sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (MTG-S1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

EchoStar

Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.

GOSAT-GW

Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.

Muon Space

Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.

NASA

Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.

Ministerstvo letectva USA

Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.

Isar Aerospace

Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.

NRO

Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Rentgenová astronomie – 1. díl

Kompozitní snímek rentgenového (červená, zelená) a optického (modrá) oboru ukazuje rozpínající se plynné obálky po výbuchu supernov. Kolize obou objektů je pravděpodobně optický klam.

V tomto seriálu se budeme věnovat rentgenovému průzkumu vesmíru. Podíváme se jak na bližší údaje o konstrukci nejdůležitějších observatoří, tak i na výsledky jejich činnosti.

Rentgenová astronomie má oproti své starší optické sestřičce svá specifika: nejen že za předmětem svého pozorování musí nejlépe úplně za hranice atmosféry nebo alespoň nad její nejhustší vrstvy, rentgenové paprsky se ještě navíc odrážejí pouze za určitých specifických podmínek, jinak materiálem procházejí. Tyto vlastnosti rentgenového záření zásadním způsobem ovlivňují konstrukci jak optiky, tak detektorů rentgenových teleskopů.

Specifika i styčné body rentgenové a optické astronomie jsou dány faktem, že fyzikálně se v obou případech jedná o elektromagnetické záření. Rentgenové záření se nachází na energetičtějším konci spektra, na vlnové délce 0,1 – 10 nanometrů.

Elektromagnetické spektrum
Elektromagnetické spektrum
Zdroj: annesastronomynews.com

Podíváme se na historii rentgenového pozorování včetně úplného pravěku z doby, kdy si v tomto oboru nikdo neuměl představit jiný pozorovatelný aktivní zdroj než slunce nebo fluorescenční rentgenovou emisi měsíčního povrchu, která stejně generována rentgenovým zářením ze Slunce, Měsíc tak není aktivní zdroj. V té době se k cestám za hranice atmosféry používaly především sondážní rakety a balóny. Samozřejmě se zastavíme i u moderních observatoří, především Chandry a XMM-Newtona, určitě se budeme podrobně věnovat observatoři NuStar, což je přístroj zajímavý snad po všech myslitelných stránkách. Nahlédneme také do plánů pro budoucnost. Kdyby to všechno nestačilo, tak si popláčeme nad nikdy nerealizovanými a bezmála zapomenutými ambiciózními projekty, jimiž je historie kosmonautiky bohatě dlážděna. Pokud by nestačilo ani to, stále jsou v zásobě zástupy méně významných misí.

Byla by ale škoda zůstat jen u konstrukčních detailů jednotlivých teleskopů. Je sice pravda, že právě vývoj nových technologií je to, co nejvíce ovlivňuje náš každodenní život, já si tu však dovolím parafrázovat okřídlený výrok Richarda Feynmana: „Kosmický výzkum je jako sex, může přinést praktické výsledky, ale to není důvod, proč to děláme.“ Původní výrok sice hovořil o fyzice, bývá ovšem vztahován i na vědu obecně; domnívám se, že autor originálu by s oběma podobami souhlasil.

Budeme se tedy zabývat i skutečnými důvody; tímto důvodem je především sběr dat, jinými slovy obyčejná lidská zvědavost. Shlédneme zajímavé rentgenové snímky, především zbytky po výbuchu supernov, aktivní galaxie, rentgenové dvojhvězdy předávající si mezi sebou hmotu, která, urychlena na relativistické rychlosti, září v rentgenovém oboru. Budu se snažit vybírat takové, které mají jak vědeckou tak i estetickou hodnotu. Ne vždy lze oběma požadavkům beze zbytku dostát, ale aspoň občas ano. Často se bude jednat o kompozitní snímky, kde je kombinován rentgenový snímek se snímkem ve viditelném, popřípadě infračerveném oboru záření. Nevylučuji, že se v některém dílu objeví i kvasary, a to i přesto, že jejich snímky obvykle estetickému kritériu nedostojí, a to hlavně proto, že jejich pozorování je stále na hranici našich možností.

Budu se snažit dodržovat strukturu jednotlivých dílů, kdy se budeme blíže zabývat nějakým větším milníkem, osvětlíme si technologicko-fyzikální principy a význam činnosti přístroje reprezentujícího danou epochu. Tímto přístupem je víceméně určena chronologická posloupnost. Pokud by však někomu více vyhovoval obrácený přístup, tedy od nejnovějších ke starším projektům, nebo třeba i na přeskáčku dle zajímavosti, prosím, aby se vyjádřil v diskuzi, případným změnám se nebráním, koneckonců píši hlavně pro své čtenáře.

 

Zdroje informací:
Elektromagnetické spektrum

Rentgenové záření

Zdroje fotek:
http://chandra.harvard.edu/photo/2005/d316/d316.jpg
http://annesastronomynews.com/wp-content/uploads/2012/02/Electromagnetic-Radiation-Electromagnetic-Spectrum.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.