Dánsko se letos na podzim dočká svého prvního astronauta. Bude jím Andreas Mogensen, který se vydá na desetidenní pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici. Nejen tomu, proč bude jeho kosmický let tak krátký se věnuje ve svém aktuálním videu. Setkáme se i s ruským kosmonautem Gennadijem Padalkou, se kterým se bude Mogensen vracet domů. Velká část videa je věnována nácviku krizové situace, kdy z návratové kabiny začne unikat atmosféra. Celá zkouška probíhá v simulátoru lodi Sojuz, který stojí v Hvězdném městečku u Moskvy.
Zdroje obrázků:
https://farm7.staticflickr.com/6204/6097949746_5dfe149396.jpg
Jak je to s tolerancí zrakové vady u kosmonautů? Už po několikáté jsem si všiml, že mnozí používají v simulátorech brýle, přitom se vždy tradovalo jaký musejí perfektní zdravotní stav, včetně zraku… 🙂
Myslím, že během výběru (minimálně u NASA), je třeba mít perfektní zrak 20/20. Jsou povoleny korektivní operace (http://astronauts.nasa.gov/content/faq.htm).
U ESA nebo Roskosmosu to asi bude podobné, přeci jen – volných míst v oddílu je málo, tak proč přijímat z tisíců možných kandidátů „nedokonalé“ vzorky.
Ohledně těch brýlí – všiml jsem si toho taky a je to okolnost, která se týká pouze zkušených starších kosmonautů/astronautů. Tady bych si tipnul, že menší zrakové vady vyváží zkušenosti.
S tím zrakem je to vůbec zajímavé – u některých se v beztíži zrak zhoršuje, u některých alespoň dočasně zlepšuje. Třeba Gordo Cooper během svého letu MA-9 tvrdil, že viděl dokonce lampy pouličního osvětlení nebo autobusy na silnicích.
A ještě na okraj – z dlouhodobého hlediska to zatím vypadá, že patologické změny, pozorované ve zrakovém ústrojí astronautů při dlouhodobých letech mohou být limitujícím faktorem při cestách na Mars a podobně…