Na oběžné dráze Země působí několik sond, jejichž primárním úkolem je sledovat Slunce. Jedna z nich je evropská Proba-2, která měla to štěstí, že se jí podařilo zachytit sekvenci přechodu Měsíce přes sluneční disk. Snímky byly pořízeny ultrafialovou kamerou SWAT (Sun Watcher with APS detector and Image Processing), která pracuje v extrémních UV délkách 17,4 nm. Dokáže pořizovat snímky s periodou 1 snímek za 1-2 minuty.
Snímek zatmění, který jste viděli na úvodním obrázku je sice pořízen z ISS, ale nikoliv dnes, nýbrž v roce 2006. Teoreticky bychom se mohli podobné fotografie zatmění z Mezinárodní kosmické stanice dočkat i nyní, protože ISS prolétala nad naším územím krátce po maximu v 10:47. Ovšem nejtmavší místo v pásu totality bylo pro zachycení kosmonauty ze stanice příliš severně. ISS se dostane maximálně na 52° severní šířky.
Smůlu měli i ti, kteří doufali, že by snad mohli zatmění Slunce pozorovat z ISS pomocí pokusného projektu HDEV (High Definition Earth Viewing). Tento projekt je zrovna bohužel od 20.3. do 23.3. off-line. Jinak to mohlo vypadat podobně jako tento záznam zatmění z roku 2012, ovšem pokud by kamera mířila správným směrem.
Na závěr si prohlédněte, jak maximum slunečního zatmění zachytil uživatel Matyn z našeho fóra forum.kosmonautix.cz
Dnes večer okolo osmé hodiny vydáme na našem webu ještě jeden krátký článek. Tomáš Přibyl Vám nabídne pohled na zatmění Slunce z oběžné dráhy z pohledu kosmonautické historie.
Zdroje informací:
http://www.esa.int/spaceinvideos/Videos/2015/03/Europe_s_solar_eclipse_seen_from_Proba-2
http://proba2.sidc.be/about/SWAP
http://www.omicrono.com/2015/03/como-se-ve-un-eclipse-solar-desde-el-espacio/
http://forum.kosmonautix.cz/forum/viewtopic.php?f=77&t=286&p=47973#p47973
Zdroje obrázků:
http://www.omicrono.com/wp-content/uploads/2015/03/eclipse.jpg
http://astrobob.areavoices.com/files/2015/03/Eclipse-March-20.jpg
http://www.imagehosting.cz/images/dscf5042.jpg
Na tom videu ze sondy Proba-2 je vidět nejméně 17 snímků („fází“) průletu měsíce, a tedy podle textu v článku trval 17-34 minut. Přitom slunce na pozadí se jeví zcela staticky, jako by se na něm nepohnul/nezměnil ani pixel. To je při tomto rozlišení normální?
Na Slunci se v tomto rozlišení nic extra rychlého neděje. Videa zachycující jevy na Slunci, která většinou sledujeme, se skládají většinou z několikahodinových, až několikadenních záznamů.
Hmm, a kolik procent zatmění bylo z ČR vidět? Já že všude čtu, že se to mělo ČR úplně vyhnout a ta fotka přitom vypovídá o poměrně dost povšimnutelném jevu.
Tento článek vyšel 20.3.2015 😉
Tak to je gól 🙂 . Šla jsem přes odkaz z jiného článku. Nenapadlo mě, že nevede k aktuálním informacím, když téma aktuální bylo, ale k všeobecným. Na datum jsem fakt nekoukla 🙂 . Furt jsem si s tím lámala hlavu 🙂 . Mám dost.
Stane se. 😉