Štítek ‘Rentgenová astronomie’

Ruský přístroj ART-XC a vysokoenergetické jevy

Do plánovaného startu ruského rentgenového teleskopu Spektr-RG zbývá už méně než měsíc. Je tedy čas se na tento vědecký aparát podívat podrobněji. Na palubě najdeme dva vědecké přístroje – v podstatě se jedná o samostatné teleskopy, které se však budou při pozorování doplňovat. Německý eROSITA si zatím necháme stranou a zaměříme se na ruský přístroj ART-XC (Astronomical Roentgen Telescope – X-ray Concentrator). Jeho charakteristikou je užší zorné pole a od německého přístroje se liší i pokrývaným energetickým spektrem.

Spektr-RG na Bajkonuru

Na kazašský kosmodrom dorazila 25. dubna cenná zásilka. Ve speciálním ochranném kontejneru sem přijel rentgenový teleskop Spektr-RG. Technici budou v dalších týdnech kontrolovat jeho stav, naplní nádrže palivem a připojí jej k nosné raketě Proton. Pokud se nic nepokazí, mělo by ke startu dojít 21. června letošního roku. Pro Rusko jde o velmi důležitou misi, jelikož ve svém portfoliu má jen pár vědeckých projektů mimo zemský povrch. Spektr-RG vznikl ve spolupráci Ruska a Německa, které zajistilo dodávku hlavního ze dvou rentgenových teleskopů (eRosita), které budou na palubě Spektr-RG spolupracovat.

3D tisk pro Athenu

Evropská kosmická agentura zveřejnila fotografii dvou robotických ramen, která pracují na projektu, který povede k doposud největšímu a nejkomplexnějšímu 3D vytištěnému objektu z titanu – zkušební verzi optické lavice o průměru tří metrů, která se stane srdcem evropské rentgenové observatoře Athena. Obě paže jsou schopné volného pohybu v mnoha různých osách, ale každá z nich má jiný úkol. První rameno ukládá na předem určené místo vrstvy titanového prášku, které následně spéká laserem. Druhé rameno pak okamžitě svým kryogenně chlazeným nástrojem odřezává všechny nedokonalosti. Celá konstrukce se přitom pomalu pohybuje na základně o průměru 3,4 metru.

Ruský Spektr-RG poletí na recertifikovaném stupni

Ruská kosmonautika se v současné době potýká s krutou realitou v podobě minimálního počtu vědeckých družic. O to větší naděje vkládají do observatoře Spektr-RG, která by měla startovat příští rok. O vynesení teleskopu se postará horní stupeň, kterému již vypršela původní záruční doba a k tomu, aby mohl letět musel být částečně upraven a opětovně certifikován. Pro horní stupeň Block DM-03 byla tato certifikace nezbytná, aby mohl být schválen k vynesení rentgenového teleskopu, který je bez přehánění nenahraditelný. Vždyť jeho vývoj trval skoro deset let! Po startu na raketě Proton bude mít Block DM-03 za úkol dopravit teleskop z parkovací dráhy vstříc libračnímu centru L2 soustavy Slunce-Země.

Japonci chystají náhradu za Hitomi

V roce 2021 by mohl být vypuštěn teleskop XARM – společné dílo NASA, JAXA a ESA pro sledování vesmíru v měkkém RTG spektru. Zdroj: Michal Václavík 29. června 14:15

TOP5: Nejočekávanější evropské projekty

Evropská kosmická agentura už v minulosti dokázala velké věci a o tom, že patří mezi špičkové kosmické agentury světa už asi nepochybuje vůbec nikdo. Nás může těšit, že jsme jejími členy a proto jsou pro nás její úspěchy ještě o něco cennější. ESA má na svém kontě například rekord v nejvzdálenějším přistání od Země (pouzdro Huygens na saturnově měsíci Titan), první oběžnici jádra komety (sonda Rosetta u komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko), nebo první měkké přistání na kometě (pouzdro Philae). Kdo by si myslel, že Evropa už nic zajímavého nechystá, ten by se mýlil. Dnešní článek Vám představí pět evropských projektů, na které se opravdu vyplatí počkat.

ŽIVĚ A ČESKY: Japonský příspěvek k rentgenové astronomii

Původně měla japonská raketa H-2A s rentgenovým teleskopem Astro-H startovat v pátek 12. února, ale kvůli počasí byl start odložen. Dnes snad nebude cestě k obloze stát nic v cestě. Můžeme se tak těšit na start teleskopu, který bude zkoumat okolní vesmír v doslova extrémních spektrech. Jeho oborem bude rentgenové záření a Astro-H tak bude moci prozkoumat třeba černé díry, explodující supernovy, nebo svazky galaxií s mimořádně horkým plasmatem. Jelikož jde o velmi zajímavý náklad, připravili jsme pro Vás česky komentovaný přenos.

Kam se hrabe hvězda smrti – rentgenová astronomie

Dnes tu máme pozoruhodný multispektrální pohled směrem do souhvězdí Malíře, přesněji na Seyfertovu galaxii Pictor A, vzdálenou bratru 500 milionů světelných let. Snímek má dost vysoké rozlišení, aby nadšencům mohl posloužit třeba pro tisk plakátu. Na vzniku snímku se bezmála 130 pozorovacími hodinami podílela velkovýrobna efektních rentgenových obrazů observatoř Chandra a soustava radioteleskopů ATCA.

Nová metoda měření vzdáleností v kosmu – rentgenová astronomie

Nestává se často, abychom na Kosmonautixu mohli informovat o natolik přelomové skutečnosti, jako mám tu čest učinit dnes. Měření vzdáleností v kosmu je velmi obtížná disciplína. Naše měření dosud končila u známých supernov Ia, na které se ovšem nemůžeme spoléhat ve vesmíru mladším než 5 miliard let. Pro měření na těchto vzdálenostech potřebujeme jiný referenční zdroj.

Kosmotýdeník 155. díl (31.8. – 6.9.2015)

Další týden utekl jako voda a to zejména díky velkému počtu velmi zajímavých kosmických událostí. V aktuálním vydání Kosmotýdeníku, který každý týden shrnuje to nejzajímavější z dění právě v kosmonautice se proto podíváme hned na několik zajímavých věcí. Nejdříve navštívíme japonský rentgenový teleskop Suzaku, jehož mise musela být ukončena. Zamíříme k Mezinárodní kosmické stanici, kde v současnosti pobývá devět astronautů. Nevynecháme ani dění v soukromém sektoru a navštívíme kosmodrom na Floridě, kde k nebi vzlétl Atlas V. Mnoho dalších událostí vás čeká již v samotném článku. Přeji příjemné čtení a hezký zbytek neděle.