Počítače ve vesmíru

2 dubna, 2015

Cestovatelé vesmírem už dávno nejsou vybaveni blokem a tužkou, nebo logaritmickým pravítkem. Ovšem, ačkoliv se palubní počítače dostaly do vesmíru už během dob Gemini, na podobné nasazení jako zde na Zemi si musely počítače počkat. Dnes se na ISS nachází desítky notebooků, několik tabletů a dokonce i chytré telefony. Pojďme se tedy společně podívat, jaká konkrétní zařízení si poletují moduly Mezinárodní vesmírné stanice.

Na palubách raketoplánů se nacházely notebooky označené jako PGSC (Payload and General Support Computers). Jednalo se o modifikované ThinkPad 760XD, s dockportem a speciálním napájecím a datovým kabelem. Sloužily jak k práci, tak k čtení mailů apod. Počítače na ISS by se daly rozdělit na dvě velké skupiny: ruské a americké. Ruské notebooky slouží “univerzálně” k ovládání ruského segmentu stanice, ale zároveň je posádka využívá k soukromým účelům, jako je třeba čtení mailů, manuálů, komunikaci se zemí atp. Laptopy v americké části lze rozdělit na PCS (Portable Computer System) a SSC (Station Support Computers).

Většinou se používají nové notebooky Lenovo T61P, ovšem pořád okolo poletuje několik starších kousků Lenovo A31p Thinkpad. Ruské notebooky, kterých je 7, běží na specializovaném operačním systému s Linuxovým jádrem.

Několik počítačů PCS a jeden SSC

Několik počítačů PCS a jeden SSC

Americké PCS laptopy mají taktéž speciální systém založený na Linuxu. Přes protokol 1553 jsou všechny připojeny na centrální staniční počítač a slouží jako vzdálené přístupové terminály. Využívají vlastní rozhraní, ve kterém nejdříve kliknete na modul ve kterém se nacházíte a systém Vás poté napojí na systémy konkrétního modulu, kde už můžete provádět příslušnou činnost. Takhle to funguje jen v amerických modulech. V modulech japonské agentury JAXA a v evropském modulu Columbus se nachází oddělené zařízení spolupracující pouze s konkrétním modulem. SSC zase fungují jako samostatné počítače a nejsou přímo připojeny na staniční počítač, pouze jsou navzájem propojeny sítí OpsLAN pomocí které přistupují k internetu. Slouží pouze k čtení mailů, checklistů a manuálů, komunikaci se Zemí i k soukromým účelům. Většina z nich jede na operačním systému Windows, ale pomalu se přechází na Linuxovou distribuci Debian 6.

Samantha Cristoforetti s iPadem v lodi ATV

Samantha Cristoforetti s iPadem v lodi ATV

Na ISS se už nachází i chytrý telefon, speciálně upravený (byly odstraněny, nebo nahrazeny technologie, pracující s bezdrátovým přenosem informací, aby nedošlo k poškození staničních systémů, podobně jako telefon v letadle) telefon Nexus S, který slouží k ovládání satelitů SPHERES. Také se na ISS už nějakou dob nachází několik iPadů (oproti 80ti notebookům to je ale nic), které podobně jako SSC notebooky slouží k soukromému použití a v ruské části stanice také i jako hlavní pracovní prostředek – podobně jako notebooky). To se ale bavíme pouze o využití na stanici. Nedávno se to změnilo. Při startu lodi Sojuz TMA-16M s historickou roční posádkou (která je velmi zajímavým experimentem už sama o sobě) používal Gennadij Padalka tablet místo papírových checklistů. Ovládání tohoto tabletu je velmi složitým úkolem i se stylusem, protože rukavice skafandru Sokol jsou velmi nemotorné.

Zdroje informací:
http://www.quora.com
http://www.linuxfoundation.org
http://www.spaceflight101.com
http://www.stackexchange.com

Zdroje obrázků:
http://qph.is.quoracdn.net/main-qimg-94795b84df5bf458b8601e8fae21e20c?convert_to_webp=true
http://i.kinja-img.com/gawker-media/image/upload/s—7-7oQoU–/c_fit,fl_progressive,q_80,w_636/ohzphzhfcqqsrs3fbvkq.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/5848093_orig.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Rubrika Ostatní Štítky: , , ,
«
»
Níže můžete zanechat svůj komentář.

22 komentářů ke článku “Počítače ve vesmíru”

  1. Tomáš Kohout napsal:
    2. 4. 2015 (10:39)

    Díky za tyhle informace. 80 notebooků je docela slušná porce. Předpokládám, že ty iPady jsou taky bez wi-fi nebo jí mají alespoň vypnutou, takže data se do nich cpou jen kabelem.

  2. Petr Valach napsal:
    2. 4. 2015 (13:30)

    Dávám pět hvězdiček hlavně za autorovu odvahu. V dnešní době přiznat, že na ISS fachá Linux, znamená jasné koledování si o problémy. Takže palec nahoru!

  3. astrodi napsal:
    2. 4. 2015 (15:33)

    5/5
    Na takýto článok som čakal už veľmi dlho a konečne prišiel 🙂 O IT sfére vo vesmíre sa skoro vôbec nehovorí a pritom je to fakt dôležité.

    Čudujem sa, že ešte vôbec nejaké Windowsy tam majú, Linuxy sú samozrejme oveľa spoľahlivejšie. Ale na pre osobnú potrebu, nech.

    Zaujímalo by ma, ako to je s chybovosťou RAMky a HDD vo vesmíre.Kozmické žiarenie a slnečný vietor môžu markantne meniť bajty pri dlhodobom používaní notebookov na ISS. Majú to nejako hardvérovo ošetrené, alebo sú to klasické sériové kusy a proste sa to ignoruje?

    Ďakujem za článok a teším sa na ďalšie podobného typu.

    Dominik I.

  4. Mojmir Byrtus napsal:
    3. 4. 2015 (2:00)

    Pánové, tady je potřeba si uvědomit jednu věc. Linux je bezesporu výborný systém, je bezpečný a rychlý, plně konfigurovatelný. To jsou předpoklady, které žádný jiný systém nenabídne, ale… Zkuste se na Linux podívat očima uživatele Windows, jedno které verze. Očima uživatele, který se nezajímá o IT, který bere PC/NTB jako komunikační prostředek. Kterého nezajímá upravování skriptů a kompilace balíčků, když si domů přinese novou tiskárnu. Takový uživatel je rád, že zvládne instalaci driverů z přiloženého CD… Co si budeme vykládat, ani v dnešní době není možné k Linuxu připojit „cokoliv“ s tím, že to prostě pojede. Zářným příkladem budiž třeba zvuková karta od Behringeru FCA-202. Běžný uživatel PC ji v Linuxu prostě nezprovozní a i profík bude ve finále orosenej jak půlitr pivního ležáku.
    Aby nevznikla mýlka, já jsem používal už Aurox 9.1 a to je bratru cca 13 let, možná víc. Dlouhá léta jsem byl nadšeným propagátorem Ubuntu, než ho Canonical domrvil „spoluprací“ s Amazonem a nasazením Unity. Tady v IRL jsem byl první, kdo na Ubuntu zprovoznil a léta hrál World Of Warcraft. Dokonce jsem i sesmolil návod na instalaci, nastavení zvuku, potřebné knihovny pro Wine, síť, atd. Tenkrát to za mě na ubuntu.cz dával Jirka Fiala, taky veliký propagátor Linuxu.
    Jenže tyhle všechny hrátky může člověk provozovat jen pokud na to má čas, nebo ho to živí. A já už mám dneska jiné priority a stejně na tom je dalších 95% uživatelů PC. A o tom to celé je. Pokud nějaký uživatel Windows fanaticky vyřvává, že Linux nestojí za nic, je to u mě normální blbec, který netuší, o čem mluví a stejně tak to platí i obráceně. každý systém má svoje pro a proti a tyhle slovní války tak maximálně odradí od sledování diskusí, jedno kterého serveru. každopádně Linuxu přeju jen to nejlepší. Co se týče ISS, tam si myslím, že to je bez debat nejlepší možný systém…

    P.S: Znám z diskusí o Windows jednoho fanatika – poměrně známého – který si do popisu svého počítače dal i rychlovarnou konvici Kenwood 🙂

  5. Karel napsal:
    5. 4. 2015 (9:24)

    Přiznám se, že bych zrovna na tomto webu neočekával diskusi Linux vs. Windows. To totiž nikam nevede a je to podobné jako diskuse malých dětí o velikosti bábovičky, v pozdějším věku o velikosti penisu…

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.