K nedělnímu obědu již tradičně patří kosmotýdeník a ani tentokrát tomu nebude jinak. Již sedmdesátý třetí díl kosmotýdeníku vám dnes přinese zprávu o startu Progresu M-22M a o detailech jeho nákladu, který doručil na Mezinárodní kosmickou stanici. Dále se podíváme na průzkum čerstvého kráteru na Marsu, který objevila a zkoumala sonda MRO a na Marsu zůstaneme i se třetí zprávou, kde se podíváme, jak Curiosity překonávalo písečnou dunu. Ani v tomto díle nevynecháme souhrn několika dalších menších zpráv, které se za uplynulý týden objevily a obohatily téma kosmonautiky. Přejeme příjemnou neděli a doufáme, že se vám kosmotýdeník bude líbit.
Expresní zásobení ISS
Zdroj: http://www.americaspace.com/
5. února v 17:23 SEČ se na svou cestu vydal další exemplář ruské nepilotované zásobovací lodi Progress, tentokrát s označením M-22M. Nosičem byla samozřejmě raketa Sojuz, která start zvládla na výbornou i přes nízké teploty na kosmodromu, které klesaly několik stupňů pod bod mrazu. Video ze startu naleznete zde. Už se stalo standardem, že ruské lodě a to nejen ty zásobovací, ale i pilotovaný Sojuz létají k ISS po zrychleném profilu letu. Místo obvyklých dvou až tří dní se Progress k ISS připojil už za šest hodin ve 23:22 SEČ dnes startu. Tuto změnu umožnilo nejen zpřesnění řízení rakety Sojuz, ale také přesné načasování startu, kdy se startuje ve chvíli, kdy ISS přelétá nad západními hranicemi Kazachstánu.
Progress na ISS doručil přes tři tuny nákladu, skládajícího se z 656 kilogramů paliva pro motory stanice, které bude přečerpáno do modulu Zvezda. Dále náklad obsahoval padesát kilogramů kapalného kyslíku a 420 kilogramů vody. Přímo v nákladním prostoru lodi bylo umístěno 357 kilogramů potravin, 130 kilogramů zdravotnického materiálu, 93 kilogramů položek pro potřeby ruské části posádky stanice a vědecké experimenty. Náklad doplňovalo 64 kilogramů hygienických potřeb pro posádku celé stanice a 25 kilogramů fotografického vybavení. Náklad ještě doplňovalo několik položek, které jsou určeny, jako náhradní díly pro potřeby tepelně regulačního systému stanice s kterým byly nedávno problémy. V rámci těchto náhradních dílů byly doručeny i díly na rozvod vody po stanici, či některé součástky pro elektrické vybavení stanice.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
MRO zaznamenala nový kráter
Americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter, známější pod zkratkou MRO se pochlubila úlovkem nového impaktního kráteru a pořídila jeho snímek, které nenechá vědce, ani běžného laika spát. Můžeme tak sledovat přímé důsledky dopadu asteroidu na povrch rudé planety a nebýt odkázány jen na věternou erozí poškozené starší impakty.
Zdroj: http://photojournal.jpl.nasa.gov/
MRO odstartovala na svou cestu 12. srpna 2005 a na orbitu Marsu doputovala v březnu roku 2006. Od té doby nám přináší ostré a velice kvalitní snímky marsovského povrchu a to hlavně díky její kameře HiRISE.
Zdroj: http://mars.jpl.nasa.gov/
Ale zpět ke kráteru. Sonda samozřejmě nemá aktuální přehled o celém povrchu Marsu, právě zkoumaná oblast se odvíjí od aktuální oběžné dráhy. Samotný kráter vznikl někdy mezi květnem roku 2010 a srpnem 2012 i tak je však z pohledu geologie Marsu na jeho povrchu doslova vteřinku. MRO se nad kráterem pohybovala ke konci listopadu roku 2013 a pořídila snímky, které ukazují, jak se vyvržený materiál v paprscích rozlétl poměrně daleko od samotného kráteru. Kráter má průměr asi třicet metrů a právě paprsky vyvrženého materiálu jsou dlouhé přes patnáct kilometrů. MRO už sice zaznamenala více nových impaktu na povrchu Marsu, ale tenhle patří k největším, jaký lidstvo na Marsu takřka přímo pozorovalo od dob, co rudou planetu začaly navštěvovat pozemské sondy a družice. Rekord si zatím drží nový kráter o průměru 33,8 metru, který také zaznamenala MRO, ale ten dle slov Alfreda McEwena, vedoucího vědeckého pracovníka přístroje HiRSE, nebyl tak krásný a nenabízel tolik možností, jak zkoumat následky po dopadu, protože vyvržený materiál nebyl tak zřetelný jako právě u tohoto aktuálního.
Jiné družice Marsu zaznamenaly už několik čerstvých dopadů asteroidů na povrch, ale ty v průměru vytvářely krátery do průměru deseti metrů. Řídká atmosféra Marsu totiž není schopná většinu asteroidů roztavit před dopadem a tak dopady na Mars jsou častější než u Země, i když nesmíme zapomínat, že na Marsu probíhá mnohonásobně pomalejší eroze a to jen větrná, která stopy po dopadech překrývá jen velmi pomalu a proto nám nabízí mnohem delší časový úsek pro zkoumání následků po dopadech.
Zdroj: http://photojournal.jpl.nasa.gov/
Curiosity úspěšně překonalo dunu
Dění na Marsu kolem vozítka Curiosity se točilo kolem jeho cesty přes dunu, která se nachází v oblasti Dingo Gap. Vozítko původně mělo jet jinou trasu, ale operátoři chtěli šetřit kola a poslali vozítko skrz malou prohlubeninu, kterou v dálce viděli a kde bylo o něco méně kamenů, než na původní trase. Když však dojeli blíže, zjistili, že v cestě je písečná duna. Zvažovalo se, kudy jí půjde objet, nechtělo se riskovat zapadnutí vozítka, ostatně rover Spirit kvůli něčemu podobnému musel skončit své zkoumání rudé planety. Po zvažování více možností a prozkoumávání místa se nakonec vozítko rozjelo přímo přes dunu a po zjištění, že je celkem kompaktní ji hravě překonalo.
Více o tomto tématu se dozvíte ve výborném článku od Pavla Toufara, který vyšel na serveru Technet. My se na našem blogu v blízké době budeme zabývat geologií, kterou má vozítko Curiosity možnost zkoumat kolem sebe. My vám přinášíme malou fotografickou průpravu, jak přejezd vypadal.
Zdroj: https://lh3.googleusercontent.com/
Zdroj: http://i.imgur.com/
Zdroj: http://www.midnightplanets.com/
Zdroj: http://mars.jpl.nasa.gov/
Kosmické mini-zprávy
Na konec dnešního vydání kosmotýdeníku přináším několik zajímavých drobností, které se udály v kosmonautice, nebo o kterých bylo psáno v minulém týdnu. Hned na začátek bych rád doporučil článek pana Víta Straky, který vyšel na serveru astro.cz a informuje o tom, co Cygnus přivezl na ISS.
Šestého února odstartovala raketa Ariane 5 a na své palubě měla telekomunikační satelit ABS-2 a Athena-Fidus. Více se o startu dočtete zde v angličtině. Video záznam ze startu naleznete zde.
Zdroj: https://scontent-b-vie.xx.fbcdn.net/
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://spaceflightnow.com/
http://baranka.blog.idnes.cz/
Zdroje obrázků:
http://www.americaspace.com/wp-content/uploads/2014/02/progress-m-22m.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/iss038e042680.jpg
http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA17932.jpg
http://mars.jpl.nasa.gov/mro/images/21_The_Serpent_Dust_Devil_on_Mars_PIA15116-full.jpg
http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA17675.jpg
https://lh3.googleusercontent.com/-ew7GP5lL900/UuuU0vUB0GI/AAAAAAAAAx8/auO2l94_kOI/s2000/0527ML-P11.jpg
http://i.imgur.com/t4I2ZKS.jpg
http://www.midnightplanets.com/data/MSLRawJPG/00533/FRB_444808674EDR_F0260292FHAZ00302M_.JPG
https://scontent-b-vie.xx.fbcdn.net/hphotos-prn1/t31/1540398_725315597501374_1207059323_o.jpg
„…jak vyvržený materiál v POPRSÍCH odlétl…“
To je tak krasny preklep, ze je snad lepsi ho neopravovat 🙂
A vidíte, chybička se vloudila. Řekl bych, že je aspoň vidět, na co autor myslel, kdybych ovšem v té době neměl plnou hlavu geologických termínů, které se mi snažil vysvětlit jiný geolog. Ale opravím to, i když aspoň tento komentář ukáže, co se občas dá napsat. 🙂
Díky za informace.
Curiosity moc fandím a fandit budu.
Ale konstruktéry podvozku včetně kol bych velmi nerad viděl v libovolné automobilce. Po tom, kolik zkušeností a informací nasbírali Spirit a Oportunity jsem čekal, že Curiosity bude dělat výzkum a nebude muset řešit jak přejet dunu a nerozbít si kola o kameny.
Však oni těch zkušeností z již vypuštěných vozítek nasbírali a dokonce aplikovali skutečně hodně. To, že mají kola kosmetické vady, typu proražení pláště, není nic, co by Curisoisty komplikovalo jeho přesun. Cílem je vozítko šetřit ne ze strachu o kola, ale kvůli tomu, že se očekává, že bude sloužit velice dlouho, v řádu roků a terén, který zdolává je velice náročný. Ono se totiž říká, že vozítko by jelo, i kdyby byla kola hranatá, nebo kdyby jim chyběl celý jejich vnější plášť, motory kol jsou velice odolné a silné. A i když je opotřebení silnější o něco málo, než se předpokládalo, nejedná se o nic fatálního a problémového. Ale chápu, že to nevypadá hezky. Ale zkrátka jiná planeta, náročný terén a tak. To zanechá stopy. není třeba se však bát o mobilitu vozítka. 🙂