Právě dnes, 2. září 2024 byla světu oficiálně představena nová česká družice. Jedná se o 1U CubeSat. Stojí za ním středoškolští studenti z týmu LASAR. O původní pětici z týmu jste nejspíš slyšeli v souvislosti s nápadem restartu družic na oběžné dráze pomocí laseru, nebo s výhrou v mezinárodní soutěži Conrad Challenge, kde svým unikátním nápadem dokázali zaujmout nejen veřejnost, ale především odbornou porotu složenou z vědců a inženýrů, kteří v NASA strávili celý svůj život. 

Nejdříve si řekneme něco o týmu. Jeho jádro tvoří pět lidí: Simon Klinga, Anička Krebsová, Richard Nikel, Boris Brovkin a Viktor Adámek. Ti přišli s unikátním návrhem na restart družice na oběžné dráze vysláním laserového paprsku ze Země. S tímto návrhem se rozhodli zkusit zúčastnit prestižní soutěže Conrad Challenge, s finálem v Houstonu. Počet soutěžících týmů převyšoval dva tisíce a do finále se dostalo pouze dvacet, z toho pět v kategorii letectví a kosmonautika. Tým LASAR celou soutěž vyhrál a jako jediný získal dvě ceny ze tří možných. Zakladatelka soutěže, Nancy Conrad po prezentaci řekla: „V historii celé soutěže Conrad Challenge byla prezentace týmu LASAR jednou z nejlepších, jakou jsem kdy viděla.” Soutěž ale pro tým konec rozhodně neznamenala. Právě naopak. Po návratu byl uspořádán nábor, tým se rozrostl o dalších 35 členů, byly zahájeny spolupráce s předními českými kosmickými firmami a založen spolek DoSpace, o kterém si povíme na konci článku. 

Nyní ale již k samotné družici. Jak již bylo zmíněno na začátku, jedná se o 1U CubeSat, tedy družici ve tvaru kvádru o rozměrech 10 × 10 × 11,3 centimetru a hmotnosti přibližně 1 200 gramů. LASARSat je nezbytná součást pro budoucí plány týmu. Bude sloužit především pro testy laserových aplikací ve vesmíru. Jeho primárním cílem například bude zjistit, kolik energie vyslané z laseru na Zemi se cestou k družici na oběžné dráze ztratí. Díky jeho koutovým odražečům se bude také moci určit, kolik energie se vrátí a v jakém stavu po odrazu od družice skrz atmosféru zpět na Zemi, kde bude moci být vliv atmosféry změřen mnohem kvalitnějšími přístroji.

LASARSat je mimo koutového odražeče vybaven několika vědeckými přístroji. Mezi ně patří například fotodiody. Jde o detektory navržené pro zaznamenání a měření charakteristiky laserového paprsku. Právě fotodiody poskytnou informace o tom, jak atmosféra ovlivňuje jeho průchod. Dá se očekávat, že atmosféra způsobí výrazné snížení intenzity laseru, změnu vlnové délky nebo ztrátu koherence (soudržnosti) laserového svazku. Rozsah těchto změn ale závisí především na klimatických podmínkách a jiných vedlejších jevech. Přesně takové testy jsou nezbytné pro budoucí možné využití laserových technologií při řešení problému kosmického smetí. Informace z fotodiod mají potenciál být důležitými stavebními kameny pro celou vědeckou obec.

Dalším vědeckým přístrojem na palubě je plazmový detektor, který bude měřit působení plazmatu v okolí družice. Očekává se, že by mohl zaznamenávat ionizaci v důsledku dopadu laserového paprsku. Ten může vybudit částice atmosféry s vytvořit tak ionizaci měřitelnou plazmovým detektorem. Mezi přístroji nemůže chybět ani kamera pro snímkování povrchu Země. Bude mít ale i druhé využití. Konkrétně na ní budou provedeny testy, které ověří vliv laseru na fungování kamery. Na těle družice nalezneme také LED diody, díky nimž se bude moci provést přesnější a rychlejší optické zaměření družice. Nakonec sestavu vědeckých přístrojů uzavírají dva dozimetry od dvou různých dodavatelů (VZLÚ a SkyFox Labs). Ty budou měřit radiaci v okolí družice, díky čemuž bude zajištěno zpřesnění naměřených hodnot. Start LASARSatu proběhne v rámci mise programu Bandwagon, konkrétně s označením 2 a v současné době je plánován na konec letošního roku.

Jak jsem již okrajově zmínil na začátku, zároveň s tím, jak pokračují aktivity týmu, vznikl také spolek DoSpace, jehož název vypovídá o primárním účelu spolku – popularizovat kosmické odvětví a přilákat do něj co nejvíce mladých nadšenců skrze přednášky na školách, možnost interakce s družicí LASARsat, skládací modely a mnoho dalšího. Misí tohoto spolku je i připravení nové generace satelitních operátorů přes získání radioamatérských licencí, kteří budou nezbytní v kosmickém sektoru zítřka.

Na projektu družice LASARsat se podílí kromě týmu LASAR a laserového centra HiLASE také Pražské planetárium, výrobce družic Spacemanic, společnost SkyFox Labs, Výzkumný a zkušební letecký ústav, TechSoft Engineering a finančně jej podpořil mimo jiné Klášterní pivovar Porta Coeli.

Zdroje informací: 
LASAR Crew

Autoři obrázků:
Karel Horák
Simon Klinga