Štítek ‘SLS’

Dechberoucí záběry plošiny pro SLS

O cestě mobilní odpalovací plošiny pro raketu SLS na startovní rampu 39B jsme Vás na konci srpna již informovali – stejně tak i o jejím přesunu do montážní haly VAB o týden později. Nyní se však k tématu vracíme ještě jednou. Na YouTube se totiž objevilo video, které by Vám rozhodně nemělo uniknout. S pomocí dronu se podařilo natočit úctyhodné záběry z přesunu celé 120 metrů vysoké konstrukce, která i s pásovým dopravníkem vážila skoro 7500 tun. Záběry z obletu kolem rampy jsou pak skutečnou lahůdkou. Člověk jen trochu přivře oči a už na plošině vidí stát i obří raketu Space Launch System. Video má navíc špičkové parametry – bylo natočeno v ultravysokém rozlišení 4K a 60 snímků za sekundu zajišťuje krásně plynulé podání pohybu.

Kosmotýdeník 312 (3.9. – 9.9.)

Od vydání minulého Kosmotýdeníku uplynulo přesně 604 800 sekund a je čas na vydání nového pokračování, které zhodnotí dění v kosmonautice za zmíněný uplynulý čas. Podíváme se zejména na neodvratně se blížící konec velkolepé mise americké sondy Dawn. Budeme se však také věnovat odkladu letu dalšího Falconu Heavy a Delta IV Heavy, nebo se podíváme na perfektní záběry z vývozu vypouštěcí plošiny pro raketu SLS. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Mobilní plošina se vrací do haly VAB

Dnes by začal přesun 7500 tun těžké konstrukce mobilní plošiny z rampy 39B a pásového dopravníku do haly VAB, která se začne chystat na raketu SLS. 7. září 17:42

Posádka v zárodku Gateway v roce 2024?

Viceprezident USA Mike Pence vystoupil 23. srpna v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu s proslovem věnovaným budoucnosti americké pilotované kosmonautiky. V části věnované lidské přítomnosti u Měsíce zdůraznil nosnou raketu Space Launch System, kosmickou loď Orion a stanici Lunar Orbital Platform. Pence uvedl termín, ve kterém má být na palubě stanice posádka – před koncem roku 2024. Není bez zajímavosti, že se termín kryje s koncem mandátu amerického prezidenta v příštím volebním období – ten vyprší 20. ledna 2025.

120 metrů vysoký kolos v pohybu

Včera večer našeho času se na floridském kosmodromu rozjel pásový dopravník CT-2 (Crawler Transporter -2), což by samo o sobě nebylo nic mimořádného, ale v tomto případě měl na svým zádech naloženou mobilní odpalovací plošinu i s obslužnou věží. Ta prošla v minulých letech úpravami, aby mohla zajišťovat starty rakety SLS a dostala třeba nová obslužná ramena a nyní je již dokončena. Tento ověřovací vývoz  míří na startovní rampu 39B, kam by sestava měla dorazit během dnešního dne. Pásový dopravník i plošina zde zůstanou několik dní – téměř sedm kilometrů dlouhá cesta zpět začne až zhruba  7. září. O den později pak sestava vjede do High Bay 3 budovy VAB.

ŽIVĚ: Obří plošina v pohybu

Pásový transportér s plošinou pro raketu SLS se dal do pohybu a míří k rampě 39B. Sledujte živý přenos, kde si můžete vybrat z mnoha kamer. 30. srpna 18:53

Motorová sekce SLS je pořádný oříšek

Odborníci z firmy Boeing dokončují integraci prvního ostrého exempláře motorové sekce centrálního stupně nové americké rakety SLS. Při stavbě tohoto systému museli čelit celé řadě technologických výzev. Specialisté v Michoud Assembly Facility (MAF) v New Orleans by měli dokončit svou práci během několika týdnů, přičemž kompletně dokončené by veškeré práce mohly být na konci podzimu. Z celé rakety SLS je právě její motorová sekce nejkomplikovanějším prvkem, který si vyžádal mnoho úprav a korekcí plánů přímo za pochodu.

Začínají zkoušky pro obnovení výroby motorů na SLS

Na Stennisově středisku ve státu Mississippi začaly v úterý odpoledne místního času další zkoušky motorů RS-25. Tentokrát začala série vývojových testů motorů, které reprezentovala jednotka s výrobním označením E0525. Na stanovišti A-1 proběhl první z devíti testů, jejichž úkolem je certifikovat změny provedené za účelem snazší dostupnosti těchto motorů a také za účelem provozních vylepšení, která mají být součástí nově vyrobených motorů. Ty by měl hlavní výrobce, společnost Aerojet Rocketdyne, začít dodávat na začátku dvacátých let.

Cesta k Exploration Mission-1 a 2 (ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2018)

Modul Orionu pro posádku pro pilotovanou misi EM-2, 26. července

Před téměř padesáti lety se k našemu vesmírnému souputníkovi postupně vypravilo devět pilotovaných kosmických lodí. Dvanáct amerických astronautů na Měsíci přistálo, další pobývali v jeho blízkosti. Od té doby jsme na příliš dlouhou dobu uvízli na nízké oběžné dráze Země. Po třech desítkách let vizionářské rétoriky amerických prezidentů o pilotovaném průzkumu Měsíce, Marsu, případně asteroidu, bylo před pár dny dokončeno svařování kabiny kosmické lodě Orion, jejímž úkolem je opět dostat astronauty NASA do blízkosti Měsíce. Devítidenní pilotovaná mise tohoto exempláře, zahrnující oblet Měsíce, je připravována na rok 2022 s tím, že může být odložena o rok ve prospěch jiného nákladu nosné rakety SLS – kosmické sondy Europa Clipper, určené pro studium Jupiterova měsíce Europa. Orion bude první pilotovanou lodí NASA od letu raketoplánu Atlantis v červenci 2011. V porovnání s úvodními pilotovanými lety Apolla, které se uskutečnily před padesáti roky, bude mise Orionu zahrnovat jak prvky mise Apolla 7, tak i Apolla 8. Pilotovanému letu bude předcházet šestadvacetidenní nepilotovaný let Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět na Zemi, který je připravován na rok 2020, a který i při kritickém pohledu převyšuje několikahodinové lety lodí Apollo 4 a 6. Podívejme se, jak pokročily přípravy na obě mise Orionu od minulého čtvrtletního souhrnu.

Intertank SLS připraven na zkoušky

Exemplář určený pro strukturální zkoušky byl nainstalován do konstrukce na Marshallově středisku, kde bude natahován, stlačován a kroucen. 20. července 10:43