Tento týden se nesmazatelně zapsal do historie výzkumu vesmíru hlavně díky sondě Dawn, které se jako první podařilo usadit na orbitě trpasličí planety Ceres. My se však v kosmotýdeníku budeme věnovat i dalším zajímavým událostem. Podíváme se například na čtyři nové lety k ISS, které si NASA objednala na rok 2017, nebo se zaměříme na explozi meteorologické družice DMSP-F13. Ve zkratce se porozhlédneme i po dalších událostech uplynulého týdne, které ovlivnily svět kosmonautiky. Přeji hezkou neděli a příjemné čtení.

Čtyři nové lety k ISS

V roce 2017 nastane mezidobí, kdy by dle současných nasmlouvaných letů mělo k ISS směřovat jen minimum letů. To je způsobeno končícím období smlouvy CRS se soukromými dopravci. NASA si proto objednala další čtyři starty, které právě v roce 2017 toto období překlenou a navážou na novou smlouvu CRS2.

Tři starty si NASA objednala od SpaceX, která ji poslouží svým Dragonem. Jeden start od společnosti OSC, která létala se soukromou lodí Cygnus. Minulý čas je na místě. Minulý rok havarovala jejich raketa Antares a loď Cygnus byla zničena. Společnost proto dočasně přerušila lety a pracuje na vylepšení její rakety. Cygnus však létat nepřestane úplně. OSC si koupila jeden let na raketě Atlas a protože Atlas má vyšší nosnost, může i loď Cygnus vyvézt více nákladu. V roce 2016 by pak měla být připravena vylepšená raketa Antares a společnost by pak měla dokončit svůj kontrakt.

Období chodu stanice mezi lety 2018 – 2024 by pak měl pokrýt nový kontrakt se soukromými dopravci. Výběr probíhá v těchto měsících a výsledky by měly být představeny v červnu. Vybrány by měly být alespoň dva subjekty, aby v případě problémů jedné společnosti, mohla druhá společnost nahradit dodávku zásob. Do soutěže se krom OSC přihlásil i Lockheed Martin Corp. a Sierra Nevada Corporation. Mezi společnostmi by měla být i SpaceX, jejíž představitelé to zatím nepotvrdili. Souběžně s tímto kontraktem poběží i kontrakt na dopravu posádek, do kterého jsou zatím zapojeni SpaceX s Dragonem V2 a Boeing s CST-100.

Exploze satelitu DMSP-F13

Třetího března ztratilo středisko řízení letů amerických vzdušných sil spojení s meteorologickou družicí DMSP-F13 (Defense Meteorological Satellite Program Flight 13). Satelit těsně před ztrátou spojení hlásil prudce se zvyšující teplotu a přepětí v napájecích systémech. Poté zřejmě došlo k explozi. Satelit obíhal ve výšce 800 kilometrů na polární dráze. Posléze byl zaznamenán mrak asi čtyřiceti úlomků pohybující se po původní dráze satelitu.

Jednalo se o nejstarší satelit programu DMSP, který plnil meteorologické pozorování pro US Air Force. Vypuštěný byl v roce 1995 a tento rok se počítalo s jeho řízeným zánikem v atmosféře. Přípravy na tento manévr však satelit nepřežil. Pravděpodobná příčina havárie byla prozatím dána na vrub stáří satelitu a dlouhodobému vlivu nepřátelského prostředí vesmíru na napájecí a palivové systémy.

Mrak trosek je sledován a zatím kvůli němu nehrozí žádné výrazné manévry stávajících družic. Zanikat však bude velice dlouho, řádově desítky let, protože se nachází na poměrně vysoké oběžné dráze. Další družice na polární dráze však zatím nejsou ohroženy, například ty, které provozuje ESA, se pohybují o přibližně sto kilometrů níže.

Příčiny havárie se budou nadále vyšetřovat, aby se podobným nehodám dále předešlo, protože kdyby mělo docházet k takovýmto nehodám častěji, některé dráhy by pak nebyly vůbec využitelné pro nové satelity a družice.

Kosmonautické mini-zprávy:

Nejvýznamnější událostí uplynulého týdne bylo bezesporu usazení sondy Dawn na oběžné dráze trpasličí planety Ceres. Protože jsme se tomuto věnovali v samostatném článku, nebudeme to dále rozvádět. Jen připomenu, že se jedná o první sondu, které se podařilo usadit na orbitě trpasličí planety. Pro Ceres je to zase první umělé těleso na oběžné dráze. Nyní se jen můžeme těšit, co vše zajímavého sonda u planety vyzkoumá.

Vozítko Curiosity muselo pozastavit svoji činnost, protože jeho systémy zaznamenaly zkrat na robotické ruce roveru. Zkrat rozhodně nepatří mezi záležitosti, které by provozovatele drahých zařízení ve vzdálených částech naší Sluneční soustavy mohly nechat klidnými. Nicméně prvotní poplach byl zmírněn vyšetřování. Šlo o malý zkrat, který se podařilo nasimulovat v pozemských podmínkách, a vznikl při opakované činnosti vrtné soupravy. Vědci nyní očekávají obnovení činnosti vozítka během následujícího týdne.

NASA zveřejnila plán, který by v roce 2022 vyslala k Marsu telekomunikační družici. Otázka, zda šíře provozovaných zařízení u Marsu je už tak rozsáhlá, že by potřebovala telekomunikační družici je otevřená, ale rozhodně se najde mnoho pádných argumentů, proč skutečně je. Mise zatím není schválená, proto se nakonec vůbec nemusí realizovat. Více jsme o ní psali zde.

Sonda Rosetta, která nadále provádí vědecká zkoumání u komety 67P zase rozvířila krátkodobě klidné vody kolem její mise. Podařilo se jí vyfotit vlastní stín na povrchu komety. Ač vědecky nepříliš přínosný akt pomáhá udržet misi v povědomí a nadále fascinuje ty, které celá mise velice zajímá.

Raketa Falcon 9v1.1 v pondělí v 04:50 SEČ vynesla úspěšně komunikační družice ABS 3A a Eutelsat 115. Pro Falcon to byl premiérový let se dvěma družicemi na dráhu přechodovou ke geostacionární. V rámci letu se však kvůli využití takřka veškerého paliva neuskutečnilo experimentální přistání prvního stupně. Falcon však svoji práci odvedl na jedničku. Záznam ze startu můžete vidět zde.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/2015/03/07/nasa-orders-missions-to-resupply-space-station-in-2017/
http://spaceflightnow.com/2015/03/04/power-system-failure-likely-cause-of-military-satellite-explosion/
http://spaceflightnow.com/2015/03/05/engineers-analyzing-short-circuit-on-mars-rover/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/03/15332256421_923b5a4d82_z.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/03/14676490361_7b2f326fa6_z.jpg
 http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/03/DMSP_satellite.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/02/PIA19185_ip.jpg
http://i.imgur.com/zkWKQoa.jpg