V kosmonautice platí, že se vždy musí myslet do budoucna. Vozítko Curiosity brázdí povrch Marsu už téměř dva roky, ale už nyní je potřeba přemýšlet o tom, co přijde po něm. Jaká laboratoř by měla nahradit aktuálního miláčka fanoušků kosmonautiky. NASA proto už delší dobu avizovala, že připravuje nástupce slavného vozítka. Zatím jej známe jen pod krycím označením Rover 2020 podle roku, kdy se má k Marsu vydat. V tomto týdnu přišel v rámci tohoto projektu významný předěl – NASA oznámila, jaké vědecké přístroje na vozítku poletí. Na dalších řádcích si je proto postupně představíme.
Zastupitelé NASA tvrdí, že s pomocí nového roveru budeme moci prozkoumat rudou planetu lépe, podrobněji a hlavně komplexněji než v minulých letech. Samotný rover bude svou konstrukcí vycházet z vozítka Curiosity. Je to logické – NASA v minulých letech zlepšovala konstrukci svých vozítek – od Sojourneru o velikosti zhruba mikrovlnné trouby až po Curiosity, které svými rozměry evokuje osobní automobil. Mnoho věcí se už vylepšit nedá, takže je zbytečné snažit se o inovace za každou cenu. Curiosity ukázala, že nejen konstrukce roveru, ale i všech ostatních systémů včetně riskantní přistávací sekvence, funguje správně a je možné ji využít i u dalších misí.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
U roveru 2020 se tedy bude používat velmi podobná architektura přistávacího manévru a také vozítko bude velmi podobné Curiosity – včetně radioizotopového termoelektrického generátoru. V čem se ale budou oba rovery lišit je vědecké vybavení. Některé přístroje na novém roveru budou vylepšenými verzemi těch, které známe z Curiosity. Jiné si odbudou velkou premiéru. NASA vybírala celkem z 58 návrhů na vědecké přístroje – viz náš starší článek. Po těžkém rozhodování zůstala finální sedmička. Ve výsledku se máme na co těšit.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Mastcam-Z – pokročilý systém kamer se schopností snímat panoramatické i stereoskopické fotografie včetně zoomu! Kamery pomohou i mineralogům při určování složení útvarů na povrchu planety. Kromě toho poslouží i řidičům. Díky tomu, že budou kamery moci zoomovat, bude možné je synchronizovat a pořizovat tak kvalitní 3D snímky bez nutnosti dodatečných úprav. Díky tomu by mohlo vozítko zvládat i autonomnější jízdu na delší vzdálenosti než dnes. Vývoj má na starosti Arizonská univerzita v Phoenixu.
SuperCam – Bude snímkovat, ale zároveň pomůže určit chemické složení hornin. Bude schopný detekovat přítomnost organických látek v horninách i regolitu – nikoliv kontaktně, ale na dálku! Vývoj spadá pod Národní laboratoř v Los Alamos a významný bude i podíl francouzské vesmírné agentury CNES a francouzského astrofyzikálního a planetologického ústavu.
Zdroj: http://photojournal.jpl.nasa.gov/
PIXL – Planetary Instrument for X-ray Lithochemistry – rentgenový fluorescenční spektrometr včetně systému pro pořizování snímků ve vysokém rozlišení. Dokáže přesně určit, jaké prvky jsou ve vzorku obsažené. Přesnost jeho měření bude vyšší než u jakéhokoliv přístroje, který se kdy dostal na Mars a překoná tedy i rozlišovací schopnosti Curiosity. Za vývojem stojí Jet Propulsion Laboratory.
SHERLOC – Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics and Chemicals – Spektrometr, pro detailní snímkování používá ultrafialový laser na určení přesného chemického složení minerálů a pomůže s hledáním organických látek. bude to první Ramanův spektrograf, který se dostane na povrch Marsu. Při měřeních bude spolupracovat s dalšími palubními přístroji, čímž zajistí komplexnost měření. Za vývojem stojí Jet Propulsion Laboratory.
Zdroj: http://4.bp.blogspot.com/
MOXIE – The Mars Oxygen ISRU Experiment – Technologický experiment, který má vyzkoušet možnosti výroby kyslíku z oxidu uhličitého, kterým je atmosféra Marsu doslova přesycena. Pokud se experiment podaří, bude to znamenat, že případná lidská posádka, by mohla získávat životodárný plyn přímo z atmosféry Marsu. Za vývojem stojí Massachusettský technologický institut.
MEDA – Mars Environmental Dynamics Analyzer – Soubor senzorů, které budou měřit teplotu, rychlost a směr větru, tlak vzduchu, relativní vlhkost, velikost a tvar prachových částic. Jedná se o nástupce přístroje REMS, který na Curiosity měří počasí a jehož výsledky můžete sledovat online. Za vývojem přístroje MEDA stojí španělský ústav astrobiologie a španělský Národní institut kosmické techniky.
RIMFAX – The Radar Imager for Mars‘ Subsurface Exploration – Radar, který pronikne podložím a s centimetrovou přesností prozradí strukturu podložních vrstev. Geologové budou díky výše jmenovaným přístrojům vědět, jak to vypadá na povrchu. Ovšem když zjistí, jaká je situace pod povrchem, výrazně se tím rozšíří komplexnost celého výzkumu. Za vývojem stojí norský institut obranných technologií.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Pokud srovnáme hmotnosti vědeckých přístrojů na Curiosity a Roveru 2020, možná někoho překvapí, že nové vozítko bude mít jen 40 kilogramů vědeckých přístrojů oproti 85 kg u Curiosity. Důvody jsou hned dva – u Curiosity spadá velká část hmotnosti vědeckých přístrojů na vrub laboratoře SAM – nový rover nebude disponovat žádným podobně velkým přístrojem. Druhý důvod je praktický – hmotnost „ušetřená“ na vědeckých experimentech se využije pro systém uchovávající vzorky.
Rover 2020 totiž počítá s tím, že by měl část odebraných vzorků uložit do speciálních hermeticky uzavřených pouzder a po určité době tento cenný náklad vyložit. Má jít o předstupeň mise MSR – Mars Sample Return, která počítá s transportem vzorků z Marsu na Zemi. Prozatímní odhady hovoří o tom, že pouzdro by mělo vydržet hermeticy uzavřené minimálně 20 let, což dává technikům dostatek času, aby vymysleli, jak jej dopravit na Zemi. Jak by mohl takový odběr vzorků a jejich následné uložení do pouzdra vypadat se můžete podívat na tomhle videu.
Nové vozítko by se na svou cestu mělo vydat na přelomu července a srpna roku 2020. po zhruba devítiměsíční přeletové fázi by mělo přistát na Marsu někdy v průběhu února 2021. Konkrétní oblast pro přistání zatím vytipovaná není a zřejmě ještě dlouho nebude. Vždyť třeba u Curiosity byla vítězná oblast vybraná jen pár měsíců před startem. Dá se očekávat, že vědci budou v dalších měsících vybírat atraktivní lokality, které by chtěli prozkoumat, načež začne nepříjemný proces vybírání finální lokality.
NASA ale předpokládá přistání mezi 30. rovnoběžkou severní a jižní šířky. 950 kilogramů těžké vozítko za zhruba 1,5 miliardy dolarů by mělo kromě jiného disponovat i velkými datovými úložišti a rychlými procesory. Vývoj se zkrátka zastavit nedá a je dobře, že NASA plánuje dopředu.
Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.blogcdn.com/www.engadget.com/media/2013/07/7-9-2013roverproposal.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Bt0iPf2CQAAznBq.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Bt4oybLIQAEyXjV.png:large
http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA18406.jpg
http://4.bp.blogspot.com/…/AAAAAAAAtSU/wwLrRKS1alw/s1600/mars-2020-rover-moxie.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/mars_2020_rover.jpg
ten balík se vzorkama nechaný na povrchu mě překvapil. to je jak odstěhovat se do austrálie v době co nebyly telefony a věřit že v boucnosti si pokecáme 🙂
no jo bez optimizmu to nejde 🙂
schvalování komentářů mě připadá zastaralé, ale chválím rychlost 🙂
Když napíše komentář nový uživatel, musí jej schválit administrátor, aby se ukázalo, že nejde o spammera. Jakmile admin schválí první komentář, další komentáře tohoto uživatele už se nemusí schvalovat a ukazují se okamžitě. 😉
Curiosity byl vpodstatě hotov v roce 2009. Za celých 11 let dokáže průmysl USA vyrobit téměř totožný stroj a poslat ho na stejnou misi s kosmetickými změnami? No to je k smíchu! To by se v 60 letech opravdu nestalo. Vývoj se ne zpomalil,nýbrž zastavil. Před 40 lety by prohlásili,že pošlou kosmonauty na Mars a za 2 roky by tam skutečně byli. To mi věřte. Nyní mohou prohlašovat co chtějí, stejně to nikdy nebude. A tak raději jen dělají, že něco dělají.
Dovolil bych si nesouhlasit. NASA od začátku avizovala, že své rovery bude postupně vylepšovat, dokud nedosáhne dosavadního technologického stropu – ten pak bude v dalších letech jen rozvíjet ve stylu evoluce a nikoliv revoluce. Proč před každou misí vymýšlet to, co už vymyšleno bylo – proč pokaždé „vynalézat kolo“?
Na každém vozítku jsou hlavní vědecké přístroje – to, co je kolem nich je jen sekundární. Rozdíl mezi přístroji na Curiosity a roveru 2020 je výrazný.
Naprosto souhlasím s Dušanem. Navíc nemůžete porovnávat relativně „jednoduché“ sondy 60. let s tak komplexním a složitým zařízením jako je Curiosity nebo Mars Rover 2020. Vývoj se v žádném případě nezpomalil ani nezastavil. Nelze porovnávat dnešní kosmonautiku a vesmírné závody 60. let, kdy se do vesmíru posílaly sondy po tuctech a některá z nich se chytla. Dneska se hraje na kvalitu, ne na kvantitu. Tudíž na jistotu. Dalším důvodem může být rozpočet NASA, který je neporovnatelně nižší než v minulosti. A takto bychom mohli pokračovat…
Velmi pekné zhrnutie a ešte krajšie video.
Ešte čo sa mi podarilo pozisťovať:
MOXIE má za cieľ vyrábať 22 g O2 za hodinu po dobu 50-solov ,čo sa mi zdá celkom slušné.SuperCam je zdokonalený Chemcam ,bude mať rovnaké priestorové rozlíšenie a obrázky budú vo farbe.
A na ten Mastcam-Z som fakt zvedavý.
S tou výrobou kyslíku je to zajímavý údaj. Pokud počítám správně, tak je to přibližně stejné množství, jaké člověk spotřebuje za hodinu. Což by poukazovalo na určitý záměr experimentu.