Vraťme se imaginárně do roku 1994. V létě měli vědci mimořádnou možnost – poprvé v historii sledovali srážku dvou těles Sluneční soustavy. Planeta Jupiter tehdy svými slapovými silami roztrhala kometu Shoemaker-Levy 9 a pak se srazila s jejími úlomky. Planetologové měli možnost ze srážky vyčíst mnoho zajímavých informací. A nyní se zdá, že by se mohla tato výjimečná podívaná opakovat. Cílem ale nemá být Jupiter, ale Mars.

Siding Spring – tohle jméno v dalších měsících určitě uslyšíme ještě mnohokrát. Označuje totiž kometu, kterou na začátku letošního roku objevili astronomové z observatoře Siding Spring v Novém Jižním Walesu v Austrálii. U nově objevených těles se vždycky prohledávají starší záznamy. Zjišťuje se, zda někdo nově objevený objekt náhodou nezaznamenal. V případě komety Siding Spring (nebo přesněji celým jménem C/2013 A1 Siding Spring) bylo hledání úspěšné. Podařilo se ji totiž zpětně dohledat na fotkách ze začátku loňského prosince. Z porovnání těchto dvou pozorování se podařilo vypočítat oběžnou dráhu komety. A vyšlo velké překvapení – 19.10.2014 se má Siding Spring přiblížit k Marsu na 105 000 kilometrů. Problém je, že zatím máme k dispozici příliš málo dat a proto je vypočítaná dráha velmi nepřesná. Nejistota kolísá od již zmíněných 105 000 kilometrů až po vzájemnou srážku!

V průběhu dalších dní došlo ke zpřesnění dráhy. Podle novějších dat by měla kometa proletět pouhých 41 000 kilometrů od středu Marsu. Po odečtení poloměru planety je to jen asi 37 500 kilometrů od povrchu! Co dál víme o kometě Siding Spring? Jisté je, že se pohybuje vůči Marsu po retrográdní dráze. V okamžiku největšího přiblížení bude vzájemná rychlost obou těles 56 km/s. Otázka velikosti jádra komety je hodně sporná. Odhady se zatím rozcházejí, přičemž podle některých by se mělo jednat o macka s průměrem 50 kilometrů!

Data ohledně dráhy zatím nejsou definitivní. V dalších týdnech a měsících se budou nadále zpřesňovat. Jisté ale je, že říjen příštího roku bude velmi zajímavý. Už jen proto, že na Marsu, potažmo na jeho oběžné dráze máme hned několik robotických průzkumníků. Právě oni by mohli prolétávající kometu zkoumat z relativní blízkosti. Objektivně vzato  by nejlepší fotky mohly přijít od sondy MRO. Konkrétně z její barevné kamery HiRiSe. Na takové fotce by mohlo mít jádro velikost až 500 pixelů! Družice MRO by mohla jistě použít i svůj spektrometr CRISM.  Ten by mohl poskytnout řadu snímků v různých spektrech. Otázkou ovšem je, jak si družice poradí s objektem, který se bude pohybovat takovou rychlostí.

Jenže průlet nebude jen krásnou vědeckou podívanou. Může s sebou přinést i spoustu rizik. Jedním z nich je plynový závoj za kometou. Ten by měl mít podle výpočtů délku až 100 000 kilometrů při průletu perihéliem. Je proto velmi pravděpodobné, že planeta tímto „chvostem“ proletí. Otázkou je, co to udělá s družicemi na oběžné dráze. Ano, lidstvo už má zkušenosti s lety ke kometám. Vždyť sonda Stardust proletěla ohonem komety Wild-2. A dokonce v mnohem větší blízkosti, než se kterou se počítá nyní. Na druhou stranu se jednalo o specializovanou misi, která byla od začátku konstruována tak, aby průlet přečkala bez problémů. Naopak sondy u Marsu s něčím podobným nepočítaly. Pro uklidnění je potřeba poznamenat, že se Mars nachází poměrně daleko od Slunce, takže jádro by se nemuselo příliš odpařovat, tím pádem by ohon nemusel být tak masivní. Hádat, co se konkrétně stane je zatím na úrovni věštění z křišťálové koule.

Otázkou je samozřejmě i to, jak bude ohon u Masu velký. Tedy přesněji jak bude který ohon velký – čekají se dva. iontový a prachový. Přičemž ten první by mohl být větší. Ovšem pokud dojde k většímu výronu plynů, mohl by se prahový ohon prodloužit natolik, že by kometa měla „ocasy“ dva. Při současné dráze to vypadá, že Mars nejspíš projde okrajem komy (kulový oblak kolem jádra) a jestli projde i ohonem závisí na tom, kudy Siding Spring kolem Marsu proletí, zda zvnitřku nebo zvnějšku. Může se také klidně stát že neproletí ohonem vůbec.

Na závěr článku trochu popustíme uzdu fantazii. Jelikož zatím nemáme k dispozici přesná data o dráze, stále existuje jistá (byť velmi malá) pravděpodobnost, že by došlo ke srážce komety Siding Spring a Marsu. Co by se v takovém případě dělo? To nám může napovědět internetová aplikace na adrese http://www.purdue.edu/impactearth/. Je sice prvoplánově vytvořena na výpočty srážek asteroidů se Zemí, ale základní představu o srážce s Marsem si díky ní udělat můžeme.

Zadané údaje:
Průměr: 50 kilometrů (berme tu nejhorší variantu)
Hustota: je to kometa, takže jako led
Úhel dopadu: neznáme, nechávám 45°
Vzájemná rychlost: 56 km/s
Náraz do: krystalické horniny
Vzdálenost pozorovatele od místa dopadu: 1 000 km

Výsledky (pro Zemi!):
Uvolněná energie: 1,03 x 10²⁶ J = 2,45 x 10¹⁰ megatun TNT
Zkrácení dne: o 202 millisekund
Průměr dočasného kráteru: 254 km
Hloubka dočasného kráteru: 89,8 km
Průměr definitivního kráteru: 524 km
hloubka finálního kráteru: 1,95 km
Objem vypařených hornin: 645 000 km³
Cca. polovina roztaveného materiálu zůstane v kráteru a vytvoří slupku silnou 12,8 km
Vlna nárazem odhozených úlomků dorazí k pozorovateli za 8,24 minuty
V průměru pokryje povrch okolo pozorovatele prachová vrstva do výšky 37,1 m!
Průměrná velikost vyvrženého prachu u pozorovatele bude 8,35 cm
Tepelné záření z ohnivé koule dorazí k pozorovateli za 16,7 sekundy
Ohnivá koule bude mít průměr 858 kilometrů! a pozorovateli se bude zdát 195x větší než Slunce
Tepelný zásah v místě pozorovatele bude 4,38 x 10¹⁰ J/m²
Tepelné záření bude trvat 3,38 hodiny
Zářivý tok u pozorovatele bude 3600x silnější než od Slunce
Co to pro pozorovatele znamená? V místě, kde se nachází na něm shoří oblečení, většina povrchu těla bude mít popáleniny třetího stupně, vzplanou noviny, překližka, stromy i tráva
Seismická vlna dorazí k pozorovateli za 3,3 minuty a bude mít sílu 11,6 Richterovy škály! To je víc, než jakékoliv na Zemi zaznamenané zemětřesení!
Tlaková vlna dorazí za 50,5 minuty po nárazu
Maximální přetlak bude 7 720 000 Pa
Rychlost větru: 2 220 m/s
Zvuková intenzita: 138 dB

Samozřejmě, data pro Mars by byla docela určitě odlišná. Už jen kvůli tomu, že je Mars menší a také má mnohem řidší atmosféru. Náraz by podle všeho na každý pád zničil všechna vozítka pracující na povrchu Rudé planety. Už jen vzhledem k síle vzniklého zemětřesení. Ani družice na oběžné dráze by to neměly snadné. Náraz by vymrštil do okolí velké množství hornin. Spousta úlomků by získala únikovou rychlost a průlet tímto oblakem by sondy s největší pravděpodobností výrazně poškodil. A to nemluvíme ani o několik set kilometrů velké ohnivé kouli, která by se nad místem dopadu vytvořila. Nárazem by navíc došlo ke zhoustnutí atmosféry, takže pokud by družice na oběžné dráze nezničila přímo samotná exploze, nebo její důsledky, určitě by je začalo omezovat zvýšené tření o atmosféru, což by urychlilo jejich zánik.

Předchozí řádky týkající se nárazu, prosím, berte jen jako nástin nejhorší možné varianty. Doufejme, že nakonec všechno dopadne dobře a na kometu Siding Spring se bude vzpomínat jako na mimořádný vědecký zážitek bez jakýchkoliv stinných stránek.

EDIT 2.3.2013
Podle nejnovějších měření se zdá, že původní odhady velikosti jádra komety Siding Spring byly výrazně nadhodnocené. V době, kdy jsem článek psal, existovala ohledně velikosti velká nejistota. Krajní možností bylo i ve článku zmíněných 50 km v průměru. Realita ale zřejmě bude jiná. Podle článku na specializovaném webu kommet.cz by průměr jádra měl dosahovat velikosti cca. 2 – 5 km.

Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://cs.wikipedia.org/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://cs.wikipedia.org/
http://www.astro.cz/
http://www.purdue.edu/
http://www.kommet.cz/

Zdroje obrázků:
http://graphics8.nytimes.com/images/2008/05/27/timestopics/topics_mars_395/topics_mars_395-sfSpan-v4.jpg
http://1.bp.blogspot.com/-z2VAZW9At2I/UQvb8hgdfjI/AAAAAAAAH4U/L9juNt8BzBs/s1600/Siding_Spring-Mars_JPL.png
http://ut-images.s3.amazonaws.com/wp-content/uploads/2013/02/Mars_A1_Latest_2014-580×380.jpg