Vozítko Curiosity už mělo na Marsu několik nepříjemných problémů – věnovali jsme se jim třeba v tomto starším článku. V minulých dnech si tunový rover vybral další z komplikací, ale nyní se konečně zdá, že by se měl vrátit zpátky do práce. Právě rozboru aktuálních potíží se bude věnovat náš dnešní článek. Řeč ale nebude jen o samotných problémech. Na zoubek se podíváme i aktuálnímu stavu kol, na kterých už jsou vidět známky opotřebení.

Curiosity zrovna kroutila 455. sol od přistání, když musela zrušit svou plánovanou jízdu. Důvodem bylo zastavení pohonu natáčecího mechanismu pravého zadního kola z důvodu blíže nespecifikované závady. Řídící tým tedy rozhodl nechat vozítko v klidu a zaměřit se na hledání příčiny problémů. „Udělali jsme si seznam všech možných příčin a pak jsme je začali postupně ověřovat a položky jsme ze seznamu odškrtávali,“ uvedl elektrotechnik Rob Zimmerman z JPL.

Postupně se začaly objevovat zprávy, že za vším stojí náhlé zakolísání napětí, ovšem systém měl být na drobné rozdíly připraven. Teprve až po důkladném průzkumu se zjistil hlavní důvod problému – v energetickém zdroji MMRTG totiž došlo k tzv. měkkému zkratu. V jeho důsledku se snížilo napětí mezi kostrou roveru a elektrickými rozvody z 11 na 6 voltů. Tohle zakolísání se u Curiosity dočasně objevilo již třikrát, ale nyní byl tento stav trvalý. Po vyřešení problému se hodnoty napětí vrátily na původní hodnoty.

Rozhodně nešlo o stav, který by jakýmkoliv způsobem ohrožoval zdravotní stav roveru, šlo jen o anomálii, kterou řídící týmy z preventivních důvodů důkladně prošetřily. Podobné zkraty v minulosti postihly bez vážných následků třeba sondu Cassini. Jediné, o co Curiosity přišla, byl čas – na místě stála devět dní. Pokud by k závadě nedošlo, mohlo být vozítko minimálně o půl kilometru dál. Během solu 465 se rover úspěšně pohnul z místa – poprvé od zaznamenané závady a ujel celých 53 metrů.

Zatím ale není jasné, zda výše popsaný zkrat měl přímou souvislost se zastavením zadního kola, o kterém jsme psali hned na začátku. Zřejmě se jednalo o dvě na sobě nezávislé závady. Jednou z možností je i to, že se na komutátoru elektromotoru usadila tenká vrstva, která zabránila průtoku proudu vinutím rotoru. Pokud by se problémy se zablokovaným kolem opakovaly, má Curiosity možnost vyřadit z provozu jeho  převody a uvést kolo do stavu volnoběhu. Nehrozí tedy situace, která postihla vozítko Spirit, které muselo za sebou tahat své zadřené kolo.

Mimochodem, když už jsme u podvozku, tak během pauzy proběhla i kontrola kol, o kterou se již tradičně stará kamera MAHLI, která je umístěná na konci robotické paže. Analýza ukázala, že se stav kol od minulé kontroly zhoršil a poškození jsou větší než byla.

Co se pláště kol týče, ten je vyrobený z hliníkové slitiny. Vozítko váží něco kolem 900 kilogramů a je na Marsu, kde je třetinová gravitace oproti Zemi, což znamená, že na každé z šesti kol působí tlak ekvivalentní k pozemským třiceti kilogramům. Jak je možné, že Curiosity ujela jen něco přes 4 kilometry a z plášťů jeho kol už trčí nepěkné cáry? Stačí si představit, že kolo najede na nějaký špičatý kámen a zastaví se. Třeba na několik hodin, nebo i dní. Spička kamene pomalu ale jistě zdeformuje plášť a pak už jen stačí, aby kolo zatočilo (otočilo se kolem svislé osy), třeba kvůli tomu, že rover bude chtít jet jiným směrem a hrot kamene zafunguje jako vývrtka. A je hotovo. Plášť se poškodí a každé další najetí na kámen celou situaci ještě zhoršuje.

P.S. Pokud Vám zjednodušený výraz „hliníková slitina“ nestačí, pak vězte, že plášť kol tvoří slitina označovaná jako AW 7075, ještě podrobněji pak 7075-T7351. Jedná se o hliník legovaný především zinkem (6%), hořčíkem (2%), mědí (1%) a dalšími prvky – titanem, železem, křemíkem, chromem atd. Tato slitina se dá označit též vzorcem AlZn6Mg2Cu a v ČSN ji najdete pod kódem 42 4222.

Objektivně vzato musíme uznat, že se jedná pouze o estetický problém. Poškozený je totiž pouze plášť kol, který není k pohybu bezpodmínečně důležitý. Pokud by na to došlo, Curiosity by zvládla jízdu i bez těchto plášťů – jen s použitím šesti pružných titanových paprsků, která vyztužují vnitřek každého kola a spojují jej se středovým nábojem.

Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://www.jpl.nasa.gov/
http://www.jpl.nasa.gov/
http://astrogeology.usgs.gov/
http://www.astrowatch.net/
http://mars.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://images.gizmag.com/hero/curiosity-test-drive.png
http://www.electrony.net/media/2012/08/531282_451067511592731_516156140_n.jpg
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=31505
http://www.db-prods.net/marsroversimages/Curiosity/2013/Sol463_MAHLI_2.jpg