sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (MTG-S1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

EchoStar

Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.

GOSAT-GW

Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.

Muon Space

Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.

NASA

Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.

Ministerstvo letectva USA

Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.

Isar Aerospace

Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.

NRO

Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dvě tajemství Saturnových prstenců a královna Cassini

Bylo by zbytečné zde připomínat, jak velký úspěch znamená mise Cassini – a to nejen pro NASA, ale i pro výzkum naší sluneční soustavy, nejen našeho druhého největšího plynného obra, fotogenického Saturnu. Neuběhne prakticky týden, kdy bychom se někde nedočetli o dalším úspěchu tohoto programu, či naopak o další nové záhadě, která způsobuje bezesné noci (nejen) astronomům. Pojďme se teď spolu podívat na dva poslední objevy, které byly publikovány v uplynulých dvou týdnech.

Stáří Saturnových prstenců konečně odhaleno?

Kolem stáří saturnovských prstenců se rok co rok už po mnoho dekád objevují nové a nové teorie, povětšinou následované plamennými debatami. Posledních pár let se část astronomické obce přikláněla k názoru, že jde o fenomén relativně velmi mladý (několik set milionů let), neboť vysoká odrazivost slunečních paprsků svědčí o tom, že částice, tvořící prstence neměly dostatek času, aby byly zaneseny prachem, a že před sebou prstence nemají dlouhého trvání. Nemenší část odborníků ovšem kontrovala, že velké albedo je způsobeno častými srážkami jednotlivých komponent prstenců, dochází tedy k neustálému praskání a odhalování čistého ledového materiálu, na kterém se prach jednoduše nestačí usadit.

Saturnovy prstence tvoří nejen exkluzivní pastvu pro oko a poskytují dechberoucí vesmírný „estetický zážitek“, jsou i velmi zajímavým úkazem. Horizontálně jsou široké skoro 300 000 kilometrů, ale vertikálně jsou tenké maximálně několik desítek metrů. Materiál tvoří ponejvíce vodní led, smíchaný s kamenným materiálem, na kterém se podílí velkou měrou mikrometeorické bombardování Saturnova okolí, způsobené velkou gravitací ledového giganta.

Podle posledních dat měření sondy Cassini se složitý systém prstenců zformoval před 4,4 miliardami let, zhruba v době, kdy se formovala samotná planeta a její měsíce. Tým pod vedením Saschy Kempfa z Coloradské univerzity v Boulderu použil k měření palubní analyzátor kosmického prachu (Cosmic Dust Analyzer). Zjistil, že že pouze velmi malé množství prachového materiálu přichází do kontaktu s prstenci. Číselně vyjádřeno, pouze 0,0000000000000000001 gramů (10^ -19) částic na čtvereční centimetr se pohybuje každou vteřinu prostorem až do vzdálenosti padesáti Saturnových poloměrů. S tak nízkým výskytem částic vychází z výpočtů doby trvání prstenců neuvěřitelně vysoké číslo 4,4 miliardy let.

Vnitřní okraj prstence B, foceno ze vzdálenosti 250 000 kilometrů
Vnitřní okraj prstence B, foceno ze vzdálenosti 250 000 kilometrů
Zdroj: http://astrobob.areavoices.com/

Kempfův tým byl navíc schopen rekonstruovat dráhy mnoha těchto částic a zjistil, že některé pocházejí z Kuiperova pásu, ba dokonce z dalekého Oortova oblaku, jenž tvoří kulové halo primordiálního převážně ledového materiálu kolem naší sluneční soustavy až do přibližně poloviční vzdálenosti od Slunce k nejbližším hvězdám a některé dokonce z mezihvězdného prostoru.

Podivný objekt u Saturnova prstence A

Anomálie Peggy zachycená sondou Cassini
Anomálie Peggy zachycená sondou Cassini
Zdroj: http://en.es-static.us/

15. dubna letošního roku vyfotila palubní kamera sondy Cassini zvláštní anomálii kolem Saturnova prstence A. O pár dní později narazil astronom Carl Murray z londýnské Queen Mary University, jenž je součástí výzkumného týmu Cassini, na zvláštní útvar kolem prstence A. Jak prohlásil na zasedání Americké geofyzikální unie v San Franciscu, nikdy nic takového neviděl. Jelikož snímky prohlížel a analyzoval 19.dubna – v den, kdy jeho tchýně slavila osmdesátiny, rozhodl se anomálii pojmenovat na její počest – Peggy.

Peggy vypadá o objekt o velikosti přibližně kilometru, čili je příliš malý, aby jej zachytila palubní kamera sondy Cassini. To co můžou vědci přímo pozorovat, jsou interference a poruchy, které vyvolává v prstenci A. S trochou opatrnosti proto mluví astronomové o měsíci, nebo spíše měsíčku, i když ve skutečnosti taková jména si nechávají pro objekty až deset krát větší, než se Peggy zdá být.

Jiným důvodem může být nepravidelné nakupení – akumulace materiálu tvořícího prstenec, který může vést v neposlední řadě i k utvoření nového měsíce – to by byla skutečná astronomická lahůdka!

Zdroje informací:
http://www.space.com/
http://earthsky.org/

Zdroje obrázků:
http://earthsky.org/
http://astrobob.areavoices.com/

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.