Týden opět utekl jako voda a já doufám, že jste v tento výjimečně dvacet pět hodin trvající den připraveni si přečíst aktuální vydání Kosmotýdeníku. Tentokrát se podíváme, jak je na tom s testováním americká sonda OSIRIS-REx. Nad Tichým oceánem zuřil hurikán Patricia a díky tomu vznikly zajímavé snímky, na které se podíváme. Nevynecháme ani dění misí New Horizons a Dawn. Zavítáme také k Saturnu a poodhalíme odtajněné plány tajné vojenské vesmírné stanice, která měla létat v sedmdesátých letech. Přeji příjemné čtení a dobře prožitou prodlouženou neděli.
OSIRIS-REx prochází komplexním testování
Start mise OSIRIS-REx v září 2016 se nezadržitelně blíží. Sondu teď čeká komplexní pětiměsíční testování, během kterého se bude testovat vše podstatné, pro přežití sondy ve vesmíru. Jen připomeneme, že sonda má zamířit k asteroidu (101955) Bennu a odebrat z něj vzorky. Odebrání vzorků by se mělo odehrát v roce 2020. O rok později se sonda vypraví zpět k Zemi, kam doletí za další dva roky. Vzorky povrchu asteroidu pak zamíří v ochranném pouzdru zpět na modrou planetu k dalšímu studiu.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Sonda se nyní nachází v zařízení Lockheed Martin Space Systems v Denveru. V tomto zařízení proběhnou veškeré testy, které během následujících pěti měsíců prověří odolnost sondy vůči vakuu, extrémním teplotám, vibracím a nebezpečnému záření. Vzhledem k tomu, že sonda bude během své dlouhé mise vystavena velmi nehostinnému prostředí a na závěr své mise, více jak sedm let po startu, bude muset být schopna vyslat vzorky zpět na Zem. Sonda je již kompletní a jako celek bude například dlouhodobě pobývat ve vakuové komoře, kde se krom vakua a nízké teploty bude simulovat i elektromagnetické rušení. Součástí testů bude i otevírání jejích solárních panelů. Celé testování počítá i s rezervou, kdyby došlo k nečekaným komplikacím. Dle prohlášení projektového manažera Goddarova vesmírného centra Mika Donnellyho probíhá mise podle plánů, v daných rozpočtových intencích a daří se udržet právě i časovou rezervu pro případné zádrhele. Jak budu vypadat jednotlivé fáze letu sondy, se můžete podívat na tomto videu.
Připomeňme, že tato sonda je první americkým strojem, který se pokusí právě o odebrání vzorků z asteroidu a jejich doručení zpět k Zemi. Podobné mise zatím podstoupila jen sonda Hayabusa 1. Její následovnice Hayabusa 2 nyní směřuje k další podobné, ale ambicioznější misi. Pokud vše půjde podle plánů, dopraví OSIRIRS-REx na Zemi asi 60 gramů regolitu z asteroidu. Výsledky rozboru mají například pomoci shromáždit další informace o původy vody na Zemi. Poté, co sonda Rosetta zamotala vědcům hlavu s nečekaným poměrem kometární vody a deuteria, které bylo výrazně odlišné od poměru pozemského, padla pozornost výzkumníků na asteroidy, jako potencionální nosiče vody na Zem.
Kosmický přehled týdne:
Družice Suomi NPP, kterou provozuje společně NASA a NOAA, zachytila hurikán Patricia, který trápí západní pobřeží Mexika. Družice zachytila hurikán v infračerveném spektru ve chvíli, kdy dosahoval své nejvyšší aktivity. Vzhledem k tomu, že tento hurikán je letošním rekordmanem, vály v jeho oblasti větry rychlostí až 322 kilometrů v hodině. Společně se Suomi NPP zachytil bouři i Scott Kelly z Mezinárodní kosmické stanice. Na infračervený snímek z družice, i fotografii od Kellyho se můžete podívat níže. Hurikán dosáhl kategorie 5, což z něj činí velmi nebezpečný a ničivý atmosférický jev. Nyní již hurikán slábne, ale v době, kdy se přiblížil k mexickému pobřeží, byl stále klasifikován jako hurikán stupně 5. Rozsah hurikánu vám přiblíží toto video natočené z paluby ISS.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Data ze sondy New Horizons nepřestávají překvapovat. Aktuálně jsou velkým překvapením velmi hluboké (až 1,6 km) rýhy na jeho povrchu a i přes dva kilometry hluboké krátery s velmi kolmými stěnami. Hezky je to vidět na této gif animaci. Další detailní snímky ukazují zvrásněný povrch Pluta. Prohlédnout si je můžete zde a zde. I na nich jsou patrné velmi hluboké rýhy a krátery. Další zajímavé srovnání přináší tento snímek měsíců Pluta, který je v poměru a ukazuje jejich velikosti.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Deformace tenkého saturnovského prstence F zachytí na snímcích sonda Cassini často. Jsou způsobovány hlavně gravitačním rušením pastýřských měsíců Prometheus (86 km) a Pandora (81 km), i vlivem dalších menších zárodečných měsíců (moonlet) v samotných prstencích, které jsou příliš drobné, aby jej kamery zachytily. Prstenec F tak mění pravidelnou strukturu, jako třeba v případě elipsovitého shluku v horní polovině včera publikovaného snímku NASA. V tomto případě však vědci navíc pozorují jakýsi výtrysk nalevo od shluku a klínovitý útvar vpravo od něj. Všechny takové nepravidelné defekty ve struktuře prstence se formují a poté zanikají v rozmezí hodin maximálně dnů – na vesmírné poměry opravdu rychle. Zatím neznáme mechanismy, které stojí za vznikem takových útvarů. Snímek pořídila ve viditelném světle palubní Narrow-angle camera 15. března letošního roku. Jeho rozlišení je 2,9 km/pixel.
NRO odtajnila plány a většinu informací o americké vojenské stanici MOL. Informace jsou to velmi zajímavé, a proto vám o nich přineseme pravděpodobně samostatný obsáhlý článek. Zde jen řekneme, že stanice měla být v podstatě jedním velkým výkonným optickým sledovačem. Ve výbavě stanice bylo například 1,8 metru velké zrcadlo hlavní optiky. Rozlišení mělo dosahovat 10 cm ze vzdálenosti 148 km při kontrastu 2:1. Celý příspěvek na našem fóru od uživatele Machi, si můžete přečíst zde.
Došlo ke spojení nákladového modulu a servisního modulu soukromé zásobovací lodi Cygnus. Fotografii ze spojení si můžete prohlédnout zde. Loď by měla na Atlasu 5 startovat na začátku prosince.
Věděli jste, že Švédsko má svůj kosmodrom? Samozřejmě malý a rakety, které z něj startují, jsou výhradně sondážní a dosahují maximální dostupnosti kolem sedmdesáti kilometrů. Podívejte se na toto video, kde je záznam z celého letu rakety MAPHEUS 5 včetně startu, letu, oddělení stupňů i přistání.
Z Kennedyho kosmického střediska se chystá start rakety Atlas 5 s dalším satelitem systému GPS, který poletí pod označením GPS 2F-11. Start by měl proběhnout v pátek v 17:17 SEČ.
Souhrn z Kosmonautixu:
Jaký vliv má stav beztíže na lidský mozek? To jste se mohli dočíst v aktuálním článku o vědě na ISS. NASA v roce 2012 získala dva nepoužité kosmické teleskopy se zrcadlem podobným tomu v HST. Jak jedním s nim naloží, zjistíte v našem článku. Satelit DSCOVR se činí a díky jeho práci se každý den můžeme podívat na fotografii naší Země. Již dlouho diskutovaná informace o zpoždění prvního startu z nového ruského kosmodromu Vostočnyj se potvrdila. Evropská mise k Merkuru Bepi Colombo bude mít zpoždění. Do testovacího střediska McGregor v Texasu dorazil Crew Dragon, který zde bude testovat motorické přistání. Raketa SLS úspěšně prošla takzvaným Critical Design Review a je připravena k výrobě.
Snímek týdne:
Tentokrát bude snímkem týdne obrázek, který upravil, avšak dle reálných dostupných dat, uživatel našeho fóra Machi. Je na něm v barevném podání, které by mělo odpovídat tomu, co by vidělo lidské oko, planetka Ceres. Myslíme si, že stojí za šíření. Avšak rozhodně nesmíme vynechat ani první snímek severního pólu Saturnova měsíce Enceladus, který pořídila sonda Cassini.
Zdroj: http://planetary.s3.amazonaws.com/
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
http://spaceflightnow.com/
Příspěvek uživatele našeho Fóra Gubareva
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/images/content/723598main_SRC_to_Earth.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/osiris_hga_solararray_101215.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/10/patricia-suominpp-102315a.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CSBp1nbWIAAs4yz.jpg:large
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia18337-1041.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/9-small-bodies/2015/20151021_22332348782_eac8b69d7d_o.png, uživatel fóra Machi
Dobry den. Japonske sondy sa volali Hayabusa.
Dobrý den, díky za upozornění na dvojnásobný překlep.
Akosi sa kosmotydenik zmenil. Nekritizujem, len viac sa mi pacil povodny format (bol „ctivejsi“). Venoval sa dost podrobne trom temam a suhrnu. Teraz mi to prichodi “ v cuku-letu“. Nic v zlom. Som skostnately konzervativec.:)
Díky za zpětnou vazbu. Ono je potřeba se na celou věc dívat ve větším kontextu. Kosmotýdeník vznikl v době, kdy na našem blogu vycházely články ob den, což je šílená představa – za týden byly tři články. Dnes je situace jiná. Denně vydáváme dva články, to znamená každý týden 14 článků. Je logické, že objem událostí zůstal stejný. Témata, která dříve zpracovával Kosmotýdeník jsou dnes zpracována ve formě článků v průběhu týdne.
Několikrát jsem s Lukášem Houškou, hlavním autorem Kosmotýdeníku diskutoval, jak na tento trend zareagovat. Bylo několik možností – od těch krajních, do kterých se nám ani jednomu nechtělo, tedy zrušení Kosmotýdeníku, nebo dublování informací obsažených v jiných článcích, až po kreativní možnosti. Věděli jsme, že pokud má Kosmotýdeník přežít a zároveň se nestát slepencem v týdnu vydaných článků, budeme jej muset nějak přeformovat. Stávající formát tří témat byl neudržitelný. Rozhodli jsme se proto zařadit jedno hlavní téma (i to bývá někdy problém vybrat) a na oplátku zařadit krátké zprávy, tedy informace o událostech, které nestojí za sepsání dlouhého článku, ale o kterých by se čtenáři měli dozvědět. Svým způsobem jsme z Kosmotýdeníku udělali jakousi „kroniku kosmonautiky“. Snažíme se do něj dostat i méně významné aspekty, jelikož chceme, aby se ke čtenářům dostaly všechny aktuální zprávy.
Zároveň jsme spustili i dvě nové rubriky – souhrn článků, které jsme na našem webu vydali v průběhu uplynulého týdne. Díky tomu zastává KT funkci jakéhosi rozcestníku. Pokud někdo nestíhá číst všechny naše články (což plně chápu), pak bychom byli rádi, aby si přečetl Kosmotýdeník, po jehož přečtení by si měl udržet přehled o aktuálním dění. Poslední novinkou je Snímek týdne, což je taková oddechová rubrika určená ke kochání.
Suma sumárum – Ano, Kosmotýdeník se změnil, ale změnil se proto, že se změnil celý náš portál. Snažíme se udržet naše články atraktivní a musíme reagovat na měnící se situaci. Kosmotýdeník by ve starém formátu nemohl přežít. Novým formátem jsme mu vdechli nový život a doufám, že si na něj časem také zvyknete. Přesto Vám děkujeme za zpětnou vazbu. Pokud byste kdykoliv cokoliv chtěl, stačí se ozvat. Budeme rádi, pokud nám dáte vědět o svých názorech.
Mne sa paci, ze su hoc par vetami spomenute aj uplne okrajove temy, napr. zmienka o zverejneni informacii o staniciach MOL by mi zrejme inac uplne usla a asi nikdy by som na nu uz nenarazil.
Právě to je cílem Kosmotýdeníku – přinést kompletní průřez děním v uplynulém týdnu, aby čtenářům žádná zajímavá událost neušla.
P.S. Právě MOLu bychom rádi věnovali speciální článek. 😉
Děkuji za názor. Docela mě překvapilo, že nový kabát kosmotýdeníku, který je starý možná už přes rok a půl se ještě stane tématem zájmu. Ale těší mě to. Ono je to těžké. Já bych většinu témat také rád zpracoval podrobněji, ale to by se Kosmotýdeník stal velmi dlouhým. Už nyní má zpravidla tisíc slov, což je za dva běžné články na tomto portálu. A pak platí to, co již řekl Dugi. Většina zajímavých témat je už přes týden dávno rozebrána a popsána (proto vznikla kategorie, kde na ty námi popsané nejzajímavější témata týdne odkazuji z Kosmotýdeníku v samostatné kategorii) a najít nějaká další obsáhlá témata je velmi náročné.
A pokud to vše působí, že je to jen tak narychlo… chtěl jsme aby to bylo čitelnější a stravitelnější. snažím se v každé krátké zprávě odkázat na další rozšiřující témata formou hypertextových odkazů a sepsání kosmotýdeníku mě nyní zabere průměrně místo hodiny a půl, tak tři až čtyři. Rozhodně si tím práci neulehčuji. 🙂
Každopádně ale jsme rád, že je to zájem o podrobnější zpracování témat. Já rád rozepisuji (což jsem snad dokázal ve Vesmírných osudech) a pokusím se občas přinést rozsáhlejší zprávy, když budou k dispozici. 🙂
Ještě jednou díky za názor a snad jsme vám tu problematiku trochu osvětlil.
v žiadnom prípade ma ani nenapadlo spochybňovať to množstvo práce a času, ktoré je potrebné k vytvoreniu takého pravidelného informačného formátu. to bol len môj pocit, ktorý mám už dlhšie, hoci kosmotýdeník čítam pravidelne a vždy sa naň teším. zvykal som si, zvykám si a určite si naň zvyknem :)))
možno práve to množstvo, určite užitočných, hypertextových odkazov vo mne vzbudilo ten pocit stručnosti samotného článku.
vsjo v porjadke: pojechali
jasné. neuvedomil som si to, hoci čítam aj ostatné články, aj fórum. bol som zvyknutý na kosmotýdeník ako na hlavný článok a hlavný zdroj podstatných informácií. Vaše vysvetlenie je dostatočné a logické. vďaka
Rádo se stalo. Jak jsem už říkal, budeme i do budoucna vděční za názory a postřehy od čtenářů. Rozhodně nám zase dejte vědět svůj názor.
Len na doplnenie:
Cˇo sa týka rozdielneho pomeru vody a ťažkej vody(deutéria) na kométe 67P a na Zemi – to nie je nič nové. To sa už zistilo aj pri iných kométach(myslím že pri všetkých u ktorých sa to skúmalo) oveľa skôr. Takže teória že voda na Zemi pochádza z komét, padla.
V súčasnosti sa pracuje s hypotézou že voda na Zemi pochádza z planetesimál vytvorených cca v oblasti obežnej dráhy Neptúna a je z obdobia ťažkého bombardovania vnútornej časti Slnečnej sústavy.
„Připomeňme, že tato sonda je první americkým
strojem, který se pokusí právě o odebrání vzorků
z asteroidu a jejich doručení zpět k Zemi.
Podobné mise například podstoupila sonda
Hayabusa 1 a její následovnice Hayabusa 2 nyní
směřuje k další misi.“
Možná by to stálo za přeformulování bez slova „například“. Je to matoucí. Protože kromě obou zmíněných Hayabus už žádný další příklad nenajdeme. Tak aby se holky statečné neurazily 🙂
Máte pravdu, byl jsem příliš korektní. Bude to upraveno. 🙂