Ve středu 21. ledna médii proběhla, relativně nepovšimnuta, zpráva o personálním a organizačním zemětřesení v rámci ruské státní kosmické agentury Roskosmos. Ruský premiér Dmitrij Medveděv po patnácti měsících ve funkci odvolal generálního ředitele agentury Olega Ostapenka a současně byl Roskosmos sloučen se státní akciovkou „Spojená raketová a kosmické korporace (Объединенная ракетно-космическая корпорация – dále ORKK)“. ORKK byla založena v roce 2013 po známém průšvihu při startu Protonu-M a jejím úkolem bylo postavit na nohy ruský kosmický průmysl. Mimo jiné měla ORKK převzít výrobní kapacity Roskosmosu a pokusit se o ovládnutí rozhodujících balíků akcií dalších hráčů ruského kosmického sektoru, např. korporace Eněrgija. Celá situace se však zainteresovaným vymkla z rukou, když se obě organizace, tedy Roskosmos a ORKK, nedokázaly shodnout na jasně vymezených kompetencích. Právě tento problém má vyřešit nově vzniklá „Státní korporace Roskosmos“.
Na tiskové konferenci 22. ledna prohlásil vicepremiér Dmitrij Rogozin, že na globálních plánech ohledně budoucího směřování kosmického výzkumu se nemění nic, a že od nové korporace v co nejbližší době očekává tři hlavní kroky: „zákon o nové korporaci, aktivizaci výstavby kosmodromu Vostočnyj a vypuštění nového nosiče v souladu s pokyny prezidenta.“
Zdroj: ru.wikipedia.org
(kredit: Трубин Валера)
Do čela nově vzniklé organizace byl postaven dosavadní šéf ORKK, Igor Anatolijevič Komarov. Jeho funkci v rámci struktury bývalé agentury ORKK bude zastávat zástupce ředitele ORKK pro projekty a programy Jurij Vlasov. Zajímavým faktem ohledně ředitele nové korporace je skutečnost, že padesátiletý Komarov nemá krom předchozího angažmá v ORKK žádné zkušenosti s raketovým a kosmickým průmyslem. Vystudoval ekonomii na Moskevské státní univerzitě, nějakou dobu se pohyboval v bankovnictví a metalurgickém průmyslu. Před jmenováním do čela ORKK v roce 2013 šéfoval čtyři roky koncernu AvtoVAZ.
Blatantní neúspěchy a selhání, které v nedávné minulosti provázely ruský kosmický program (od hojně medializovaného neúspěchu sondy Fobos-Grunt, přes opakované problémy s nosiči až po skluz výstavby kosmodromu Vostočnyj) tak vyvolaly konečně reakci činitelů na vysokých postech. Podle všeho už dlouho probíhá pokus o znovuzestátnění a centralizaci na tomto poli a předvčerejší rošáda je jedním z kroků tímto směrem. Uvidíme, zda se bude jednat pouze o kosmetickou úpravu fasády ruského kosmického průmyslu, nebo zda tento krok přinese pozitivní výsledky v hmatatelné podobě.
Zdroje informací:
http://www.federalspace.ru/21255/
http://www.russianspaceweb.com/centers_industry_2010s.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Russian_Federal_Space_Agency
Zdroje obrázků:
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Roscosmos_logo_ru.svg
https://upload.wikimedia.org (kredit: Трубин Валера)
Něco dělat opravdu musí. Těch průšvihů a nekoncepčnosti při ještě omezených zdrojích bylo již dost a tak snaha zavést pořádek a řád je pochopitelná. Ale s autorem souhlasím, teprve se uvidí. Jsou to přece jen rusové. Někdy velké úspěchy při malých zdrojích, jindy nebetyčné plýtvání a nic… známe to. Ale kosmonautiku umí a tak jim právě v tomhle fandím, aby se jim to povedlo.
Dle mě to jejich zestátňování povede akorát k ještě větší neefektivitě. Stačí se podívat na to, jak ruské úřady zvládají ostatní věci.
No, že by státní mělo být vždy neefektivní je tak trochu dost neprokázané klišé. Ale při menších prostředcích, a to u rusů vzhledem k jejich současné situaci lze předpokládat po několik příštích let, může vést naopak k efektivnosti.
To není žádné neprokázané klišé, to je dávno praxí ověřený fakt. Je jen velmi málo státních podniků, které se opravdu dají nazvat jako efektivní. A proč? No protože v podstatě nikomu konkrétnímu nepatří, takže nikomu pořádně nezáleží na tom, aby minimalizoval ztráty a maximalizoval zisk.
Je to klišé, jak jinak. Hlavně ve zkresleném pohledu na současnou snahu velkých syndikátů o privatizaci zisků a zestátnění ztrát. Příkladů je spoustu, ale není tu prostor.
Ovšem pojetí státu jako v socialismu je druhý extrém. Pravda je vždy napůl cesty a důležitá je spolupráce státu a privátu. Kde je, tam se daří problémy řešit.
To, že existují subjekty, které se snaží na státu zbohatnout nic nemění na tom, že v průměru jsou soukromé podniky vždy efektivnější než státní. Opět říkám, není to žádné klišé, ale prokázaný fakt. Stač se podívat na ekonomický vývoj jednotlivých zemí, kde převažovaly státní podniky a kde převažovaly soukromé.
Ono to totiž celé vychází z lidské psychologie a tu nelze žádnými ideologiemi obejít.
Že je pravda vždy uprostřed je další klišé. Jak říká Richard Dawkins: „Pokud máme dvě protichůzdá tvrzení neznamená to, že pravda je uprostřed. Je možné, že se jedna strana prostě mýlí.“
Další hřebíček do rakve ruské kosmonautiky. To poslední co ji chybí je armáda nových úředníků, bující administrativa a formalismus.
O manažerských úspěších Komarova v Avtovazu/Ladě/Žigulíku vypovídá podíl této „automobilky“ nejen na světovém, ale zejména na ruském trhu! Proto zřejmě dostal padáka a byl nahrazen Inge Anderssonem.
A jak vidno stejně „uspěl“ i v ORKK. Po té co se nedokázal prosadit proti Ostapenkovi, šel žalovat do Kremlu a tohle je výsledek. V Rusku se totiž zainteresovaným z rukou nic nevymyká.
Moje odpověď na poslední větu článku je – nejedná se o kosmetickou úpravu (likvidace Roskosmu), hmatatelné výsledky přinese (odstřelení Ostapenka), ale nebudou pozitivní.
Lada dnes patří Renaultu. To je si myslím taky docela jasný signál toho, jak neschopné státní úředníky Rusko má.
schopné státní úředníky má jedině Česko: Liaz, Tatra, Avia, Schkoda, Praga, ČZ, Jawa, …