Program New Frontires vyhlásila NASA v roce 2003. Cílem je průzkum Sluneční soustavy středně drahými sondami. (náklady nepřekračují 700 miliónů dolarů) Program navazuje na velice úspěšné programy Discovery a Explorer. Dnes se podíváme na misi New Horizons, která jako první navštíví trpasličí planetu Pluto a jeho měsíce. V následujících dnech si představíme sondu Juno, která je již na cestě k Jupiteru. Nakonec se podíváme na misi OSIRIS-REx, která se připravuje na cestu k asteroidu, ze kterého odebere kousek horniny a pošle na zpět na Zemi.
New Horizons
New Horizons je americká planetární sonda, která je určena k průzkumu trpasličí planety Pluto a jejích měsíců. Sonda by měla k Plutu dorazit v červnu 2015. Stane se tak prvním návštěvníkem této trpasličí planety.
New Horizons odstartovala 19. ledna 2006 z mysu Canaveral. Po odpojení posledního stupně se sonda pohybovala rychlostí 16,26 km/s (58 536 km/h). Stala se tak zatím nejrychleji se pohybujícím umělým kosmickým tělesem v zemském gravitačním poli. Za těchto podmínek překročí dráhu Měsíce za 9 hodin po startu, za 3 měsíce protne dráhu Marsu a za 13 měsíců proletí kolem Jupiteru.
Po většinu doby letu se sonda nachází ve stavu hibernace. To znamená, že se sníží náklady na letové operace a bude se jen minimálně zatěžovat kapacita spojovací sítě DNS (Deep Space Network). Orientace sondy bude udržována rotací rychlostí 5 otáček za minutu s parabolickou anténou zaměřenou k Zemi. Jednou ročně je sonda probuzena z hibernace. V tomto období se uskuteční kontrola zaměření antény, dráhové korekce, periodické prověrky systémů a kalibrace přístrojů. První takováto kontrola se uskutečnila půl roku po průletu kolem Jupitera. Vědecké přístroje zahájí průzkum soustavy Pluta šest měsíců před největším přiblížením. Tři měsíce před příletem, ve vzdálenosti asi 100 mil. km, budou již kamery sondy schopny pořídit první mapy kosmických těles. Pluto se otočí kolem osy za 6,4 dne. Poslední čtyři dny před příletem budou Pluto s Charonem snímkovány a měřeny spektrometry každých dvanáct hodin. Tato série snímků má kromě topografických účelů za úkol zachytit případné krátkodobé změny vázané na slabou atmosféru planety.
New Horizons dorazí k Plutu 14. července 2015 a mine planetu nad jižní polokoulí. Maximální přiblížení bude ve vzdálenosti 10 tis. km od Pluta a 27 tis. km od Charona. Sonda proletí soustavou rychlostí 14 km/s. Po průletu kolem Pluta bude sonda dále prozkoumát jeden až dva objekty z Kuiperova pásu o průměru 50-100 km. Let sondy bude pokračovat dále do prostor Kuiperova pásu a pak do mezihvězdného prostoru. New Horizons totiž obdržela rychlost větší, než je úniková rychlost ze Sluneční soustavy. Podobně jako Pioneer a Voyager se již nikdy do našeho systému nevrátí.
Přístroje sondy
Vysokorozlišující kamera LORRI (Long Range Reconnaissance Imager)
Hlavním úkolem úzkoúhlé kamery LORRI je pořídit snímky systému Pluto-Charon z velké vzdálenosti. Kamera by měla být dále schopna obrazově zdokumentovat povrch Pluta v časovém intervalu 3,2 dny před a po největším přiblížení. LORRI se nachází na opačné straně, než je jaderný zdroj energie.
Kamerový systém Ralph
Systém se skládá ze dvou částí – multispektrální kamery MVIC a infračerveného spektrometru LEISA. Hlavním úkolem těchto přístrojů je pořídit barevné mapy s vysokým rozlišením a mapy chemického složení povrchu Pluta a Charonu. Výsledkem by měla být čtyřbarevná mapa denní strany s rozlišením 0.7 km/pixel, vícespektrální mapa denní strany v blízké infračervené oblasti s rozlišením 7 km/pixel a mapa vybraných oblastí s rozlišením 0.6 km/pixel. Dále by měl Ralph zjistit rozmístění ledu a rozložení teplot na denní straně planety.
Ultrafialový zobrazovací spektrometr Alice.
Přístroj Alice je mapovací spektrometr pracující v ultrafialové oblasti. Je určen ke studiu atmosféry planety Pluto. Vědeckým cílem je určit molový podíl N2, CH4, CO a Ar v atmosféře, změřit teplotní profil horní atmosféry, prozkoumat systém Pluto-Charon z pohledu emisí vodíku lyman-alfa a prostudovat přenos hmoty mezi Plutem a Charonem. Přístroj Alice má být též použit k pátrání po atmosféře kolem měsíce Charon a objektů Kuiperova pásu, s nimiž se eventuelně setká.
Detektor prachových částic SDC
Toto zařízení bylo navrhnuto studenty a měří koncentraci prachových částic ve vnějších oblastech solárního systému. Během letu byl detektor přejmenován na VBSDC (Venetia Burney Student Dust Counter), popřípadě zkráceně Venetia na počest studentky, která v roce 1930 navrhla jméno pro nově objevenou planetu.
Detektor slunečního větru SWAP
Je navržen pro měření částic slunečního větru v blízkosti Pluta, což by mělo určit, zda má Pluto magnetosféru a stanovit únik částic atmosféry do kosmu.
Zdroje informací:
pluto.jhuapl.edu
cs.wikipedia.org
en.wikipedia.org
Zdroj obrázků:
http://newswatch.nationalgeographic.com/files/2011/12/New-Horizons.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cf/New_Horizons_instrument_outline.gif