O malých raketách na našem webu informujeme poslední dobou poměrně často. Leckoho by tak mohlo napadnout, která orbitální raketa je vlastně nejmenší. A dnes tito tazatelé dostanou názornou odpověď – minimálně pokud se bavíme o současné technice. Ke svému prvnímu a zároveň poslednímu startu se chystá japonská raketa SS-520. Její rozměry si člověk podvědomě odmítá spojit se zařízením, které vynáší náklad na oběžnou dráhu – při startu váží jen 2,6 tuny, na výšku má devět a půl metru a průměr je pouze 52 centimetrů. Reálně jde o lehce upravenou suborbitální (sondážní) raketu S-520, která dostala do vínku dodatečný třetí stupeň. Malá raketa vynese jen malý náklad – v případě SS-520 se bavíme jen o pár kilogramech. Startovat by měla zítra v 0:48 našeho času z japonského kosmodromu Učinoura.
Zdroj: http://space.skyrocket.de/
Jejím nákladem bude tříkilogramový cubesat TRICOM-1, který míří na silně protáhlou dráhu s nejvyšším bodem ve výšce 1500 km a nejnižším ve výšce 180 km. Tato malá družice obsahuje kromě komunikačních a úložných komponentů i čtyři kamery pro snímání Země. Kamer je více, aby umožnily snímání země i kdyby satelit nebyl stabilní. Cubesaty se většinou vypouští ze speciálních deployerů (vypouštěčů), ale vzhledem ke slabé nosnosti SS-520 bude deployer chybět a satelit je přímo připojen k hornímu stupni, což je běžné u velkých družic.
Drobeček SS-520 však bude mít svou premiéru automaticky spojenou i s derniérou. Japonci by tento nosič dále vylepšili na verze NS520 (výška 10,7m) a NL-520 (výška 12,7 m). Start SS-520 bychom si tedy neměli nechat ujít, protože takhle malou orbitální raketu už dlouho neuvidíme startovat.
P.S. historickým rekordmanem mezi nejmenšími orbitálními raketami je a zřejmě jím i hodně dlouho zůstane NOTS-EV-1 Pilot („Notsnik“) vypouštěný zpod letadla s délkou pouze 4,4 metru! Ten ale létal jen v roce 1958 a je velmi sporné, zda někdy dopravil náklad na oběžnou dráhu.
EDIT 0:46 11.1.2017
Dnes se startovat nebude. Start byl zrušen, další pokus přijde zřejmě za 24 hodin.
Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
http://space.skyrocket.de/
http://space.skyrocket.de/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
http://www.sacj.org/openbbs/data/d2023.jpg
http://space.skyrocket.de/img_sat/tricom-1__1.jpg
Škoda že nemáme nějaký vlastní český minikosmodrom, kde by minirakety komerčně vynášely malé cubesaty. A my studenti bychom to měli zadarmo. 🙂
Zajímalo by mě, jestli je to vůbec realizovatelné. Nadšenci by se asi našly, zkušenosti nějak horko-těžko získaly, ale jak by to bylo po ekonomické stránce si nedovedu ani představit.
Po ekonomické stránce je to složité a po stránce právní ještě horší. Střílet ze střední Evropy je de facto nereálné. Ale pokud se nepletu, tak studentské družice mají u ESA nějaké výrazné slevy(dokonce se snad některé vypouští zdarma. Doporučuji kontaktovat Českou kosmickou kancelář, která Vám poskytne více relevantních informací. Pokud studenti dokáží postavit cubesat, jeho vynesení se už nějak vyřeší.
Pokud bychom dokázali konečně překročit “ malost“, určitě by naše firmy dokázaly obdobný nosič postavit . Protože nepotřebuje nějakou obrovskou pevnou rampu dal by se odpálit z kteréhokoli kosmodromu. Na kosmický výzkum teče z našich daní skoro miliarda, za to by se dalo mnohé podniknout. Možná, že by to studentská iniciativa rozhoupala, ostatně v Japonsku začal kosmický výzkum na univerzitách, stát se připojil až když to fungovalo.
Tohle jsme už mnohokrát řešili. Proč mám pocit, že diskuse s vámi nemají význam? Někam napíšete svůj názor, ostatní předloží jasné argumenty, které jej zpochybňují, vy to ale ignorujete a u jiného článku napíšete to samé. Takže ještě jendou – peníze, které ČR investuje do ESA jsou mimořádně důležité a přináší českým podnikům možnost podílet se na opravdu velkých věcech.
To Dušan-Boj s větrnými mlýny… :/
Však se podílíme na vývoji Ariane 6.
Pane Alois, svého času, ještě za hlubokého totáče, podobný projekt v rámci studenské iniciativy existoval a objevil se i v tisku vč. podrobnějších propočtů. Tuším se jmenoval Minor, či tak nějak. Ono toho bylo víc, třeba stanice Perun a pod. Nicméně, u toho nosiče s nosností nekolika kg sami autoři došli k názoru, že je tehdejšími prostředky za rozumných podmínek neuskutečnitelný. Samozřejmě, situace je dnes jiná, je k dispozici spousta vyřazených vojenských raket, raketových motorů, naváděcích systémů a spousta literatury a pod., takže při dobré vůli a dostatku peněz … Nicméně, kromě určité osobní prestiže či v rámci výuky technických škol nevidím důvod tohle dělat. Nabídka nosičů, jak je vidět z tohoto článku pokrývá celé spektrum potřeb a objevovat dávno objevené není moc účelné. Díru do světa bychom asi neudělali.
Raději bych se soustředil na ty družice, ev. přístroje pro společné projekty. To umíme a máme tradici. Nosnou kapacitu lze totiž bez problémů koupit.
Jsem zvědav, jak se jim start povede – ještě mám v paměti selhání americké Super Strypi a tak ve mně tyhle přerostlé rachejtle moc velkou důvěru nevzbuzují 🙂
Nechme se překvapit, bude to jistě zajímavé.
Prosim muzete sem nekdo pozdeji dat nejaky link se zaznamem? Tou dobou budu mimo dosah a rad Bych to vydel-A urcite ne sam,diky!! 😉
Video vložené do článku je přímý přenos a pokud to vlastník nezakáže, bude video dostupné jako záznam. Pokud by k tomu došlo, video vyměníme za záznam.
Čína, teď Japonsko, hezká ochutnávka před avizovaným článkem o Electronu 🙂 V první chvíli mi bleskla myšlenka, že Japonci oživili Lambdu.
Electron vyjde zhruba za 5 hodin 🙂
Lze očekávat pozitivní vývoj magnetoplazmových pohonů raket, což umožní i jejich odlehčení a nové postupy v užívání / hybridní aplikace /.
Takže nosnost té rakety jsou 3kg? Nebo by dokázala vynést víc?
Vždy záleží na konkrétní oběžné dráze. Pokud by např. letěla na kruhovou oběžnou dráhu ve výšce 300 km, byla by nosnost vyšší než 3 kg, ale ne výrazně.
Podle http://www.isas.jaxa.jp/en/missions/sounding_rockets/ss-520.html vynese 140 kg do 800 km, takže na uvedenou orbitu to bude asi docela na hraně.
Vydržel jsem do 0:45 a pak jsem usnul. Nevím jestli jsem těm japoncům rozuměl, ale možná zaznělo něco o odkladu kvůli větru ?
Ano, obecně kvůli nevyhovujícímu počasí.
Nechápu proč se tak zlobíte.
Dal jsem si práci a našel jsem historii Japonského výzkumu Vesmíru. Začal to profesor Itokawa vypouštěním miniraket Pencil – o délce 20 cm, přiznám se, že jsem to zprvu považoval za tiskovou chybu, ale je to tak! První japonská raketa měřila opravdu 20 cm. Profesor byl terčem posměchu a jeho snahu se snažily blokovat obdobné, jak se zdá nadčasové, argumenty typu že Japonsko nepotřebuje vlastní výzkum, když má možnost spolupracovat s Američany na velkých věcech a pod.. Profesora ale obklopili studenti, kteří jak známo objektivní a neotřesitelné argumenty “ zkušených“ neuznávají a postupně postavili řadu raket Kappa pro sondáže v řádu km, což odborníci pořád považovali za studentské hrátky, ale následovala řada Lambda se vstupem do kosmického prostoru, kde se zapojil i průmysl a spadla jim čelist. Desetitunový mininosič jako poslední vývojový krok řady Lambda vynesl první čistě japonskou družici.
Z toho plyne můj závěr, když to dokázali Japonci, proč bychom to nemohli dokázat my, zejména když náš stát na kosmonautiku vyčleňuje slušnou hromadu peněz a to Japonci do začátku neměli. Argumenty proč by to nešlo jsou pádné a není problém vyprodukovat další pokud je cílem negace nikoli objektivita. Nechápu co je na mém názoru tak nebezpečného, že je naň tak emotivně reagováno. Tohoto názoru se nemíním vzdát, je to jen názor, nikoho za to, že s ním nesouhlasí nenapadám ani nepoučuji.
Ctím však administrátory fóra a jejich právo usměrňovat diskuzi dle svých představ a svých stanovisek a tudíž nehodlám riskovat, že mi zamezí přístup, informace na tomto vebu jsou opravdu kvalitní a zejména vysoce aktuální a nerad bych o ně přišel a proto jsem nucen z diskuze vystoupit. Okřikování mi není příjemné, příjemné nemůže být nikomu, na druhé straně servilita je pro mne naprosto nepřijatelná.
Tento krok je pro mne bolestivý, příznivců kosmonautiky není mnoho a sounáležitost s nimi je velice naplňující, ale z “ diskuze“ která začíná opět směřovat do osobní roviny je dobré a užitečné pro obě strany včas vystoupit.
Co tak odpovedat tomu, komu to bolo urcene (DM?) a nezakladat nove vlakno?
Diskuse funguje tak, že si jednotlivé strany předkládají logické argumenty a nedrží se za každou cenu toho svého stanoviska, i když je ostatní vyvrátili. Ne, že člověk někam napíše svůj názor, ostatní mu vysvětlí, že to tak není, on se z toho nepoučí a u jiného článku zase napíše přesně to samé jako kdyby mu ostatní předtím nic nenapsali. To pak není diskuse, ale spíše zadrhlá deska. Stojíme o každého uživatele, který dodržuje pravidla diskuse (tedy i to, co je popsáno výše). Vy s tím ale máte již dlouhodobě problém.
Ale vždyť tohle je odpírání práva na vlastní názor. Velká část lidí zde je přesvědčena, že poslat 1 mld do ESA jsou nejlépe alokované peníze do kosmonautiky. A vyskytnou se jedinci, kteří věří, že by šly tyto peníze alokovat lépe. Od té většiny zazní argumenty, které toho jednotlivce nepřesvědčí. No a co? Znamená snad, že většinový názor, nebo názor vyslovený vysokou autoritou, je ten jediný absolutně správný? A že ostatní musí tento názor přijmout a dále již o něm nediskutovat?
Už dříve jsem si v komentářích povšimnul málem hysterických reakcí na příspěvky p. Aloise, a napadání v osobní rovině. Nechápu proč.
Tady jde o to, že on nestojí o diskusi. Pořád protlačuje svůj názor, který je objektivně postavený na nesprávných údajích a odmítá je změnit. Možná i Vás by po určitém čase začalo iritovat, že snaha, kterou věnujete vysvětlení omylů se rovná házení hrachu na zeď. Do komentářů na blogu píše mnoho lidí. Malá část z nich má trochu pokřivené vnímání reality (často to bývají lidé, kteří se o kosmonautiku příliš nezajímají), ale většině z nich stačí předložit nějaké důkazy a sami pochopí, jak se věci ve skutečnosti mají.Pouze u jediného uživatele se jakákoliv snaha o vysvětlení míjí účinkem. Můžete mu předložit milion důkazů, že se mýlí a stejně u dalšího komentáře napíše zase to samé. A to už začne po nějaké době lidem vadit, protože podobné vzorce chování mívají internetoví trollové. Každý může mít vlastní názor, ale pokud je objektivně špatný a nesprávný, musí počítat s tím, že mu jej budou ostatní vyvracet. Když to hodně přeženu – pokud by někdo popíral holokaust, také by mu to ostatní vyvraceli a dávali mu důkazy, které by mu měly ukázat, že se mýlí.
Problém je, že to, kam investovat miliardu (pokud je ta informace správně) veřejných peněz je čistá politika a ani náhodou vědecký problém. Nedá se dokázat, které řešení je lepší a to ani zpětně. Nejde nic dokázat, každý názor je subjektivní a stejně platný.
To není technika, fyzika a už vůbec ne matematika.
Já vám budu do třetice tvrdit, že dávat miliardu do byrokraticko-socialistické filiálky EU ESA je zločin. A stejně tak to dávat anarchistickým asociálním čvuťákům/matfyzákům na hraní si s raketkama. Je třeba místo toho snížit daně. Samozřejmě mám pravdu já, dokažte mi opak 🙂
Trochu mě mrzí, že z různých kontroverzních výroků p. Aloise se debata vždycky zvrhne jenom u té miliardy… Jako by na těch penězích snad záleželo… 🙂
Možná Vám uniklo ,že Japonsko je ostrovní stát a svůj kosmodrom má na pobřeží, tudíž padající vyřazené urychlovací stupně rakety padají do moře. Evropa na svém území pokud vím nemá žádný kosmodrom a to z jednoho praktického důvodu ,že je hustě osídlena a žádná organizace nemůže v tomto prostoru zajistit ,že padající stupně nebudou nikoho ohrožovat. Těch argumentů je jistě daleko více ale toto je ten hlavní.
Náš stát vynakládá na výzkum jistě hodně peněz ,ale spolupráce je daleko ekonomicky výhodnější už stavět vlastní rakety a někam je převážet . Asi nevíte že v EU platí takzvaný předpis ADR což je závazný dokument o přepravě nebezpečných věcí a nedovedu si vůbec představit finanční částku za přepravu rakety na TPH na nejbližší kosmodrom což je jistě pár milionů zbytečně vyhozených . Podívejte se prosím jen kolik stojí přeprava ndměrných nákladů a co to obnáší papírování ,tak ADR na přepravu rakety vynásobte 5x . Pokud by se raketa převážela přes Německo tak se připravte na povolení ADR násobené 3x. /Již k těma pěti/
Stavba „naší“ rakety je naprosto scifi ,nemáte vůbec ponětí co to papírově obnáší ,kolik povolení jen k stavbě ,zabezpečení objektu a jaké požadavky z technického a hlavně bezpečnostního opatření je nutno splnit. A to vše stojí obrovské peníze a do rakety jste ještě ani nevrtnul.
Najděte si třeba prosím jen jaké problémy stály jednu českou firmu co přepracovává staré raketové palivo ,vyřízení povolení byl běh na mnoho let . Můžete si být jist ,že pokud se veřejnost doví že někde stavíte u nás raketu do vesmíru tak tak se to sousedům rozhodně nebude líbit a těch petic proti nechci vidět.
Ale prosím nepoukazujte na to, že když to šlo Japomcům tak to dokážeme i „MI“ . Protože mi jsou především z Vašeho pohledu ti druzí ,ukažte nám všem že to u nás opravdu jde a vrhněte se do toho ,sežeňte sponzory ,peníze, prostory ,stroje,technologie , odborníky vyřiďte všechna povolení . Já a jistě i pan Majer Vám v tom budeme držet palce
Z mé strany budete mít rozhodně plnou podporu.
Mám za to, že startovní hmotnost 2600kg se týká nemodifikované SS-520 a orbitální SS-520-4 s přídavným stupněm je těžší. Ale zaboha nemůžu najít, kde jsem to viděl :/
Díky za informaci.