2. dubna 2015 
Cestovatelé vesmírem už dávno nejsou vybaveni blokem a tužkou, nebo logaritmickým pravítkem. Ovšem, ačkoliv se palubní počítače dostaly do vesmíru už během dob Gemini, na podobné nasazení jako zde na Zemi si musely počítače počkat. Dnes se na ISS nachází desítky notebooků, několik tabletů a dokonce i chytré telefony. Pojďme se tedy společně podívat, jaká konkrétní zařízení si poletují moduly Mezinárodní vesmírné stanice.
Na palubách raketoplánů se nacházely notebooky označené jako PGSC (Payload and General Support Computers). Jednalo se o modifikované ThinkPad 760XD, s dockportem a speciálním napájecím a datovým kabelem. Sloužily jak k práci, tak k čtení mailů apod. Počítače na ISS by se daly rozdělit na dvě velké skupiny: ruské a americké. Ruské notebooky slouží “univerzálně” k ovládání ruského segmentu stanice, ale zároveň je posádka využívá k soukromým účelům, jako je třeba čtení mailů, manuálů, komunikaci se zemí atp. Laptopy v americké části lze rozdělit na PCS (Portable Computer System) a SSC (Station Support Computers).
Většinou se používají nové notebooky Lenovo T61P, ovšem pořád okolo poletuje několik starších kousků Lenovo A31p Thinkpad. Ruské notebooky, kterých je 7, běží na specializovaném operačním systému s Linuxovým jádrem.
Několik počítačů PCS a jeden SSC
Americké PCS laptopy mají taktéž speciální systém založený na Linuxu. Přes protokol 1553 jsou všechny připojeny na centrální staniční počítač a slouží jako vzdálené přístupové terminály. Využívají vlastní rozhraní, ve kterém nejdříve kliknete na modul ve kterém se nacházíte a systém Vás poté napojí na systémy konkrétního modulu, kde už můžete provádět příslušnou činnost. Takhle to funguje jen v amerických modulech. V modulech japonské agentury JAXA a v evropském modulu Columbus se nachází oddělené zařízení spolupracující pouze s konkrétním modulem. SSC zase fungují jako samostatné počítače a nejsou přímo připojeny na staniční počítač, pouze jsou navzájem propojeny sítí OpsLAN pomocí které přistupují k internetu. Slouží pouze k čtení mailů, checklistů a manuálů, komunikaci se Zemí i k soukromým účelům. Většina z nich jede na operačním systému Windows, ale pomalu se přechází na Linuxovou distribuci Debian 6.
Samantha Cristoforetti s iPadem v lodi ATV
Na ISS se už nachází i chytrý telefon, speciálně upravený (byly odstraněny, nebo nahrazeny technologie, pracující s bezdrátovým přenosem informací, aby nedošlo k poškození staničních systémů, podobně jako telefon v letadle) telefon Nexus S, který slouží k ovládání satelitů SPHERES. Také se na ISS už nějakou dob nachází několik iPadů (oproti 80ti notebookům to je ale nic), které podobně jako SSC notebooky slouží k soukromému použití a v ruské části stanice také i jako hlavní pracovní prostředek – podobně jako notebooky). To se ale bavíme pouze o využití na stanici. Nedávno se to změnilo. Při startu lodi Sojuz TMA-16M s historickou roční posádkou (která je velmi zajímavým experimentem už sama o sobě) používal Gennadij Padalka tablet místo papírových checklistů. Ovládání tohoto tabletu je velmi složitým úkolem i se stylusem, protože rukavice skafandru Sokol jsou velmi nemotorné.
Zdroje informací:
http://www.quora.com
http://www.linuxfoundation.org
http://www.spaceflight101.com
http://www.stackexchange.com
Zdroje obrázků:
http://qph.is.quoracdn.net/main-qimg-94795b84df5bf458b8601e8fae21e20c?convert_to_webp=true
http://i.kinja-img.com/gawker-media/image/upload/s—7-7oQoU–/c_fit,fl_progressive,q_80,w_636/ohzphzhfcqqsrs3fbvkq.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/5848093_orig.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Díky za tyhle informace. 80 notebooků je docela slušná porce. Předpokládám, že ty iPady jsou taky bez wi-fi nebo jí mají alespoň vypnutou, takže data se do nich cpou jen kabelem.
Přiznám se, že tohle jsem nenašel. Ale logicky asi wifi nemají.
Dávám pět hvězdiček hlavně za autorovu odvahu. V dnešní době přiznat, že na ISS fachá Linux, znamená jasné koledování si o problémy. Takže palec nahoru!
Dovolím si nesouhlasit. Já osobně jedu na Linuxu už 5 let a nikdy (tedy pokud jsem zrovna nezkoušel „co se stane když tohle upravím“) nebyl žádný problém. Mohl bych říkat, že Windows jsou oproti Linuxu pomalé, ale uživatelé W by mi to nevěřili. Jsou na to totiž zvyklí 🙂 Dále tu je bezpečnost. Ohledně té vyhrává Linux na plné čáře. A hlavně možnost modifikace. Na vzdáleném terminálu těžko bude potřeba plnohodnotný systém. A myslím si, že Linux začíná být čím dál tím častěji používaný. Ale i tak děkuji za 5 hvězdiček a přečtení 🙂
Presne tak LINUX je „lacný“ a je to slobodný software, kde nie sú schované všelijaké zakódované potvorky. A šikovný programátor si ho upraví pre svoje potreby.
Nerozuměli jsme si. Jsem členem tří redakcí zaměřených na svobodný a otevřený software a vedoucím jedné z nich – ExoSpace. Přijďte se k nám někdy podívat 🙂
Jsem rád, že jste projevil odvahu a statečnost ve prospěch naší věci.
Ano, aj ja som to tak pochopil (vas komentar) 🙂
Já se omlouvám, ale pořád nechápu co je na tom odvážného, že jsem zveřejnil jaký systém se na ISS používá.
Nevíte?
Linuxáři jsou jak v rezervaci. Pokud se opovážíte se jen trochu přiklonit na stranu tohoto operačního systému, riskujete, že dostanete slovně po papuli v komentářích.
A ono jen stačí neutrálně zmínit, jako jste to udělal v článku. Riskujete tím značný flameware.
Věřte, vím, o čem píšu. Připomínám, jsem redaktorem tří, resp. 4 redakcí se zaměřením na svobodný software a Linux.
Jako je pravda, že s některými komunitami mám neblahé zkušenosti (nebudu jmenovat), ale to, že se Linux používá na ISS mi přijde spíš jak pochvala.
Pro vás, pro mě, pro naše redakce.
Pro zfanatizovanou windousáckou lůzu ovšem ne.
http://forum.exospace.cz/viewtopic.php?f=93&t=215
http://exospace.cz/linux-dobyva-iss/
Takhle jsem na to nepomyslel. Z pohledu widláka… 😀
Pane Valachu, problém je v tom, že jste v prosazování Linuxu příliš militantní a v rámci toho šíříte i spoustu polopravd. To, že Linuxáci jsou v nějaké rezervaci, je jedna z nich. V době, kdy se polovina her vyvíjí i na Linux a existuje i herní konzole s Linuxem jako operačním systémem, to snad ani nemůžete myslet vážně. Ještě jsem se nesetkal s agresivním přístupem Widláků, pokud jsem sám nevystupoval agresivně nebo povýšeně. Většina běžných uživatelů má naopak před Linuxákem respekt, protože umí něco, co oni ne. Proto říkám, že agresivní přístup je špatná reklama.
Článek o Linuxu na ISS je samozřejmě reklama dobrá. Jen doufám, že si kvůli ní nezačnou lidi instalovat Debian 6. Vůbec to není špatná distribuce a na ISS se určitě hodí, ale nováčkům se doporučit nedá.
Vojta: Amen… Vetsina flamu na tema Linux / Windows opravdu zacina povysenymi narazkami na Windows a jejich uzivatele ze strany Linuxaku stejne, jako ted predvedl Petr Valach … proc nenechame kazdeho, aby si pouzival to, co mu vyhovuje a na co ma schopnosti.
5/5
Na takýto článok som čakal už veľmi dlho a konečne prišiel 🙂 O IT sfére vo vesmíre sa skoro vôbec nehovorí a pritom je to fakt dôležité.
Čudujem sa, že ešte vôbec nejaké Windowsy tam majú, Linuxy sú samozrejme oveľa spoľahlivejšie. Ale na pre osobnú potrebu, nech.
Zaujímalo by ma, ako to je s chybovosťou RAMky a HDD vo vesmíre.Kozmické žiarenie a slnečný vietor môžu markantne meniť bajty pri dlhodobom používaní notebookov na ISS. Majú to nejako hardvérovo ošetrené, alebo sú to klasické sériové kusy a proste sa to ignoruje?
Ďakujem za článok a teším sa na ďalšie podobného typu.
Dominik I.
Jen bych chtěl říct, že ISS obíhá pod ochranným deštníkem van Allenových pásů, takže ty dávky záření nejsou tak špatné. Ohledně sériovosti použitých strojů Vám spíše odpoví autor článku. 😉
Notebooky jsou mírně upravené. Všechny mají SSD disky a k notebookům jsou přidělané jakési dokovaci stanice pomoci kterých se uchycuji v prostoru + speciální napájecí adaptér.
Pánové, tady je potřeba si uvědomit jednu věc. Linux je bezesporu výborný systém, je bezpečný a rychlý, plně konfigurovatelný. To jsou předpoklady, které žádný jiný systém nenabídne, ale… Zkuste se na Linux podívat očima uživatele Windows, jedno které verze. Očima uživatele, který se nezajímá o IT, který bere PC/NTB jako komunikační prostředek. Kterého nezajímá upravování skriptů a kompilace balíčků, když si domů přinese novou tiskárnu. Takový uživatel je rád, že zvládne instalaci driverů z přiloženého CD… Co si budeme vykládat, ani v dnešní době není možné k Linuxu připojit „cokoliv“ s tím, že to prostě pojede. Zářným příkladem budiž třeba zvuková karta od Behringeru FCA-202. Běžný uživatel PC ji v Linuxu prostě nezprovozní a i profík bude ve finále orosenej jak půlitr pivního ležáku.
Aby nevznikla mýlka, já jsem používal už Aurox 9.1 a to je bratru cca 13 let, možná víc. Dlouhá léta jsem byl nadšeným propagátorem Ubuntu, než ho Canonical domrvil „spoluprací“ s Amazonem a nasazením Unity. Tady v IRL jsem byl první, kdo na Ubuntu zprovoznil a léta hrál World Of Warcraft. Dokonce jsem i sesmolil návod na instalaci, nastavení zvuku, potřebné knihovny pro Wine, síť, atd. Tenkrát to za mě na ubuntu.cz dával Jirka Fiala, taky veliký propagátor Linuxu.
Jenže tyhle všechny hrátky může člověk provozovat jen pokud na to má čas, nebo ho to živí. A já už mám dneska jiné priority a stejně na tom je dalších 95% uživatelů PC. A o tom to celé je. Pokud nějaký uživatel Windows fanaticky vyřvává, že Linux nestojí za nic, je to u mě normální blbec, který netuší, o čem mluví a stejně tak to platí i obráceně. každý systém má svoje pro a proti a tyhle slovní války tak maximálně odradí od sledování diskusí, jedno kterého serveru. každopádně Linuxu přeju jen to nejlepší. Co se týče ISS, tam si myslím, že to je bez debat nejlepší možný systém…
P.S: Znám z diskusí o Windows jednoho fanatika – poměrně známého – který si do popisu svého počítače dal i rychlovarnou konvici Kenwood 🙂
Přiznám se, že bych zrovna na tomto webu neočekával diskusi Linux vs. Windows. To totiž nikam nevede a je to podobné jako diskuse malých dětí o velikosti bábovičky, v pozdějším věku o velikosti penisu…
No rozjelo se to tu zajímavě, to je pravda…
Přesně tak, taky jsem to nečekal, hlavně v této jaksi jednodušší a dojmové, netechnické podobě. Ale přiznám se, že si rád přečtu diskuzi pod potencionálním článkem o programovacích jazycích používaných v kosmickém průmyslu 🙂
Tak to abyste si zjistil něco o jazyku HAL/S, ve kterém programovali raketoplán… 😀