V 70. letech byl program Apollo v plném proudu a plánovaly se další a větší mise. Tím se ale zvětšovala možnost nějaké poruchy nebo hodně vážné situace. Proto vědci přišli s několika malými moduly, které měli zajistit bezpečný návrat astronautů z povrchu Měsíce na orbitu. Tyto projekty zůstaly pouze na papíře, stejně jako dlouhodobé mise na Měsíci. V tomto článku si ukážeme, jak by případný „útěk“ vypadal a jak moc by byl riskantní.
Pokud by se nakonec dlouhodobé mise na Měsíci uskutečnily, mohlo by dojít k několika problémům, které by mohly ohrozit život posádky. Jelikož by byl lunární modul po dlouhou dobu ve „volnoběhu“, tak by mohlo dojít k poruše některého systému. Tím by uvěznil astronauty na povrchu s nedostatkem zásob. Pokud by tedy s sebou měli mít záchranný modul, který by musel být připevněný na boku lunárního modulu.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org
Tím pádem by se i zvýšila hmotnost. Nakonec inženýři přišli s Lunar Escape Systems (LESS). Jednalo se o koncepty malých modulů. Byly to v podstatě rovery s raketami místo kol. Vědci se řídili výrazem „Keep it simple, stupid!“. Tyto LESS by nepotřebovaly svoje vlastní palivo, ale využily by to, co se nacházelo v návratovém stupni LM.
Kdyby nakonec k tomuto scénáři opravdu došlo, museli by astronauti vše důkladně připravit a otestovat. To by jim zabralo asi tři hodiny. Po startu by měli pouze čtyři hodiny na to, aby se přiblížili k velitelskému modulu na orbitě Měsíce. Více kyslíku neměli.
Astronauti by v podstatě seděli na raketové sedačce. Nebyla by zde žádná kabina ani žádný palubní počítač. Všechno by dělalo modul těžší a těžší. Jediné přístroje by byly stopky a ukazatel úhlu náklonu lodě. Pilot by LESS ovládal pomocí RCS trysek nebo speciálního motoru.
Zdroj: http://www.sciencekids.co.nz
Tyto moduly byly navrženy hlavně jako záchranné lodě pro astronauty uvízlé na povrchu Měsíce, ale daly by se také použít podobně jako lunární vozítko. Rover umožnil astronautům cestovat celkem rychle pár kilometrů od LM, ale tato upravená verze by jim dovolila přemístit se do oblasti vzdálené několik kilometrů (až 90 km!), a tak například vybrat budoucí místa na přistání. Tento koncept pojmenovali Long-range Flyer (LRF).
K realizaci LESS a dlouhodobých misí na Měsíci nikdy nedošlo. Tyto záchranné lety by byly nesmírně nebezpečné. Astronauti by ani nevěděli, zda jsou na správné orbitě nebo kolik jim zbývá paliva. Od smrtelného vakua a zimy by je dělil pouze jejich skafandr.
Zdroj informací:
http://en.wikipedia.org/wiki/Lunar_Escape_Systems
Zdroje obrázků:
http://falsesteps.files.wordpress.com/2012/09/less-cm-docking.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a9/ApolloLunarEscapeSystemExample.jpg
http://www.sciencekids.co.nz/images/pictures/space/lunarrover.jpg
