2014
Včera jsme měli s Antonem a Terrym příležitost zopakovat si simulaci požární evakuace, která byla součástí našeho zdokonalovacího výcviku hlavní posádky. Jedna věc, která se změnila od té doby, co jsme toto cvičení prováděli jako záložní posádka, jsou vylepšené kyslíkové masky v ruském segmentu. K lepšímu pochopení, proč jsou lepší, je vhodné vědět, jak vlastně fungují.
Zdroj: https://plus.google.com/
Ruská maska IPK (ИПК), kterou vidíte na fotografii je nezávislým systémem, takže zde nedochází k žádné filtraci. Zelený zásobník připojený k masce hadicí obsahuje substanci, která chemicky reaguje s vydechovanými plyny, z nichž odstraňuje oxid uhličitý a vodní páry. Když si chcete masku nasadit, musíte se zhluboka nadechnout a zadržet dech. Po nasazení vydechnete do masky, abyste nastartovali reakci v zásobníku. Vydechovaný vzduch projde chemicky aktivní substancí až do černého vaku. Když se nadechnete, všechen tento plyn taháte zpátky do svých plic. Pokud někdo s nasazenou maskou dýchá správně, poznáte to tak, že uvidíte, jak se vak nafukuje a vyfukuje s tím, jak člověk vydechuje a nadechuje se.
Pokud by se vám stalo, že byste vak zmáčkli a vzduch z něj vypustili, nebudete se moci nadechnout. Pravděpodobně byste vzduch vtlačili do kapuce, takže byste si museli masku nadzvednout, nadechnout do sebe zpátky vzduch z kapuce a vydechnout jej zpět do vaku, abyste měli co dýchat.
Chemická reakce je exotermická, takže je vzduch v masce docela horký. A tady je to velké zlepšení od předchozího modelu: v masce je tepelný výměník. Je to ta malá kovová součástka v polovině hadice. Výměník dokáže vzduch zchladit přibližně na 37°C, což je mnohem chladnější, než to bývalo. Je působivé, jaký rozdíl to včera způsobilo v našem komfortu! Ruská maska je navržena, aby fungovala 20 – 140 minut. Ten velký rozsah je způsoben tím, že jsou brány v úvahu rozdílné velikosti lidských plic a odlišné stupně fyzické aktivity. Průměrně vydrží přibližně 40 minut.
Pro porovnání, v americkém segmentu stanice máme masky, které mají svou vlastní malou kyslíkovou láhev. Mnohem rychleji se nasazují a jsou mnohem praktičtější pro nošení a práci v nich. Avšak kyslík vám dojde už přibližně za 7 minut. Pokud by bylo potřeba, můžete je připojit ke staničním kyslíkovým portům, avšak to by omezilo vaši mobilitu. Tuto masku mám na sobě na této fotografii, zatímco Anton má filtrační respirátor.“
Zdroj: https://plus.google.com/
Zdroj informací:
https://plus.google.com/
Zdroje obrázků:
https://plus.google.com/
https://www.flickr.com/
áááá to jsou názvy! Vždycky ve mě hrkne, když čtu nadpis a uklidním se až pohledem na obrázek s „razítkem“ Deník astronautky. 🙂
Díky za další zajímavý a čtivý článek.
Rádo se stalo. 😉
Taky jsem měl ráno docela šok, když jsem se podíval na RSS a první zpáva Požár na ISS 😀
Kosmoblesk. 😀
Tak zlé to snad nebude 😀
Nemám rád označení bulvární nadpis. Nadpis prodává, rozhoduje, zda článek lidi přečtou nebo přečtou ale méně. Takže autor nadpisu by měl mít „koule“, ale nadpis nesmí lhát nebo vyvolat ve čtenáři absolutně jiná očekávání, než kterých se mu nakonec dostane. A přesně tohle je ten případ! Bohužel v poslední době zde poměrně běžný jev 🙁 Škoda.
Díky za postřeh, ale v pondělí na našem portálu přeci vychází Deník astronautky. Neřeknu, pokud by to byl nový seriál, ale Deník už běží skoro půl roku. Mysleli jsme, že si čtenáři už zvykli na to, že v pondělí vychází články z pera Samanthy. A v tomto případě nadpis ani moc nelže – týká se tohoto tématu.
Mimochodem, zaujal mne konec vašeho komentáře, cituji „Bohužel v poslední době zde poměrně běžný jev“ Mohl byste, prosím, jmenovat další případy, kdy se na našem portálu objevil článek s nějakým lživým, či jinak zavádějícím nadpisem?
Máte pravdu, nadpis nelže. V tomto případě je záměrně neuvedena informace, že jde o nácvik. Taky jsem byl na krátký okamžik překvapený, než jsem si u první fotky všiml, že nemohla vzniknout při skutečném požáru. Souhlasím s Krelem, že tohle zde být nemusí nebo s prefixem „Deník astronautky:“.
Pondělím a „přeci“ bych neargumentoval. To že je dnes pondělí jsem se dozvěděl až kolem poledne. Já nemám dnes pondělí, ale druhou ranní. Lidi pracující na směnách to už tak mají. 🙂
Dříve jsme do názvu každého dílu Deníku astronautky psali „Deník astrouatky:“ Jenže pak vznikaly velmi dlouhé nadpisy a proto jsme se už před několika měsíci rozhodli tato dvě slova vypustit a název zkrátit.
Fakt stupidní název článku vyvolávající (asi chtěně) asociaci, že v té ruské kosmonautice „zase“ něco nefunguje.
To takový podobně stupidní nadpis „Americkému marsovskému vozítku upadlo kolo“ by určitě neprošel, přestože by třeba článek pojednával o možné variantě, že by se s Curiosity zkoušely manévry pohybu se zablokovaným (a následně třeba odhozeným (i když to třeba nejde)) jedním z jejích šesti kol.
Pokud čtete náš blog pravidelně, pak asi víte, že nenadržujeme žádné straně – ani Rusům ani Američanům. Nevím, proč si myslíte, že by takový nadpis „neprošel“ – to si opravdu myslíte, že máme nějakou komisi, která schvaluje názvy článků? Je to plně v režii autora. Stejně tak se mi líbí, jak si krásně domýšlíte věci, které následně berete za fakt – třeba to, že naším cílem byla (chtěná) asociace, kterou dále rozvíjíte. 🙂 A taky to jak jste si jistý „určitě by neprošel“. V redakci nejste, ale trousíte moudra jako kdybyste v ní byl a měl neochvějnou jistotu svých slov nějak podpořenou. 🙂 Rád bych ale uvedl na pravou míru, že se mýlíte na celé čáře. 😉
Nebojte, měříme všem stejně a naším cílem není nikoho hanit. Ostatně myslím si ,že až se vrátí autor článku z dovolené, tak vám to vysvětlí sám. 😉
Autor se právě vrátil z dovolené a myslí si, že není třeba se k tomu dále vyjadřovat. Čtenáři našich článků dobře vědí, že nehrajeme proti Rusům, proti Američanům ani proti Marťanům. Naopak lidé, kteří nás z toho obviňují bývají právě slepě oddáni jedné či druhé straně. Panu marovi doporučím podobný článek o požáru v americkém segmentu, aby bylo skóre USA-Rusko 1:1.
Cituji: „Fakt stupidní název článku vyvolávající (asi chtěně) asociaci, že v té ruské kosmonautice „zase“ něco nefunguje.“
Pokud se nepletu, tak název pouze suše popisuje program cvičení. Žádnou redakční kreativitu v něm nevidím. A že v ruské kosmonautice „něco“ nefunguje? No tak k tomu není potřeba vytvářet (chtěné) asociace. To vidí i průměrně inteligentní šimpanz.
A copak se vám nelíbí na názvu:
„Americkému marsovskému vozítku opět upadlo kolo“.
To „opět“ by se tam dalo tehdy, kdyby to zkoušeli už podruhé …
Lidské podvědomí se toho chytne spolehlivě jinak, než jak to doopravdy bylo. A o tom to je.
Nevím proč a priori razíte teorii, že nadpis článku byl zvolen záměrně aby očerňoval ruskou kosmonautiku.
„To takový podobně stupidní nadpis „Americkému marsovskému vozítku upadlo kolo“ by určitě neprošel“
No on také nadpis NEzněl „V ruském segmentu ISS došlo k požáru“, že? Když už jsme tu těch ekvivalentů…
ad) Dušan Majer
>Nevím proč a priori razíte teorii, že nadpis článku byl zvolen záměrně aby očerňoval ruskou kosmonautiku.
Možná proto, že přesně takhle se tvoří nadpisy na idnes a občas ihned. A ty články jsou fakt dokonalé.
Třeba se jim strašně moc líbí slovo „kapsle“, když mluví o Sojuzu, protože to zní správně stupidněji, než asi „příliš honosná“ kosmická loď (Nějak neumí rozlišit návratový modul, od většího celku, kterým ten Sojuz je), ruský kosmonaut v posádce se zásadně uvádí jako poslední, skoro jen zbytečný „cestující“. Když píšou o raketě a „kapsli“ Sojuz, tak ty prostě „vyrobili“ na Bajkonuru v Kazachstánu, který si Rusové pronajali. O nějakém Kaliningradu, nebo kde ta fabrika RKK Eněrgija ty Sojuzy přesně vyrobí se neví nic. To samé platí o samotné raketě.
Vlastně až na vašem serveru má člověk šanci se dozvědět, jak ruská technika někdy funguje jinak než ta americká. A má tak své výhody a nevýhody proti té americké. Ten dýchací přístroj, kde si musíte dávat bacha na „vyfouknutý vak“ (nevýhoda), ale zase vydržíte dýchat bez těžkých kyslíkových bomb 40 minut (výhoda), je dost dobrá zajímavost.
Jen ty nadpisy, no …
No vidíte, je dobře, že rozlišujete to, co dělají některé zpravodajské servery a co děláme my. 😉 Naším cílem je informovat o dění – bez rozdílu, zda se úspěch či neúspěch stane Rusům, Evropě či Američanům.
S používáním slova kapsle také nesouhlasím, ale ono je to hodně tím, že originální tiskové zprávy v angličtině rády používají výraz capsule. Pro novináře je tak zdánlivě logické použít nejsnazší překlad do češtiny. Já osobně preferuji „návratový modul“ u kosmických lodí, nebo „návratové pouzdro“ u malých nepilotovaných misí.
Píšete: „Jen ty nadpisy“ – myslel jsem, že vám leží v žaludku jen tento konkrétní. Je snad u nás ještě nějaký nadpis, který se vám nelíbí?
Ok, jiné nadpisy fakt už tak „bleskové“ nejsou. Je to opravdu spíš doména jiných serverů. Když Rusům chcípne raketa se sondou k Marsu, nebo Progress, tak je to samozřejmě právě jejich chyba a ty nadpisy tomu adpovídají. Takže se omezuji jen na tenhle jeden.
Vidíte, když se člověk trochu ponoří do tématu, tak zjistí, že vaše prvotní reakce byla minimálně trošku unáhlená, nemyslíte? 😉
Omlouvám se, že jsem jakožto autor nikomu z vás neodpověděl, ale jak už jste se možná dočetli, byl jsem na dovolené. Někteří z vás považují nadpis článku za bulvární. Rád bych vám tedy vysvětlil, jak vznikají názvy jednotlivých dílů Deníku astronautky:
1) Samantha sama nějakým způsobem svůj zápis v deníku pojmenovala a v takovém případě se názvu striktně držím (např. „Hoří!“, „Požár v ruském segmentu a evakuace ISS“, „Výlet do vakua“)
2) Originál žádný název nemá a tak hledám nějakou trefnou, výstižnou či poutavou frázi přímo v článku, aby nadpis nebyl mým dílem, ale dílem autorky originálu (takto vzniká největší část názvů, např. „Mé poslední bonusové jídlo“, „Chyba, která vás potrestá“)
3) Článek je velice krátký, nemá název ani neobsahuje nic vhodného, co by se dalo jako název použít. V tomto jediném případě názvy vymýšlím já a bývají nekreativní, stručné a výstižné, abych do nich nepřinášel nic svého a aby to všechno zůstalo co nejblíže originálu (např. „Počítače na ISS“, „Rychlý letový profil k ISS“).
Těmito třemi body se v uvedeném pořadí řídím nejen ve všech názvech článků Deníku astronautky, ale také u všech popisků fotografií. Komu tedy některé názvy připadají bulvární, stěžujte si přímo u Samanthy 😉
Já v tom nevidím nic bulvárního ani zavádějícího. Na to si v názvech nejen u Deníku dávám opravdu pozor. Navíc, jak už napsal Dušan, Deník astronautky vychází nepřerušeně každé pondělí už devátým měsícem. Ano, noví návštěvníci nebo lidé pracující na směny to možná neví. V tom případě je v úvodním obrázku rázítko „Deník astronautky“, fotka napovídá, že asi nepůjde o žádný opravdový požár a HLAVNĚ!!! při přečtení prvních slov článků je každému jasné, že jde o vyprávění a ne o reportáž o skutečné události.
Za názvem tohoto článku si tedy pevně stojím a byl bych rád, kdyby se u nás napříště v komentářích neobjevovala slova jako „stupidní“ nebo „kosmoblesk“.
Ten nadpis samozřejmě stupidní je. Zvlášť mezi všemi ostatním dost seriózně znějícími ostatními nadpisy a přitom stačilo jediné – přidat jen jedno normální slovíčko:
„Výcvik: Požár v ruském segmentu a evakuace ISS“
To máte opravdu takovou obavu, že utrpí image ruské kosmonautiky? 🙂 Ničím jiným si tuto zatvrzelost nedokáži vysvětlit. No i kdyby to bylo takto formulováno úmyslně (což vylučuji), a někdo si chtěl zkusit trochu černého humoru třeba jako narážku na (zcela fiktivní) skutečnost, že ruská kosmická technika je poněkud zastaralá a modernizace usnula v mauzoleu vedle toho génia, tak o co jde? Samozřejmě je to nesmysl, ale kdyby ne, proč by to mělo normálnímu člověku vadit? 🙂
Co jste nepochopil na tom, že název je stejně jako obsah článku přeložený? Já jsem si to nevymyslel a nehodlám dělat úpravy, které nejsou nutné. Vaše předchozí komentáře nasvědčovaly tomu, že jste rozumný člověk, ale opět se snažíte dokázat něco jiného. Pokud vás to tak pohoršuje a vyvolává to ve vás dojem, že nefandíme ruské kosmonautice, doporučím vám najít si jiný web, který bude vašim zájmům blíže. Jakékoliv připomínky k chybám či nepřesnostem vítáme, ale se svým zatvrzelým názorem, jak to tak vypadá, jste jediný, což svědčí o tom, že zas tak hrozný ten název není.
V pohodě. Váš článek, váš (zatvrzelý) názor. Já zas napsal svůj názor, který je jiný a, světe div se, pořád stejný. Tedy podle vás taky „zatvrzelý“. Ale všichni lidé přece nemusí mít stejné názory i když se protistranám můžou vzájemně zdát „zatvrzelé“. To je přece normální život.
No musím, říct, že když jsem v pondělí otevřel kosmonautix, docela mi zatrnulo. Přimluvil bych se za ne tak infarktové nadpisy. Sice vím, že v pondělí vychází deník, ale kdyby šlo o skutečný požár, nadpis by asi vypadal podobně (možná se slůvkem ‚živě:‘?), takže mi to rozhodně hned nedošlo. Nic hrozného se samozřejmě neděje : ) Lepší trochu bulvárnější nadpis, než skutečný požár!! A pokud se skutečně jedná o doslovný překlad přímo od Samanthy, pak samozřejmě není co kritizovat.. Alespoň jste nám(některým) zvedli na začátek týdne adrenalin : ))