Co jste dělali na Štědrý den odpoledne a večer? Zdobili jste stromeček, smažili kapra nebo řízky? Asi jste si i užívali klidných chvil v rodinném kruhu. To astronauti na ISS včera měli úplně jiné starosti – během více než sedmihodinového výstupu se jim podařilo dokončit opravu poškozeného chladícího systému, který ISS v posledních dnech trápil. Fanoušci kosmonautiky tak měli o zážitek postaráno. Letošní Štědrý den k nim byl opravdu štědrý.

Problémy s chlazením ISS jsme důkladně probrali v tomto článku, takže nyní jen stručně. 11. prosince se objevil problém na chladícím okruhu A. Šlo o ventil, který zajišťuje mísení chladného amoniaku z radiátorů se zbytkovým médiem. Ventil nešel zavřít a teplota čpavku v okruhu klesla z původních cca. 5°C až na -30°C. Řídící týmy proto vadnou smyčku A vypojili z provozu. Díky několika předpřipraveným propojkám převedli všechno chlazení na okruh B. Aby mu posádka alespoň trochu ulehčila, musely se vypnout vědecké přístroje. Selhání jednoho chladícího okruhu patří do skupiny 14 závažných poruch, které vyžadují rychlou opravu. Chladící systém totiž není zálohovaný a pokud by selhal i přetěžovaný okruh B, musela by se americká část stanice evakuovat.

Řídící týmy nejprve zkoušely ventil zavřít pomocí série softwarových příkazů, ale nedařilo se. NASA se opravářským výstupům dlouho bránila – není se co divit. Pořád se nepodařilo na 100% prokázat, proč se v létě při svém výstupu italský astronaut Luca Parmitano málem utopil ve svém skafandru. Bylo tedy riskantní posílat ven další astronauty. Nakonec se ale ukázalo, že to jinak nepůjde. Řídící týmy naplánovaly celkem tři výstupy do volného kosmu – 21. 23. a 25. prosince. Při prvním se měla odpojit stará pumpa, při druhém mělo dojít k její výměně za nový kus a při posledním výstupu se měla nová pumpa připojit k rozvodům čpavku a elektřiny. Ačkoliv byla chyba jen v jednom ventilu, vyměnit se musela celá 350 kg těžká skříň. Úkolu se měla zhostit dvojice Richard Mastracchio – Michael Hopkins. První jmenovaný už měl za sebou šest výstupů z minulých misí, na Hopkinse čekala premiéra.

NASA z opatrnosti přidala do obou skafandrů hadičky, které měly sloužit jako šnorchly pro případ opětovného zaplavení helmy vodou. Za hlavami astronautů navíc byly nainstalovány savé polštářky. Astronauti měli během výstupů kontrolovat jejich suchost dotykem týla.

21. prosince ve 13:01 našeho času začal první výstup. Dvojice se přesunula k nosníku S1, kde byla uložena poškozená pumpa. Při odpojování dvou hadic došlo k úniku čpavkových vloček, ale mnoho jich nebylo a navíc letěly směrem od skafandrů. Oběma astronautům během výstupu pomáhal Koiči Wakata, který z modulu Destiny ovládal staniční robotickou paži na jejímž konci byl připojený Mastracchio.

Následná instalace dočasného bypassu, který měl zabránit problémům při změnách objemu čpavku, proběhla bez problémů a astronauti pracovali s náskokem skoro až 90 minut. Řídící středisko proto rozhodlo přidat k prvnímu výstupu i jeden úkol, na který měla přijít řada až v rámci druhého výstupu. Rick a Mike s pomocí akumulátorového šroubováku uvolnili celou 350 kg těžkou skříň s pumpou i poškozeným ventilem, vysunuli ji z nosníku a přemístili na vedlejší plošinu, kde bude dočasně uložená.

Výstup probíhal naprosto vzorně a řídící středisko chtělo poslat oba astronauty k náhradní pumpě, kterou měli připravit na odpojení – šlo hlavně o odstranění zabezpečovacích krytů. Mastracchio, který tomuto výstupu velel, ale nesouhlasil. Několikrát zopakoval, že on sám by preferoval, pokud by se výstup už mohl ukončit. Jelikož astronauti udělali víc práce než se čekalo a Mastracchio si stěžoval na to, že ho nezvykle studí chodidla, rozhodlo se pozemní středisko jeho přání vyhovět.

Dvojice se vrátila do přechodové komory a po 5 hodinách a 28 minutách výstup skončil. Podle původního plánu měl trvat o hodinu déle. Teprve až po jeho skončení se ale ukázalo, co mohlo za Mastracchiův pocit chladných nohou. V jeho skafandru se totiž našla voda. Nejprve se zdálo, že tam natekla až v přechodové komoře, ale nakonec se ukázalo, že šlo o závadu sublimátoru kvůli nadbytku vody. Sice to nemělo souvislost s poruchou, která potkala Parmitana, ale i přesto bylo jasné, že se bude muset skafandr EMU 3010 vyřadit. Na ISS jsou ale připravené náhradní kusy. Posádka proto začala do akce připravovat EMU 3005. To ovšem chvíli trvá, takže padlo rozhodnutí o odložení druhého výstupu ze 23. na 24. prosince. Svůj díl na tom mělo i to, že posádka během prvního výstupu pracovala vzorně a tak se zdálo, že třetí výstup možná nebude vůbec potřeba, že se vše zvládne jen na dvě etapy.

Na Štědrý den zavřeli Oleg Kotov a a Koiči Wakata hermetické dveře od přechodové komory a ve 12:53 našeho času začal druhý výstup. Tentokrát byl velitelem Hopkins. I to nasvědčovalo tomu, že NASA s třetím výstupem nepočítá (Mastracchio měl velet prvním dvěma a na poslední si měl velitelství převzít právě Hopkins). Zatímco Mastracchio ručkoval po příhradové konstrukci k nosníku S-3, kde byla uložená skříň s náhradní pumpou, Hopkins zatím poutal své nohy ke staniční paži, kterou opět ovládal Koiči Wakata.

I tentokrát šlo všechno podle plánu. Astronauti uvolnili dráty, a šrouby, které poutaly náhradní díl ke stanici a pak už přišla Hopkinsova chvíle – chytil se madel na pumpě a s Wakatovou pomocí ji vysunul ven. Téměř hodinu trvalo, než se astronaut připojený k robotické paži dostal na místo, kde se měla pumpa nainstalovat. Je to pochopitelné – na oběžné dráze sice skříň nic neváží, ale hybnost má pořád stejnou. Wakata nemohl se staniční paží pohybovat rychle, protože 350kilový kolos se docela špatně brzdí.

Mastracchio z bezprostřední blízkosti kontroloval, zda zasouvání skříně probíhá v pořádku, pak už jen stačilo utáhnout čtyři šrouby a pumpa byla na svém místě. Astronauti připojili pět elektrických kabelů a začali zapojovat čpavkové hadice. Dvě šly bez problémů, ale třetí trucovala. Nejen, že nešla odpojit od dočasné propojky, ke které ji astronauti připnuli během sobotního výstupu, po uvolnění z ní navíc uniklo trochu čpavkových vloček, které zasáhly skafandr. Ani tahle nepříjemnost ale Mastracchia s Hopkinsem nezastavila. Jakmile bylo všechno hotové, ozvala se v řídícím středisku zpráva z oběžné dráhy potěšující zpráva „Houston, you’ve got yourself a new pump module“. První série testovacích příkazů dopadla dobře a pumpa reaguje podle očekávání. V dalších hodinách se okruh natlakuje dusíkem a za dalších pár hodin přejde pumpa do provozu. Okruh A tak opět začne chladit americký segment stanice.

Ale zpátky ke dvěma hlavním hrdinům včerejšího výstupu – Mastracchio a Hopkins po instalaci pumpy sesbírali všechny nástroje a uklidili pracovní oblast. Následoval přesun k přechodové komoře, u které ještě chvíli počkali na slunci, aby se z jejich skafandrů odpařily případné zbytky toxického čpavku. To ale netrvalo dlouho a ve 20:23 našeho času výstup oficiálně skončil. Trval 7 hodin a 30 minut a byl 100% úspěšný. Třetí výstup už nebude zapotřebí. Ovšem posádka dlouho odpočívat nebude – už 27. prosince mají totiž naplánovanou vesmírnou procházku ruští kosmonauti.

P.S. Jen tak mimochodem – štědrovečerní kosmonautické události nejsou příliš obvykle – nade všemi ční Vánoce roku 1968, kdy posádka Apolla 8 vstoupila poprvé v historii lidstva na oběžnou dráhu Měsíce. V roce 1999 zase Mike Foale a Claude Nicollier vystoupil na 8 hodin do volného prostoru z paluby raketoplánu Discovery v rámci mise STS-103  při opravě Hubbleova kosmického teleskopu. Výstup se tehdy překulil až do středoevropského Štědrého dne.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://www.nasa.gov/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.astro.cz/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/11519231145_893a0b7817_o.jpg
http://www.astro.cz/…/iss_ammonia_cooling_loops_power_system_130509b_02.jpg
http://media1.s-nbcnews.com/…nasa-spacewalk-snorkel-hmed-650p.blocks_desktop_tease.jpg
http://www.astronautica.us/iss_exp38_evaUS25_spacewalkers.jpg
NASA TV