Velikonoční svátky jsou v plném proudu a k oslavám se samozřejmě musí přidat i tradiční Kosmotýdeník, který vám každý týden přináší souhrn toho nejzajímavějšího, co přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Dnes se například vypravíme do Číny, kde budeme svědky startu vylepšené rakety CZ-3C a nové generace satelitu navigačního systému Beidou. V dalších zprávách se podíváme třeba do Ruska na start armádních satelitů Gonets, nebo na přípravy na nadcházející zásobovací let k ISS v režii SpaceX. Ale nevynecháme ani návštěvu planety Mars, komety 67P, nebo oblasti kolem planetky Pluto. Přejeme příjemné čtení a samozřejmě veselé Velikonoce.
Čína staví globální navigační systém
Zdroj: http://media.worldbulletin.net/
V pondělí 30. března zažehla své motory čínská raketa CZ-3C. Náklad i raketa samotná je velice zajímavá, proto si o této misi řekneme více. Čínský navigační systém Beidou se začal budovat 30. října 2000, kdy byla na orbitu vynesena první testovací družice Beidou 1A, kterou o měsíc později následovala druhá a nedlouho poté i třetí. Takzvaný Beidou 1 byl budován jako regionální navigační systém, tedy systém, který měl využití pouze v čínském regionu. V současnosti má systém 17 družic, které poskytují regionální navigační a sledovací služby. Systém od roku 2008 poskytuje veřejné služby navigace s přesností deset metrů zdarma. Nicméně start z tohoto pondělí vyslal na oběžnou dráhu nový satelit, který má za úkol testovat a vyzkoušet nové technologie. Beidou se totiž má postupně transformovat v globální navigační systém, který bude zabezpečovat celkem 35 satelitů. Nová generace satelitů má mít delší životnost, vyšší přesnost i širší nabídku dostupných služeb. Dobudování systému plánuje Čína v roce 2020. V letošním roce nás čekají ještě 3 – 4 starty nových satelitů Beidou.
Start rakety Dlouhý pochod 3C proběhl z kosmodromu Xichang v jihozápadní čínské provincii S‘-čchuan. Náklad vážil jednu tunu. Zajímavý je však i poslední stupeň rakety, nazvaný Yuanzheng-1. Tento nový stupeň si při tomto letu odbyl svoji premiéru a měly se při něm vyzkoušet všechny podstatné nové technologie. Stupeň Yuanzheng-1 je mimo jiné vybaven bateriemi, které mu dovolují až šesti hodinový operační provoz na oběžné dráze. Tento stupeň má být schopen dopravit několik satelitů na různé oběžné dráhy, nebo pomáhat s přesným navedením na oběžnou dráhu nějakému těžkému nákladu. Čína prohlásila, že nový horní stupeň je součástí plánů budoucích aktivit Číny u Měsíce či Marsu. Navíc by se tento stupeň dal použít při uklízení oběžné dráhy od kosmického odpadu.
Kosmické mini-zprávy
Raketa Rokot byla dříve dvoustupňovou balistickou střelou. Její druhotné využití pro kosmické lety však dnes poskytuje dobrý nosič pro menší náklady. V úterý 31. března se uskutečnil další start této rakety z domovského kosmodromu Pleseck. Náklad tvořily tři vojenské komunikační satelity Gonets, které horní stupeň Breeze KM vynesl na dráhu o parametrech 930 x 1500 km. Poslání těchto satelitů není známé a ruská strana neposkytla žádné podstatné informace. Jisté jen je, že systém Gonets tvoří celkem 15 satelitů, které mají poskytovat telekomunikační služby v těžko přístupných oblastech, zejména na Sibiři. Záznam ze startu je zde.
Ve floridském hangáru SLC-40 probíhají poslední přípravy před vyvezením raket Falcon 9v1.1 od společnosti SpaceX, před plánovaným letem šesté zásobovací mise k ISS. Start je zatím naplánován na 13. 04. ve 22:33 SELČ. Statický zážeh je plánován na pátek 10. 04. mezi 19 a 23 hodinou SELČ.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Čtvrtého dubna zahájila sonda New Horizons sérii experimentů skrytých pod názvem Approach Phase 2, díky kterým začne podrobný dálkový průzkum systému Pluto. Díky tomuto průzkumu jistě vznikne mnoho fotografií, kterých bychom se mohli dočkat v následujících dnech.
Vozítko Opportunity, které již jedenáct let brázdí Mars, má zřejmě vážnější problémy s jeho pamětí. Už dřívější poruchy, které si vynutily několikeré formátování paměti, dávaly tušit, že problém bude horší. Po opětovném naformátování se problémy po několika dnech vrátily. Nepříznivé prostředí, dlouhá životnost i nabité částice, které nedokáže odstínit marsovská magnetosféra, si vybírají svoji daň. Uvidíme, jak dlouho bude vozítko ještě schopné dobře pracovat.
Podívejte se na velice zajímavou gif animaci tvořenou celkem z dvaceti čtyř snímků, které pořídila sonda Cassini u Saturnu. Ukazují Saturnovy prstence E a světelné efekty způsobené průchodem slunečního světla.
Sonda MRO má problémy se svojí pamětí. Již po několikáté musel být použit záložní počítač. Sonda už má splněny všechny své úkoly a vzhledem k tomu, že pracuje od roku 2006 má nárok na problémy. Více o tomto problému naleznete zde. Kromě toho také MRO tento týden odeslala velice zajímavý snímek z oblasti Acheron Fossae, který ukazuje zajímavé barevné složení místního povrchu..
Sonda Rosetta Evropské kosmické agentury nám připravila další zdařilý snímek. Na svědomí ho má kamera NavCam. Vyfocený je ze vzdálenosti 19,9 kilometru. Rozlišení 1,7 m/pixel , snímaná oblast má velikost 3,1 x 1,7 km.
Zdroj: https://farm9.staticflickr.com/
A protože jsou Velikonoce, je třeba si nějakým způsobem tento svátek připomenout. A když už jsme na kosmonautickém webu, zkuste se nechat inspirovat třeba tímto.
Souhrn z Kosmonautixu
A co jste si mohli tento týden přečíst na našem portálu? Třeba, že se mluvilo o nástupci ISS, nebo že se můžete zapojit do pojmenování nové rakety. Také jste se mohli dozvědět, že Luca Parmitano se opět podívá na ISS. Dozvěděli jste se také, že náš portál dostal ocenění od Akademie věd, nebo jaké počítače se používají ve vesmíru.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://mars.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://farm9.staticflickr.com/8723/16813029640_acf05ffdda_o_d.jpg
http://photocdn.sohu.com/20150331/Img410568412.jpg
http://media.worldbulletin.net/250×190/2013/12/27/satellite.jpg
http://www.mpages.co.nz/MpageMeadia/News/IfN1jtvKYEuPpLeKhn20ZA%E4%B8%AD%E5%9C%8B%E6%88%90%E5%8A%9F%E7%99%BC%E5%B0%84%E9%A6%96%E9%A1%86.jpeg
https://pbs.twimg.com/media/CBs_TItUsAAl3q4.jpg:orig
