Plán Evropské kosmické agentury pro vědecké sondy po roce 2015 nese označení Cosmic Vision. V jeho rámci jsou pro lepší přehlednost mise rozděleny do tří základních kategorií – malé, střední a velké. Před pár dny ESA oznámila, které tři projekty se dostaly do finálového výběru pro další misi středního rozsahu. V roce 2025 bychom se tak měli dočkat buďto infračerveného teleskopu, sondy zkoumající plasma, nebo rentgenové observatoře. Který z finalistů uspěje, bychom se mohli dozvědět za několik měsíců.
Z „malých“ evropských misí v rámci programu Cosmic Vision můžeme jmenovat teleskop Cheops, který má od roku 2017 zkoumat planety u cizích hvězd. Velké mise, nebo též vlajkové lodě, zastupuje JUICE pro průzkum Jupiteru, dále ATHENA pro rentgenová pozorování a LISA zkoumjící tajemné gravitační vlny.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Střední třída vědeckých misí je reprezentována třeba sondou Solar Orbiter, která vyrazí v roce 2018 na průzkum Slunce, misí Euclid zkoumající temnou hmotu, nebo PLATO, která se zaměří na exoplanety. ESA pro střední kategorii vědeckých projektů určila jako finanční strop 450 milionů euro.
Zatím jsou tedy vybrané tři střední (medium) mise. Čtvrtý projekt, označovaný též jako M4 rozšíří tento výčet o další jméno – tři kandidáti – ARIEL, THOR a XIPE vzešli z důkladné analýzy celkem 27 předložených návrhů. Dva z nich ale neprojdou dalším sítem, na jehož konci zůstane jediný projekt, který dostane zelenou pro vypuštění do vesmíru.
Zdroj: http://cdni.wired.co.uk/
Projekt ARIEL vede Velká Británie. Podle jejich představ by tato mise obsahovala vypuštění infračerveného teleskopu o průměru 90 centimetrů. Jeho úkolem by bylo zkoumat atmosféru zhruba 500 planet, které obíhají okolo jiných hvězd. Pro lepší představu – poslední významnější vypuštěný infrateleskop (WISE) měl průměr 40 centimetrů. Naopak největším infrateleskopem, který se kdy podíval do vesmíru byl evropský projekt Herschel se zrcadlem o průměru 3,5 metru. Koncepce mise ARIEL by dobře doplnila další chystané evropské mise zaměřené na exoplanety – výše zmíněné projekty PLATO a Cheops.
Zdroj: http://cdni.wired.co.uk/
Už podle názvu není těžké určit, která země stojí za projektem THOR. Vědecké konsorcium se sídlem ve Švédsku předložilo návrh na vědeckou sondu, která by zaměřila svou pozornost na doposud nezodpovězené otázky týkající se turbulentních procesů, které urychlují a zahřívají plasma okolo Země, Slunce i dalších hvězd. Svým způsobem můžeme říci, že tato mise by nenavazovala na žádnou předchozí a poskytovala by tolik nevděčný prvovýzkum, který se sice hrozně špatně obhajuje, výstupy z něj se obtížně předávají veřejnosti, ale vědecký přínos je ohromný.
Zdroj: http://cdni.wired.co.uk/
Třetím finálovým návrhem je XIPE. Pozorní fanoušci kosmonautiky si už asi zvykli, že pokud je v názvu nějaké sondy písmeno X, pak se s velkou pravděpodobností jedná o projekt, který se týká rentgenové astronomie. Ani v tomto případě se nejedná o výjimku. XIPE má detekovat emisní záření ze supernov, galaktických výtrysků, černých děr a neutronových hvězd. ESA přitom zdůrazňuje, že XIPE by měl být vůbec prvním teleskopem v historii, který zvládne detekovat polarizaci rentgenového záření. Nasbíraná data by přitom bylo možné spojit s výsledky z výše zmíněného projektu ATHENA, který by mohl odstartovat v roce 2028.
Před odborníky z Evropské kosmické agentury není snadné rozhodování. Každý z projektů se zaměřuje na jinou část poznání a každý by jistě dokázal posunout naše znalosti v dané oblasti o kus dál.Pokud bych mohl v závěru článku projevit vlastní názor, dal bych zřejmě přednost projektu THOR, protože otevírá téma a otázky, o kterých se moc často nemluví a je u něj největší pravděpodobnost nečekaného objevu. A co Vy, pro který projekt byste zvedli ruku, pokud byste byli v roli odborníků z výběrové komise? Napište nám do komentářů.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
http://cdni.wired.co.uk/1920×1280/k_n/M4_mission_themes.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/c/ca/SolarOrbiter.jpg
http://cdni.wired.co.uk/1920×1280/s_v/Screen%20Shot%202015-06-05%20at%2011.13.35.png
http://cdni.wired.co.uk/1280×1920/s_v/THOR_side_view_2.png
http://cdni.wired.co.uk/853×1280/s_v/Screen%20Shot%202015-06-05%20at%2011.47.09.png
Já bych podpořil Ariel. Z objektivního hlediska bude perfektně doplňovat chystané (nejen evropské) sondy zabývajícími se exoplanetami a naše poznání tak bude komplexnější. Z osobního pohledu mi pak připadá výzkum exoplanet ze třech nabízených témat nejzajímavější.
Já bych hlasoval pro XIPE – rentgenová astronomie zkoumá hodně extrémní podmínky a proto mi připadá vědecky nejzajímavější. Exoplanety mají obecně dost podpory a určitě se dočkáme jiných misí. Rentgenová astronomie se hůře prodává veřejnosti.
Ariel. Každý posun ve výzkumu exoplanet je žádoucí. Je to obor s potenciálem odhalit mimozemský život ve vesmíru. Což se zcela vymyká z náplně ostatních astronomických observatoří.