O tom, že kosmonautika není jen krásný koníček pro laickou veřejnost, která může sledovat úžasné pokroky v tomto oboru, není potřeba dlouze diskutovat. Kosmický průmysl se v průběhu let vypracoval do pozice, ve které má významný vliv na ekonomiku daných států. Kdo si nechce nechat ujet vlak pokroku, měl by rychle nasednout. České akademické instituce i soukromé firmy již na tento trend dokázaly zareagovat a podílejí se na špičkových kosmických misích. Jenže v kosmonautice více než kde jinde platí, že není možné usnout na vavřínech a co stačilo včera, už může být zítra málo. Česká republika v tomto směru nechce stát stranou a proto byla spuštěna iniciativa, jejímž nejviditelnějším bodem může být let českého astronauta na oběžnou dráhu. Jak si ale řekneme, česká cesta do vesmíru není zdaleka jen o tom.

Účastníci tiskové konference a hosté.
Zdroj: https://www.mdcr.cz/

Na tiskové konferenci, která se 20. června dopoledne uskutečnila na Fyzikálním ústavu Akademie věd české republiky, byla celá iniciativa slavnostně představena za účasti ministrů, předsedy vlády, zástupců hvězdáren, planetárií, science center i firem z oboru kosmických technologií. V rámci konference bylo zmíněno, že Česká republika bude usilovat o navýšení svého příspěvku do rozpočtu Evropské kosmické agentury ze současných 1,6 mld Kč na 2 mld v horizontu pěti let. Kromě toho se mají zvýšit také investice do vědy jako takové. Právě investice do špičkových technologií má být klíčem ke zlepšení ekonomické situace státu.

Projekt „Česká cesta do vesmíru“ cílí na využití potenciálu oblasti kosmických aktivit pro modernizaci českého hospodářství a další rozvoj naší společnosti. Důraz klade na vzdělávání dětí, žáků a studentů a jejich přípravu na kvalifikovanou práci v českém průmyslu a vědě.

V pasáži citované z webu vzhurudovesmiru.cz je zmíněn i druhý aspekt celého projektu – popularizace. Česká cesta do vesmíru se nemá týkat jen firem z oboru a akademiků. Cílem je rozběhnout popularizační akce, které by cílily na různé skupiny obyvatelstva s hlavním důrazem na děti a studenty. Pokud se totiž podaří ukázat jim krásy kosmonautiky, bude větší šance, že se jednou při rozhodování o dalším studiu rozhodnou pro technické a přírodovědné obory, které se často označují zkratkou STEM z anglického Science, technology, engineering, and mathematics (Věda, technologie, inženýrství a matematika). Lidé, kteří těmito obory projdou, budou moci nastoupit do již zmíněných institucí a firem, aby celé odvětví posunuli ještě dál.

Aleš Svoboda na tiskové konferenci k projektu Česká cesta do vesmíru.
Zdroj: https://www.mdcr.cz/

Přirozenou součástí představeného plánu má být také let českého občana na oběžnou dráhu. V tomto případě by volba nebyla těžká. Od roku 2022 má Česká republika svého zástupce v oddílu astronautů, když v konkurenci více než 22 000 zájemců z celé Evropy uspěl mezi ostatními také Aleš Svoboda, stíhací pilot české armády. Na tiskové konferenci bylo zmíněno, že by k jeho letu mohlo dojít v horizontu pěti let. Rozhodně by nešlo jen o nějaký výlet. Český astronaut by mohl na oběžné dráze provádět výzkumy a experimenty pro české akademické instituce, ale i soukromé firmy. Vědci by se tak dostali k výsledkům dříve, protože by nemuseli bojovat o to, aby byl jejich návrh vybrán v mezinárodní konkurenci, kde je vždy velký převis poptávky. Přínosy by byly jednoznačné. U kosmonautiky platí, že se investované peníze troj- až osminásobně vrátí do ekonomiky státu ve formě lepší konkurenceschopnosti firem, které produkují výrobky s vysokou přidanou hodnotou.

Marcus Wandt se širokým úsměvem po úspěšném přistání mise Axiom-3
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Pokud budeme vycházet z předběžně projeveného zájmu o přípravu vědeckých experimentů pro případný let českého kosmonauta, tak se nezdá, že by Aleš Svoboda trpěl nedostatkem práce. Na výzvu ministerstva dorazilo více než 60 návrhů, což je zhruba srovnatelný počet s Polskem, které však má 3,5× více obyvatel. Ostatně Polsko již na vyslání svého astronauta na oběžnou dráhu pracuje. Slawosz Uznanski, který byl v roce 2022 vybrán do záložního oddílu evropských astronautů, by měl letět na misi Ax-4. A v posádce předešlé mise Ax-3 byl pro změnu Marcus Wandt ze Švédska, taktéž člen záložního oddílu astronautů ESA. Ty možnosti tu jsou a okolní státy si to velmi dobře uvědomují. Proto je potřeba nečekat s rukama v klíně.

Skvělá zpráva, ale času na zásadní rozhodnutí (peníze) je málo. Nesmíme zapomínat, že životnost ISS je omezená, povolené lety Axiom na ISS jsou také regulovány. Stručně a jednoduše, nyní dle mých osobních zkušeností a znalostí máme k dispozici do konce provozu ISS 4 až 6 míst. https://t.co/qqVwdUKsJu

— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) June 20, 2024

Český astronaut by byl také ohromným lákadlem pro veřejnost s mimořádným popularizačním potenciálem. Není žádným tajemstvím, že po letu Vladimíra Remka našlo cestu k vědě a technice mnoho lidí, kteří už v těchto oborech zůstali. Nová generace však potřebuje nové vzory a Aleš Svoboda by se jím mohl stát. Jeho mise by byla spojovacím prvkem, který sváže dohromady všechny navazující činnosti. Důležité je, že představená vize nebere let českého kosmonauta jako svůj vrchol, po kterém může přijít prázdnota. Namísto toho má jít o dlouhodobou a komplexní podporu kosmického průmyslu a vzdělávání, jehož přirozenou součástí může být i let českého astronauta.

Aleš Svoboda na tiskové konferenci k projektu Česká cesta do vesmíru.
Zdroj: https://www.mdcr.cz/

Česká republika již před několika měsíci odmítla nabídku firmy Axiom na vynesení českého astronauta. Jednak to bylo tím, že nabídka přišla poměrně narychlo a druhak také proto, že Česká republika by stála spíše o delší misi. Během konference bylo zmíněno, že Česká republika zatím nemá  „koupenou letenku“ pro Aleše Svobodu. Vše vyplyne až z dalšího vývoje. Ze stejného důvodu zatím není známá ani cena takové mise, ale předešlá nabídka Axiomu se pohybovala kolem 1,5 miliardy korun. Prvním krůčkem však může být skutečnost, že vláda již dojednala první dvouměsíční výcvik Aleše Svobody, ke kterému by mělo dojít letos na podzim v Kolíně nad Rýnem, kde má agentura ESA své středisko pro přípravu astronautů. V budoucnu by měl Aleš Svoboda absolvovat takových výcviků ještě několik.

Slavnostní stříhání pásky – zahájení fungování české kanceláře ESERO.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Na podzim se má také ve větší míře rozběhnout výše zmíněná popularizační činnost. Na tiskové konferenci byly zmíněny jen některé základní možnosti, na které se můžeme těšit. Pokud bude let Aleše Svobody vybrán, mohly by děti vymýšlet jméno pro jeho misi, nebo kreslit její logo. U podobných misí pak jsou samozřejmostí videokonference žáků s astronautem na stanici a asi není potřeba zdůrazňovat, že před startem i po něm by byl o Aleše Svobodu velký zájem ze strany organizátorů různých besed a podobných akcí. S popularizací nejen této zvažované mise má pomoci i ESERO – Vzdělávací kancelář Evropské kosmické agentury. Tu budou společně provozovat pražské Planetum a Hvězdárna a planetárium v Brně. Slavnostní zahájení provozu kanceláře ESERO proběhlo těsně po skončení tiskové konference projektu Česká cesta do vesmíru.

Zdroje obrázků:
https://www.vzhurudovesmiru.cz/wp-content/uploads/2024/06/planet1.png
https://www.mdcr.cz/…/Startuje-projekt-na-co-nejvetsi-vyuziti-potencialu/EA7A5873.jpg.aspx
https://www.mdcr.cz/…/Startuje-projekt-na-co-nejvetsi-vyuziti-potencialu/EA7A5933.jpg.aspx
https://pbs.twimg.com/media/GF6VIjTWYAA7XJO?format=jpg&name=4096×4096
https://www.mdcr.cz/…/Startuje-projekt-na-co-nejvetsi-vyuziti-potencialu/EA7A5930.jpg.aspx
https://pbs.twimg.com/media/GQgxZ0_XcAA4Ya_?format=jpg&name=large