Jeden start za čtrnáct dní, to je tempo, ke kterému nyní nasazuje SpaceX. Teprve před deseti dny odstartovala z floridské rampy 39-A raketa Falcon 9 s tajnou družicí NROL-76 a už se sem dostala další raketa. Včera totiž přišel čas na další statický zážeh a to je již tradiční spínač pro vydání našeho článku, ve kterém se Vám pokusíme přinést komplexní informace o celé misi. Její start je zatím plánován na noc z pondělka na úterý našeho času a rádi bychom Vám jej přinesli s českým komentářem.
Vývoz rakety Falcon 9 na rampu 39-A proběhl ještě za tmy – na Floridě bylo teprve pět hodin ráno, když se celý štíhlý válec vztyčil na rampě, ze které dříve létaly rakety Saturn V nebo raketoplány. Fakt, že k tomu došlo jen deset dní od minulého startu je jasným důkazem toho, že rampa je po každém startu jen minimálně poškozená a nepotřebuje žádné výrazné opravy.
Příprava na statický zážeh probíhala jako obvykle s jediným rozdílem – SpaceX nezveřejnila, kdy má k zážehu dojít. Teprve až kolem půl šesté večer našeho času přinesl Chris Bergin na Twitteru informaci o tom, že se okno pro zážeh otevřelo. Statické zážehy mají několikahodinová startovní okna i když se nikam neletí. Důvod je prostý – SpaceX si musí na tuto dobu rezervovat (objednat) obsluhu kosmodromu, se kterou při zážehu spolupracuje. Bezpečnostní předpisy navíc vyžadují dočasné uzavření silnic a proto je potřeba mít jasně dané období, ve kterém má zkouška proběhnout.
Kolem půl sedmé našeho času už mohli diváci sledovat, jak se od rakety začínají vzdalovat tradiční obláčky zkondenzované vlhkosti. Byla to jasná známka toho, že nádrže rakety jsou natankovány a příprava na simulovaný start probíhá dobře. Když se pak krátce po 18:45 našeho času objevil velký oblak spalin, bylo jasné, že došlo k finále této zkoušky. Statický zážeh obnáší třísekundové zapálení devíti motorů Merlin 1D na prvním stupni, přičemž počítač sbírá informace o průběhu zážehu. Firma pak data zběžně vyhodnotí a čeká se na oznámení o tom, zda zážeh byl úspěšný. Tohle potvrzení se na sociálních sítích objevilo už za pár minut.
Static fire test of Falcon 9 complete—targeting launch of Inmarsat-5 Flight 4 from Pad 39A on Monday, May 15. pic.twitter.com/D0iEXF42pI
— SpaceX (@SpaceX) May 11, 2017
Další postup už byl rutinní – zatímco se softwaroví inženýři pustili do detailní analýzy nasbíraných údajů, technici začali s odčerpáváním obsahu nádrží. Prázdný Falcon byl následně sklopený do horizontální polohy a odvezen do montážní haly, kde bude k hornímu stupni připojen aerodynamický kryt s nákladem, o kterém si řekneme více na dalších řádcích.
Na cestu do vesmíru nyní čeká telekomunikační družice Inmarsat 5 F4. Satelit o hmotnosti lehce přes šest tun je součástí rodiny družic Inmarsat, konkrétně jejich páté generace. Inmarsat 5-F1 pokrývající Evropu, Střední východ a Afriku startoval v prosinci 2013 na raketě Proton-M, Inmarsat 5-F2 se do vesmíru vydal v únoru 2013 také na Protonu-M a nyní obsluhuje oblast obou Amerik. Inmarsat 5-F3 byl vypuštěn v srpnu 2015 také na Protonu-M, přičemž jeho pracovní oblastí je Pacifik, Asie a západní části Ameriky.
Družice je postavena firmou Boeing na její platformě BSS-702HP, přičemž nese 89 vysokopropustných transpodérů v pásmu Ka, které jsou propojeny s dvojicí transmiterů a přijímací aparatury. Satelit má navíc k dispozici šest pohyblivých svazků s vyšší intenzitou, které může přesně zaměřit na určitou lokalitu, která potřebuje tyto služby. Koncoví uživatelé využívající služeb této družice (lodní dopravci, letci, podnikatelé a vládní zákazníci) se mohou těšit na poměrně slušný datový provoz – download s rychlostí 50Mbps a upload 5Mbps. Kromě toho družice nabídne i speciální služby pro ponorky, dále zajistí konektivitu za letu pro cestující v letadlech, nebo streamování videa ve vysokém rozlišení. Bude možné využít také tradičních datových a hlasových přenosů.
Satelit se minulý měsíc vydal na cestu přes celé Spojené státy. Z výrobní haly společnosti Boeing ve městě El Segundo v Kalifornii na Floridský kosmodrom. Tady začala závěrečná příprava na start. Satelit prošel tradičním kolečkem zkoušek a do jeho nádrží bylo natankováno 2437 kg hydrazinu a oxidu dusičitého. Následovalo připojení k vypouštěcímu adaptéru a zapouzdření do dvoudílného aerodynamického krytu.
Družice Inmarsat 5-F4 původně na Falconu 9 vůbec startovat neměla. Původní kontrakt byl uzavřen na vypuštění na špičce Falconu Heavy. Hmotnost 6070 kg totiž byla mimo dosah tehdejšího Falconu 9. Raketa ale prošla v průběhu let řadou vylepšení, které výrazně zvýšily její nosnost a jelikož se start Falconu Heavy pořád odkládá (momentálně to vypadá na letošní podzim), byl Inmarsat 5-F4 přesunutý na Falcon 9.
S hmotností přes šest tun bude Inmarsat 5-F4 rekordním nákladem pro SpaceX – ještě nikdy nevynášel Falcon 9 těžší náklad na dráhu přechodovou ke geostacionární (těžší náklady nesl pouze na nízkou oběžnou dráhu). To s sebou ale nese i jednu nepříjemnou, se kterou se budou muset fanoušci smířit. Stejně jako nebylo možné přistát s prvním stupněm při vynášení 5500 kilogramů těžké družice Echostar-23, nebude to logicky možné ani u ještě těžšího Inmarsatu 5-F4.
První stupeň pro tuto misi je zbrusu nový a jeho výrobní číslo je 34. Jeho devět motorů Merlin by se mělo zapálit 16. května v 1:20 našeho času, tedy hodinu před západem slunce na Floridě, přičemž startovní okno by mělo trvat 50 minut. První stupeň nebude vybaven přistávacími nohami ani roštovými kormidly, která jsou pro tuto misi zbytečná. Po dvou a půl minutách práce se oddělí od horního stupně, poletí setrvačností vpřed a houstnoucí atmosféra by jej měla zničit ve výšce zhruba 15 kilometrů.
Horní stupeň zatím dosáhne parkovací dráhy a vstoupí do několik minut dlouhé přeletové fáze s vypnutým motorem. V blízkosti rovníku se motor horního stupně opět zapálí, což způsobí, že se oběžná dráha změní v elipsu. Na této dráze bude Inmarsat 5-F4 uvolněn a s pomocí vlastních motorů se během několika týdnů dostane na geostacionární dráhu ve výšce 35 800 km, kde doba jednoho oběhu kolem Země odpovídá době, za kterou se Země otočí kolem své osy – satelit tak bude zdánlivě viset nad jedním místem.
Dalším startem, na který se můžeme v podání SpaceX těšit, bude vypuštění jedenácté zásobovací lodi Dragon, což je zatím plánováno na 1. června 23:55 našeho času. Při této misi bude poprvé použit již jednou letěný Dragon (konkrétně ten ze čtvrté operační mise). Dopravu 2700 kilogramů zásob na ISS budeme sledovat, až k tomu přijde čas. Do té doby patří naše pozornost Inmarsatu 5-F4 – všechny důležité informace o tomto startu můžete najít na webu elonx.cz.
Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/
http://www.elonx.cz/
http://www.elonx.cz/
Zdroje obrázků:
http://spaceflights.news/…/2016/01/23191225011_1c5c441e5c_z.jpg
http://www.24liveblog.com/…/images/2017/05/11/1494496455733803.jpg
http://www.24liveblog.com/…/images/2017/05/12/1494521358170629.jpg
http://forum.nasaspaceflight.com/…41560.0;attach=1424026;image
http://forum.nasaspaceflight.com/…41560.0;attach=1424024;image
http://spaceflight101.com/…/uploads/2017/05/inmarsat-5f4-payload-mate.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/2017/05/1inmarsat-5f4-payload-mate.jpg
Proč vlastně nemůže Falcon 9 přistát, když přímo na webu SpaceX je uvedený PAYLOAD TO GTO 8,300kg? Tedy o 2 230 kg více, než váží současný náklad…
http://www.spacex.com/falcon9
A taky mi pořád vrtá hlavou, o kolik se snížila maximální nosnost rakety poté, co už není možné tankovat silně podchlazené okysličovadlo, které má teď tudíž vyšší hustotu a vejde se ho do nádrží méně…
8300 je v expendable verzii 5500 je maximum pre pristátie.
Silne podchladene okyslicovadlo bolo sucastou vylepsenia F9 pri verzii FullThrust(alebo v1.2). Jeho podchladenim a podchladenim RP-1 sa zvysila hustota a tym padom aj mnostvo paliva a okyslicovadla v nadrziach. Roznymi vylepseniami pre v1.2 dosiahli o cca 30% lepsi vykon v porovnani s prechadzajucim prvym stupnom.
Ale tím, že už se netankuje tolik chladné okysličovadlo, klesla nosnost o kolik? Zpět na úroveň v1.1? Tedy o 30 %? To zase asi ne, že? Protože samotné nádrže byly oproti v1.1 zvetšeny. Plus podchlazením by se mělo vejít do nádrží o 8 % více kyslíku. Nemyslím si, že extrémní podchlazení se týká i petroleje.
Takže je tu hodně proměnných a těžko z toho dopočítat nějakou nosnost. Myslím, že bez konkrétních informací od SpaceX to budou jen nepřesné spekulace.
Vyjádřilo se někdy SpaceX na toto téma?
Bližší detaily neznáme, ale jak píšete – určitě to nebude o 30%. Svou roli tam hrálo i zvýšení tahu motorů.
O2 by mali chladit na -207 st. C a RP-1 na -7 st. C. Neplati to uz alebo mam zle informacie? Dik.
No právě, že kyslík by se měl chladit zase jako dříve na v1.1 – tedy pouze na -183 °C. Možná, i o něco více. Ale určitě ne na hodnotu – 207 °C před havárií.
SuperClark: Odkial mas to vratenie sa spat k 1.1? Wiki stale uvadza -207 a -8. Po vybuchu Amos-u, mam pocit, ze zmenili len styl ‚tankovania‘ ale nie teploty o2 a rp1. Aj v sucasnoti tankuju v ‚zrychlenom‘ rezime, kvoli velmi nizkym teplotam.
Palivo i okysličovadlo se tankuje pořád stejně chladné, jen se netankuje tak rychle, což znamená, že se před startem stihne více ohřát, čímž se lehce sníží jeho hustota, ale určitě ne na úroveň v1.1. Po nehodě Amosu toho bylo víc, než
jen rychlost tankování, co se muselo upravit, např. hélium pro tlakování se tuším tankuje teplejší a taky kompozitové nádrže na druhém stupni jsou zase čtyři místo tří, aby se vykompenzoval úbytek hélia, způsobený právě jeho vyšší teplotou = nižší hustotou.
Pokiaľ si dobre pamätám, tak zmena po havárii sa týkala tankovania hélia. Aj to mali podchladené. Myslím, že s podchladeným LOX aj RP1 štartujú stále. Nakoniec pri štarte je to vidieť, že ukončenie tankovania stále hlásia až pár minút pred zapálením motorov.
Otazka do plena:
Vynasaju sa satelity aj priamo na geostacionarnu drahu? Alebo idu vsetky cez prechodovu? Chapem ze to je koli vykonu rakiet, ale zase keby isli priam, tak nemusia mat satelity tolko paliva.
Ano, družice se vynášejí také přímo na GSO pomocí nosiče. Je to specialita ruské agentury. Přispívá k tomu fakt, že ruské rakety mířící na geostacionární dráhu startují z Kazachstánu s inklinací 51°, která se pak musí srovnat s rovníkem pomocí paliva navíc. Uvedu například ruský raketový stupeň BRIZ-M (používaný jako čtvrtý stupeň na raketě Proton), který dokáže dostat na GSO družici o hmotnosti 4,3 tuny.
Dělá se to, ale pak je problém, co s horním stupněm na GEO. Sice za GEO je řekněme křemíkové nebe, kam se posílají na odpočinek vysloužilé GEO satelity a kam by mohl zaparkovat i horní stupeň, ale mnohem akceptovatelnější (zvláště, pokud si vybavíme nenadálé exploze použitých a opuštěných ruských Brizů) podle mě je, když v apogeu na GTO trochu (opravdu trochu) zbrzdí, čímž sníží perigeum a shoří v atmosféře.
Menší hnidopišská poznámka. „Při této misi bude poprvé použit již jednou letěný Dragon (konkrétně ten ze čtvrté mise).“ To je trochu zavádějící, protože CRS-4 byla technicky vzato šestá mise s Dragonem, vezmeme-li v potaz COTS-1 a COTS-2. 🙂 Jinak parádní článek jako vždy!
Díky za pochvalu i za upřesnění, raději jsem tam doplnil slovo „operační“.
Super, snad se jim podaří nastoupené tempo udržet a nenaruší ho nějaký RUD.
Jak je to s tím letěným Dragonem? Četl jsem, że původní je jen základní konstrukce. Co všechno tam vlastně vyměnili? Asi si počkám na příslušný článek 😉
Prepacte za off-topic, ale narazil som na tento clanok o opustenych ruskych raketoplanoch – co tak clanok o nich?
http://news.nationalgeographic.com/2017/05/soviet-space-shuttle-kazakhstan-film-science/
řeší se tady v diskusi od dubna 2017
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=16&t=103&start=90
FH v 2017? Asi nie 🙂
Myslím, že ano. V úterý proběhl první statický zážeh středového prvního stupně.
https://twitter.com/SpaceX/status/862017305911320577
Elon říkal, že bude koncem léta. Ale reálně by mohl být na podzim. Při ještě větším zpoždění v zimě. Ale znáte to, původně měl startovat už v roce 2013… 🙂
údajně se jim zpožďuje oprava rampy SLC40 a následná úprava SLC39A bude trvat o něco déle. Uvídíme v průběhu léta, jak jim to půjde.
Je to tak, momentálně to vypadá v nejlepším případě na přelom podzim/zima.
Však za půl roku bude stále 2017 🙂
No právě, že kyslík by se měl chladit zase jako dříve na v1.1 – tedy pouze na -183 °C. Možná, i o něco více. Ale určitě ne na hodnotu – 207 °C před havárií.