Jako když rozbalujete dárky pod stromečkem – zhruba takové pocity zažívají v posledních dnech fanoušci kosmonautiky po celém světě. Americká sonda Dawn se totiž blíží ke svému cíli – trpasličí planetě Ceres, kterou v posledních týdnech důkladně snímkuje. Fanoušci se nemohou dočkat chvíle, kdy NASA, respektive JPL zveřejní nové snímky. Čím blíže totiž sonda k trpasličí planetě je, tím lepší fotky posílá a tím více detailů na nich můžeme najít. Včera vyšla další nová várka, o kterou bychom se v dnešním článku chtěli se čtenáři podělit.

20. ledna vyšel na našem blogu tento článek, který ukazoval nejnovější fotky ze sondy Dawn. Ty vznikly 13. ledna, kdy sondu od trpasličí planety dělilo 383 000 kilometrů. Obrázek, který vidíte napravo od tohoto odstavce je zpracovaný snímek. To znamená, že fotka prošla drobnými úpravami. Ne, nebojte se, že nešlo o žádné retuše, nebo něco podobného. Cerera měla na fotce průměr jen 27 pixelů. Bylo proto potřeba obrázek zvětšit a „změkčit“ ostré hrany obrazových bodů. I přesto bylo na snímku vidět několik impaktních kráterů.

V průběhu posledních dní sonda ukrojila značnou část z této vzdálenosti a 4. února ji od Cerery dělilo jen 145 000 kilometrů. Přišlo tedy další snímkování a jeho výsledek vidíte na obrázku.

Na nejnovějších fotkách odpovídá jeden obrazový bod zhruba 14 kilometrům na povrchu Cerery. Tato trpasličí planeta je největším objektem v takzvaném hlavním pásu asteroidů, který se rozkládá mezi Marsem a Jupiterem. Její rovníkový průměr je 950 kilometrů. Až se sonda Dawn usadí na její oběžné dráze, bude posílat detailní snímky povrchu a provádět různá vědecká měření.

Vědci se pustili do zpracování získaných fotografií a zkusili z nich složit (zatím nekompletní) mapu povrchu trpasličí planety. Složili dostupné snímky a následně tuto texturu v počítači natáhli na kouli, jejíž rozměry odpovídají Cereře. Abych zabránil šíření konspiračních teorií – v té černé oblasti se rozhodně nenachází nic tajného, co veřejnost nesmí vidět. Jen sonda zatím neměla příležitost zmapovat tuto část.

Z toho, co zatím máme k dispozici se zdá, že jižní polokoule je výrazněji pokryta impaktními krátery než severní hemisféra. Na ní se naopak nalézají světlé body, o kterých zatím nic bližšího nevíme. Teoreticky se může jednat o vodní led. O tom, že na Cereře je voda už víme z pozorování evropským teleskopem Herschel, který tu objevil spektroskopické důkazy přítomnosti H₂O. Blíže jsme se objevu věnovali v tomto článku.

Za zmínku určitě stojí fakt, že ačkoliv je Dawn americkou sondou, najdeme na ní i nemalý evropský podíl. Třeba palubní kamery jsou z Institutu Maxe Plancka, který sídlí v německém městě Gottingen. Na projektu spolupracuje i německá kosmická agentura DLR, berlínský Institut planetárního výzkumu, nebo Communication Network Engineering z města Braunschweig. Spektrometr pro viditelnou a infračervenou oblast poskytl italský Národní institut pro astrofyziku. Samotný přístroj vyrobila firma Selex ES.

Na závěr velmi zajímavý tip. Pokud chcete vidět fotky Cerery hezky na jednom místě, určitě navštivte tento archiv na webu Jet Propulsion Laboratory. Najdete tu všechny snímky i s detailními popisky.

Zdroje informací:
http://dawn.jpl.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/
http://dawn.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://images.gizmag.com/hero/nasa_dawn_vesta_ceres.jpg
http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/images/PIA19167_thmb.jpg
http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/images/opnav3_700.jpg
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=34968