Aktuální politická situace ve světě způsobuje, že klesá ochota Rusů zásobovat Spojené státy motory RD-180. Situace zatím není kritická. Smlouvy zatím platí a zásoby dosud dodaných motorů na pár let vydrží, nicméně Spojené státy nechtějí nic ponechat náhodě. Motory RD-180 se používají na raketách Atlas V a právě ty jsou Rusům trnem v oku – kromě vědeckých družic se totiž používají k vynášení armádních satelitů. Američané se proto snaží osamostatnit se i v tomto směru a vyvinout soběstačný motor, díky kterému by přestali být závislí na ruské straně.
Již před pár týdny jsme v Kosmotýdeníku psali o plánu společností ULA, která provozuje rakety Atlas a Blue Origin, a kterou založil Jeff Bezos, zakladatel Amazonu. Ze spolupráce měl vzejít motor BE-4, který by spaloval kapalný kyslík a zkapalněný zemní plyn. První zkoušky měly přijít v roce 2016, ostrý let pak o 3 roky později. Nemělo přitom jít o náhradu RD-180 pro Atlasy V, ale spíše o motor pro zbrusu novou raketu, což dává smysl – aplikovat novou technologii na raketu, která byla stavěná na jiný motor by bylo náročné.
Zdroj: http://i.space.com/
Nyní se ukazuje, že téma „Jak nahradit motory RD-180“, může být velmi atraktivní i pro jiné společnosti. Firma Aerojet Rocketdyne se před pár dny přihlásila s tím, že by ráda postavila motor AR-1, který by spaloval kapalný kyslík a letecký petrolej. Výhodou nového motoru by měla být jeho cena – maximálně 25 milionů dolarů, ale spíše méně. Aerojet Rocketdyne navíc vypracoval kompletní studii na nové generace raket Atlas V a Delta IV, ve kterých nechybí ani rozpracované studie urychlovacích bloků na tuhá paliva, nebo horních stupňů raket.
Zdroj: http://www.rocket.com/
Společnost Aerojet už zahájila jednání se společností ULA, která, jak se zdá, návrh přijala jako záložní. Momentálně podle všeho spíše věří firmě Blue Origin. Svým způsobem je to logické – jednak tato dohoda přišla dříve a navíc by svazek dvou motorů BE-4 vyvinul o 30% větší tah, než jaký produkuje RD-180. Nově navržený AR-1 by měl být také výkonnější, než ruský motor, ale jen o 16%. Firma Aerojet se netají tím, že ji ke zvýšené aktivitě vyprovokoval zájem společnosti Blue Origin. Vyzyvatel hýří optimismem a tvrdí, že se konkurence nebojí. Ve výsledku to může být jen dobře, protože právě díky soupeření dvou kandidátů se možná dočkáme kvalitnějších výsledků.
Aerojet tvrdí, že i pro její motor AR-1 by se musela obměnit konstrukce základního těla rakety Atlas V, ale zdaleka ne tak intenzivně, jako by tomu bylo u motoru BE-4, který využívá úplně jiných pohonných hmot, které by vyžadovaly mnohem masivnější přestavbu. Krátce a stručně – zatímco Blue Origin by svým motorem přinesl pro Atlas V revoluci, Aerojet Rocketdyne slibuje spíše evoluci. Výhodou tohoto motoru je i to, že by využíval již existujícího technického zázemí, přičemž první letový exemplář by měl být hotový také v roce 2019.
Zdroj: http://www.rocket.com/
„AR-1 je flexibilní, modulární design, který může najít uplatnění na mnoha jiných amerických raketách – ať už federálních, nebo soukromých,“ prohlašuje firma Aerojet. Nahradit, nebo jen upravit Atlas V ale nebude nic snadného. Tento spolehlivý nosič má totiž řadu 49 úspěšných startů a tak bude na jeho nástupce mimořádný tlak zodpovědnosti.
Celý závod o nahrazení RD-180 bude mít nakonec možná překvapivého vítěze – firma SpaceX v posledních měsících úspěšně konkuruje Atlasu a může se ucházet o stále lukrativnější zakázky. Pomáhá jí tomu i příznivá cenová politika. Nechme se tedy překvapit, zda se nakonec nedostane ke slovu známé rčení „když se dva perou, třetí se směje“.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://aviationweek.com/…/imagecache/medium_img/uploads/2014/06/atlasv-ula.jpg
http://i.space.com/images/i/000/042/218/i02/blue-origin-model.png?1410985688
http://www.rocket.com/files/aerojet/images/Capabilities/Aerospace/AR1_Single_large.jpg
http://www.rocket.com/files/aerojet/images/Capabilities/Aerospace/AR1_Flag_dual.jpg
Výborné, jako vždy. Jen bych si dovolil polemizovat s tou „klesající ochotou Rusů… “ Právě současné napětí mezi Západem a Ruskem nutí Rusy shánět valuty kde se dá. Nezájem proto vidím na americké straně, zvláště po ruských výhružkách.
A jak krásné ukazuje tenhle článek, situace se vyvíjí pro Rusy krajně nepříznivě. Americké dolary se budou napříště utrácet v USA a navíc přispějí k dalšímu zvýšení amerického náskoku v technologiích…
Není mně jasné, co je vlastně na tom RD-180 tak úžasného. Je to jistě dobrý motor, ale přece jenom původně navržený v sedmdesátých letech. Přeci nemůže být takový problém ho okopírovat nebo i vylepšit a vyrábět vlastními silami.
Nebo jde jenom o jeho nízkou cenu?
B) je správně. Jde především o cenu.
Není důvod RD-180 kopírovat či vylepšovat. Amerika vyvinula a vyvíjí dost vlastích kvalitních raketových motorů. Narozdíl od Rusů si však nemůže dovolit dumpingové ceny.
Doba kdy motor vznikal zase nehraje takovou roli, když je konstrukce povedená a nadčasová. Viz snaha o znovuobnovení výroby F1 ze Saturnů.
RD-180 se měl vyrábět v USA, protože byl vyvinut ve společném podniku RD Amross, tudíž na něj američané vlastní licenci. Americká administrativa vyzvala firmu Pratt & Whitney aby vyčíslila náklady nutné pro náběh výroby. Ta ji vyčíslila na jednu miliardu dolarů a výroba se ještě donedávna zvažovala.
Po nástupu Ukrajinské krize, však přišli sankce a SpaceX, která používání RD-180 napadla, aby si tak v celé kauze přihřála vlastní polívčičku.
Rogozinovo rýpnutí o „trampolínách“ přišlo až poté.
…přišly sankce…
Pardon 🙂
Teď mi to připomnělo povedenej vtip o vývojí speciální tužky která by psala ve vesmíru. NASA na vývoj speciální tužky dala 1,5 mil. dolaru. Rusové to vyřešili po svém, vzali si na to obyč. tužku ).
Opravdu by svazek dvou BE-4 vyvinul o 30 % větší tah než RD-180? Z dostupných údajů má RD-180 ve vakuu 4150 kN, zatímco BE-4 by měl mít jen 2400 kN
Omyl SpaceX používa na svojom nosiči 2x NK-33, vyvíjaný pôvodne pre nosič N1.
RD-180 chce ako náhradu za NK-33.
Ruské motory sú v mnohých ohľadoch jedinečné, napr. používajú uzavretý spaľovací cyklus a to veľa motorov vo svete nedokáže.
Stačí si porovnať tlak v spaľovacej komore.
Možno sa mýlim ale podobnú konštrukciu nemá nik iný.
Američania sú zas ďalej v konštrukcií a využívaní vodíkovo-kyslíkových motorov,
ako sa piše v článku RS-25, resp RS-68
SpaceX nepoužívá motory AJ-26 (bývalé NK-33) to jste si spletl s firmou OSC. Ta ale od těchto motorů odstupuje a hledá za ně náhradu (možná ruské RD-181). Motory RD-180 používají Američané pouze na Atlasu V a pro rakety Antares se s nimi nepočítá. Mícháte dohromady dvě kauzy rusko-amerických vztahů kolem motorů. Chápu, je toho v jednom časovém období docela dost. Abych to shrnul:
Případ první – Ruské motory RD-180 pro rakety Atlas V. Rusům se nelíbí, že jejich motory pohání rakety, které vynášejí vojenské družice – de facto proti nim. Jelikož hrozí, že Rusové v dalších letech zastaví dodávku těchto motorů, chtějí Američané postavit náhradu za tyto motory – právě o tom pojednává tento článek.
Případ druhý – havárii rakety Antares způsobil motor AJ-26 (přestavěný NK-33 postavený pro vylepšenou N-1). Firma OSC se rozhodla tyto motory opustit a hledá za ně náhradu – vypadá to na RD-181 (jakýsi pokračovatel, nebo bratříček verzí RD-170 a RD-180).
Ostatně stačí se podívat na datum, kdy tento článek vyšel – 4. října, tedy téměř měsíc před havárií rakety Antares. Proto je jasné, že se v něm nemohlo hovořit o náhradě motorů NK-33, ale pouze o náhradě RD-180 pro Atlasy
Presne ako píšete OSC a RD-181 nie RD-180 ospravedlňujem sa.
Nemáte se za co omlouvat. V té záplavě RD-XY se člověk ztratí raz dva 🙂