Mobilní odpalovací plošina (MLP) stála vždy tak trochu v ústraní – vždy když se s raketoplánem, nebo dříve se Saturnem V vydávala na cestu z haly VAB na startovní rampu, pohledy diváků ji míjely. Většinou všichni hrdě pozorovali kosmický nosič, pokud ne, pak je zaujal pásový transportér. Ale unikátní stavba, která se nacházela mezi těmito dvěma stroji je často nechávala chladnými. Neprávem! V dnešním článku se zaměříme právě na mobilní startovní rampu – především pak na její úpravy, které jsou nutné, aby mohla vozit těžkotonážní SLS.

Hned na začátek pár základních údajů, aby všichni věděli, s jakým kolosem mají v dnešním článku čest – Dvoupatrová stavba z oceli je vysoká sedm a půl metru. Její základnu tvoří obdélník o rozměrech 49 x 41 metrů. S nenatankovanými nádržemi váží 3 700 tun. Už v hale VAB se na ní sestavil kosmický nosič, pak přijel pásový dopravník, celou sestavu odvezl na startovní rampu, kde ji nechal. Saturn V, potažmo raketoplán odstartoval, pásový dopravník přijel, naložil MLP a odvezl ji zpět do montážní haly, kde začal celý cyklus nanovo.

Přesuňme se nyní ve vzpomínkách do roku 2009, kdy se na svůj první (a také poslední) let vydal testovací exemplář rakety Ares I označovaný dodatkem -X. Na startovní rampu jej tenkrát dovezl dopravník spolu s upravenou plošinou MLP. Právě tato plošina v nejbližší době začne procházet významnou přestavbou. Jako první se zlikvidují montážní prvky určené pro připojení raket Ares – ty budou nahrazeny několika novými „pupečními šňůrami“. Vše samozřejmě záleží na tom, kdy USA schválí svůj rozpočet, protože do té doby se na nic nedá sáhnout.

Stavba věže pro raketu Ares I na plošině MLP. Rok 2009
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

S konstrukcí obslužné věže se začalo v náznacích už v únoru roku 2009, největší pokroky pak přišly v roce 2010. Jednotlivé konstrukční prvky tehdy s velkou přesností skládal obří jeřáb. Jenže program Constellation byl zrušen a spekulovalo se, co bude s plošinou MLP. Jednou z možností byl i její prodej do šrotu. Nakonec se pro ni ale našlo využití v podobě transportu těžkotonážních raket SLS.

Pokud bychom nepočítali věž, pak bude samotná plošina lehčí než ta, která se používala pro raketoplány. Částečně vinou odstranění již nepotřebných systémů, částečně i náhradou za nové technologie, které zabírají míň místa a jsou lehčí. Svůj díl na tom nese i zvětšený centrální otvor, kterým budou šlehat plameny. Pokud bychom započítali i váhu 105 metrů vysoké věže, dostaneme se na 4 300 tun s prázdnými nádržemi.

Detailní vizualizace horní části plošiny MLP s raketou SLS.
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

Už příští měsíc by mohla začít první fáze přestavby – demolice prvků pro rakety Ares. Následovat bude instalace propojovacích svazků, kterým se přezdívá pupeční šňůry a které budou v ostrém provozu spojovat tělo rakety se samotnou plošinou / věží. Kromě nich dojde k nainstalování dvou TSMU (Tail Service Mast Umbilicals), což budou dvě palivová vedení. Jedním se bude do rakety přivádět kapalný kyslík, druhým pak kapalný vodík. Zatím se zdá, že by TSMU měly být umístěny v úhlu 12,7° od středu obslužné věže a rakety v severojižním směru. Kyslíkové vedení by na rampě mělo mířit směrem k jihozápadu, vodíkové pak k jihovýchodu.

Dalšími nainstalovanými systémy budou třeba jednotky ASU (Aft Skirt Umbilical), které budou umístěné na „nultém podlaží“ plošiny a jejich úkolem bude zajišťovat dodávky elektrické energie, inertního dusíku a datového spojení s raketou během skládání i během příprav ke startu. Úpravami bude muset projít i samotný otvor pro výfukové zplodiny z motorů. Stejně tak se upraví i kotvící zařízení VSP (Vehicle Support Posts), která mají za úkol jistit motory SRB především při transportu. Všechny práce budou probíhat na East park side, tedy v místech, kde je nyní plošina uložená. Přesný termín, kdy mají být práce hotové, není uvedený. Jisté ale je, že všechno bude směřovat k tomu, aby bylo hotovo do roku 2017.

Raketa SLS na plošině MLP opouští montážní halu VAB (zatím jen jako počítačová vizualizace).
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

V roce 2017 vznikne první exemplář SLS a s pomocí vylepšeného  a zesíleného transportéru zamíří na rampu 39B, která se mezitím zbavila své obslužné věže. Tady bude plošina napojena na mnoho vedení, která ji spojí s rampou – ať už je řeč o elektřině, komunikačních linkách, nebo vodě. Následovat bude série zkoušek, která má ověřit, zda na rampě pracuje všechno jak má. bude se jednat o skutečnou zkoušku ohněm, která prověří všechny systémy. Teprve až když bude jasné, že plošina nevykazuje žádné problémy, bude možné přikročit k odpočítávání prvního letu superrakety SLS.

Zdroje informací:
http://www.nasaspaceflight.com/
http://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://upload.wikimedia.org/…28Ares_I%29_stationary_at_ML_east_park_site.jpg http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2013/02/Z73.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2013/10/Z4.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2013/10/Z3.jpg

Další podobné články

120 metrů vysoký kolos v pohybu V srpnu se na floridskou rampu vydá kolos Europa Clipper se možná zpozdí kvůli SLS Věž pro SLS se naklání